Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Volejbal Mgr. Jan Charousek Liberec 2013. Vznik a vývoj volejbalu Volejbal vznikl v roce 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). Původní název „mintonette"

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Volejbal Mgr. Jan Charousek Liberec 2013. Vznik a vývoj volejbalu Volejbal vznikl v roce 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). Původní název „mintonette""— Transkript prezentace:

1 Volejbal Mgr. Jan Charousek Liberec 2013

2 Vznik a vývoj volejbalu Volejbal vznikl v roce 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). Původní název „mintonette" byl v roce 1896 při předvedení této nové hry ředitelům YMCA přejmenován na to volley tne ball. Jak je uvedeno v časopise Physical Education v článku J. J. Camerona (1896), volejbal se nehrál pouze v tělocvičně, ale přestěhoval se i do přírody. Od roku 1896 dostává volejbal herní strukturu v podobě pravidel hry. Z USA se dostává v roce 1900 do sousední Kanady, ve stejném roce se začíná hrát i v Indii, dále proniká do Jižní a Střední Ameriky. V Tokiu v Japonsku zavedl volejbal r p. Ohmori. O dva roky později je volejbal znám na Filipínách, kolem roku 1913 v Číně. V Asii dostává volejbal vlivem místních podmínek a mentality hráčů specifický charakter. Postupně mizí rekreační způsob, hraje se na větším hřišti a objevují se prvky závodního pojetí hry. Tyto odlišnosti se projevují i v pravidlech. Hraje se s větším počtem hráčů (16, 12, 9), není omezen pohyb hráčů po hřišti, každá chyba se trestá bodem a je možnost dvou podání. Do Evropy se volejbal dostal v roce Zasloužili se o to vojáci USA, bojující v I. světové válce na území Francie. Zásluhou amerických vystěhovalců se objevuje v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a postupně se šíří do ostatních evropských států. V Rusku se volejbal začíná hrát v letech

3 Volejbal v našich zemích V našich zemích se volejbal začíná rozvíjet až po první světové válce. Patří tedy mezi relativně mladé sporty. Jedním z předních propagátorů volejbalu byl J. A. Pipal, který od r působil v Praze jako ředitel YMCA. Rozvoj volejbalu podpořila čs. armáda. Ministerstvo národní obrany organizuje v Praze první kurz pro tělovýchovné instruktory pod vedením kpt. Machotky, prof. Pipala a instruktora J. W. Vongera. Program kurzu byl vlastně zaměřen na lehkou atletiku a přípravu čs. sportovců na OH 1920 v Antverpách. Pipal účastníky kurzu seznámil i s novými hrami - volejbalem a basketbalem. Z konce dubna 1919 jsou zprávy o tom, jak v žilinských kasárnách vojáci pod vedením kpt. Machotky hráli první volejbalová utkání. V Žilině byla 9. září 1919 založena volejbalová organizace, která sdružovala 8 družstev. V červnu téhož roku se uskutečnilo oficiální utkání mezi družstvem vojáků a studenty reálky. Volejbal si velice rychle získal příznivce a šířil se do středisek YMCA, vysokoškolského sportu, na střední školy, do FDTJ, Sokola apod.

4 Charakteristika hry Volejbal je sport hraný dvěma družstvy na hřišti, rozděleném sítí. Existují různé verze, přizpůsobené odlišným vnějším podmínkám tak, aby jejich rozmanitost umožnila účast každému. Účelem hry je poslat míč přes síť na zem do pole soupeře a zabránit soupeřově snaze o totéž. Družstvo má právo na tři odbití (a to i po doteku bloku), aby vrátilo míč soupeři. Míč je uveden do hry podáním: udeřen podávajícím přes síť k soupeři. Rozehra pokračuje tak dlouho, dokud se míč nedotkne hřiště, není „aut" nebo se družstvu nepodaří vrátit jej povoleným způsobem. Ve volejbalu družstvo, které vyhraje rozehru, získává bod. Hráči tohoto družstva postoupí o jedno postavení ve směru pohybu hodinových ručiček (v případě, že podání měl soupeř).

5 Základní volejbalová pravidla Hřiště je obdélník o rozměrech 18x9 m obklopený volnou zónou, jež je na všech stranách minimálně 3 m široká. Volný hrací prostor je prostor nad hrací plochou, který je bez jakýchkoliv překážek. Volný hrad prostor je vysoký minimálně 7 m od povrchu hrací plochy. Zóny a prostory: ◦ přední zóna každého pole je vymezena osou střední čáry a útočnou čarou ◦ zóna podání je 9m široká plocha za koncovou čarou ◦ zóna střídání je vymezena prodloužením obou útočných čar až ke stolku zapisovatele Nejnižší teplota nesmí klesnout pod 10 stupňů Celsia. Siř je umístěna svisle nad střední čarou a její horní okraj je ve výšce 2,43 m pro muže a 2,24m pro ženy. Míč musí být kulatý, z měkké nebo syntetické kůže. Jeho obvod je 65 — 67cm, váha g a jeho vnitřní tlak je 0, ,325 kg/cm 2.

6 Základní volejbalová pravidla Družstvo se může skládat nejvýše z dvanácti hráčů, trenéra, asistenta trenéra, maséra a lékaře. Trička hráčů musí být číslována od jedné do osmnácti. Jak kapitán, tak i trenér družstva jsou odpovědni za chování a kázeň členů družstva. Trenér v průběhu utkání řídí hru svého družstva z místa vně hřiště. Určuje hráče základní sestavy, jejich náhradníky, vyžaduje oddechové časy, a dává pokyny. Před utkáním trenér zapíše jména a čísla svých hráčů v zápisu o utkání a potom je podepíše. Set vyhrává to družstvo, které jako první z/skalo 25 bodů s rozdílem nejméně 2 bodů. V případě nerozhodného stavu 24 :24 se ve hře pokračuje dokud není dosaženo dvoubodového rozdílu. 26 : 24; 27:25 a pod.

7 Základní volejbalová pravidla V utkání vítězí družstvo, které vyhrálo 3 sety. V případě nerozhodného stavu 2 : 2 se rozhodující set (pátý) hraje do 15. bodu s rozdílem nejméně dvou bodů. Podání je uvedení míče do hry zadním pravým hráčem, který je v zóně podání. Všechny akce po kterých míč směřuje do pole soupeře, kromě podání a bloku, jsou považovány za útočné údery. Blokování je činnost hráčů v blízkosti sítě, jejímž účelem je zabránit přeletu míče od soupeře tím, že sáhnou výše, než je horní okraj sítě. Dokončit blok je dovoleno pouze hráčům přední řady. Všechny vyžádané oddechové časy trvají 30 sec. Každé družstvo má právo určit z 12 hráčů jednoho specializovaného obranného hráče „libera"

8 Herní činnost jednotlivce (HČJ) Je komplex pohybové činnosti, kterým hráč řeší herní situaci. Fyziologickým základem herních činností jednotlivce jsou dynamické stereotypy, které vznikají působením různých podnětů. Ty musí odrážet podstatné stránky herního prostředí a činnosti organismu hráče, a proto musí obsahovat soubor podmíněných spojení, které jsou základem nejen herních činností, ale i myšlení, projevu emocí.vůle a vegetativní činnosti (Hančík et al, 1982). Herní činnost jednotlivce má technickou a taktickou stránku.

9 Technická stránka HČJ Technická stránka představuje racionální způsob uskutečnění HČJ - pohybový projev hráče, vykonaný v závislosti na podmínkách herní situace - hodnotí se struktura pohybu.

10 Taktická stránka HČJ Pod taktickou stránkou HČJ rozumíme psychické procesy a myšlenkové operace, jejichž předmětem je pochopení herní situace a výsledkem výběr nejúčinnějších způsobů řešení, přičemž se hodnotí výběr činnosti.

11 Herní činnosti jednotlivce Tyto dvě stránky HČJ tvoří celek, jsou neoddělitelně spojené a podmiňují úroveň hry hráče (Zapletalová, Přidal 1997). Některými HČJ je možné přímo dosáhnout bodu. Jde o podání a herní činnosti, které se realizují nad sítí, kde se soupeři přímo nestřetávají. Další herní činnosti jednotlivce se realizují v rámci vlastního družstva a jejich hlavní úlohou je zabránit dopadu míče na zem, založit útok a připravit vhodné podmínky na jeho zakončení. Teoreticky je možné i pomocí nich získat bod, většinou však jen náhodně a nezáměrně.

12 Herní kombinace (HK) Chápeme je jako vědomou spolupráci dvou nebo více hráčů, sladěnou v prostoru a čase, kterou hráči uskutečňují společným taktickým záměrem v útoku nebo v obraně. Herní kombinace jsou jádrem hry. Řešení individuálních a kolektivních úloh se uskutečňuje v rámci systému hry. Herní systém (HS) představuje organizaci individuálních a kolektivních činností, zaměřených na splnění úloh v útočné a obranné fázi hry v průběhu utkání. Je charakterizovaný složením družstva vzhledem ke specializaci hráčů, který do určité míry určuje výběr některých herních kombinací a postavení hráčů na hřišti.

13 Herní kombinace (HK) Herní činnosti z hlediska jejich uplatnění v jednotlivých fázích hry rozdělujeme na útočné a obranné. Při vymezení herních činností jednotlivce na útočné nebo obranné vycházíme z řetězce herních činností jednotlivce. První odbití míče na vlastní straně hřiště (blok, obrana v poli, resp. příjem podání) zařazujeme mezi obranné herní činnosti jednotlivce, protože jejich hlavní úlohou je zamezit dopadu míče na zem ve vlastním poli, neboli bránit. Následné odbití t.j. druhé odbití v rámci družstva - nahrávka, a třetí odbití - útočný úder nebo jako podání, ve všech variantách realizace zařazujeme mezi útočné herní činnosti jednotlivce. Z tohoto členění herních činností jednotlivce logicky vyplývá i rozdělení herních kombinací na útočné a obranné. Systémy hry nerozlišujeme z hlediska realizace v jednotlivých fázích hry na útočné nebo obranné, ale z hlediska specializace hráče.

14 Útočné herní činnosti jednotlivce Podání s rotací, bez rotace vrchem, spodem v čelném postavení, v bočném postavení z výskoku, ze stoje

15 Útočné herní činnosti jednotlivce Nahrávka obouruč vrchem, obouruč spodem, jednou rukou vrchem z místa, po pohybu, ve výskoku vysoká, polovysoká, nízká dlouhá, střední, krátká z pole, u sítě k síti, od sítě, rovnoběžně se sítí

16 Útočné herní činnosti jednotlivce Útočný úder smeč, lob, drajv, ulití v prvním, druhém a třetím sledu po ruce, přes ruku diagonálně, přímo po odraze ze dvou nohou, po odraze z jedné nohy

17 Obranné herní činnosti jednotlivce Přihrávka příjem podání ◦ obouruč vrchem, obouruč spodem, jednou rukou ◦ z místa, po pohybu ◦ ve stoji, v pádu obrana v poli - vybírání lehkých míčů ◦ obouruč vrchem, spodem ◦ z místa, po pohybu obrana v poli - vybírání těžkých míčů ◦ obouruč vrchem, spodem, jednou rukou ◦ vrchem, spodem, zdola, jinou částí těla ◦ ve stoji, v pádu.skokem ◦ z místa, po pohybu, v pohybu

18 Obranné herní činnosti jednotlivce Blok útočný, obranný z místa, po pohybu otevřený, polozavřený, zavřený

19 Útočné herní kombinace Po nahrávce u sítě ◦ s vysokými nahrávkami(normál), se speciálními nahrávkami (signál) ◦ se stabilním nahrávačem, s přebíhajícím nahrávačem, s vbíhajícím nahrávačem ◦ v 1., 2., 3. sledu ◦ zakončené hráčem přední řady.zakončené hráčem zadní řady Po nahrávce z pole ◦ se stabilním, s přebíhajícím, s vbíhajícím nahrávačem ◦ zakončené hráčem přední řady, zadní řady Po přihrávce na útok ◦ od nahrávače, od jiného hráče

20 Obranné herní kombinace Zaujetí vyčkávacího postavení ◦ základní postavení hráčů družstva ◦ před blokováním u sítě ◦ před obranou v poli Blokování ◦ dvojblok, trojblok ◦ na okraji sítě, ve středu sítě Postavení při přijmu podání ◦ s pěti ◦ čtyřmi ◦ třemi ◦ dvěma hráči

21 Obranné herní kombinace Postavení při útoku soupeře ◦ podle počtu hráčů v jednotlivých úsecích obrany ◦ počet hráčů na bloku ◦ počet hráčů za blokem ◦ počet hráčů v poli ◦ při útoku ze středu sítě, při útoku z okrajů sítě Postavení při vykrývání vlastního útoku ◦ s pěti, čtyřmi, třemi, dvěma, jedním hráčem, bez vykrývajících hráčů ◦ při útoku z okraje sítě nebo středem sítě

22 Herní systémy Herní systémy bez specializovaných hráčů ◦ každý přední hráč v zóně 3 nahrávačem ◦ každý přední hráč v zóně 2 nahrávačem Herní systémy se specializovanými hráči (s llberem, bez libera) ◦ se třemi nahrávači(systém dvojic) ◦ s dvěma nahrávači(systém 2-4) ◦ s jedním nahrávačem(systém 1-5)

23 Funkce hráčů nahrávač přihrávající smečař smečař univerzál blokař libero

24 Složení družstva a základní rozestavení hráčů v jednotlivých systémech Nespecializované systémy Každý přední hráč v zóně 3 nahrávačem ◦ V tomto systému se každý přední hráč v zóně 3 stává nahrávačem a plní jeho funkce. Zůstává v zóně 3, jak při podání soupeře, tak i při podání vlastního družstva. Krajní hráči u sítě se automaticky stávají smečaři. V průběhu hry přední i zadní hráči záměrně nepřebíhají do jiné zóny. Každý přední hráč v zóně 2 nahrávačem ◦ V tomto systému je princip stejný jako v předcházejícím systému s tím rozdílem, že nahrávačem je každý hráč, který se při pravidelném posunu dostává do zóny 2. Útočníky se stávají hráči v zóně 4 a 3.

25 Složení družstva a základní rozestavení hráčů v jednotlivých systémech Specializované systémy Systém se třemi nahrávači ◦ V tomto systému je družstvo složené ze tří nahrávačů specialistů, kteří stojí střídavě mezi smečaři. Družstvo má dvě varianty postavení, každou z nich třikrát, přičemž na jednotlivých místech stojí vždy jiní hráči. Systém se dvěma nahrávači ◦ Družstvo je složené ze dvou nahrávačů, dvou smečařů a dvou blokařů. Při tomto systému jsou možné dvě varianty základního postavení hráčů. V prvním postavení stojí nahrávač před smečařem, ve druhém postavení za smečařem. Výběr jednoho z těchto postavení je především míněn složením družstva a technicko-taktickou úrovní hráčů vlastního družstva i soupeře. Systém s jedním nahrávačem ◦ V tomto systému se skládá družstvo z jednoho nahrávače, dvou smečařů, dvou blokařů a jednoho univerzálního hráče, který stojí diagonálně („na kříž") s nahrávačem. V tomto systému se mohou vyskytnout dva druhy postavení hráčů: nahrávač hraje před smečařem (obr. 57) nebo za smečařem (obr. 58). V každém z těchto dvou druhů postavení hráčů se družstvo dostává do šesti variant postavení.

26 Výměny hráčů ve specializovaných systémech Hráči stejných specializací stojí na hřišti v základním postavení diagonálně proti sobě. Před podáním, resp. před jeho příjmem musí na hřišti dodržovat postavení tak, jak je uvedeno v zápise. Po otevření hry podáním mohou libovolně měnit svoje místo. Přemisťují se do „svých" zón, ve kterých hrají až do ukončení rozehry, tj. chyby některého hráče. Potom se opět musí vrátit do původního postavení. Výměny hráčů do specializovaných zón jsou poměrně jednoduché v komplexu II (při vlastním podání). V komplexu I (při podání soupeře) jsou už složitější. Všeobecně platí, že k výměně dochází až po vlastním útoku, a to tehdy, až soupeř míč zachytí a přechází do protiútoku. Hráči se mění při prvním odbití míče soupeřem, ne tehdy, kdy už míč směřuje k nahrávací a je v útočném pásmu soupeře. Základní důvod, proč dochází k výměně hráčů do specializovaných zón, je maximální využití jednotlivých hráčů v postavení, ve kterém dovedou nejlépe hrát, a tak co nejvíce přispět k úspěchu celého družstva ve fázích útoku i obrany.

27 Hezký zbytek dne.


Stáhnout ppt "Volejbal Mgr. Jan Charousek Liberec 2013. Vznik a vývoj volejbalu Volejbal vznikl v roce 1895 ve Springfieldu v Massachusetts (USA). Původní název „mintonette""

Podobné prezentace


Reklamy Google