DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V KONTEXTU FINANČNÍ KRIZE 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 Ing. Václav Matyáš prezident.

Prezentace na téma: "DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V KONTEXTU FINANČNÍ KRIZE 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 Ing. Václav Matyáš prezident."— Transkript prezentace:

1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V KONTEXTU FINANČNÍ KRIZE 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 108. ŽOFÍNSKÉ FÓRUM 16. listopadu 2010 Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví 1

2 VÝVOJ STAVEBNICTVÍ DO ROKU 2012  dokument vydal SPS jako návrh rozvojových opatření pro obnovu dynamiky stavebnictví a ekonomiky ČR Cíl:  informovat vládu ČR o možných scénářích vývoje českého stavebnictví a jejich důsledcích na ekonomiku ČR  komunikovat s poslanci, senátory, vedením krajů a obcí o potřebě stavebních investic  informovat manažery a majitele stavebních podniků o nutnosti přijetí a realizace strategických rozhodnutí  formulovat konkrétní návrhy možných opatření na úrovni státu i jednotlivých firem Zpracovány 3 varianty možného vývoje:  protikrizová  pasivní (meziroční pokles 9%)  restriktivní (meziroční pokles 13%) 2

3 STAVEBNÍ PRODUKCE 2010 (meziroční index s.c.) ledenúnorbřezendubenkvětenčerven měsíc 74,476,583,084,7100,595,8 od počátku roku 74,475,578,680,696,087,8 červenecsrpenzáří*říjenlistopadprosinec měsíc 95,597,992,7 od počátku roku 88,790,2 90,6  Předběžný výsledek 3

4 POZEMNÍ A INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ 2010 (meziroční index s. c.) POZEMNÍ STAVITELSTVÍ ledenúnorbřezendubenkvětenčerven měsíc 67,3 71,381,384,596,094,6 od poč. roku 67,369,075,077,983,185,4 červenecsrpenzáří*říjenlistopadprosinec měsíc 93,794,498,3 od poč. roku 86,187,4 89,0 INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ ledenúnorbřezendubenkvětenčerven měsíc 99,892,688,085,3100,897,7 od poč. roku 99,896,990,188,292,093,3 červenecsrpenzáří*říjenlistopadprosinec měsíc 98,8104,682,8 od poč. roku 94,596,2 93,9 *Předběžný výsledek 4

5 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA LEDEN – ŘÍJEN 2010 (meziroční index s.c.) STAV ZAKÁZKY (bez DPH) SMĚR VÝSTAVBY2010 (mil. Kč)2009 (mil. Kč)Index (%) Pozemní stavby 31.04138.39080,9 Inženýrské stavby 46.66387.17653,6 - z toho dopravní infrastruktura 16.98157.92529,3 CELKEM 79.704125.56663,5 ZADAVATELÉ ZAKÁZEK (bez DPH) SEKTOR ZADAVATELE 2010 (mil. Kč)2009 (mil. Kč)Index (%) Vládní sektor 23.14862.46237,1 Municipální sektor 47.13357.63581,8 Ostatní sektor 9.4235.465172,4 CELKEM 79.704125.56663,5 5

6 PRŮZKUM NAPLNĚNOSTI VÝROBNÍHO PROGRAMU A VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI K 15.11.2010 Z odpovědí 120 respondentů z malých, středních a velkých firem v kategoriích pozemního i inženýrského stavitelství vyplývá:  58% respondentů ohlásilo pokles naplněnosti výrobního programu - z toho 46% firem o více než 5%  20% firem předpokládá meziroční stagnaci  22% firem uvažuje s mírným nárůstem výrobního programu Tomuto stavu odpovídá i předpoklad vývoje zaměstnanosti u firem. Do současnosti redukovalo své stavy s ohledem na nenaplněnost výrobního programu 60% stavebních firem. 6

7 PŘÍPRAVA SILNIČNÍCH A DÁLNIČNÍCH STAVEB Jmenovité akce  od poloviny r. 2009 se nevypisují žádné nové zakázky projektové a inženýrské přípravy  projekční firmy pouze dokončují nasmlouvané zakázky  vývoj výdajů na přípravu staveb do roku 2013 se blíží nule  předpoklad využití projekčních kapacit pro rok 2011 je 30% RokPočet akcíFinanční náklad 20064493.197 20074233.021 20083622.150 20092762.206 201053341 7

8 DOBA PŘÍPRAVY STAVBY, DÉLKA VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ,DOBA REALIZACE ( v týdnech) ObvykláMaximální Územní řízení – územní rozhodnutí (41 vyjádření a stanovisek) 239427 Stavební řízení – stavební povolení (39 vyjádření, stanovisek a souhlasů) 129208 Celkem příprava 368636 Délka výběrového řízení 2890 Doba realizace stavby 100130 Celkem 496 = 9,5 roku855 = 16,5 roku Z toho doba realizace 19%15% 8

9 DŮSLEDKY ZASTAVENÍ PŘÍPRAVY  Ohrožení realizovatelnosti staveb plánovaných na léta 2011 – 2013 -Krátí se životnost vydaných ÚR a SP -Propadají platnosti vyjádření, stanovisek a rozhodnutí -Hrozí žádosti o navrácení pozemků  Ztrátu pracovních míst  Odchod vysoce kvalifikovaných odborníků  Omezení činnosti v provádění expertiz a optimalizace projektů  Přímé ohrožení zdrojů EU na projekty v období 2014-2020 pro jejich nepřipravenost (příprava trvá 6-8 let)  Negativní dopad do investičních programů v období opětného nastartování ekonomického růstu 9

10 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY ČR ze 4. srpna 2010 „Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Vedle prostředků státního rozpočtu zapojí do financování dopravní infrastruktury také PPP projekty“  znamená to ročně cca 100 mld. Kč  představuje 2,5% HDP  je v souladu s doporučením Evropské komise 10

11 KONCEPCE A STABILITA ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY  potřeba reálné aktualizace harmonogramu rozvoje DI  jeho reálnost je podmíněna zajištěným financováním  je nutné jasně definovat a dodržovat priority  vytvořit přehled o investorské připravenosti, o reálném čase realizace Co očekáváme od superkoncepce? → jasný harmonogram minimálně do roku 2020 → závaznost financování jako základní podmínku pro systémové plánování Absence koncepce vede:  k nestabilitě systému  k nekoncepčnímu výběru staveb  k nehospodárnosti 11

12 DOPAD OMEZENÍ INVESTIC NA STAVEBNÍ DODAVATELE  stavební firmy se podle dokumentu Dopravní politika vybavily na kapacitu 100 mld. Kč  dopad na vysokou ekonomickou nestabilitu stavebních firem  zatížení nevyužíváním základních prostředků (trvají náklady na odpisy)  uzavírání některých výrobních základen  rušení specializovaných provozoven přispívajících k rozvoji oboru (laboratoře)  omezení prostředků do oprav a údržby základních prostředků  odklon od moderních a ekologických technologií k levnějším technickým postupům  bez znalosti koncepce nemohou plánovat strategii rozvoje nebo udržení firmy  firmy zabývající se budováním dopravní infrastruktury propustí 25 – 40 tis. pracovníků, další přibudou v navazujících oborech 12

13 DOPAD OMEZENÍ INVESTIC NA VEŘEJNÝ ROZPOČET Vzrůst nezaměstnanosti nejen ve stavebnictví se projeví v příjmech i výdajích SR Snížení příjmů  daně z příjmu společností (právnických i fyzických osob)  daně z příjmu zaměstnanců  spotřební daň  DPH  pokles kupní síly obyvatelstva, snížení spotřeby Zvýšení výdajů  sociální podpory a dávky v nezaměstnanosti Každý investovaný 1 mil. Kč generuje stabilizaci 3 pracovníků v ekonomice, přínosy a úspory pro státní rozpočet a fondy činí 550 tis. Kč. Další dopady  na hospodářský rozvoj regionů  na zanedbání úrovně dopravní sítě  na bezpečnost na komunikacích  na újmu na životním prostředí 13

14 DOPAD ZAKONZERVOVÁNÍ ROZESTAVĚNÝCH STAVEB  představy o úsporách jsou iluzorní, dojde ke zvýšení ceny  Náklady jsou přímo úměrné velikosti stavby – konzervace stavby, uzavření nebo likvidace základen zařízení staveniště, odstavení betonárek, obaloven – odvoz materiálu a mechanizace – zabránění přístupu veřejnosti, zajištění bezpečnosti (u liniových staveb velmi obtížné) – ostraha, zajištění před vandalismem – revitalizace po znovuotevření – škody způsobené klimatickými vlivy, krádežemi, vandalismem  ohrožení platnosti dokladů  nárůst cen materiálů, energií, dopravy  případné změny projektů, objektové skladby, dodatečné požadavky, atd. Ministerstvo dopravy přiznává, že nedisponuje dostatečnými informacemi pro zpracování analýzy negativních dopadů. Citát: „Není čas počítat, kolik bude zastavení stát.“ (ministr Bárta) 14

15 PPP PROJEKTY  zapojení soukromých finančních prostředků  vhodný alternativní zdroj financování  může významně napomoci stabilizaci stavebnictví, řešit zaměstnanost  rozběh by byl základem pro tvorbu rozvojové strategie stavebních firem  faktory ohrožení legislativní proces (vyloučení kritických oblastí – výkupy, zábory půdy, otázka ŽP, případné legislativní úpravy v průběhu realizace realizace není ověřena v ČR praxí sestavení Koncesního projektu a Koncesní smlouvy může být zdlouhavé a rizikové nejsou dosud specifikováni konkrétní potencionální koncesionáři není zahájena příprava podkladů ani pro jeden Koncesní projekt stát si musí vyřešit otázku zvyšování budoucích mandatorních výdajů a jejich výši 15

16 MINIMÁLNÍ PRŮBĚH PŘÍPRAVY PROJEKTU PPP Činnost 1. rok2. rok3. rok 123456789101112123456789101112123456 Podklady pro Koncesní projekt Příprava Koncesionářské smlouvy Projednání a schválení Koncesního projektu Kvalifikační dokumentace Zahájení zadávacího řízení Soutěžní dialog Zpracování a podání nabídek Hodnocení, výběr koncesionáře, uzavření KS 9. Splnění odkládacích podmínek, finanční uzavření Výkupy pozemků Zápisy do katastru 16

17 PPP PROJEKTY  minimální průběh přípravy projektu PPP činí 30 měsíců  podmínka bezproblémový průběh technická připravenost projektu v bodě „nula“  závisí na rychlosti realizace všech potřebných kroků  nerealizování by znamenalo nevyužití pozitivních efektů  bylo by znevěrohodněním metody PPP jako aktuálního způsobu financování  prozatím pouze velmi opatrné proklamativní přešlapování bez konkrétních kroků k zahájení  předpokladem realizace je politická odvaha  tři konkrétní úseky rekonstrukcí komunikací a stavba Silničního okruhu Prahy  Příprava nezahájena, započetí v roce 2012 je zcela mimo realitu PPP 2012201320142015 +Celkem 13,221,922,473,5131,0 17

18 STAVÍME DRAZE ? Dick Francis: „ Pevně zakořeněný předsudek fakta nikdy nevyvrátí.“  systematické šíření nepravdy o cenách dopravních staveb médii i politiky  novinářský folklór bez nejmenších znalostí skutečnosti a souvislostí  záměrné zkreslování údajů  průzkum Eurostat a OECD ve 33 zemích ceny inženýrských staveb 84% průměrných staveb EU 1 km dálnice o 17% levnější než v Rakousku, srovnatelný s Německem oproti Německu o 14% levnější výstavba velkých mostů  v roce 2009 vydány cenové normativy, každoročně aktualizovány statistika z 215 dopravních staveb celkového objemu 105 mld. Kč základní typy objektů – komunikace, mosty, tunely, ostatní objekty  požadavek SPS => státní expertíza u veřejných zakázek nad 300 mil. Kč 18

19 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV – září 2009, str. 37 ZeměStavby celkemObytné stavbyInženýrské stavbyInž. st / Obyt. bud. Rumunsko5443922,14 Polsko75631251,98 Slovinsko74601101,83 Maďarsko70601091,82 Malta6255991,80 Česko6152841,62 Portugalsko6354851,57 Lotyšsko98851271,49 Slovensko6562891,44 Lucembursko1071081491,38 Estonsko79761001,32 Řecko7469901,30 Finsko1191141471,29 Litva76 971,28 Irsko1071011221,21 Španělsko7975901,20 Francie1121111151,045 Nizozemí1241271301,02 Rakousko1241221241,02 Dánsko1631731640,95 Německo1161211030,85 19

20 MYSTIFIKACE O CENÁCH DODAVATELŮ Výňatek z předchozí tabulky NERV a autentický komentář ZeměStavby celkemObytné stavbyInženýrské stavbyInž. st / Obyt.bud. Česko6152841,62 Rakousko1241221241,02 „Například v sousedním Rakousku sice staví podle Eurostatu draze, ale konzistentně draze: Cenovou relaci infrastrukturní výstavba / bytová výstavba má takřka rovnou jedné. Česká republika má tento poměr na hodnotě 1,62 – což znamená, že české infrastrurní zakázky jsou o 62% dražší než obytné stavby!“ Politický program strany Věci veřejné – kapitola Doprava „Podle závěrečné zprávy Národní ekonomické rady vlády (NERV) je stavba silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů v ČR předražena o 62 %.“ 20

21 ÚČELOVÉ SROVNÁVÁNÍ  statistiky se dají číst podle potřeby zájmových skupin  musí se srovnávat srovnatelné  cena za kilometr je značně zavádějící  v mezinárodním měřítku investor neplatí mnohdy přivaděče, protihlukové stěny, přeložky sítí, rekonstrukce komunikací – platí je region nebo jiný subjekt  nejsou zahrnuty nestavební náklady včetně výkupů  rozdíly cen i v rámci ČR: část D47 (městský průtah) za 953 mil. Kč/km sousední úsek R48 (ve volné krajině) za 238 mil. Kč/km  mezinárodní srovnání: Pražský okruh, úsek Vestec – Lahovice za 542 mil. Kč/km Vídeňský okruh West, Eibensbrunn – Korneuburg za 1036 mil. Kč/km 21

22 ČÍNŠTÍ DODAVATELÉ NA STAVEBNÍM TRHU V ČR  jednání s čínskou stranou - vyzvat čínské firmy k účasti na veřejných soutěžích  cíl – „kultivace cen českých stavařů“ → a jak kultivovat stát v jeho závazcích 10 mld. Kč českým firmám ?  statistika Eurostatu uvádí ceny v sektoru dopravní infrastruktury v ČR - 84% průměru zemí EU  v Polsku zvítězilo Čínské konzorcium vysoce dumpingovými cenami  jejich kompenzace státními podporami v rozporu s pravidly EU  reakce a stanoviska ostatních evropských institucí a svazů předsedovi EU Barossovi a dalším představitelům EU  nepochopitelná snaha o otevření našeho trhu, všechny země EU vytvářejí ochranářská opatření  tento záměr vyvolává naše velké znepokojení 22

23 ČÍNŠTÍ DODAVATELÉ NA STAVEBNÍM TRHU V ČR  české ceny stavebních prací v sektoru dopravní infrastruktury jsou na úrovni 84% průměru zemí EU  shoduje se se zjištěním Národní ekonomické rady vlády NERV  zpravidla více než 20% z ceny tvoří nestavební náklady  veřejné zakázky v ČR jsou uveřejňovány v souladu s pravidly EU v Úředním věstníku EU  kdyby byly dopravní stavby předraženy (o 60 - 80% !!!), již dávno by na náš trh „vtrhly“ další západní firmy  otevření trhu dodavateli za třetích zemí není cesta správným směrem  hledání řešení v jednom dílčím úseku na úkor problémů, které by se projevily jinde, možná v násobné míře  vytvoření předpolí pro trvalé umístění na českém trhu  premiér ubezpečil, že vláda nebude podporovat narušení pracovního trhu v ČR 23

24 ČÍNŠTÍ DODAVATELÉ NA STAVEBNÍM TRHU V ČR  stát má v rukou všechny nástroje k vyřešení úspor v dopravní infrastruktuře legislativa, územní plánování, veřejné projednávání investic, průtahy při pořizování ÚP zásahy občanských iniciativ, oprávněnost požadavků problematické výkupy pozemků, soudní spory, potřeby změny projektů, posouzení, studie zadání investora, náročnost jeho požadavků, zbytečné a drahé mnohdy neodůvodnitelná objektová skladba neefektivní využívání zdrojů již v přípravě stavby příčiny tohoto stavu je třeba analyzovat a případně i korigovat s cílem optimalizace a snížení celkových nákladů audit technického řešení staveb a cenové expertizy 24

25 ZÁVĚREM  investice jsou vkladem do budoucnosti státu  vytváří díla dlouhodobé životnosti  stavebnictví patří mezi pilíře rozvoje české ekonomiky Vláda rozpočtové odpovědnosti by si měla uvědomit význam investic jako jednoho z významných nástrojů k překonávání dopadů ekonomické krize. Tuto zásadu realizuje většina zemí. 25