Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krajina a životní prostředí. Krajina Krajina – jakákoliv část zemského povrchuKrajina – jakákoliv část zemského povrchu Krajina se skládá z mnoha prvků.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krajina a životní prostředí. Krajina Krajina – jakákoliv část zemského povrchuKrajina – jakákoliv část zemského povrchu Krajina se skládá z mnoha prvků."— Transkript prezentace:

1 Krajina a životní prostředí

2 Krajina Krajina – jakákoliv část zemského povrchuKrajina – jakákoliv část zemského povrchu Krajina se skládá z mnoha prvků (lesy, louky, skály, řeky, jezera, pole, silnice…)Krajina se skládá z mnoha prvků (lesy, louky, skály, řeky, jezera, pole, silnice…) Krajinná sféra má dvě základní části:Krajinná sféra má dvě základní části: - přírodní krajina (fyzickogeografická sféra) - kulturní krajina – člověkem přetvořená (obyvatelstvo, sídla, zemědělství, průmysl, služby, doprava - socioekonomická sféra) Přírodní složku tvoří:Přírodní složku tvoří: - litosféra (svrchní část zemského tělesa) - atmosféra (vzdušný obal Země) - hydrosféra (vodstvo na Zemi) - pedosféra (půdy) - biosféra (všechny živé organismy)

3 Litosféra

4 Atmosféra

5 Hydrosféra

6 Pedosféra

7 Biosféra

8 Přírodní x kulturní x zdevastovaná krajina

9 Přetváření krajiny člověkem Krajiny se vytvářely miliardy let Člověk začal zasahovat výrazně do přírody teprve před lety – přechod lovce na zemědělce – vytvoření kulturní krajiny Velké zásahy do krajiny v 19. a 20. století Nárůst počtu obyvatel a technický pokrok Nejvíce postižen mírný podnebný pás

10 Vývoj počtu obyvatel na Zemi

11 Tropické deštné pralesy - odlesňování Nejvíce trpí odlesňováním tropické deštné pralesy, které jsou na druhém místě v tvorbě kyslíku (po mořských řasách) Amazonie (Jižní Amerika), Guinejský záliv (Afrika), Indonésie a Malajsie (odlesňování kvůli zakládání palmových plantáží) Důsledek – skleníkový efekt a klimatické změny, vyhnání místních obyvatel z pralesa

12 Polární oblasti Nejméně pozměněny lidskou činností Největší zásoby sladké vody vázané v kontinentálních ledovcích (Antarktida, Grónsko) Riziko roztátí ledovců a zatopení pobřeží všech světadílů

13 Vývoj modelové krajiny

14 Globální změny životního prostředí Globální změny klimatu Skleníkový efekt Ozonová vrstva Druhová rozmanitost Udržitelný rozvoj

15 Globální změny klimatu

16 Dlouhodobé změny podnebí Ve čtvrtohorách se střídají období s nízkou průměrnou teplotou (doba ledová) s obdobími teplého klimatu od začátku 20.století se průměrná teplota neustále zvyšuje a zvedá se hladina oceánu V některých oblastech se teplota zvyšuje, v některých klesá (např. vlivem posunutí studeného moř. proudu) Vyšší výskyt mimořádných klimatických událostí (extrémní mrazy, sucha, tropické cyklony,… Příčinou jsou přírodní vlivy (sopky,..) a lidské faktory (nadměrné vypouštění skleníkových plynů – CO2, metan)

17 Skleníkový efekt Klimatický proces probíhající v atmosféře Země. Jde o pronikání slunečního záření atmosférou na Zemi. Tzv. skleníkové plyny zadržují teplo odražené od Země a atmosféra se zahřívá Skleníkové plyny: voda (H2O), oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a oxid dusný (N2O) Oxid uhličitý se produkuje spalováním fosilních paliv (ropa, uhlí,..) či kácením tropických deštných pralesů Metan vzniká při chovu hospodářského dobytka Skleníkový efekt je nezbytný předpoklad života na Zemi. Jinak by teplota nebyla vhodná pro život na Zemi. Důležité je udržet množství skleníkových plynů v atmosféře v optimální míře

18 Skleníkový efekt

19 Ozonová vrstva Slunce vyzařuje též nebezpečné ultrafialové (UV) záření. Může být příčinou zdravotních problémů (poškození zraku, rakovina kůže) Většina záření se nedostane na Zemi, neboť ho zachytí ozonová vrstva (25-35 km nad Zemí) Ozonová vrstva však řídne vlivem produkce zejména freonů (chlor, fluor, brom), které se používaly v aerosolech, ledničkách,… Snížená koncentrace byla zejména nad Antarktidou – ozonová díra

20 Ozonová vrstva chrání před UV zářením

21 Úbytek ozonu nad Antarktidou

22 Druhová rozmanitost = biodiverzita Biodiverzita – rozmanitost druhů rostlin a živočichů Vyhynutí druhu – přerušení potravního řetězce Červená kniha – seznam ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Celosvětová ochrana oceánů, tropických deštných pralesů a mokřadů Ochrana v rámci EU zajišťuje Natura 2000 – soustava chráněných území Ohrožení diverzity i zavlečením nepůvodních druhů rostlin a živočichů – přemnožení nepůvodního druhu = invazní druh (králíci v Austrálii, mandelinka bramborová)

23 Mapa ptačích oblastí NATURA 2000

24 Udržitelný rozvoj Snaha vytvořit rovnováhu mezi ekonomickými potřebami a ekologickými možnostmi krajiny a zachovat kvalitní ŽP pro další generace Závislost člověka na přírodě -První zemědělci – vypalování lesů, obdělávání krajiny -Průmyslová revoluce (18.století) závažnější zásahy do žp -Dnes šetření neobnovitelných zdrojů a energie (využití obnovitelných zdrojů a recyklace)

25 Přírodní katastrofy Přicházejí náhle Při odstraňování následků pomáhá humanitární pomoc – dobrovolné finanční sbírky z celého světa a aktivní pomoc dobrovolníků Varovné systémy – měření seismické aktivity, postup cyklonů, povodňových vln – evakuace obyvatel, protipovodňových hrází

26 Povodně Důsledek přívalových dešťů nebo rychlého tání sněhu Dochází k rozlití vody z řeky do krajiny a sídel V ČR – červenec 1997, srpen 2002, červen 2013 Velké záplavy jsou každoročně v Bangladéši (monzunové deště) Ochrana protipovodňovými hrázemi a vodními nádržemi Suchá nádrž – tzv. polder (zatravněné území, do kterého se rozleje voda) Ve městech mobilní protipovodňové zábrany

27 Svahové procesy - eroze Velké deště mohou způsobit sesuv půdy nebo bahnotoky Činitelem je příroda (srážky, zemětřesení) nebo i člověk (těžba, odlesňování) Zejména v jižní Americe nebo v JV Asii Sněhové laviny (sesunutí sněhu po dráze větší než 50 m) – nebezpečí na prudších svazích při určité klimatické situaci (oteplení, nový sníh, neslepené vrstvy sněhu,…)

28 Extrémní sucha Velký nedostatek dešťové a podzemní vody Největší problém v Africe (odumírají rostliny a živočichové – zhroucení ekosystému) Desertifikace – rozšiřování pouští (příčina: sucho i lidská činnost) – rozšiřování Sahary, vysušování Aralského jezera Důsledky sucha: neúroda, nedostatek potravin, podvýživa, nemoci, válečný konflikt o vodu a jídlo, krajina je náchylnější ke vzniku požáru (časté požáry v Kalifornii a v australské buši)

29 Tropická cyklona Oblast tlakové níže, která vzniká nad oceány v tropických oblastech Má podobu obrovského víru Tropické cyklony podle oblasti vzniku se nazývají: Hurikán – vzniká v oblasti střední Ameriky (Karibské moře) Tajfun – bouře vznikající u východoasijských břehů a v Indickém oceánu

30 Výskyt tropických cyklon

31 Vlny Tsunami Vznikají při zemětřesení nebo výbuchu sopky pod mořskou hladinou Přívalové vlny – na širém oceánu nejdou ani rozeznat; v mělkých mořích vytváří vlny až 40 m Největší katastrofa v roce 2004 v Indickém oceánu (zemětřesení o síle 9 stupňů), obětí na životech

32 Zemětřesení (atlas 14-15) krátkodobé otřesy zemského povrchu Vyvolaný pohybem litosférických desek a jejich střetem Hlavní zemětřesné oblasti se nachází na styku litosférických desek (Japonsko, Indonésie, západní Amerika, jižní Evropa, střední Asie) K záznamu otřesů slouží seismograf Síla se měří podle Richterovy škály (12 stupňů) Nejsilnější otřesy jsou v epicentru – místo kolmo nad místo vzniku zemětřesení

33 Sopečná činnost Vzniká v důsledku vnitřní aktivity Země a dochází k ní na styku litosférických desek V hlubinách Země dochází k tavení hornin a vzniká magma, které vlivem tlaku litosférických desek se dostává na povrch jícnem sopky Magma, které dosáhne zemského povrchu se nazývá láva Okolí výbuchu ohroženo lávou a sopečnými plyny Vznik atolů – korálových ostrovů sopečného původu Posopečná aktivita – vznik minerálních a termálních pramenů (Karlovy Vary) nebo bahenní sopky (v západních Čechách)

34 Geografické informační systémy GIS Elektronické zobrazení informací, které lze zobrazit v mapě Pracuje s polohou objektů nebo jevů a dokáže je do mapy uložit pomocí zeměpisných souřadnic Základem GIS je mapa Družicové a letecké snímky zobrazují aktuální stav daného území (po povodních, požárech,..) GIS jsou uloženy ve vrstvách – vodstvo, doprava, infrastruktura, turistické značky – jednotlivé vrstvy lze vypnout nebo zapnout dle potřeby Mapy.cz, maplandia.cz, chmi.cz/meteo/sat, earth.google.com cenia.cz Značky v mapě jsou: bodové, liniové, plošné

35 GPS Global Position Systém – navigační systém umožňující určení přesné polohy podle družice Lze vypočítat aktuální polohu včetně nadmořské výšky kdekoliv na Zemi Je potřeba mít GPS přijímač (může být součástí hodinek, mobilu,..) GPS přijímač musí mít nad sebou otevřenou oblohu


Stáhnout ppt "Krajina a životní prostředí. Krajina Krajina – jakákoliv část zemského povrchuKrajina – jakákoliv část zemského povrchu Krajina se skládá z mnoha prvků."

Podobné prezentace


Reklamy Google