Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

„Legislativa v kontextu omamných a psychotropních látek “ Školní metodici prevence Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje Policie České republiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "„Legislativa v kontextu omamných a psychotropních látek “ Školní metodici prevence Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje Policie České republiky."— Transkript prezentace:

1 „Legislativa v kontextu omamných a psychotropních látek “ Školní metodici prevence Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje Policie České republiky Krajský úřad Královéhradeckého kraje

2 Mezinárodní smlouvy a úmluvy k jejíž plnění se Česká republika zavázala Jednotná úmluva o omamných látkách publikována pod č 47/1965 Sb. přijata v rámci OSN Úmluva o psychotropních látkách publikována pod č 62/1989 Sb. přijata v rámci OSN Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami publikována pod č 462/1991 Sb. přijata v rámci OSN

3 Drogové trestné činy v ČR 2015 ČESKÁ REPUBLIKA krajrealizacepachateléNP Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický79930 Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský NPC Celní správa CELKEM státní příslušnost Afgánistán2Německo9 Alžírsko2Nigérie21 Bulharsko11Pobřeží slonoviny2 Burkina Faso2Polsko16 Česká republika3 410Portugalsko1 Egypt2Rakousko4 Francie2Rusko6 Itálie3Slovensko73 Kosovo2Sýrie3 Makedonie3Švédsko2 Ukrajina16 USA3 Vietnam143

4 Trestní zákoník – drogové TČ § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy § 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu § 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu § 287 Šíření toxikomanie § 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem § 289 Společné ustanovení

5 § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3) ….. (4) ….. (5) Příprava je trestná

6 § 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) …. (4) ….

7 § 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) …… (4) ….

8 § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

9 § 287 Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vůči dítěti, nebo c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let.

10 § 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (1) Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Odnětím svobody na jeden rok až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3) …… (4) ……

11 § 289 Společné ustanovení (1) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek. (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285. (4) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu § 288, a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288.

12 Drogové přestupky - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Zákon č.200/1990 Sb., o přestupcích § 30 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. k) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství omamnou nebo psychotropní látku (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm j) a k) pokutu do Kč, propadnutí věci

13 Množství větší než malé tento pojem není v zákoně definován mimo jiné jej definuje judikatura (je to takové množství OPL nebo jedu, které vícenásobně - podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí převyšuje běžnou dávku průměrného konzumenta) o Marihuana …..10g o Pervitin …….1,5g o Extáze ……..4 tbl. o Kokain ……….1g

14 Testy z lékáren V lékárnách jsou dostupné poměrně levné testy na drogy z moči nebo slin (od 65 Kč až po 250/600Kč). Výhody testů z lékáren: - dostupnost - poměrně nízká cena (65-250/600Kč) - rychlost Nevýhody testů z lékáren: - jde o testy orientační (nemám tedy jistotu, co přesně výsledek znamená, ani jestli je výsledek pravdivý, testy jsou obvykle spolehlivé na cca 95%, ale někdy mohou vykázat falešně pozitivní výsledek, tedy, že test vypadá, jako by dotyčný drogu užil, a přitom to tak není. Pokud je tvrzení testovaného v rozporu s výsledkem testu, je nutné provést test znovu laboratorně.) - nevím, co si s výsledkem počít

15 Testy z lékáren To, že jde o testy orientační a ne zcela spolehlivé, v praxi znamená například následující: - když si dáte k snídani makový závin, vyjdou vám pozitivně testy na opiáty, - po pár dnech (někdy i hodinách) abstinence, vyjdou testy negativně, tzn. že neodhalí občasné užívání, případně užití před několika hodinami či dny, - u některých látek je to naopak a testy vycházejí pozitivně i po několika dnech až týdnech abstinence (např. intenzivní užívání marihuany může mít za následek pozitivní výsledek testu i po několika týdnech naprosté abstinence). Výsledek testů s jistotou neřekne: - jestli váš blízký drogy užívá - jak velký s nimi má problém - nezaručí vám, že si drogu nedá odpoledne nebo za pár dní - nepomůže vám pochopit, co se děje a proč se v poslední době chová divně. Řekne Vám pouze s určitou mírou pravděpodobnosti, jestli v posledních dnech váš blízký drogu užil, nebo neužil.

16 Prokazatelnost drog (v krvi, slinách a potu, moči) Důležité je také rozdělení, zda se jedná o ORIENTAČNÍ TESTY nebo LABORATORNÍ TESTY Orientační testy (převážně ze slin) se používají např. ve školách, v zaměstnání atd. a lze je zakoupit v lékárně nebo přes internet. Člověk si je tedy může na sobě vyzkoušet i sám. Nejsou ovšem 100% spolehlivé, může dojít k tzv. falešné pozitivitě. Toxikologické testy v laboratoři (nejčastěji z krve nebo moči, méně často z vlasů) jsou oproti tomu spolehlivé a používají se např. pro potvrzení výsledku orientačních testů (např. policií, ale může si je u toxikologické laboratoře vyžádat a zaplatit kdokoli). Cenově zjištění jedné látky cca 1000,- Kč.

17 Prokazatelnost drog (v krvi, slinách a potu, moči)

18

19

20 Legislativa pro školy Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j / čl.13 "Všichni zaměstnanci ohlašují řediteli své poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu. Tím není dotčena povinnost zaměstnanců vyplývající ze zvláštních předpisů."

21 Legislativa pro školy Podle Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č.j.: / čl. IV, odst. 4: Ředitel školy a školského zařízení * zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy nebo školského zařízení včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, dále ošetří v řádu školy nebo školského zařízení potírání projevů rasismu a šikanování čl. IV, odst. 5: Školní metodik prevence * sleduje ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhuje cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů, informuje pracovníky školy nebo školského zařízení o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo školském zařízení.

22 Legislativa pro školy Informace pro školské úřady, školy a předškolní zařízení: Spolupráce škol a předškolních zařízení s Policií ČR při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané č.j.: /98-22 Oznamovací povinnost je dána ustanoveními §§ 367, 368 trestního zákoníka (nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu), kdy je trestný ten, kdo spáchání nebo dokončení tam uvedených trestných činů nepřekazí, nebo jejich spáchání neoznámí. Zákon č. 141/1961 Sb. – trestní řád v § 8 odst. 1 hovoří mimo jiné o tom….. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

23 Škola versus Drogy Testování přítomnosti drog mezi žáky základních a středních škol je v poslední době často diskutovaným a kontroverzním tématem. Testování na přítomnost drog a prohledávání škol psy není protidrogová prevence!!!! Vedení škol a pedagogové si většinou kladou ve vztahu k drogám (legálním i nelegálním) u dětí tyto úkoly: - předcházet užívání drog u dětí nebo alespoň oddálit věk začátku užívání - zajistit, aby se ve škole drogy nevyskytovaly a nešířily - zajistit, aby děti nepřicházely do školy pod vlivem drog

24 Škola versus Drogy Ve školním řádu bývá zpravidla obsažena formulace podobná této: Žákům je zakázáno užívání anebo manipulace s alkoholem a drogami v prostorách školy a jejím okolí a přicházet do školy pod vlivem alkoholu a drog. Ač je toto pravidlo jasně zformulované a jeho význam zřejmý, potíže nastávají s jeho vymáháním. Ukazuje se, že při respektování základních práv dítěte a při snaze vytvářet ve škole atmosféru důvěry a otevřenosti žáků mezi sebou a k zaměstnancům školy, je nemožné zcela zabránit porušování těchto pravidel. Nyní pravděpodobně nenajdeme žádnou základní a střední školu, o které bychom mohli prohlásit, že zde problém užívání drog vůbec neexistuje. Mnohde naopak propukl velmi razantně, zaskočil vedení škol a pedagogy a vyvolal dojem, že stávající mechanismy prevence a kontroly jsou neúčinné. (viz ZŠ Orlová 2016)

25 Testování žáků Testování může škola požadovat jen za zákonem stanovených podmínek. Zejména když má důvodné podezření na užití alkoholu nebo jiné návykové látky u konkrétního žáka a existuje tedy předpoklad porušení vnitřního řádu školy. To znamená prokázat, že žák užíval omamnou látku přímo ve škole (a tím se dopustil porušení vnitřního řádu školy), nebo že žák je pod vlivem omamné látky a nemůže se tedy zúčastnit odborného výcviku či vyučování. Orientační test moči v tom případě nestačí, je nutná krevní zkouška provedená ve zdravotnickém zařízení. Dalším možným případem je nalezení neznámé látky, která může být drogou, u žáka. Škola může za dodržení určitých pravidel prohledat věci konkrétního podezřelého žáka a zadržet mu nedovolený předmět, nemůže však v době vyučování ani mimo ni pořádat plošné prohledávání věcí a prostor, protože se nejedná o činnost spadající do výuky. Neznámou látku pak škola musí předat policii ke zjištění, o co se jedná. Vizuální posouzení učitelem nestačí. Ne každý podezřelý bílý prášek je drogou… Ohrožení zdraví žáka Ohrožení zdraví žáka v důsledku požití omamné látky je pro školy obdobný případ jako když přijde žák do školy s horečkou. Pokud hrozí akutní zdravotní nebezpečí, má škola povinnost přivolat lékaře přímo do školy. Pokud však akutní nebezpečí nehrozí, je jediným možným postupem poslat žáka domů. K tomu škola potřebuje v případě nezletilých žáků souhlas jejich rodičů.

26 Škola versus Drogy Některé školy, aniž by důsledně využily standardních preventivních metod, zavádějí (nebo uvažují o zavedení) dalšího nástroje kontroly užívání drog mezi žáky a tím je screeningové testování přítomnosti ilegálních drog. Očekávají, že toto opatření rychle a spolehlivě potvrdí či vyvrátí podezření na užívání drog, případné uživatele a experimentátory odradí od dalšího užívání z obavy před testováním a u žáků, kteří dosud zkušenost s drogou nemají, předejde možnému experimentu. Ukazuje se ale, že takové testování nese jisté problémy a rizika, která je třeba předem důkladně zvážit.

27 Problém č. 1: Co testem (ne)zjistíme? Screeningové testy na přítomnost drog a jejich metabolitů mají většinou formu papírových proužků či destiček, napuštěných sloučeninami, které reagují s určitou drogou nebo skupinou drog anebo jejich metabolitů. Test na jednu drogu (či skupinu drog) stojí přibližně Kč, otestování přítomnosti nejčastěji užívaných drog vyjde na několik set korun. Jedná se o kvalitativní testy – zjišťují, zda je droga přítomna či nikoliv. Test zachytí užití drogy řádově několik dní (u většiny nejčastěji testovaných nelegálních drog) až týdnů (u kanabinoidů). Naopak tímto typem testů nelze určit, kolikrát byla droga užita, v jakém množství, jak dlouho testovaný drogu užívá, kdy přesně drogu užil. Některé drogy se takto netestují (LSD), jiné nelze zachytit již po 24 hodinách (kokain). Nelze takto ani ověřit, zda je testovaný akutně pod vlivem drogy (čerstvou intoxikaci nemusí test vůbec zachytit – test je negativní, pozitivní výsledek naopak může značit intoxikaci před několika dny). Akutní intoxikaci lze zjistit pouze z krevního vzorku vyšetřením v toxikologické laboratoři.

28 Problém č. 2: Spolehlivost testu Základní nevýhodou testů tedy je, že mohou být falešně pozitivní (droga nebyla užita, přesto je výsledek testu pozitivní). Důvodem může být nedodržení pokynů výrobce při provádění testu, kontaminace vzorku cizorodou látkou nebo zkreslení výsledku užitím některých léků a potravin. Výrobci testů vydávají k testům rozsáhlé seznamy tzv. zkřížených reaktivit – tj. látek, které mohou výsledek testu ovlivnit třeba i po několika dnech, výjimečně i týdnech; patří sem např. antibiotika, léky na spaní, léky proti úzkosti a další. Test také může výrazně ovlivnit užívaná potrava – například pozitivita testů na heroin se vyskytuje po snědení makové buchty, neboť mák obsahuje stopy morfia. Stejně tak může výsledek testu být falešně negativní (droga byla užita, ale test ji nezachytí). Většinou je to proto, že od užití drogy už uplynul delší čas nebo byla užita v malém množství. Existuje také mnoho látek, na jejichž zachycení screeningové testy neexistují

29 Problém č. 3: Souhlas rodičů Testování na přítomnost drog je podmíněno souhlasem rodičů. Škola jej může získat např. na třídních schůzkách, kde je záměr testovat žáky (obvykle jednomyslně) odhlasován a rodiče jej stvrdí podpisem. Je ale třeba se ptát, zda rodiče mají o problematice testování drog dostatek informací (často nemá dostatek informací ani vedení školy) a zda si uvědomují všechny důsledky tohoto opatření. Pochybujeme, že se o tomto dá s ostatními rodiči a zástupci školy vždy svobodně diskutovat. Rodič, který vznese své námitky, může v ostatních vyvolat dojem, že „nemá čisté svědomí“. Tato situace tedy může nést prvky nátlaku a souhlas rodičů potom nelze považovat za zcela svobodný a informovaný.

30 Problém č. 4: Testování versus prevence Odpor proti testování bude spíše skrytý (hlasitými protesty by na sebe konkrétní žáci příliš upozornili). Část z nich (experimentátoři, eventuelně uživatelé nelegálních drog, opět nejčastěji marihuany), bude mít oprávněné obavy z pozitivního výsledku testu. Zde se pro ně otvírá velký prostor pro zapírání a kamuflování: vyhnutí se testu a další „triky“ vedoucí k negativnímu výsledku, kalkulování s dobou možného záchytu drogy (u většiny drog několik dní, pouze u marihuany až tři týdny), atd. Část žáků, kteří drogy neužívají, možná testování odradí od plánovaného experimentu (alespoň dočasně). Ale i tito žáci budou vystaveni stresu z obav z falešně pozitivního výsledku. Testování je zde zbytečné, neboť dobrých a stálejších výsledků dosáhneme méně drastickými a spolehlivějšími metodami primární protidrogové prevence.

31 Závěr: Plošné testování přítomnosti drog u žáků základních a středních škol nedoporučujeme. Jedná se o metodu, která je nespolehlivá, eticky pochybná a může paradoxně drogovou situaci ve škole spíše zkomplikovat.

32 Škola x Drogy x Policie Rovněž role policie v prostorách škol je omezená. Zásah je možný jen v případě podezření z trestného činu – například obchodování s drogami nebo distribuce drog ve škole nebo přestupku – držení malého množství OPL.

33 Děkuji za pozornost kpt. Mgr. Jiří Hamáček tel.: mail:


Stáhnout ppt "„Legislativa v kontextu omamných a psychotropních látek “ Školní metodici prevence Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje Policie České republiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google