Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilHana Matoušková
1
*21.9. 1902 Sussex - † 11. 9. 1973 Oxford (Velká Británie) britský sociální antropolog a religionista Filip Macho Jan Bubeníček
2
proslavil se zejména svými výzkumy v Africe, konkrétně v Súdánu a na horním toku Nilu mezi lety 1946 – 1970 profesorem sociální antropologie na Oxfordské univerzitě roku 1971 byl povýšen do šlechtického stavu
3
Život narodil se do rodiny anglikánského faráře v letech 1921 – 1924 studoval moderní historii v Oxfordu později studoval antropologii na London School of Economics u C. G. Seligmana, kam v tu dobu akorát přišel Bronislaw Malinowski později se společně s R. Firthem stal jeho prvním, i když kritickým žákem roku 1926 byl Seligman pověřen, aby pro britské ministerstvo kolonií udělal výzkum v Súdánu, ale onemocněl a tak byl tímto úkolem pověřen právě Evans- Pritchard
4
z výsledků jeho prvního výzkumu Azandů (kmen v Súdánu, který zkoumal) sestavil i svou disertační práci, kterou obhájil – později se mezi Azandy pravidelně vracel v roce 1930, když Britové krvavě potlačili povstání nilotských Nuerů, tam začal pracovat, ačkoliv mu dlouho trvalo než ho mezi sebe znovu přijali a přestali ho považovat za nepřítele 1932 – 1935 byl profesorem na univerzitě v Káhiře a od roku 1935 byl profesorem africké sociologie v Oxfordu za Druhé světové války sloužil jako důstojník v Habeši (dnešní Etiopie), kde vedl partyzánskou válku proti Italům ke konci války (1944) konvertoval ke katolictví po válce přednášel rok v Cambridge a roku 1947 nastoupil po Alfrédu Radcliffe-Brownovi jako profesor antropologie v Oxfordu, kde přednášel do roku 1970 se svou manželkou měli 5 dětí
5
Dílo byl především neobyčejně poctivý a kritický vědec, přísný kritik všech pouze spekulativních teorií, kterých i v antropologii bylo mnoho, přísně také posuzoval tehdy hodně populární Evolucionismus snažil se o objektivní popis, který spojoval i s úsilím o hluboké porozumění studovaným kulturám jeho popisy vycházejí z respektu k „domorodcům“, které studoval a u nichž předpokládal značnou míru racionality a dalších schopností jakožto religionista také ostře kritizoval jak psychologické, tak sociologické teorie o vzniku náboženství, i když několika psychologů a sociologů si nesmírně vážil
6
smysl svého antropologického zkoumání neviděl jen ve shromažďování informací - studium „primitivních“ společností může významně prohloubit lidské chápání, jak společností moderních, tak složitějších a méně přehledných zdůrazňoval významné propojení práce antropologa a historika – to, že jeden pracuje s přímými svědectvími a druhý s archiváliemi, je podle něho jen technický rozdíl jako se historik snažil překlenout propast času a pochopit minulé, snaží se antropolog překlenout kulturní a jazykovou propast a ukázat „domorodce“ ne jako nepochopitelné kuriozity, ale jako nám velice podobné lidi
7
Azande
8
Azande či Azandové, jsou kmen obývající sever centrální Afriky jejich populace je podle různých zdrojů odhadována na jeden až čtyři miliony jedinců žijí především v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo, v Jižním Súdánu a v jihovýchodní části Středoafrické republiky Azande
10
Čarodějnictví kmene Azande Čarodějnictví má svou fyzickou formu. Zandové věří, že existuje čarodějná substance, se kterou se čaroděj rodí. Má podobu tmavého váčku, ve kterém se často nacházejí různé drobné předměty. Tato substance se dědí. Je přenášena unilineárně. Syn čarodějníka je tedy vždy čarodějníkem zatím co dcera nikoliv.
11
Jakákoliv běžná činnost jako je lov, obdělávání půdy, domácí život nebo společenský život vesnice, to vše představuje prostor pro působení čaroděje. Pokud se úrody zmocní pohroma, může za to čarodějnictví, pokud je lov v pralese dlouhý úporný, prováděný s veškerou snahou a přesto neúspěšný, je to vina čarodějnictví, jestliže je manželka nevrlá, netečná vůči svému muži může za to opět čarodějnictví.
12
Pokud z jakéhokoliv důvodu existuje podezření na čarodějnictví, dotyčný člověk se může obrátit na věštbu aby se potvrdilo zda je tomu tak, popřípadě který čaroděj za neštěstím stojí. V momentě, kdy je čaroděj znám, mohou být podniknuta protiopatření aby útok mohl být odražen ochlazováním jeho nebo její čarodějné substance. Nejznámější je jedová věštba.
13
Většinou jsou v podezření z čarodějnictví vždy lidé nenávistní, svářliví, nevěrní, nebo bez úcty k ostatním. Čaroděj je podle Zandů vždy zlý člověk proto nikdo nemá zájem dostat do podezření z čarodějnictví. Víra v čarodějnictví zároveň vytváří určitý tlak na jednotlivce směrem k dodržování platných sociálních norem.
14
Víra v čarodějnictví se stává regulátorem nevhodného chování. Do podezření z čarodějnictví se dostávají konfliktní lidé. Pokud člověk kontroluje své chování, nedává najevo svou zášť vůči někomu jinému, dobře se chová ke své rodině a nepomlouvá ostatní lidi, pak se nařčení z čarodějnictví nemusí obávat. Kdo se vůči těmto pravidlům proviňuje, spíše se dostane do podezření z čarodějnictví.
15
Kupodivu čarodějem nemusí být člověk. Není to běžné, ale jsou případy usvědčení zvířete z čarodějnictví. Nejobávanější ze zvířat spojených s čarodějnictvím je divoká kočka.
16
Děkujeme za pozornost.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.