Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Odpovědnost za škodu ve veřejné správě. Historický exkurz posun od jednostranně mocenského pojetí VS k jejímu pojetí jako služby veřejnosti 19. století.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Odpovědnost za škodu ve veřejné správě. Historický exkurz posun od jednostranně mocenského pojetí VS k jejímu pojetí jako služby veřejnosti 19. století."— Transkript prezentace:

1 Odpovědnost za škodu ve veřejné správě

2 Historický exkurz posun od jednostranně mocenského pojetí VS k jejímu pojetí jako služby veřejnosti 19. století - stát má odpovídat v nějaké podobě za škody způsobené, Vznik různých teorií odpovědnosti státu: -soukromoprávní teorie -státoprávní teorie Dvorský dekret z roku 1806 č.758 Sb. zák. soudních Základní zákon státní o moci výkonné z r § 92 Ústavy z r Občanské zákoníky Zákon č. 58/1969 Sb, o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem

3 Stávající právní úprava LZPS, jejíž čl. 36 odst. 3 stanoví, že „každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem“. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení pak podmínky a podrobnosti upravuje zákon. zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; tento zákon pak výslovně zakotvuje podpůrné použití občanského zákoníku Ustálená judikatura NS ČR: právo na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem nelze přiznat přímo na základě čl. 36 odst. 3 Listiny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 31 Cdo 3916/2008, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 25 Cdo 159/2005) Výjimku představuje pouze právo na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o vazbě či trestu, které lze přiznat (od ) na základě přímé aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy.

4 Charakter odpovědnosti Odpovědnost objektivní Odpovědnost absolutní Subjekty odpovědnosti: stát a územní samosprávné celky. Stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona - tzv. úřední osoby c) orgány územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti. Územní samosprávné celky pak odpovídají za škodu způsobenou při výkonu samostatné působnosti. Např. tzv. veřejné stráže, ředitel školy, veřejné zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy, zájmové či profesní komory.

5 Charakter odpovědnosti Zákon upravuje dvě základní odpovědnostní kategorie, a to A)odpovědnost za nezákonné rozhodnutí a B)odpovědnost za nesprávný úřední postup, přičemž ke vzniku odpovědnosti (státu či územních samosprávných celků) za škodu či nemajetkovou újmu je třeba existence těchto předpokladů, jež musí být splněny kumulativně: nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, vznik škody či nemajetkové újmy, příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR z , sp. zn. 25 Cdo 773/2004)

6 Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podmínky odpovědnosti: nezákonné rozhodnutí + vznik škody/újmy + příčinná souvislost, stát odpovídá za rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení dle s.ř.s. a v trestním řízení; ÚSC odpovídají za rozhodnutí vydané v řízení, na které se vztahují předpisy o správním řízení, popř. rozhodnutí vydaného v postupu neupraveném předpisy o správním řízení, nárok na náhradu lze uplatnit pouze tehdy, pokud osoba využila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje a současně pokud bylo pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno či změněno příslušným orgánem, právo na náhradu škody mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda a dále i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem, ač tak s ním být jednáno mělo (tzv. opomenutý účastník); v případě, že bylo vydáno rozhodnutí ÚSC v samost. působnosti postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo ten, komu tímto rozhodnutím byla způsobena škoda

7 Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem předchozí zákon č.58/1969 Sb. na obsahové vymezení tohoto pojmu rezignoval zcela, stávající právní úprava obsahuje alespoň částečnou definici tohoto pojmu, - ust. § 13 odst. 1 a § 22 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, popř. ve lhůtě přiměřené (není-li stanovena lhůta zákonná) zpravidla se chápe jako „porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání orgánu veřejné moci při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp.zn. 2 Cdon 804/96, obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp.zn. 25 Cdo 38/2000). stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem kteréhokoli státního orgánu (tedy i vlády, prezidenta, Parlamentu), ovšem normotvorná činnost či nečinnost orgánů veřejné moci jako nesprávný úřední postup nemůže být. Česká právní úprava je tudíž v tomto směru užší než právo EU, které zahrnuje i odpovědnost zákonodárce. - žádné zvláštní podmínky pro uplatnění nároku zákon nestanoví (jako např. vyčerpat prostředky ochrany), - nárok na náhradu mají ti, jimž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda

8 Proces uplatnění nároku na náhradu škody/újmy v případě odpovědnosti státu: povinnost poškozeného uplatnit svůj nárok nejprve u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu (x ÚSC) tento zákonný požadavek na tzv. předběžné projednání je nezbytnou podmínkou pro následné uplatnění nároku u soudu šestiměsíční lhůta, v níž musí příslušný úřad věc předběžně projednat a případnou škodu či újmu poškozenému nahradit jak již vícekrát judikoval NSS, jde v těchto případech o spor v soukromoprávní věci, a tudíž není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví, a o nárocích na náhradu škody či nemajetkové újmy tak rozhodují soudy v občanském soudním řízení. -viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Na 12/ , či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Na 56/

9 Způsob a rozsah náhrady vedle povinnosti k náhradě škody, zákon výslovně stanoví též povinnost státu i územních samosprávných celků k náhradě nemajetkové újmy; blíže dané pojmy nedefinuje – proto podpůrně NOZ, judikatura teprve až novelou č.160/2006 Sb. –byla nově zakotvena poskytnout poškozenému též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. významným podnětem k zavedení tohoto institutu do českého právního řádu byla především judikatura ESLP ve věcech týkajících se porušení práva na projednání věci v přiměřené délce (viz např. rozsudek ze dne ve věci Hartman proti České republice) pokud jde o vzájemný vztah mezi škodou a nemajetkovou újmu – jde o instituty na sobě navzájem nezávislé

10 Způsob a rozsah náhrady v případě škody – uvedení do předešlého stavu, jinak v penězích nemajetková újma - zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující typickou a převažující formou náhrady nemajetkové újmy je forma peněžité kompenzace – v jaké výši? Základním vodítkem je zejména ust. § 31a zákona č.82/1998 Sb. a dále pak judikatura jak českých soudů, zejména Nejvyššího soudu, tak i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. ust. §31a odst. 2 nejprve obecně stanoví, že při určení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. pokud pak byla nemajetková újma způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti provést úkon či vydat rozhodnutí v zákonné, popř. přiměřené lhůtě, stanoví zákon (v §31a odst. 3) ještě nadto povinnost přihlédnout k dalším kritériím, a to k: celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11 Regresní úhrady požadovat regresní úhradu je právem, nikoli povinností pokud stát nahradil škodu či poskytl zadostiučinění, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a územních samosprávných celcích v přenesené působnosti, pokud škodu či újmu způsobily (ovšem pouze ve výši odpovídající jejich účasti na způsobení dané škody či újmy). Tyto úřední osoby či samosprávné celky poté mohou následně požadovat regresní úhradu od svých zaměstnanců, kteří se na nesprávném úředním postupu podíleli. obdobně pak může požadovat regresní úhradu územní samosprávný celek v samostatné působnosti, pokud nahradil škodu či poskytl zadostiučinění, a to vůči těm, kteří se přímo podíleli na tomto postupu. právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda či újma způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. v případě řízení před soudem leží důkazní břemeno ohledně podmínek regresní odpovědnosti (včetně zavinění) na žalobci – tedy na tom, kdo nárok na regres uplatňuje. soud také disponuje tzv. moderačním právem, moderaci však nelze provést, pokud byla škoda způsobena úmyslně.

12 Odpovědnost za škodu podle zvláštních právních předpisů Ačkoli zákon č. 82/1998 Sb. je pojat jako obecná právní úprava, některé zákony provedly materiální úpravy vlastní, jejichž výklad vyvolává potíže. Např. podle § 95 zákona č.273/2008 Sb., o Policii ČR, stát (náhradu škody poskytuje Ministerstvo vnitra) odpovídá za škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu, kterou někdo způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi. Lze usuzovat, že se tu míří na škody způsobené nezákonným rozhodnutím i nesprávným úředním postupem a že při nedostatku výslovné právní úpravní úpravy přichází v úvahu subsidiární použití zákona č.82/1998 Sb. Podobnou právní úpravu nalezneme i v dalších zákonech, například v zákoně ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii (§ 24 - v tomto případě za škodu odpovídá obec), v zákoně č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (§ 23), v zákoně č.219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR (§ 43), či v zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, (§ 17).

13 Náhrada škody/újmy vyvolané zákonným postupem VS Náhrada za vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva již LZPS stanoví, že vyvlastnit lze pouze za náhradu – výše stanovena na základě znaleckého posudku, totéž i v případě zřízení věcného břemene – podrobněji zákon 184/2006 Sb. (zákon o vyvlastňování) – výše vždy znaleckým posudkem další případy zákonného omezení vlastnického práva jsou velmi různorodé – např. povinnost strpět umístění různých značek, povinnost něco strpět, konat – pokud se přiznává náhrada – je úprava velmi nejednotná a přiznávají ji SO nebo soudy (srov. např. z. č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství - § 10) Náhrada za věcnou pomoc § 1037 NOZ - ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak NOZ - Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen, např. podle zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně – je každý povinen na výzvu poskytnout dopr. prostředky, zdroje vody a jiné potřebné věci ke zdolání požáru, živelných pohrom… - má pak právo na náhradu výdajů s tím spojených i na náhradu věcné škody – o náhradě rozhoduje SO (§ 19 a násl.) Náhrada v souvislosti s prováděním opatření přikázaných při mimořádných událostech zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon – krizová situace = mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav či stav ohrožení státu za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci – náleží FO nebo PO peněžní náhrada, kterou vyplácí orgán krizového řízení, za škodu způsobenou FO nebo PO v souvislosti s krizovými opatřeními – odpovídá stát § 35 a 36 zákona


Stáhnout ppt "Odpovědnost za škodu ve veřejné správě. Historický exkurz posun od jednostranně mocenského pojetí VS k jejímu pojetí jako služby veřejnosti 19. století."

Podobné prezentace


Reklamy Google