Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Řízení rizik Metody identifikace a hodnocení nebezpečí (hrozeb) Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: ,

2 Úvod -identifikace nebezpečí (rizikových faktorů) je další etapou managementu rizik, v níž se dokončuje sběr informací potřebných pro analýzu rizika; -jde o náročnou a důležitou fázi managementu rizika, neboť identifikací nebezpečí si může subjekt připravit obranné reakce; -výstupem identifikace nebezpečí je registr nebezpečí a odhad pravděpodobnosti (frekvence) aktivace nebezpečí.

3 Registr nebezpečí -v této fázi analýzy se vybírají nebezpečí, které mohou způsobit škodu aspoň na jednom z aktiv systému. -k tomuto účelu lze užít registr nebezpečí sestavený dle literatury, vlastních zkušeností, výsledků dříve provedených analýz, postupové diagramy, pohovory s vybranými stakeholders, historická data aj.; -k sestavení registru nebezpečí lze aplikovat invenční metody a řadu dalších speciálních metod.

4 Metody užívané k identifikaci nebezpečí Invenční metody -tradiční brainstorming spočívající v generaci nápadů vybrané skupiny osob expertů, ale též laiků po dobu nejdéle 0,5 hodiny. -brainwritting pool; -individuální zápisník; -Delphi metoda základní a plná varianta s i-tým počtem iterací;

5 Metody užívané k identifikaci nebezpečí Speciální metody charakteristické pro určité skupiny sektorových rizik: a)bezpečnostní audit (Safety Audit); b)analýza pomocí kontrolních záznamů (Check List Analysis); c)analýza „Co se stane když?“ („What If“ Analysis“); d)relativní hodnocení (Relative Ranking); e)studie nebezpečí a provozuschopnosti (Hazard Operability Study);

6 Bezpečnostní audit Smyslem bezpečnostního auditu je prověřit, zda systémy řízení a organizace bezpečnosti řádně a efektivně fungují a identifikovat potenciální nebezpečí a ohrožená aktiva. Součástí auditu je prohlídka systému na místě. Prověřuje řízení a organizaci bezpečnosti procesu včetně systému řízení a organizace bezpečnosti procesu systematickou revizí. Může se týkat celého systému či jeho prvků. Signifikantními elementy auditu jsou objektivita, systematičnost a pravidelnost prověřování. Bází postupu je týmová práce.

7 Bezpečnostní audit Nutno rozlišovat mezi prověřováním bezpečnosti procesu a prověřováním systému řízení a organizace bezpečnosti procesu. Zatímco pozornost prvního typu auditu je směrována na identifikaci a vyhodnocení specifických nebezpečí, pozornost druhého typu auditu je zaměřena na hodnocení a verifikaci systému řízení a organizace.

8 Kontrolní záznamy Metoda užívá záznamy položek či kroků, dle nichž se ověřuje stav provozu. Seznamy otázek (checklists) jsou generovány na základě seznamu charakteristik sledovaného systému, činností, potenciálních dopadů a selhání prvků systému. Kompletní kontrolní záznam obsahuje odpovědi typu „ano“, „ne“, není vhodné“, není třeba více informací“, což přispívá dosažení komplexnosti informací o nebezpečí. Často se kontrolní záznamy užívají i ke zjištění souladu s předpisy a standardy. Metoda je vhodná k identifikaci nebezpečí, k nimž již došlo. Neposkytuje ale představu o nebezpečí za jiných situací.

9 Analýza „Co se stane když?“ Metoda je založena na spontánní diskusi a hledání nápadů. Pomocí otázek uvozovaných spojením „Co se stane, když?“ jsou identifikována nebezpečí a navrhována opatření ke zvýšení bezpečnosti. Může být vznesena i jakákoliv námitka týkající se bezpečnosti provozu, aniž by byla vyjádřena jako otázka. Sestavování otázek, směřujících k identifikaci nebezpečí, není systematizováno, jak je tomu např. u metody HAZOP. Kladení otázek závisí na zkušenostech a intuici týmu odborníků. Probíhá formou porad vybraných odborníků detailně seznámených s procesem. Při poradách se často uplatňuje brainstorming.

10 Relativní hodnocení Metoda slouží spíše než k identifikaci nebezpečí, k posouzení nebezpečnosti aktivace zdroje nebezpečí. Pro identifikaci nebezpečí se obvykle klade otázka „Je možné, aby?“. Identifikovaná nebezpečí se pak posuzují slovně nebo v rámci předem stanovené číselné stupnice. Často se k identifikaci a hodnocení úrovně nebezpečí užívá tradiční branstorming. Příklady: Dowův index hořlavosti a výbušnosti, Mondův index, Index nebezpečí látky, Index působení chemických vlivů, Index nebezpečnosti a zranitelnosti aj.

11 Studie nebezpečí a provozuschopnosti HAZOP je jedním z nejrozšířenějších přístupů k identifikaci nebezpečí zaměřená hlavně na průmyslová nebezpečí. Metoda je flexibilní, použitelná pro velké kontinuální i malé diskontinuální provozy i jednotlivá zařízení. Každý úsek provozu (zařízení) je posuzován samostatně a systematicky s využitím série klíčových slov. Předpokladem aplikace metody je vypracování projektu pro „normální“ provozní podmínky, takže aktivace zdroje nebezpečí může nastat jen tehdy, dojde-li ke změně těchto podmínek.

12 Význam a výklad klíčových slov studie HAZOP Klíčové slovoVýznamVýklad NO, NOT žádný, není) kompletní negace účelu žádná část účelu nebyla provedena MORE (více, vyšší)kvantitativní zvýšení vztahuje se k množství a vlastnostem jako je teplota, rychlost, průtoku aj., stejně jako k činnostem, např. ohřevu, reakci atd. LESS (méně, nižší)kvantitativní snížení vztahuje se k množství a vlastnostem jako je teplota, rychlost, průtoku aj., stejně jako k činnostem, např. chlazení, reakci atd. AS WELL AS (také, rovněž) kvalitativní zvýšení všech navržených účelů je dosaženo společně s určitou přídavnou činnosti PART OF (část něčeho)kvalitativní snížení pouze některé záměry (účely) jsou provedeny REVERSE (reverze, zpětný) logický protiklad činnosti, např. zpětný tok, chemická reakce mohou být aplikovány ve vztahu k látkám OTHER THAN (jiný než)kompletní náhrada žádná část z původního účelu není dosažena, realizuje se druhá činnost Zdroj: Moore, D. A. Outlook for Human Factors and Impact on Inherent Safety for the Process Industries. San Francisco: AcuTech Consulting, Inc., 2003 p. 33..

13 Postup při užití HAZOP a)popis účelu (funkce) systému (subsystému), kdy se předpokládá, že jeden subsystém má jednu základní funkci; b)popis odchylky od požadovaného účelu přičemž jsou využita klíčová slova; c)nalezení příčiny nebo kombinace příčin způsobujících odchylku (identifikace nebezpečí); se hledá odpověď na otázky „Co se stane, když?“ nebo „Co mohlo způsobit, že?“; d)stanovení možných důsledků a provozních potíží; e)doporučení protiopatření (náleží až do fáze ovládání rizika).

14 Úroveň nebezpečí Úroveň nebezpečí se hodnotí pomocí následujících faktorů: a)Nebezpečnost je dána schopností nebezpečí způsobit škodu. b)Přístup značí pravděpodobnost, že se nebezpečí svým účinkem dostane k aktivu. Jednou z forem vyjádření může být frekvence nebezpečí. c)Motivace vyjadřuje zájem zdroje nebezpečí iniciovat nebezpečí vůči aktivu. Odhad motivace spočívá v pochopení skupinových a národních záměrů včetně záměrů jednotlivců a politiky.

15 Pravděpodobnost aktivace zdroje nebezpečí Protože nežádoucí událost je výsledkem působení nebezpečí a současně náhodným (stochastickým) jevem, lze pro kvantitativní vyjádření úrovně nebezpečí užít počet pravděpodobnosti. Z matematického aspektu lze pravděpodobnost P j  (0; 1) aktivace zdroje nebezpečí j-tého druhu, vyjádřit vztahem (1): (1) kde n j je počet nežádoucích událostí j-tého druhu, n představuje počet všech možných událostí za dobu existence aktiva (subjektu, objektu, systému) a j  N*, přičemž N* je symbol pro množinu všech přirozených čísel.

16 Frekvence aktivace zdroje nebezpečí Frekvence (četnost) γ j aktivace zdroje nebezpečí j-tého druhu je rovněž statistickou veličinou, pro niž platí vztah (2): (2) kde n j je počet nežádoucích událostí j-tého druhu a t značí zvolený časový interval k němuž je četnost vztažena. Pokud je známa pravděpodobnost či četnost aktivace zdroje nebezpečí nebo ji lze popsaným postupem zjistit, hovoří se o objektivní pravděpodobnosti a ve spojitosti s odhadem rizika o kvantitativním vyjádření pravděpodobnosti.

17 Pravděpodobnost (frekvence) aktivace zdroje nebezpečí Není-li známa pravděpodobnost či frekvence aktivace zdroje nebezpečí, pracuje se s tzv. subjektivní pravděpodobností, která je bází kvalitativního či semikvantitativního odhadu rizika.. Slovní vyjádření pravděpodobnosti (malá, střední, velká) koreluje s kvalitativním hodnocením rizika. Když se pravděpodobnost hodnotí v rámci předem dané bodové stupnice, příkladně indexy 1-10, hovoří se o semikvantitativním odhad rizika.

18 Slovní a indexové vyjádření četnosti (pravděpodobnosti) výskytu nežádoucí události PravděpodobnostOznačeníPopis četnosti (pravděpodobnosti) zanedbatelná1vznik jevu je takřka vyloučený malá2vznik jevu je málo pravděpodobný, ale možný střední3v určeném čase jev určitě vznikne velká4v určeném čase jev vzniká často velmi velká5jev vzniká velmi často, resp. je nepřetržitý Zdroj: Božek, F., Urban, R. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 60. ISBN

19 Jiné formy vyjádření pravděpodobnosti (frekvence) aktivace zdroje nebezpečí Při aplikaci metody TEC DOC-727 se pro referenční) havárie uvádí střední hodnota pravděpodobnostního čísla Q i,s *, odkud lze zjistit četnost výskytu havárie γ i,s pro aktivitu i a nebezpečnou látku s, užitím vztahů (3) a (4): (3) (4) kde Q i,s je pravděpodobnostní číslo pro aktivitu i a nebezpečnou látku s vypočtené dle výše uvedené rovnice a m q je q ‑ tý korekční faktor z jejich celkového počtu u.

20 Jiné formy vyjádření pravděpodobnosti (frekvence) aktivace zdroje nebezpečí Relativně často se v literatuře objevují také referenční úrovně pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu nežádoucí události, které se srovnávají se zjištěným stavem pro danou situaci a slouží k posouzení akceptovatelnosti rizika. automobilová doprava:  rok -1 železniční doprava:  rok -1 letecká doprava:10 -3  rok -1 jaderné zařízení:10 -5  rok -1

21 Pravděpodobnost (individuální riziko) úmrtí za rok z různých příčin Příčina úmrtí Individuální riziko [osoba -1.rok -1 ] Příčina úmrtí Riziko [osoba -1.rok -1 ] úmrtí ze všech příčin muži let 1, Kopaná4, ženy let 9, užívání plynu v domácnosti 1, muži let 1, užívání elektřiny v domácnosti 1, ženy let1, děti let1, protržení hráze vodního díla 1, kouření 20 cigaret denně5, havárie jaderné elektrárny1, cestování automobilem1, zásah bleskem 1, těhotenství8, zásah meteoritem1, Zdroj: Božek, F., Urban, R. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 62. ISBN

22 Registr nebezpečí Registr nebezpečí je významným vstupním podkladem pro odhad rizika. a)Obecný registr nebezpečí zpracovává se pro posuzované systémy podobného charakteru. b)Registr nebezpečí zpracovává se pro konkrétní systém. Obsahuje zároveň kvalitativní, semikvantitativní nebo kvantitativní posouzení pravděpodobnosti (frekvence) aktivace identifikovaných zdrojů nebezpečí s případným vyznačením ohrožených aktiv jednotlivými zdroji nebezpečí.

23 Potenciální zdroj nebezpečí Ohrožená aktiva HGHRWQWISWTP 1 Přírodní nebezpečí (živelní pohromy) 1.1 Živelní pohromy vyvolané atmosférickými změnami Bouře a další elektrické vlivy Krupobití a přívalové deště Námrazy, náledí, dlouhodobé silné mrazy apod Sucha Požáry přirozeného původu Sněhové vánice a kalamity Teplotní inverze Vichřice a větrné poryvy Povodně Živelní pohromy vyvolané geologickými změnami Magnetické anomálie Posuny dna pod vodní hladinou Propady zemských dutin Půdní eroze Sněhové a sněhokamenité laviny Sopečné výbuchy Svahové pohyby Tsunami Únik plynů ze zemského nitra Zemětřesení Živelní pohromy vyvolané ostatními vlivy Zvýšené radioaktivní pozadí + Obecný registr nebezpečí - 1. část Zdroj: Božek, F. et al. Metodika klasifikace náhradních zdrojů pro nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou. [Výstup projektu VG ]. Brno, Univerzita obrany, 2013., s

24 Potenciální zdroj nebezpečí Ohrožená aktiva HGHRWQWISWTP 2 Technologická nebezpečí 2.1 Havárie Požáry antropogenního původu Havárie v průmyslovém nebo zemědělském objektu Havárie jaderného energetického zařízení (JEZ) Havárie v dopravě Výbuchy kapalin, plynů a jiných výbušných směsí Uniky ropných produktů a chemických látek Havárie na vodních dílech Běžná činnost Průmyslová výroba Stavební a zemní práce Zemědělská výroba Doprava Odpadové hospodářství Dobývání a úprava nerostných surovin Reliktní ekologické zátěže + Obecný registr nebezpečí - 2. část Zdroj: Božek, F. et al. Metodika klasifikace náhradních zdrojů pro nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou. [Výstup projektu VG ]. Brno, Univerzita obrany, 2013., s

25 Registr nebezpečí Bodové hodnoty indexů frekvence F j (  ) aktivace zdroje nebezpečí a ohrožená aktiva zkoumaného zdroje podzemní vody pro nouzové zásobování HG - hydrogeologické poměry, HR - hydrologický režim, WQ - kvalita podzemní vody, WIS ‑ jímací objekty, WTP - úpravna vody. Potenciální zdroj nebezpečí Fj()Fj() Ohrožená aktiva HGHRWQWISWTP 1 Přírodní nebezpečí (živelní pohromy) 1.1 Živelní pohromy vyvolané atmosférickými změnami Krupobití a přívalové deště3, Sucha3, Živelní pohromy vyvolané geologickými změnami Půdní eroze2, Technologická nebezpečí 2.1 Havárie Havárie zemědělských strojů2, Běžná činnost Zemědělská výroba4, Zdroj:Božek, F. et al. Risk Assessment of Selected Source for the Emergency Water Supply. Case Sudy II. World Academy of Science Engineering and Technology, 2013, vol. 81, Part. I, p. 63. ISSN X.

26 Závěr Identifikace zdrojů nebezpečí je významnou fází managementu rizika, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje výsledek celého procesu. Proto je nezbytné důsledně zvážit výběr odpovídající metody pro identifikaci nebezpečí a sestavení registru nebezpečí věnovat zvýšenou pozornost. Součástí této etapy je rovněž vyhodnocení pravděpodobnosti (frekvence) aktivace zdroje nebezpečí. K tomu je třeba volit vhodné metody v závislosti na způsobu hodnocení a důsledně posoudit samotný zdroj nebezpečí, jeho okolí a historická data související s výskytem dřívějších nežádoucích událostí.

27 Studenti se seznámí se základními metodami užívanými k identifikaci nebezpečí, postupy sestavení registru nebezpečí a vyhodnocení pravděpodobnosti (frekvence) aktivace zdrojů nebezpečí v závislosti na charakteru vyhodnocení. Vytvořené skupiny 3-5 studentů zpracují registr nebezpečí dříve zvoleného systému (část útvaru, vojenského výcvikového prostoru, domácnosti, provozovny, veřejné instituce, regionu). Zároveň kvalitativně, resp. semikvantitativně vyhodnotí frekvenci (pravděpodobnost) aktivace identifikovaných zdrojů nebezpečí. Požadavky na cvičení


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google