Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální správa 1. Témata zimního semestru Předmět sociální správa – pojmosloví, definice Principy sociální správy Modely sociální správy Geneze současné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální správa 1. Témata zimního semestru Předmět sociální správa – pojmosloví, definice Principy sociální správy Modely sociální správy Geneze současné."— Transkript prezentace:

1 Sociální správa 1

2 Témata zimního semestru Předmět sociální správa – pojmosloví, definice Principy sociální správy Modely sociální správy Geneze současné sociální správy Soudobé systémy sociální správy Výstavba sociální správy Subjekty sociální správy Vztah samosprávy a státu…

3 Témata dnešní přednášky Základní terminologie – sociální správa Druhy správy – veřejná správa a soukromá správa, veřejná záležitost a veřejný zájem, subjekty a nástroje veřejné správy, orgány veřejné správy Orgány státní správy Veřejná samospráva Pojetí sociální správy

4 Pojem sociální Z latiny 1. Týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi 2. Týkají se úsilí o zlepšení společenských poměrů 3. Týkající se životních podmínek jednotlivce ve vztahu ke společnosti a státu, jeho hmotného zabezpečení Týkajících se živočichů žijících celý život pohromadě (včely, mravenci) - nesprávně: spojováno s pojmem zařízení, s významem chudý/nemajetný, apod.

5 Pojem správa Často užívané pojmy: státní správa, veřejná správy, samospráva Správa – vývoj chápaní pojmu - řízení, vedení, vláda (1887, Riegrův slovník naučný) -administrativa, administrace, institucionalizovaná kontrolní a regulační činnost, týkají se zejména veřejných záležitostí, soukromoprávní subjekty nevyjímaje – NNO, o. s., ziskové soukromé firmy (1996, sociologický slovník) -činnost sledující nějaký cíl a řídící se trvalým účelem té které záležitosti, činnost se sleduje buď podle subjektů nebo objektů (Hendrych 1992, Pražák) – rozlišuje se formální a věcné stanovisko a) Materiální – každou záměrnou činnost, které se zabývá určitými záležitostmi za účelem dosažení určitého cíle b) Formální – právě ta činnost státu, která není zákonodárná ani soudní, ale výkonná Správa je tedy veřejnou správou, netýká se soukromoprávních organizací.

6 Pojem správa Správa je určitou lidskou činností, jejímž smyslem a podstatou je zabezpečování výkonu a řízení určitých záležitostí, přičemž toto jednání je charakteristické jistou trvalostí, systematičností, organizovaností a plánovitostí a slouží k dosahování určitého výsledku.

7 Pojem správa Správa jako souhrn formalizovaných systémů, které systematicky, organizovaně a plánovitě sledují nějaký cíl za trvalým účelem určité záležitosti. - Činnost může sledovat podle subjektů, kterých se to týká nebo spravovaných objektů. - Jedná se o institucionalizované kontrolní a regulativní činnosti, které se týkají veřejných a soukromoprávních záležitostí.

8 Pojem správa Jako věda se zabývá způsoby, jak jsou lidé organizováni a jejich činnosti strukturována a prováděna, aby sociální dávky a služby byly poskytnuty co nejlépe.

9 Druhy správy Veřejnoprávní – veřejná Soukromosprávní - soukromá

10 Veřejná správa Administratio – spravování, řízení – lat. Správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. Specifické společenské činnosti řídícího a organizačního charakteru zaměřené na veřejné záležitosti a determinované veřejným zájmem. Nositelé veřejné správy – státní a veřejnosprávní instituce (kraje, KÚ, obce, OÚ, profesní komory, veřejnosprávní oborové a zájmové organizace: rozhlas, televize, sociální pojišťovna Jsou vytvořeny na základě zákona a jsou jím regulovány Jedná se správu státu jako celku, správa věcí veřejných – společného zájmu všech občanů Její orgány jsou voleny občany, podle zákonem stanovených pravidel Princip – co není dovoleno, je zakázáno Jde přitom typicky o správní činnost podzákonného, nařizovacího a výkonného charakteru.

11 Veřejná správa Veřejná správa jako činnost je blízká správě soukromé tím, že i ona je správou, tedy cílenou činností zaměřenou k dosažení stanovených cílů, a v této souvislosti se pak pro ni někdy zjednodušeně používá označení „veřejný management“. Naopak od správy soukromé – bude následovat popis se (vedle již uvedeného zaměření, když soukromá správa je správou soukromých záležitostí v soukromém zájmu) zásadním způsobem odlišuje tím, že je svým subjektům uložena právem jako povinnost a zejména pak svým veřejnomocenským charakterem, tedy tím, že disponuje veřejnou mocí.

12 Veřejná správa Soustava subjektů a vykonavatelů veřejné správy a jejich struktura. Trvalý společenský jev. Soubor institucí v rámci systému a struktury organizačního uspořádání veřejné správy. ORGANIZAČNÍ PRINCIPY VEŘEJNÉ SPRÁVY - centralizace, decentralizace, územní a resortní princip, koncentrace a dekoncentrace, monokratický a kolegiální, volební a jmenovací princip. Veřejná správa jako organizace se tradičně člení na státní správu a samosprávu.(eventuálně též na tzv. zbytkovou správu).

13 Základní úkoly veřejné správy Ochrana veřejného pořádku Bezpečnost a obrana státu Hospodářská politika Zahraniční politika Sociální, zdravotní a školská sféra /sociální sféra dnes vnímáno šířeji – obsahuje opatření, proti negramotnosti, nezaměstnanost, chudoba, sociální vyloučení – proto i sociální správa obsahuje zaměstnanost, zdravotnictví, ochranu práce, sociální zabezpečení, sociální péči (soc. služby), základní povinné školství)

14 Sociální správa Je součástí veřejné správy Základní 2 úkoly - obstarávání veřejných úkolů – úkolů a činností ve veřejném zájmu - zajištění institucí, které zajišťují úkoly uvedené v bodu 1.

15 Soukromá správa Vztahuje s k oblasti soukromoprávních vztahů (např. správa určitého sdružení) Může zavazovat pouze osoby, které jsou ve specifickém dobrovolném vztahu k dané správě (např. členové spolku). Regulace soukromoprávní sféry z ní nečiní veřejnosprávní sféru. Poměry v soukromé správě se řídí právním řádem, ale i vlastními právními akty (pro jejich vydání není třeba specifické právní úpravy, ale nesmí být v rozporu s právní úpravou) – organizační řády, stanovy Co není zakázáno, je dovoleno.

16 Legislativní exkurs Soukromoprávní sféra je v současnosti regulovaná - občanský zákoník, obchodní zákon, zákony vztahující se k dobrovolnému sdružování občanů - zákon č. 83/1990 Sb., – (včetně úpravy dobrovolného sdružování občanů, zákon o obchodních korporacích) Zákon č. 89/2012 Sb. - NOZ

17 Veřejná záležitost a veřejný zájem Veřejný záležitost – vše co se týká veřejnosti Veřejný zájem – na čem je veřejnost zainteresována Otázkou je hranice mezi soukromým a veřejným Je to ovlivněno – s povahou daného státu, rolí občana v něm, s principy dané společnosti – solidarita, spravedlnost, subsidiarita, participace – toto vše se promítá v sociální politice státu

18 Veřejná záležitost a veřejný zájem Pak tedy: Veřejná správa a)Péče o veškeré všeobecné blaho b)Nebo „pouze“ právní a instituciální rámce pro ostatní, nestátní subjekty a občanskou iniciativu

19 Konsensus – veřejný zájem Děje se v demokratickém prostředí Jedná se o politický konsensus (vliv dílčích skupin – zájmů veřejných i soukromých, lobbing, korupce) Uplatňování veřejného zájmu – proces a)Identifikace veřejného zájmu b)Formulace a presentace veřejného zájmu c)Realizace zájmu ve společenské praxi Prosazování veřejného zájmu – politické rozhodnutí – změna v legislativním procesu na právní předpis Z formulovaného veřejného zájmu se stane veřejný úkol Smysl veřejné správy – plnění veřejných úkolů – zajištění organizační a funkční

20 Subjekty veřejné správy Veřejnoprávní korporace – veřejná samospráva (založena podle zákona: územní – př. kraje, obce, stát, osobní – příslušnost k profesi – VŠ, komory, apod., věcné – svazek obcí) Veřejné ústavy a podniky (veřejné ústavy – nesamostatné (bez právní subjektivity): v platném právním řádu organizační složky státu – a samostatné (s právní subjektivitou): v platném právním řádu obecně prospěšné společnosti a rozpočtové organisace. Např. základní a střední školy, knihovny, koupaliště, pohřebiště, etc. veřejné podniky – na rozdíl od veřejných ústavů mají dosahovat zisku. V některých právních řádech mají formu kapitálových obchodních společností.)veřejné ústavyveřejné podniky Veřejné fondy a nadace Tyto subjekty zajišťují výkon veřejné správy prostřednictvím vykonavatelů - např. ministerstva. Objekt – občané, klienti, zákazníci

21 Použitá literatura TOMEŠ, Igor a kolektiv. Sociální správa. Praha: Portál, s. ISBN

22 Nástroje veřejné správy Vydávání individuálně a obecně závazných právních aktů Obecné právní akty – zavazují druhově určené osoby (skupina – majitelé aut, obyvatelé obce nebo regionu, všichni obyvatelé státu…) Akty jsou obecně závazné (zavazují i osoby, které nejsou k vydávajícímu subjektu v žádném specifickém vztahu) Individuální právní akty – rozhodování o konkrétních právech a povinnostech fyzických a právnických osob v jednotlivých případech (např. stavební povolení)


Stáhnout ppt "Sociální správa 1. Témata zimního semestru Předmět sociální správa – pojmosloví, definice Principy sociální správy Modely sociální správy Geneze současné."

Podobné prezentace


Reklamy Google