Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vzdělávání romských žáků v základních školách  17. březen 2008  Poslanecká sněmovna  Spolupráce MŠMT.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vzdělávání romských žáků v základních školách  17. březen 2008  Poslanecká sněmovna  Spolupráce MŠMT."— Transkript prezentace:

1 Vzdělávání romských žáků v základních školách  17. březen 2008  Poslanecká sněmovna  Spolupráce MŠMT

2 Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace č. 95/1974. Sb.  Státy, které tuto úmluvu přijaly se zavázaly odstranit všechny formy rasové segregace  Součástí evropského i českého práva je Směrnice Rady Evropy 2000/43/ES – diskriminace je jakékoli znevýhodnění osoby určité rasy nebo etnického původu vůči jiných osobám

3 Legislativní rámec  Základní dokument – Zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon)  V § 2 je zakotven rovný přístup ke vzdělávání každého státního občana České republiky bez jakékoli diskriminace z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry, náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu…..

4 § 16 Zákona 561/2004 Sb.  Odst. 1 – Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami:  -Zdravotní postižení  -Zdravotní znevýhodnění  -Sociální znevýhodnění (z Gabalovy studie o sociálně vyloučených lokalitách je patrné, že výraznou měrou je skupina zastoupena romskými žáky)

5 Rozdělení kompetencí v rámci MŠMT 1) Stav k ) Stav k

6 Skupina II–skupina všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání  Odbor 20 – rovné příležitosti v Dlouhodobých záměrech  Odbor 22 – odbor předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání – vzdělávání Romů v hlavním vzdělávacím proudu – část do skupiny VI.

7  Odbor 23 – odbor středního a vyššího odborného vzdělávání (vzdělávání Romů na SŠ a VOŠ)  Odbor 24 odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy – odbor zabezpečující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (i Romů), zabýval se rovněž transformací bývalých zvláštních škol na základní školy – celý odbor přechází do skupiny VI.

8 Skupina III – skupina pro výzkum a vysoké školství  Odbor 30 – vzdělávání romských studentů na VŠ (sociální stipendia, rozvojové programy)

9 Skupina V – skupina sportu a mládeže  Odbor 51 – odbor pro mládež (sociální problematika dětí, zájmová činnost, rozvojové programy na integraci Romů a Podpora romských žáků středních škol) –sociální programy část přechází do skupiny VI.

10 Skupina VI.  Odbor 60 (bývalý odbor 24)  Odbor 61- rovné příležitosti

11 Zásadní otázka: Kdo je Rom?  Neexistuje přesná definice  Obtížné vymezení  2 základní názory –  1. Romové jsou chápáni jako etnická skupina určováná podle lokality, vnějších znaků, příjmení a jména nebo jsou to ti, kdo se za Roma prohlašují nebo je okolí za Romy považuje

12  2. Druhá skupina tvrdí, že nelze Romy definovat a pokouší se o obecnou definici sociálně znevýhodněných  K romské národnosti se přihlásilo jen občanů (statistické zjišťování - rok 2001)  Rozsudek ES ve Štrasburku uvádí určité statistiky romských žáků ve „zvláštních školách“

13  Pro pedagogickou praxi a pro účely normativního financování je potřeba vyjasnit, komu bude podpora nasměrována; vzniká přesnější definice žáků se sociálním znevýhodněním

14 Budoucí vymezení  Cílem MŠMT by v budoucnosti neměla být kategorizace žáků, ale vymezení všech potřebných žáků bez ohledu na znevýhodnění  Patřili by sem nejen zdravotně postižení, zdravotně znevýhodnění, sociálně znevýhodnění (nemusí být všichni Romové a nejen Romové), dále např. azylanti, děti cizinců, osiřelé děti……

15 Sociálně znevýhodnění  Neexistují přesná kritéria pro posouzení této skupiny, problémy s vymezením i jinde v Evropě  Nutná spolupráce školy, rodiny, sociálních pracovníků ….  Role učitele je klíčová

16 OECD  OECD - Výsledky českých žáků dlouhodobě velmi silně závisí na jejich socioekonomickém zázemí  Česká škola je vysoce selektivní. To znamená, že výsledky jednotlivých žáků vykazují značnou závislost na jejich rodinném zázemí, na jeho sociálně ekonomických charakteristikách

17 Zahraničí  Nezastupitelná role učitele  Musí posoudit a zajistit podmínky vzdělávání žáků v hlavním vzdělávacím proudu, nastínit cesty, prostředky a veškeré potřeby pro to, aby všichni žáci včetně romských žáků neselhávali

18 Zahraniční zkušenosti  Otázky a zkušenosti některých evropských zemí

19 1.Existuje v dané zemi termín sociálně znevýhodněný žák?  Ve většině zemí bylo zjištěno, že se nepoužívá termín „sociálně (kulturně) znevýhodněný“ žák v kontextu vzdělávání

20 Velká Británie  Pracuje s pojmem „sociální vyloučení“, který je definován takto: Sociální vyloučení popisuje skutečnost, která se může přihodit lidem, jimž se nedostává základních potřeb běžného života, na něž je většina z nás zvyklá. Sociálně vyloučení lidé se mohou „zacyklit“ v problémech, jež se mohou díky tomuto statutu přihodit – minimální příjmy; bída; špatné bydlení; kriminalita; nemoci a rozpad rodiny…

21 Irsko  Existuje termín „děti se speciálními vzdělávacími potřebami“. V současnosti v Irsku probíhá program s názvem „DEIS Programme“, který vznikl v rámci politiky sociální inkluze, tj. děti nerozlišovat, ale poskytovat všem individuální pozornost ze strany učitelů, odborníků a školy…. Je to i náš cíl

22 Finsko  Přestože ve Finsku definice neexistuje, jsou zde popsány minoritní společnosti, kterých se tato problematika může týkat (např. Sámové, Rusové, Estonci, Romové, …).

23 Nizozemí  Existuje termín „žáci se speciálními potřebami“ (nejčastěji se vztahuje na děti s handicapem)  Děti sociálně slabé a děti imigrantů jsou zařazovány do „normálních“ škol

24 Španělsko  Žáci, kteří nastoupili do vzdělávacího systému později – pod tento termín patří děti imigrantů a děti, které z různých důvodu nastoupily školní docházku později. Úkolem španělského vzdělávacího systému je tyto žáky co nejdříve integrovat a umožnit, aby si co nejdříve doplnili znalosti

25 Posuzování sociálně znevýhodněného žáka?  Ve většině zemí je za žáky nejvíce zodpovědný učitel  V severských zemích je kladen velký důraz na učitele a na školu  V některých zemích jsou ustanoveny týmy, které žáky posuzují a navrhují opatření

26 Velká Británie  Existuje všeobecné očekávání, že všechny školy a všichni učitelé jsou zodpovědní za zajišťování dostatečných příležitostí pro diferencovanou práci pro žáky všech schopností

27 Irsko  Žáka posuzuje učitel a škola  Žáka může, ale nemusí posoudit Výzkumný ústav pedagogický

28 Finsko  Na prvním místě to je učitel, který upozorňuje na možné sociální a emocionální problémy, které může žák mít  V každé škole funguje tzv. „welfare team“, který se zabývá sociální a emocionální pohodou dětí. Tento tým se skládá z psychologa, praktického lékaře, školní zdravotní sestry, učitele a sociálního pracovníka a schází se pokud možno každý týden

29 Nizozemí  Učitel  Učitelský sbor  Profesionálové – psychiatr, sociální pracovníci  Odborníci ze speciálních škol  O finálním posouzení rozhoduje škola

30 Španělsko  Kvalifikovaní profesionálové  Vzdělávací a výchovné týmy

31 Kritéria k pojmu sociálního znevýhodnění v zahraničí?  Ve většině zemí žádná kritéria neexistují  Každé dítě se posuzuje zvlášť velmi důkladně a velmi pečlivě, protože se rozhoduje o budoucím životě člověka

32 Metodika pro zjišťování znevýhodnění v zahraničí  Velká Británie  – každá škola a místní úřady mají informace o všech žácích v dané lokalitě (obsahují i etnickou příslušnost, pohlaví, adresu)  - odpovědnost za dítě mají všichni, kteří jsou s dítětem v kontaktu

33 Irsko, Finsko  - posouzení je velmi individuální na základě sledování učitelů a konzultace s rodiči  - metodika neexistuje, každé dítě se posuzuje zvlášť

34 Švédsko – při posuzování vychází z těchto podkladů:  Jak funguje samotná škola?  Jaký pokrok dělá žák v jednotlivých předmětech?  Jaký pokrok dělá žák v sociálních dovednostech?  Jaké jsou sociální podmínky dítěte?

35 Navržená opatření v zahraničí?  Opatření jsou vždy navrhována školou ve spolupráci s rodiči  Vypracován akční plán, jehož součástí je IVP  Velká snaha o inkluzivní přístup

36 Příklady v akčním plánu  Speciální pomoc (např. 2 hodiny týdně)  Speciální vzdělávací hodiny  Speciální učitel  Výuka v mateřském jazyce (Švédsko, Finsko – i v romštině a mnoha dalších jazycích)

37 Role školy a učitele v zahraničí?  Klíčová  Neexistuje kategorizace žáků  Větší objem prostředků potřebným  Hlavní zodpovědnost na učiteli, učitel musí rozeznat, že je něco v nepořádku a musí umět pomoci  Odpovědnost nese i škola

38 Současný stav vzdělávání romských žáků v ZŠ v ČR  Přijetí školského zákona – platnost od 1.ledna 2005  Ukončena platnost základní pedagogické dokumentace „Modifikace vzdělávacího programu pro romské děti“  V roce 2005 vypracovalo MŠMT Koncepci včasné péče,kterou schválila vláda  V roce 2006 – začátek systémového projektu SIM

39  Program MŠMT na podporu integrace romské komunity  Rozvojový program na Financování asistentů pedagoga  2006 – Tématická zpráva k asistentům pedagoga  Zřízení pracovní skupiny pro vzdělávání romských dětí – červenec 2007

40  Přípravné třídy ZŠ– systematická příprava na vstup do povinného vzdělávání  Školní rok 2007/ přípravných tříd – 1929 dětí (počet tříd i žáků stále stoupá)  Přípravná třída ZŠ –vliv na úspěšnost dětí po jejich zařazení do hlavního vzdělávacího proudu

41 Vliv na kvalitu komunikace s rodiči romských žáků Zlepšení komunikace s romskou komunitou  Možnost doplnění základního vzdělání  Kurzy pro získání základního vzdělání

42 RVP, portál RVP  RVP - Průřezové téma – Multikulturní výchova  Portál RVP - Podpora v oblasti integrace romských žáků do hlavního vzdělávacího proudu  Příklady dobré praxe

43 Romský jazyk  Rámcová osnova pro výuku romského jazyka ve spolupráci s Radou Evropy (Divize pro jazykové vzdělávání pro RE) v rámci Národního programu výuky cizích jazyků - málo vyučované CJ  Pracovní skupina (odborníci z FF UK, metodička pro výuku Cj, soulad se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky)  1. fáze pilotního ověřování

44 Aktivity, semináře, konference, workshopy…  Spolupráce s Ligou lidských práv – seminář pro ČŠI  Vyhodnocení Koncepce včasné péče a návrh aktualizace včetně doporučení  Dvoudenní konference – listopad Příklady dobré praxe v oblasti vzdělávání romských dětí – návrhy pro generování společných návrhů

45 Současný stav …4 stěžejní dokumenty (odbor 22 + další odbory MŠMT a OPŘO)  1) Analýza stavu vzdělávání romských žáků – počáteční studie (Terénní výzkum v důsledku úspory finančních prostředků nebyl realizován)  2) Vyhodnocení Koncepce včasné péče za období a návrhy na aktualizaci  3) Dekáda romské inkluze  4) Integrace romské komunity

46 Vláda ČR  Na základě zpracování našich zpráv a návrhů dalších rezortů vypracuje Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity kompletní zprávu pro vládu ČR  Nové doporučení (Usnesení vlády) o dalším postupu

47 Problémy a překážky pro integraci romských žáků do hlavního vzdělávacího proudu:  Nedostatečná předškolní příprava  Často málo motivující rodinné prostředí  Absence práce s knihami, hračkami  Slabá motivace pro školní práci  Absence denního režimu  Neprospěch, nezažití úspěchu  Postoje romských rodičů ke škole a předsudky některých učitelů k Romům, nízké očekávání učitelů

48 Problémy …  Sociální problémy – špatné hygienické podmínky, bytové podmínky, nezaměstnanost rodičů, chybějící vzor…  Nízké vzdělání rodičů  Neznalost vyučujícího jazyka (etnolekt)  Obavy ze školního prostředí (i rodičů)  Školy s převahou romských žáků (více než 30 %... vznik „ghetto“ škol)

49  V některých školách snížené požadavky na romské žáky (nepřípustné)  Některé protiprávní postupy škol jsme řešili ve spolupráci s ČŠI

50  Koncepce včasné péče uskutečňována jen v malém procentu MŠ (cca 8 % škol)  MŠ vykazují málo nebo žádné sociálně znevýhodněné dítě

51 Závěry a doporučení….  Skutečně respektovat všechny legislativní předpisy ČR i EU  Respektovat Doporučení Rady Evropy (navazují na rozsudek ze Štrasburku)  Rozvíjet a podporovat inkluzivní přístupy  Posílit roli učitele a vytvořit mu podmínky pro práci i s romskými žáky  Systémově zabezpečit financování žáků sociálně znevýhodněných

52  Zajistit návaznost rané péče na včasnou péči ve spolupráci s MPSV  Zajistit provázanost jednotlivých institucí, které o děti pečují ve spolupráci s jednotlivými rezorty (sociálně-právní ochrana dítěte, zdravotnictví, školství,

53 pedagogicko-psychologické poradenství, terénní sociální pracovníci, zdravotně sociální pracovníci, romští poradci, asistenti pedagoga apod.) se vznikající Agenturou pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách.

54  Realizovat informační kampaň prostřednictvím níž budou informovány sociálně znevýhodněné rodiny o nezbytnosti navštěvování přípravné třídy základní školy nebo mateřské školy a možnosti zařazování dětí do mateřských škol

55  Podpořit televizní a rozhlasové programy, jejichž cílem by byla propagace vzájemné kulturní tolerance  a porozumění mezi znevýhodněnými a majoritními dětmi

56  Realizovat semináře pro zřizovatele, ředitele a učitele škol o významu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním již v předškolním věku a o významu zřizování přípravných tříd základní školy včetně významu zřizování pozice asistenta pedagoga při mateřských školách a základních školách

57  Vytvoření standardů kvality včasné péče o děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.  Zpracování metodiky k realizaci Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodněného prostředí

58  Aplikovat mezinárodní nástroje pro hodnocení kvality včasné péče o děti ze sociálně znevýhodněného prostředí  Zabezpečit prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností prostřednictvím konferencí, seminářů, on-line poradny…

59  Realizovat sociální programy pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí (stravování, doprava, cestovné, školní pomůcky …)

60  Rozpracování podpůrných opatření (jazykové kompetence, rozvoje všech kognitivních funkcí, stimulace motorických funkcí, rozvoje sociálních kompetencí, rozvoje asistenčních služeb …) zvláště v období rané péče, včasné péče a při vstupu do školy  Využít příkladů dobré praxe  Využít mezinárodních zkušeností

61  Metodické a koncepční usměrňování v Dlouhodobých záměrech KÚ  Zařazovat tématické inspekce ČŠI

62  Provést analýzu postupů diagnostiky v PPP a SPC  Zavést systém přezkoumávání odborných stanovisek poradenských zařízení  Aplikovat informovaný a poučený souhlas

63  Zintenzivnit spolupráci s krajskými romskými koordinátory a pracovníky OSPOD  Provést skutečnou analýzu transformace bývalých zvláštních škol (včetně učebních plánů)

64  Podpořit výzkumné a analytické záměry  Využít romskou inteligenci k motivaci školní úspěšnosti  Zdůraznit vzdělávání romských žáků v přípravě budoucích učitelů na VŠ a v DVPP

65 Rozvojové a dotační programy MŠMT  Vzdělávací program na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikultury ( ,- Kč) – odbor 22  Program na podporu romských studentů středních škol (sociální program – cestovné, stravné,ubytování, školné …) ( ,- Kč) – odbor 51 (61)

66 Dotační program na podporu integrace romské komunity ( ,- Kč) – odbor 51 (61)  Podpora zvýšení účasti romských dětí v PV  Podpora DVPP  Podpora aktivit zvyšujících šanci romských dětí na úspěšné zahájení školní docházky  Podpora zapojení rodiny do PV dětí  …..

67 Asistenti pedagoga – odbor 22 (61)  V roce 2007 – částka cca ,- Kč  Na rok 2008 – je vyčleněna částka ,- Kč  Jedná se pouze o asistenty pedagogů pro sociálně znevýhodněné žáky (zvlášť je vyhlašován program na asistenty pedagogů pro zdravotně postižené žáky)

68 Systémové projekty OP RLZ odbor 24, IPPP  SIM - Střediska integrace menšin– ( ,- Kč)  Propos - Prevence předčasných odchodů ze studia – ( ,- Kč)

69 OP VK  Využít možnosti čerpání finančních prostředků z OP VK především v prioritě IPo (Individuální projekty ostatní)  Využít prostředky OP VK v rámci vyhlášených globálních grantů krajů

70 Děkuji za pozornost. 


Stáhnout ppt "Vzdělávání romských žáků v základních školách  17. březen 2008  Poslanecká sněmovna  Spolupráce MŠMT."

Podobné prezentace


Reklamy Google