Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská Praha 1

2 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 2 Struktura prezentace  Koncepce sociálního bydlení – východiska, hlavní a dílčí cíle  Zkušenosti ze zahraničí  Návrhy a diskuse nástrojů sociálního bydlení

3 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 Obecná východiska koncepce sociálního bydlení  Bydlení je privátním ekonomickým statkem a odpovědnost za zajištění vlastního bydlení nese prioritně člověk sám, resp. jeho rodina;  Právo na bydlení jako sociální právo upravené v několika mezinárodních dokumentech není dnes vnímáno jako právo nárokové, ale vyplývá ze specifik týkajících se privátního trhu bydlení ve vyspělých zemích, která však nejsou triviální;  Všechny vyspělé země světa oprávněně přichází s nástroji bytové politiky snažícími se zvýšit finanční dostupnost kvalitativně standardního a přiměřeného bydlení pro domácnosti, které si ho nemohou dovolit za tržních podmínek;  Podpora nabídky versus podpora poptávky (v posledních dekádách upřednostnění podpory poptávky);  Podpora vlastnického bydlení versus podpora nájemního bydlení (v posledních dekádách upřednostnění vlastnického bydlení).

4 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 4 Východiska koncepce sociálního bydlení - bytová politika v České republice  bytová politika vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení, což samo o sobě snižuje její efektivnost (zacílení na příjmově slabší domácnosti omezené);  současný mix veřejné podpory upřednostňuje podporu poptávky před podporou nabídky (vyváženo jednorázovými „privilegii“charakteru podpory nabídky);  systém sociálního bydlení není definován na centrální úrovni a je pouze v některých případech definován na úrovni obcí;  regulace nájemného aplikovaná na neuvolněné nájemní byty postavené před rokem 1992 nemá charakter sociálního opatření (velká část uživatelů regulovaného nájemního bydlení příjmově nejsilnější domácnosti);  počet uvolněných bytů je nízký a část uvolněných bytů je obcemi zpětně pronajata za tržních podmínek;  některé programy podpory nabídky zavedené v průběhu ekonomické transformace namísto snížení sociálních nerovností tyto nerovnosti spíše vytvářely;  od roku 2003 snaha o větší zacílení podpory nabídky (programy podporovaného a sociálního bydlení); marginální z pohledu celkové veřejné podpory, nedostatečné.

5 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5 Hlavní cíl koncepce sociálního bydlení Zajištění dlouhodobého nájemního bydlení pro domácnosti, které nemohou za tržních podmínek získat přiměřené, kvalitativně standardní a prostorově nevyloučené dlouhodobé nájemní bydlení.  Cílovou skupinu domácností lze rozdělit do dvou základních skupin: » první skupina - domácnosti, které jsou na trhu bydlení diskriminovány, a to z důvodu jejich etnického původu či z důvodu náležitosti do „rizikové“ skupiny domácností, avšak mají dostatek kompetencí k bezproblémovému využívání nájemního bydlení; tyto domácnosti mohou čelit diskriminaci i přes to, že jejich členové mají zaměstnání a díky příspěvku na bydlení by pro ně přiměřené nájemní bydlení bylo finančně dostupné. » druhá skupina - domácnosti v akutní bytové nouzi, tj. domácnosti bez přístřeší nebo domácnosti, která disponují pouze určitou formou dočasného, nejistého nebo nevyhovujícího bydlení, kterým z různých důvodů chybí kompetence k udržení dlouhodobého nájemního bydlení.

6 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 6 Hlavní cíl koncepce sociálního bydlení  Prioritou (cílovým stavem) zůstává zabezpečení bydlení z vlastních zdrojů, resp. zdrojů rodiny; výpomoc by neměla vést k závislosti nýbrž motivovat k řešení problému vlastními prostředky;  Koncepce sociálního (podporovaného) bydlení musí být definována v širokém vymezení a nikoliv se zaměřit pouze na jednu či jen několik skupin domácností potřebujících pomoc v této oblasti (v žádném případě by neměla vymezovat cílové domácnosti na etnickém principu);  Výpomoc by neměla být založena na jednom nástroji, ale na kombinaci nástrojů (nabídky i poptávky; státu, obce a neziskových organizací; privátního a veřejného financování) - neexistuje jeden optimální nástroj ani jedna optimální kombinace nástrojů;  Výpomoc by neměla vést ke „znásilnění“ specifických preferencí v oblasti bydlení cílové populace, jak co do umístění bydlení, tak co do právního důvodu bydlení.

7 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 7 Dílčí cíle koncepce sociálního bydlení Udržení či zajištění sociálního promísení (sociálního mixu), sociální a prostorová integrace cílových domácností.  Výpomoc při zajišťování bydlení cílové populace by neměla vést k vytváření vyloučených lokalit, koncentraci cílových domácností v jedné lokalitě;  Sociální integrace je žádoucí stav, nikoliv však dogma – určitá forma segregace je přirozená, neodstranitelná žádnou intervencí demokratického státu;  Výpomoc by neměla v obci vytvářet napětí, pocit nespravedlnosti, bariéry – naopak by měla přispívat k uklidnění napětí, zvýšení pocitu spravedlnosti a sociální soudržnosti - je nutně podmíněna otevřeností vůči všem potřebným a zároveň aktivní účastí cílové domácnosti na řešení svých problémů;  Výpomoc musí být, v delším časovém horizontu, legitimní před zraky volené obecní samosprávy i voličů (není možné vše svádět na rasové předsudky, diskriminaci).

8 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 8 Dílčí cíle koncepce sociálního bydlení Efektivita (úspěšnost a hospodárnost) veřejné pomoci.  Pro úspěch reintegrace je nutné zajistit fungování všech stupňů pomoci v rámci koncepce sociálního bydlení, zejména pak posledního stupně, tedy snadného přechodu do dlouhodobého nájemního bydlení bez dalších sociálních služeb;  Pro úspěch reintegrace je v českých podmínkách nutné zvýšit roli (a odpovědnosti) neziskových organizací i obcí v oblasti zajišťování bydlení cílové populace a zejména zdůraznit nutnost jejich vzájemné spolupráce v této oblasti;  Hledat protržní řešení, malé veřejné výdaje, co nejmenší tržní distorze (žádná nová ghetta, žádná masová výstavba sociálních bytů).

9 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 9 Zaměření koncepce sociálního bydlení na nájemní bydlení  Podpora vlastnického bydlení příjmově regresivní, opomíjená rizika, dnes už maximální podpora státu, většina nedosáhne na hypoteční úvěr  nástroje v oblasti nájemního bydlení  Malý počet obecních bytů (dnes pravděpodobně převládá soukromé nájemní bydlení nad bydlením obecním), dlouhá čekací lhůta na přidělení bydlení, „privilegovaný“ sektor, sociální vyloučení, pomalá výstavba sociálních a podporovaných bytů, velmi omezený výběr pro cílovou domácnost  zapojení soukromého nájemního bydlení

10 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 10 Zkušenosti z evropských zemích  trend: větší flexibilita nástrojů, větší zapojení soukromého kapitálu i soukromého nájemního bydlení (různými formami „prostřednictví“), větší role neziskových organizací v oblasti bytové správy, resp. užší spolupráce obcí s neziskovým sektorem  „prostřednictví“, zprostředkování soukromého nájemního bydlení, poskytování garancí – Belgie, Francie, Irsko, Španělsko, Velká Británie  propojené poradenství - spojení pomoci v oblasti bydlení i trhu práce (např. Fachstelle v Německu)  prevence – bytové poradenství (např. Středisko pro bezpečný nájem – Vídeň)

11 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 11 Housing first versus housing ready  HOUSING FIRST » samostatné bydlení v první řadě » dlouhodobé řešení situace bydlení by mělo být dosaženo co nejdříve a dokonce by mělo předcházet řešení jiných oblastí společenského života  HOUSING READY » samostatné bydlení teprve tehdy, když je na to klient připraven » úspěchy v jiných oblastech společenského života umožňují postup k dlouhodobému bydlení » vícestupňový model  kritika vícestupňového modelu  bydlení místo ubytování  housing first – není housing only

12 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 12 Agence Immobiliere à Vocation Sociale – AIVS (Francie)  Bytový fond patří soukromým pronajímatelům.  Nezisková organizace vybírá nájemníky a poskytuje záruky pronajímatelům za nájemníky, garantuje placení nájemného i ostatních nákladů (devastace bytu) a v případě problémů intervenuje; částečné prostřednictví - klient je nájemníkem uvedeným v nájemní smlouvě s pronajímatelem.  Organizace působí jako sociální realitní kancelář; svoji činnost financuje díky honorářům od pronajímatelů a veřejným grantům.

13 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 13 Private sector leasing scheme (Velká Británie)  Neziskové bytové asociace a obce získávají byty soukromých pronajímatelů pro sociální účely (jen v Londýně v současnosti pronajímáno okolo bytů).  Prostředníkem pro uzavření nájemního vztahu (jedná se úplné prostřednictví; prostředník se stává nájemníkem a klient podnájemníkem) jsou v tomto případě obce, bytové asociace nebo společnosti specializující se na správu rezidenčních nemovitostí (Orchard & Shipman). Soukromí pronajímatelé získají: » Garance příjmu z nájmu. Bez ohledu na to, zda je byt skutečně pronajat nebo ne, prostředník platí pronajímateli měsíční nájemné. » Žádné administrativní poplatky. Pronajímatel neplatí žádné poplatky spojené s hledáním nájemníků a správou nájemních smluv. Tyto ušetřené prostředky jsou však vyváženy nižší úrovní nájmů. » Minimální náklady na údržbu. Pronajímatel neplatí téměř žádné výdaje spojené s běžnou údržbou bytu a zároveň případné poškození bytu je odstraněno na náklady prostředníka. » Minimální náklady spojené s nuceným odstěhováním nájemníka. Jestliže se nájemník odmítne odstěhovat na konci nájmu, prostředník podnikne legální kroky k odstěhování, avšak pronajímateli je stále hrazeno nájemné. » Etická stránka. Mnoho pronajímatelů pociťuje osobní uspokojení nad tím, že pomáhá poskytovat bydlení skutečně potřebným. » Pomoc s rekonstrukcí. Některé obce poskytují půjčky a granty na rekonstrukci prázdných bytů za účelem pronájmu v rámci tohoto programu.  Příjem z nájmu je pro pronajímatele obvykle o % nižší, než je výše tržního nájemného, ovšem nižší výnos z nájmu vyvažují nižší náklady.

14 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 14 Situace v ČR  Dosavadní praxe programů reintegrace domácností neřeší dostatečně problém sociálního a prostorového vyloučení, neboť se nedaří završit reintegrační proces získáním samostatného bydlení mimo sociálně vyloučené lokality (úspěšnost je kriticky nízká);  Nedostatečné zapojení neziskových organizací v oblasti zajišťování bydlení či prostřednictví (i když zvyšující se zájem);  Neochota obcí aktivně působit v této oblasti (i když více než dříve pronajímají pro účel tréninkového bydlení neziskovým organizacím, stále však nedostatečně);  Neexistence garančních schémat, pojišťovacího mechanismu, cílené veřejné podpory – nemožnost uplatnění modelu prostřednictví;  Nemožnost pobírání příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení v podnájemním vztahu či nemožnost získat peníze na opravy cizího majetku pro neziskové subjekty.

15 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 15 Návrh nástroje - první skupina domácností  Poskytování garancí splácení nájemného soukromým pronajímatelům ze strany obcí a neziskových organizací – garance na 5 let, částečné prostřednictví, garantované bydlení » Podmínky pro pronajímatele: Byt bude splňovat minimální kvalitativní požadavky sociálního bydlení stanovené zákonem; Výše nájemného bude nejméně o 10 % pod úrovní obvyklého tržního nájemného pro srovnatelný byt ve stejné lokalitě a nesmí převyšovat medián tržního nájemného v dané obci; Akceptace znění nájemní smlouvy předložené obcí/neziskovou organizací, jež bude uzavřena mezi pronajímatelem a cílovou domácností, garantující cílové domácnosti: 1) dobu nájmu nejméně na 5 let; 2) změnu výše nájemného v budoucích letech pouze na základě navrženého systému (konstantní nájem, růst dle vývoje CPI, růst dle vývoje indexu cen stavebních prací apod.); 3) udělení výpovědi ze strany pronajímatele pouze v důvodech taxativně vymezených v zákoně; Akceptace znění garanční smlouvy (včetně povinnosti výpovědi); Umožnit přehlášení trvalého bydliště.

16 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 16 Návrh nástroje - první skupina domácností » Podmínky pro cílovou domácnost (domácnosti, pro něž je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné a které jsou na trhu bydlení z tohoto i jiných důvodů diskriminovány, avšak mají dostatečnou kompetenci k udržení dlouhodobého nájemního bydlení): Obec má právo zkoumat její příjmové a majetkové poměry při uzavření nájemní smlouvy, které budou následně k datu zkoumání explicitně uvedeny ve smlouvě o poskytnutí garancí uzavřené mezi cílovou domácností a obcí/neziskovou organizací, včetně uvedení sankcí v případě nepravdivé výpovědi; Výběr bytu z nabídky pouze těch soukromých pronajímatelů, kteří se na základě již uzavřených smluv s obcí/neziskovou organizací účastní garančního programu – nemohou si vybírat jakýkoliv byt zcela podle své vůle, ale nabídka pronajímatelů v databázi může být relativně široká; Pronajímatel a cílová domácnost nejsou v žádném příbuzenském vztahu; Pokud nemají členové cílové domácnosti trvalé bydliště v obci, pak by si na základě zařazení do programu museli trvalé bydliště přehlásit do příslušné obce; Akceptace znění nájemní smlouvy a zvláštní smlouvy o poskytnutí garance uzavřené s obcí. Smlouva s obcí bude obsahovat podmínky poskytnutí garance (příjmové a majetkové poměry, věk partnerů, bezdlužnost, reference od dřívějších pronajímatelů) a ustanovení o formě úhrady dluhu za nájemné, dojde-li ke dluhu a případné výpovědi z nájmu.

17 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 17 Finanční stránka  Obce/neziskové organizace by se proti rizikům (neplacení nájemného, devastace bytu) pojistily prostřednictvím komerčního pojistného produktu  snadno kalkulovatelný náklad;  při předpokladu nájemného bytu 2+1 ve výši Kč 5-letá garance, pojistné ve výši nájemného za jeden měsíc Kč za celé období 5 let;  minimální investiční náklady spojené s výstavbou jednoho vstupního obecního bytu stejné velikosti se při předpokladu zabezpečení obecního pozemku zdarma pohybují okolo Kč (byt 50 m2, náklady výstavby Kč/m2); po odečtení dotace MMR ve výši Kč by činila anuitní splátka úvěru na krytí nákladů nekrytých státní dotací ( Kč, doba splatnosti 20 let, úroková sazba 6 %) přibližně Kč ročně, Kč za 5 let. Po odečtení nájemného vybraného z podporovaného bytu (pro byt 50 m2 ve výši Kč měsíčně, Kč za rok, Kč za 5 let) a přičtení minimálních nákladů (bez osobních nákladů) správy/údržby bytového fondu připadající na jeden byt (500 Kč měsíčně, Kč ročně, Kč za 5 let) by činily náklady Kč - minimálně 5krát vyšší  v případě koupě existujícího bytu (bez státní dotace, avšak za stejné nájemné jako soukromník) výsledek stejný – náklady Kč

18 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 18 Finanční stránka  Za stejnou částku veřejných prostředků by bylo možné za využití soukromého nájemního bytového fondu uspokojit ne jednu, ale pět domácností, přičemž obec/nezisková organizace by již měla pojištěna rizika proti nesplácení nájemného i poškození bytu, nemusela by pečovat o vlastní bytový fond (řešit stížnosti, provádět údržbu, mít významné osobní náklady, nezapočtené do výše uvedené kalkulace, spojené se správou bytů) a nenesla další rizika (ale také výnosy) vyplývající z vlastnictví bytů.

19 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 19 Závěr k systému garantovaného bydlení  Má oporu v mnoha vyspělých zemích (efektivní, pro-tržní, moderní nástroj) – Francie, Belgie, Velká Británie, Irsko a další;  Využívá segmentu soukromého nájemního bydlení pro sociální účely, zvyšuje význam soukromého nájemního bydlení;  Pro cílové domácnosti zvyšuje nabídku výběru vhodného bytu a neomezuje ji pouze na obecní bytový fond – pro obce to znamená menší tlak na přidělování obecních bytů;  Jako pomoc směřující do oblasti nájemního bydlení napravuje vychýlení státní bytové politiky ve prospěch vlastnického bydlení a z důvodu, že se nejedná o zásadní zásah do trhu, nekřiví žádným zásadnějším způsobem preference v oblasti bydlení;  Jako pomoc směřující do oblasti nájemního bydlení je efektivnější (lépe zacílená) než pomoc směřující do oblasti pořízení vlastního bydlení;  MMR by mělo napomoci s vytvořením komerčního pojišťovacího produktu, kam by se obce mohly proti rizikům pojistit (riziko nesplácení nájemného a devastace bytu).

20 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 20 Návrh nástroje – druhá skupina domácností  Třístupňový model propustného bydlení » Cílová skupina: domácnosti s nedostatečnou kompetencí pro udržení dlouhodobého nájemního bydlení » princip individuálního postupu mezi jednotlivými stupni a průchod všemi stupni nemusí být podmínkou k získání samostatného nájemního bydlení. » intenzivnější spolupráce mezi příslušnými odbory města (místního odboru sociálních služeb a místního bytového odboru) a s místními neziskovými organizacemi zaměřenými na problematiku sociálního vyloučení; alternativně významné posílení role, aktivit i odpovědnosti neziskových organizací v oblasti poskytování a správy bydlení domácnostem ohroženým sociálním vyloučením. » Tři základní úrovně: 1.krátkodobé ubytování typu azylový dům, 2. tréninkové bydlení, 3. samostatné garantované bydlení (soukromé nájemní nebo obecní bydlení)

21 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 21 Tréninkové bydlení  Tréninkové bydlení zaměřené na klienty azylových domů po dosažení kompetence a lidi, kteří bydlí v nekvalitních komerčních ubytovnách  Předpokládá individuální intenzivní sociální práci s klientem před přestěhováním do tréninkového bydlení (zvýšení odpovědnosti, pochopení povinností nájemníka a nutnosti jejich plnění, zvládání vedení rodinného rozpočtu).  Podmínkou programu pro klienta je aktivní spolupráce s terénními pracovníky, aktivní hledání zaměstnání či absolvování rekvalifikačních kurzů, nulový dluh na nájemném (případně aktivní splácení vzniklého dluhu).  Tréninkové bydlení formou nájemní nebo podnájemní smlouvy - zpravidla půlroční s možností prodloužení na dobu maximálně dvou let.  Tréninkové bydlení by se z hlediska standardů poskytnutého bydlení nikterak nelišilo od bydlení ve standardním nájemním bytě  V případě nutnosti může být nezisková organizace nebo obec pro první fázi tréninkového bydlení zvláštním příjemcem dávek státní sociální podpory spojených s úhradou nákladů na bydlení.  Zajištěn přechod z tréninkového bydlení do garantovaného bydlení (soukromých pronajímatelů, obcí)

22 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 22 Tři základní koncepty tréninkového bydlení  Tréninkové bydlení v bytech vlastněných neziskovou organizací. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je nezisková organizace.  Tréninkové bydlení v bytech vlastněných obcí. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je obec.  Tréninkové bydlení v bytech najímaných neziskovou organizací od jiných pronajímatelů. Klient je podnájemníkem, nájemníkem je nezisková organizace, pronajímatelem je obec nebo soukromý pronajímatel – pronajímatel získává implicitní garanci platby nájemného.

23 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 23 Závěr k systému vícestupňového bydlení  Ačkoliv koncept „housing first“ dosahuje ve vyspělých zemích lepších výsledků, vzhledem ke specifikům v ČR je vhodnější flexibilní systém vícestupňového bydlení.  Důležitou součástí je stupeň tréninkového bydlení.  Předpokládá větší zapojení neziskových organizací, než je dnes obvyklé.  Neziskové organizace ve spolupráci s obcí by měly zajistit přechod do nevyloučeného dlouhodobého nájemního bydlení (garantované bydlení).  Dodatečné náklady tréninkového bydlení a individuální sociální práce: přijetí nových forem sociální práce a jejich financování v rámci zákona o sociálních službách ze zdrojů MPSV a krajů.

24 Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Debata se zástupci neziskového sektoru, Praha, Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 24 „Nová“ role neziskových organizací  Aktivní role v modelu částečného prostřednictví, zajišťování garantovaného bydlení v segmentu soukromého (obecního) nájemního bydlení, poskytování garancí;  Aktivní role při zajišťování tréninkového bydlení – vlastnictví nebo pronájem bytů pro účel tréninku kompetencí;  Vlastnictví a správa dočasných (azylových) forem bydlení;  Výhledově: vlastnictví a správa sociálních a podporovaných (dlouhodobých) nájemních bytů (alt. původních obecních bytů).  Vlastnictví bytového fondu zvyšuje ekonomickou soběstačnost a posiluje finanční stabilitu neziskového sektoru – organizace se stávají privátními aktéry (investory) se sociálním cílem; díky vlastní nájemní politice realizují výnosy, které zpětně vkládají do naplnění sociálních cílů;  Aktivnější role neziskových organizací v oblasti bydlení zvyšuje jejich váhu při politickém vyjednávání, možnost účinnějšího lobování, prosazení vlastních zájmů (dnes spíše ve prospěch obcí);  Aktivnější role neziskových organizací vytváří nová pracovní místa.

25 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google