Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Adaptace na stromový život Ptáci a savci. Adaptace na stromový život Ptáci -šplhavé nohy a vratiprst -ocas uzpůsobený šplhání(šplhavci) -drsné plochy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Adaptace na stromový život Ptáci a savci. Adaptace na stromový život Ptáci -šplhavé nohy a vratiprst -ocas uzpůsobený šplhání(šplhavci) -drsné plochy."— Transkript prezentace:

1 Adaptace na stromový život Ptáci a savci

2 Adaptace na stromový život Ptáci -šplhavé nohy a vratiprst -ocas uzpůsobený šplhání(šplhavci) -drsné plochy chodidel -mechanismus na šlachách běháků -dutiny -hnízda -potrava

3 Stromový život savci. -noční život, méně predátorů -morfologické adaptace jsou dlouhý ocas k udržování směru při skocích -postavení očí směrem dopředu k zvýšení schopnosti binokulárního vidění a odhadu vzdálenosti dlouhé zadní končetiny ke skokům perehensilní ocas ( Chiroptera, Opossum, Cuscus, Ateles, Pholidota, Binturong, Apodemus) létací blána (Petaurus, Dermoptera,Pteromys) brachiace a opoziční prsty primátů,akcelerace změnou těžiště pokrčováním nohou, šetření energií, oploštění hrudníku a pectoralis major, ricochetální brachiace frikční plochy na chodidlech, rukou a papilární linie na ocasu chápana (z srůsty obratlů, růst srsti obráceně, ulna a radius a fibula a tibia, etologické adaptace, hnízda, -šelmy vykazují malé adaptace na stromový život, mají k tomu vyvinuté pouze drápy a dlouhý ocas -chybějící klíční kost je u stromových šelem funkčně nahrazena vazivem

4 řád.Carnivora, čeleď cibetkovití- Viverridae, ovíječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus) žije okolo lidských sídel s dostatkem Potkanů, noční stromový život, rezervoár pneumonie, aromatický trus, přídavek do kávy, konzumován, jeho název podle pachových žláz připomínajících testes i u samic

5 řád:Carnivora, čeleď cibetkovití (Viverridae) binturong (Arctictis binturong) noční stromový život, ovíjivý ocas, všežravec, loví i ryby, dá se velmi dobře ochočit, žije v domácnostech

6 Řád: Chudozubí Xenarthra, lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus) 5kg, nemá ocas,nemá ušní boltce,tupý nos,chlupy směřují od břicha ke hřbetu, v srsti má symbiotické zelené řasy,má 9 krčních obratlů

7 Nadřád: Marsupialia,řád Diprotodontia, čeleď Phalangeridae, kuskus skvrnitý (Phalanger maculatus)žije v tropických lesích na Nové Quinei, Molukách a vzácně v Austrálii, noční stromový život, opoziční palec, býložravec, staví si denní hnízda z listí

8 r Nadřád vačnatci:Metatheria řád:Diprotodontia – Dvojitozubci a jejich čeledi: vombati, koalové, kuskusové, vakoveverky, klokani ( druhů, 10 čeledí) zubní vzorec s diastémou na spodní čelisti 3114/1014 (upol.savci.cz) Dvojitozubci jsou nejpočetnějším řádem nadřádu vačnatých (Metatheria). Zástupci tohoto řádu mají druhý a třetí prst na předních končetinách zcela srostlý, tj. jsou syndaktilní. Chrup mají diprodontní, což znamená, že na spodní čelisti se nachází pouze jeden pár řezáků (někdy může být přítomen i druhý pár těchto zubů). V horní čelisti má většina dvojitozubců tři páy řezáků. U čeledi vombatovitých (Vombatidae) je tento počet redukován na jeden pár. Horní špičáky jsou přítomny. Bývají ale různého tvaru, od nízkých a rovných až po zahnuté s několika ostrými hranami. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům. Většina dvojitozubců je býložravá. Některé druhy se druhotně vrátily k původní hmyzožravosti, jiní se zase specializovali na olizování mízy a nektaru. Mnoho druhů je ekonomicky využívána jako zdroj masa a kožešin. Na druhou stranu ale někteří z nich konkurují domácím zvířatům spásáním trávy a i přesto, že jsou mnohdy chráněni, lidé je stále pronásledují.

9 Řád: letuchy (Dermaptera) upol.savci.cz Nepřehlédnutelným znakem letuch je jejich osrstěný kožní lem (Patagium), který lemuje celé tělo. Začíná na krku, pokračuje mezi končetinami a pokračuje až na konec ocasu. Dokonce je natažený i mezi prsty. Kožní lem umožňuje letuchám plachtit na poměrně velkou vzdálenost. Když letuchy skočí ze stromu, roztáhnou nohy a pomocí napnuté kožní blány mohou pomalu nehlučně přeplachtit z jednoho stromu na druhý. Délka skoku závisí na výšce stromu ze kterého skočí. Letuchy jsou schopny přeplachtit i vzdálenost 130 m se ztrátou výšky pouhých 10 m. Směr letu mění letuchy pomocí svaloviny v kožním lemu. Po dopadu k patě stromu letuchy rychle vyšplhají do koruny odkud mohou pokračovat dalším skokem. Létací blána letuch je pokryta hnědavou nebo šedou srstí s nepravidelnými skvrnami a pro nehybné letuchy přitisknuté na větvích je výborným krycím zbarvením. Letuchy jsou býložravé, živí se listím, pupeny, výhonky, květy i plody. Velké a dopředu namířené oči, zabezpečující dokonalé prostorové vidění a orientaci v prostoru. Tento typ očí je charakteristický pro většinu nočních živočichů. Den prospí v dutinách, přitisknuty na kmenech, nebo zavěšeny na větvích. Letuchy jsou vývojově blízké primátům. V současnosti známe jen dva druhy, které žijí v jihovýchodní Asii. Dříve se jim říkalo letušky či kolugové. Kolugo je domorodé označení. převzato z

10 Upol.savci.cz Poletuška slovanská je typickým obyvatelem tajgy. V Evropě ji lze zastihnout pouze ve Finsku a na severovýchodě Ruska, odkud zasahuje hluboko do Sibiře. Je cm dlouhá, chlupatý ocas má o třetinu kratší a váží do 160 g. V létě bývá svrchu šedohnědá a v zimě šedá, spodní stranu těla má vždy bílou. Když sedí na stromě, je na ní kromě velkých očí nejnápadnější létací blána mezi předními a zadními končetinami, v klidu složená na bocích těla. Na zemi je poletuška dost nešťastná, neboť záhyby lemu jí překážejí v běhu. Proto se snaží cm dlouhými skoky co nejdříve dosáhnout kmene stromu. Po něm rychle vyšplhá nahoru a pak snadno doplachtí na jiné vyhlédnuté místo. Když poletuška vyšplhá na špičku stromu a roztáhne nohy do stran, snese se klouzavým letem pomocí padáku na vzdálenost metrů. Poletušky je třeba hledat tam, kde porosty borovic a smrků prostupují břízy, osiky a olše. Jejich listy, čerstvé výhonky a kůra, kterou zvláštním šroubovitým pohybem odlupují v cm dlouhých proužcích od kmene, jsou pro ně hlavním zdrojem potravy. Neopovrhnou ani jeřabinami, borůvkami a jinými lesními plody. Důležitou podmínkou výskytu poletušek je dostatek stromových dutin, v kterých si dělají hnízda, vystlaná především lišejníky. Ve výšce 1,5-9 m nad zemí využívají jak přirozené dutiny, tak hnízdní dutiny po datlovitých ptácích. Ochotně se nastěhují i do hnízdních budek.

11 poletuška pokračování www. savci.upol.cz Na rozdíl od veverky je poletuška zvíře převážně noční, úkryty opouští asi hodinu po západu slunce. Jen v době rozmnožování je možné vidět "létající" poletušky i za dne, často víc jedinců pohromadě. Jak je to ve skutečnosti s jejich rodinným životem, se však přesně neví. Ani velká zima nepřinutí poletušky k zimnímu spánku, za silných mrazů pouze omezí na pár dní svou pohyblivost. V tajze mají poletušky řadu přirozených nepřátel, kromě různých lasicovitých šelem to jsou větší druhy sov (výr, puštík bělavý) a z dravců zvláště jestřáb lesní. Početnost poletušek rok od roku výrazně kolísá, pravděpodobně v důsledku měnící se nabídky potravy a hnízdních dutin.

12 Nadřád :Metatheria, řád: dvojitozubci Diprotodontia, koala medvídkovitá (Phasoclarctos cinereus) býložravci, diastéma, konvergence k býložravcům ostatních oblastí v dolní čelisti pouze dva řezáky ( dvojitozubci-- diprotodontia“) Australská oblast

13 řád.:Carnivora, čel.Procyonidae, mýval severní (Procyon lotor) způsob života podobný našim kunám, biotopy v blízkosti potoků, mytí potravy není spojeno s hygienou, ale biotopem

14 řád:Rodentia; poletuška slovanská (Pteromys volans )

15 řád:Rodentia, čeleď dikobrazovití, urzon kanadský (Erethizon dorsatum) Má bodliny ( obranné na ocasu) i chlupy, čtyřprsté končetiny, pohybuje se na stromech, živí se pupeny stromů, ovocem a listy

16 Nadřád: Marsupialia;řád: dvojitozubci Diprotodontia, Petauridae- vakoveverky, vakoveverka létavá (Petaurus breviceps)

17 Řád:Letuchy, Dermoptera, letucha malajská (indická) (Cynocephalus variegatus) geografické rozšíření-indomalajská oblast, příbuzní letounů, plodožraví, pohybují se klouzavým letem pomocí kožní blány mezi předními a zadními končetinami a ocasem (u hlodavce poletušky je ocas volný)

18 Archaeopteryx a hypotetický vznik jeho letu (Veselovský)

19 Princip trvalého stisku pařátů


Stáhnout ppt "Adaptace na stromový život Ptáci a savci. Adaptace na stromový život Ptáci -šplhavé nohy a vratiprst -ocas uzpůsobený šplhání(šplhavci) -drsné plochy."

Podobné prezentace


Reklamy Google