Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozvojový program obce Tisá Veřejná diskuse – analytické výstupy a návrh vize 31. 3. 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozvojový program obce Tisá Veřejná diskuse – analytické výstupy a návrh vize 31. 3. 2014."— Transkript prezentace:

1 Rozvojový program obce Tisá Veřejná diskuse – analytické výstupy a návrh vize

2 Program 1.Dosud provedené práce 2.Představení výsledků dotazníkového šetření 3.Představení závěrů analýzy SWOT 4.Diskuse/dotazy 5.Představení návrhu vize 6.Diskuse 7.Další pokračování prací

3 Uskutečněné schůzky a jednání 1.Rozhovory s vybranými zástupci obce (cca 3 rozhovory – již proběhly) 2.Dotazníkové šetření mezi obyvateli 3.Neformalizované schůzky s místními aktéry (3 setkání – leden-únor 2014) 4.Veřejná fóra (cca 3 setkání – leden, březen, květen 2014) 5.Jednání řídicí skupiny (3 schůzky v březnu, dubnu a květnu 2014) 6.Jednání odborných pracovních skupin (2 jednání každé z cca 4 skupin během dubna 2014)

4 Rozvojový program obce Tisá - výstupy  1. Analytická část Shromáždění dat a informací Profil obce - Socio-demografická situace - Místní hospodářství - Infrastruktura - Životní prostředí - Vyhodnocení názorů obyvatel SWOT analýza

5 Rozvojový program obce Tisá - výstupy  2. Návrhová část Návrh rozvojové vize (ve vazbě na možné varianty rozvoje) Identifikace problémových oblastí Stanovení cílů Návrh strategie (priorit a opatření)  3. Realizační část Akční plán (výběr aktivit a projektů pro nejbližší období) Systém realizace rozvojového programu

6 Dotazníkové šetření obyvatel  prosinec 2013 – leden 2014  uzavřené i otevřené otázky  spokojenost, názory a chování obyvatel  104 respondentů (11 % celkového počtu obyvatel obce, resp. asi 14 % obyvatel ve věku 15+ let)  49 on-line, 55 v tištěné podobě

7 Dotazníkové šetření obyvatel  Více než polovina respondentů jsou zaměstnanci.  Necelými 20 % se na počtu respondentů podílejí důchodci, necelými 15 % osoby samostatně výdělečně činné a 5 % studenti.

8 Dotazníkové šetření obyvatel  Šetření se účastnili především obyvatelé mladšího a středního produktivního věku. Třetinu respondentů tvoří kategorie 35–44 let.  Mezi respondenty šetření bylo 12,5 % obyvatel v poproduktivním věku 65+ let a pouze 5 % obyvatel ve věku do 24 let.  V rámci možností dotazníkového šetření odpovídá výběrový vzorek základnímu vzorku obyvatel Tisé s tím, že mírně vyšší zastoupení ve výběrovém vzorku mají obyvatelé ve věku 35–44 let a ve věku 55–64 let. Naopak nižší zastoupení ve výběrovém vzorku oproti podílu v celkové populaci Tisé mají nejmladší obyvatelé do 24 let.  Mezi respondenty převažují vzdělanější osoby. Téměř 2/5 respondentů mají vysokoškolské vzdělání (více než trojnásobné zastoupení oproti celkové populaci Tisé) a téměř 1/3 respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou (víceméně odpovídá zastoupení v celkové populaci Tisé).  Naopak respondentů se základním nebo se středoškolským vzděláním bez maturity je asi 4x, resp. 1,5x více než v celkové populaci Tisé.

9 Dotazníkové šetření obyvatel

10  kratčeji než od roku 2006 asi 22 %  kratčeji než od roku 2001 asi 42 %  kratčeji než od roku 1991 asi 58 % 91 % respondentů s trvalým pobytem v Tisé

11 Dotazníkové šetření obyvatel  Důvod přistěhování do Tisé

12 Dotazníkové šetření obyvatel  Celková spokojenost: Průměrná spokojenost obyvatel obce ve škále od 1 do 4 je 1,72. 2/5 jsou jich zcela spokojených (1) a téměř 1/2 spíše spokojených (2). Změna spokojenosti: průměr hodnocení na 5stupňové škále 2,38, tedy mírné zlepšování úrovně kvality života. Jako mírně se zlepšující (2) hodnotí kvalitu života téměř polovina respondentů, kolem 18 % jich hodnotí situaci jako výrazně se zlepšující (1) a 17 % vnímá kvalitu života stejnou jako před několika lety (3). Mírně spokojenější nově příchozí obyvatelé než starousedlíci. Spokojenost velmi mírně roste se vzděláním a naopak klesá s věkem. Spokojenější jsou také ti, kteří se do Tisé přistěhovali kvůli atraktivní přírodě a možnostem sportovního vyžití. Hodnocení změny kvality života se mírně zlepšuje s rostoucí dobou pobytu v Tisé. Kvalitu života vnímají jako zlepšující se častěji opět ti, kteří se do Tisé přistěhovali kvůli přírodě a sportovnímu vyžití, méně často ti, kteří tu žijí od narození a překvapivě také ti, kteří sem přišli kvůli výhodným podmínkám pro bydlení.

13 Dotazníkové šetření obyvatel

14  Výrazná spokojenost panuje v oblasti atraktivity přírody a krajiny v okolí Tisé (průměrné hodnocení 9,03 na škále od 0 do 10).  Převažující spokojenost (průměrné hodnocení 7–8) lze vysledovat také u oblastí hřišť pro děti a mládež, možností sportovního, kulturního i volnočasového vyžití, předškolního vzdělávání, úklidu odpadků a nakládání s odpady, pocitu bezpečí, veřejné dopravy a informovanosti o dění v obci.  Obyvatelé obce jsou spokojeni a žijí v Tisé především z důvodu kvalitních a širokých možností trávení volného času (sport, kultura, hřiště) a „faktoru klidu“ (úklid obce, nakládání s odpady, pocit bezpečí i výše zmíněná atraktivita přírody a krajiny). Mírně kladné hodnocení činnosti samosprávy a úřadu.

15 Dotazníkové šetření obyvatel  Relativní nespokojenost (průměrné hodnocení 3–5, tedy stále „jen“ těsně pod pomyslnou průměrnou spokojeností) panuje u obyvatel Tisé v oblastech životních podmínek pro seniory, nabídky pracovních míst, dostupnosti zdravotnických služeb, nabídky a dostupnosti (komerčních) obchodů a služeb, provozu pošty, bariérovosti obce, dopravní zátěže a bezpečností silničního provozu a podmínek pro podnikání.  Zatímco podmínky pro bydlení a volný čas jsou v obci velmi dobré, rezervy spatřují obyvatelé obecně v oblasti podmínek pro rozvoj místní ekonomiky (trh práce, podnikání) a především pak v oblasti dostupnosti veřejných i soukromých služeb, zejména pro seniory, nemocné a obecně „slabší“. V hodnocení se může částečně promítat nejen faktický stav dostupnosti služeb, ale i pocit ohrožení v souvislosti s možnou redukcí rozsahu a dostupnosti těchto služeb.

16 Dotazníkové šetření obyvatel  Podmínky v obci velmi dobře naplňují potřeby aktivních, mladších obyvatel (lze předpokládat, že i obyvatel mobilních, vzdělaných, ekonomicky aktivních, nově příchozích, žijících částečně městským způsobem života atd.). Naopak jisté rezervy či hrozby lze spatřovat v naplnění potřeb obyvatel méně aktivních, starších (lze předpokládat, že i obyvatel méně mobilních, sociálně, zdravotně nebo jinak znevýhodněných, ekonomicky neaktivních, starousedlíků atd.). Tomu odpovídá i souvislost hodnocení spokojenosti s jednotlivými vysvětlujícími charakteristikami (vzdělání, věk, sociální status, rok přistěhování do Tisé).

17 Dotazníkové šetření obyvatel

18

19  Ochrana přírody a krajiny v rámci CHKO Labské pískovce

20 Dotazníkové šetření obyvatel  Kladné spontánní výroky: Největší koncentrace kladných výroků o Tisé se týká atraktivní, krásné přírody a krajiny i dalších souvisejících atributů. Kladně je velmi často hodnocené také prostředí a klid. Často se kladné hodnocení týká i geografické polohy a dostupnosti Tisé, nabídky sportovních i kulturních aktivit, silné občanské společnosti a spolkových aktivit. Celkem se v dotaznících objevilo 263 kladných výroků, tedy prakticky stejně jako výroků záporných.

21 Dotazníkové šetření obyvatel  Záporné spontánní výroky: Největší koncentrace negativních výroků o Tisé se týká dopravy (absence chodníků, intenzita silniční dopravy, nedodržování rychlosti, stav a zimní údržba komunikací), životního prostředí (stav ovzduší, lokální topeniště, pobíhání psů, čistota obce aj.), vybavenosti obce (šíře nabídky a/nebo kvalita místního obchodu, ale i pošty či zdravotních služeb), mezilidských vztahů (napětí mezi nově příchozími a starousedlíky, nesoudržnost komunity, různorodé zájmové skupiny) a klimatických podmínek obce. Celkem se v dotaznících objevilo 267 záporných výroků, tedy prakticky stejně jako výroků kladných.

22 Dotazníkové šetření obyvatel  Frekvence vyjížďky členů domácnosti

23 Dotazníkové šetření obyvatel  Využívání služeb v Tisé

24 Analýza SWOT  Expertní zpracování  Doplnění členy řídicí skupiny  Následné vyhodnocení nejvýznamnějších faktorů členy řídicí skupiny pozitivanegativa vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stavsilné stránky (S)slabé stránky (W) vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencípříležitosti (O)hrozby (T)

25 Analýza SWOT  Dílčí podrobné SWOT pro každý problémový okruh: infrastruktura a vybavenost fyzické prostředí obce (vč. životního prostředí) obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost ekonomika, podnikání a trh práce cestovní ruch  Souhrnná SWOT – nejvýznamnější faktory napříč problémovými okruhy zásadní faktory – označeny 3 nebo více osobami středně významné faktory – uvedeny 2 osobami

26 Silné stránky – zásadní  Jedinečné turistické atraktivity na území obce (Tiské stěny) i v jejím okolí  Poloha obce u dálnice D8 zajišťující rychlé spojení do Ústí nad Labem, Pirny, Drážďan a výhledově i do Prahy (přitom ale dálnice není natolik blízko, aby zhoršovala životní prostředí obce)  Existence MŠ a ZŠ s oběma stupni v obci  Lokalizace obce v atraktivní krajině s přírodními pamětihodnostmi zvyšující rezidenční atraktivitu obce a kvalitu obytného prostředí (vč. vnímání této silné stránky obyvateli obce)  Velmi vysoký potenciál CR a podnikání v CR daný polohou obce v rámci širšího turistického regionu Česko-saského Švýcarska s nadnárodním významem  Dostatek rozvojových ploch, vč. proluk a aktuálně nevyužitých objektů a pozemků uvnitř zástavby  Pocit klidu a bezpečí vnímaný velkou většinou obyvatel obce

27 Silné stránky – středně významné  Blízkost obslužných center v okolí obce vč. německých měst, zvyšující nabídku služeb, volnočasového vyžití atd.  Pestré možnosti sportovního (zejména u venkovních sportů), volnočasového a kulturního vyžití v obci (vč. souvisejícího pozitivního vnímání ze strany obyvatel)  „Živoucí obec“ - vysoká míra participace obyvatel na dění v obci, silná občanská společnost, iniciativa a aktivita obyvatel (patrná již za socialistického období)  Rozsáhlé spektrum volnočasových aktivit organizovaných spolky, obcí i místními obyvateli, široká nabídka volnočasových aktivit  Silná kulturní scéna v obci (vč. jedinečností typu nejstarší loutkové scény v Česku)

28 Slabé stránky – zásadní  Absence chodníku a kolize uživatelů na průtahu silnice II/528 intravilánem  Chybějící někdejší pěší cesty zhoršující prostupnost obce, chybějící chodníky na několika úsecích v obci  Existence četných brownfieldů (vč. nevyužitých či částečně rozbořených obytných objektů), a to i v místních částech Ostrov a Rájec  Rozdílná představa o budoucnosti obce mezi jednotlivými obyvateli a „zájmovými skupinami“, obtížné hledání veřejného konsensu  Zřetelné a pravděpodobně i prohlubující se názorové napětí mezi „starousedlíky“ a „nově příchozími“ obyvateli ve věcech hodnocení současného stavu i vize budoucího rozvoje obce  Velmi slabá místní a regionální spolupráce při rozvoji cestovního ruchu (naopak často převažuje konkurence)

29 Slabé stránky – středně významné  Omezená nabídka veřejných a soukromých služeb sídlících v obci, zánik některých služeb navzdory růstu počtu obyvatel  Kázeň řidičů na průjezdu obcí vnímána řadou obyvatel jako zhoršená (nedodržování povolené rychlosti, alkohol za volantem)  Nízká kvalita i rozsah místních komerčních služeb a provozoven (např. místního obchodu s potravinami), i dle vnímání obyvatel  Zatížení intravilánu obce dopravou na silnici II/528, zejména při uzavírce tunelů na D8 s negativními vlivy na bezpečnost, kvalitu ovzduší, hlukovou zátěž a kvalitu obytného prostředí  Rezervy v naplnění potřeb obyvatel méně aktivních, starších, méně mobilních, sociálně, zdravotně nebo jinak znevýhodněných, ekonomicky neaktivních  Chybějící specifická místní produkce, nefungující místní trh  Rozpačitá propagace obce v rámci turistického regionu České Švýcarsko (Tisá jako „vedlejší destinace“ regionu), nefungující regionální spolupráce v této oblasti

30 Příležitosti – zásadní  Nalezení dlouhodobého konsenzu mezi různými zájmovými skupinami ohledně rozvoje obce s vlivem na stabilizaci populace, sociální soudružnost a rozvoj místní ekonomiky  Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zlepšující spojení s Prahou a většinou Česka  Dovybavení obce infrastrukturou a službami (vč. komerčních služeb typu pekařství, nákup dřeva a uhlí, služby ve vazbě na cestovní ruch) v souvislosti s rozvojem bydlení a dalších funkcí  Snížení znečišťování ovzduší z malých stacionárních zdrojů zvyšováním šetrnosti vytápění (výměna kotlů, používání ekologicky šetrných topných médií)  Trend růstu krátkodobých turistických cest (3-4 dny) i mimo hlavní sezónu, snižování sezónnosti návštěvnosti

31 Příležitosti – středně významné  Existence dotačních nástrojů pro rozsáhlejší modernizaci lokálních topenišť na pevná paliva  Chystaná aktualizace plánu péče CHKO Labské pískovce (prosazení důslednějšího využití aktuálně nevyužívaných nemovitostí)  Reprodukce a přiměřená imigrace obyvatelstva obce umožňující udržení či zkvalitnění nabídky služeb v obci  Přetrvávající poptávka po bydlení v obci, pozice obce jako žádané adresy, imigrace obyvatel do obce  Rozvoj místních ekonomických subjektů (i ve vazbě na cestovní ruch) s pozitivním vlivem na trh práce, nabídku služeb a rozpočet obce bez negativních vlivů na místní obytné a přírodní prostředí

32 Hrozby – zásadní  Zásadní zastarání silničních komunikací v důsledku jejich dlouhodobého podfinancování  Přetrvávající konflikty mezi různými zájmovými skupinami s negativními vlivy na nekoncepční rozhodování o rozvoji obce  Snižování naplněnosti MŠ a ZŠ s dopady na efektivitu provozu a případně i kvalitu výuky a šíři poskytovaného vzdělávání  Rušení provozoven a poboček veřejných služeb zajišťovaných z celostátní úrovně (např. pobočka České pošty)  Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (zejména zájmů ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu  Dlouhodobé zaostávání nabídky služeb pro turisty a marketingu vedoucí k nekonkurenceschopnosti vůči jiným destinacím

33 Hrozby – středně významné  Zvýšení environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk) s důsledky na kvalitu obytného prostředí a atraktivitu obce  Zhoršení kvality ovzduší v topné sezóně z důvodu spalování nekvalitních paliv  Vyčerpání rozvojového potenciálu obce v důsledku nadměrného růstu počtu obyvatel  Přetrvávající nepříznivá makroekonomická situace s vlivem na situaci na trhu práce, výkonnost místní ekonomiky i příjmy obce  Omezení turistické přitažlivosti obce v důsledku nadměrné výstavby

34 Diskuse a dotazy  Všechny dosavadní výstupy k dispozici na webu obce  Komentáře a dotazy výstupům analytické části

35 Návrhová část Postup zpracování v čase Rozvojová vize Problémová oblast Hlavní problémy Priority OpatřeníSpecifické cíle Globální cíle Analytická část Návrhová část Kroky Výstupy Návrh rozvojové vize Identifikace problémových oblastí Stanovení cílů Návrh strategie Výstupy analytické části Implementační část Monitoring a hodnocení Indikátory dopadu Indikátory výsledku

36 Rozvojová vize  Zastřešující rámec návrhové části  Časový horizont cca 10 let  Zpracování vize slogan hlavní parametry vize rozpracování vize v 10 hlavních pilířích („desatero udržitelného rozvoje“)  Zpracován na základě diskusí nad možnými rozvojovými scénáři obce

37 Rozvojová vize  Slogan: Jedinečná Tisá  Hlavní parametry: 1.Jedinečná příroda a krajina 2.Jedineční lidé 3.Jedinečné bydlení 4.Jedinečná turistická lokalita 5.Jedinečný spirituální rozměr (étos)

38 Rozvojová vize Jedinečná Tisá Příroda Étos Bydlení Lidé Turistika

39 10 pilířů rozvojové vize 1.Koordinovaný rozvoj pro lidi: koordinovaný a koncepční rozvoj, potřebné rozbory, strategie a koncepty a jejich realizace, respektování územního plánu obce 2.Obec pro lidi: obec jako mediátor, podpora místních podnikatelských a neziskových subjektů, spolupráce s okolními obcemi, vč. německých, a s dalšími veřejnými i soukromými subjekty 3.Lidé pro lidi: vtažení stávajících i nově přicházejících obyvatel a návštěvníků do dění v obci, rozvoj občanského sektoru a jeho organizační a transparentní finanční podpora ze strany obce 4.Veřejný prostor pro lidi: venkovská obec, patřící mezi velké a dobře vybavené vesnice, intenzifikace zástavby, doplňování občanskou vybaveností, centrum v podobě prostranství liniového charakteru,několik menších veřejných prostranství a míst setkávání 5.Doprava pro lidi: opatření na II/528 ke zklidnění dopravy, odstranění konfliktů s pěší dopravou a odstranění bariér, podmínky pro udržitelnou dopravu (pěší, cyklistická), postupné doplňování technické infrastruktury

40 10 pilířů rozvojové vize 6.Bydlení pro lidi: kvalitní bydlení současných obyvatel i těch, kteří se zde chtějí usadit, respektování historické sídelní struktury, ne tuctové, typizované stavby ani rozsáhlé monofunkční obytné soubory, počet obyvatel Tisé výhledově (ne však skokově) cca Vybavenost pro lidi: adekvátní vybavenost službami, úsilí o udržení všech stávajících veřejných služeb, podmínky pro vznik a realizaci služeb pro budoucí život mladých opouštějících místní dětský domov, a služeb pro seniory, hospodárný provoz jednotlivých služeb 8.Ekonomika pro lidi: pestrá nabídka pracovních příležitostí, podmínky pro formování místního trhu a produkce (ekologické zemědělství a potravinářství apod.), využití nástrojů APZ 9.Cestovní ruch pro lidi: kvalitní infrastruktura a služby pro různé skupiny návštěvníků, zapojení do regionálního marketingu, opatření ke zmírnění negativních dopadů CR na místní prostředí 10.Zeleň pro lidi: zvýšení podílu zelených ploch uvnitř sídel, zvýšení jejich funkčnosti a jejich údržba, opatření k ochraně přírody a krajiny, zejména pak přírodní památky Tiské stěny

41 Členění návrhové části  3 problémové okruhy (též věcné vymezení příslušných pracovních skupin) Infrastruktura, vybavenost a prostředí (vč. životního prostředí) Ekonomika a cestovní ruch Obyvatelstvo a sociální soudržnost (vč. kultury, volného času, školství)

42 Členění návrhové části Infrastruktura, vybavenost a prostředí Ekonomika a cestovní ruch Obyvatelstvo a sociální soudržnost Jedinečná Tisá Příroda Étos Bydlení Lidé Turistika

43 Diskuse k rozvojové vizi

44 Další postup prací  2 schůzky pracovních skupin – polovina dubna, konec dubna (rozpracování návrhové části)  2. schůzka řídicí skupiny – konec dubna (návrhová část)  3. veřejné projednání – polovina května (návrhová část)  3. schůzka řídicí skupiny – konec května (návrhová a realizační část)


Stáhnout ppt "Rozvojový program obce Tisá Veřejná diskuse – analytické výstupy a návrh vize 31. 3. 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google