Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIKA JUSTICE (SOUDY) Systém prosazování a ochrany práva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIKA JUSTICE (SOUDY) Systém prosazování a ochrany práva."— Transkript prezentace:

1 EKONOMIKA JUSTICE (SOUDY) Systém prosazování a ochrany práva

2 EKONOMIKA JUSTICE Základní pojmy Struktura soudní soustavy Státní správa soudů Modely rozpočtování a financování soudů Zdroje financování soudů Zdroje financování a financování soudů v ČR Zdroje financování soudních procesu Náklady soudního řízení Výdaje související s ekonomickým zabezpečením soudů – zahraniční srovnání Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Současný stav justice a její budoucí vývoj Teze přednášky

3 Pilíře demokracie

4 Základní pojmy Justice Úloha a postavení soudů Pravomoci Příslušnost Soudce Veřejná kontrola Opravné prostředky

5 ZÁKLADNÍ POJMY EKONOMIKA SOUDŮ

6 Justice Poslání justice: rozhodovat o právech, vině a trestu včetně zabezpečení jeho výkonu Složky justice:  Obecné soudnictví  Správní soudnictví  Státní zastupitelství  Vězeňství  Probační a mediační služba  Ústavní soud  Advokacie  Notářství  Veřejný ochránce práv

7 Druhy soudnictví Ústavní Obecné ve věcech civilních (soudnictví obchodní, rodinné a dědické) ve věcech trestních ve věcech správních

8 Úloha a postavení soudů Institucionální zajištění výkonu suverenity státu Ochrana a prosazování právního řádu Poskytování zvláštních služeb občanům jejichž specifickým a ojedinělým rysem je nezávislost soudnictví

9 Pravomoci soudů Rozhodovat o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob státu Rozhodovat o vině a trestu Přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy

10 Příslušnost soudů Věcná Místní Funkční Příslušnost soudů – vymezení působností mezi soudy navzájem Ekonomický aspekt

11 Soudce Obecné předpoklady Zvláštní předpoklady Jmenování do funkce Zánik funkce

12 Opravné prostředky Spravedlivý proces Trvání soudního řízení Náklady soudního řízení Odsunutí realizace Řádné Mimořádné

13 Transparentnost justice Přítomnost při jednání soudu Veřejné vynesení rozsudku Přítomnost přísedících při jednání soudu při trestních věcech Dostupnost soudních spisů na zařízeních umožňujících dálkový přístup Možnost pořizovat záznamy soudních jednání

14 STRUKTURA SOUDNÍ SOUSTAVY EKONOMIKA SOUDŮ

15 Soudní soustava - struktura

16 Ústavní soud zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou Soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují v tříčlenných senátech nebo v plénu. Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky na dobu deseti let. Rozhodnutí Ústavního soudu v rámci jeho věcné působnosti jsou konečná a nelze se proti nim odvolat. → Evropský soud pro lidská práva

17 Nejvyšší soud Zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích Rozhoduje o uznání a vykonavatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů Sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů a na jejich základě zaujímá stanoviska, jež mají sloužit pro jednotné rozhodování soudů

18 Vrchní soudy Rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v I. stupni, např. ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech. Dávají podněty Nejvyššímu soudu k sjednocovací judikatuře. Existence vrchních soudů je mnohými kritizována jako nadbytečná a je poukazováno na nízkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovací činnosti, podmíněnou i tím, že tyto soudy na rozdíl od Nejvyššího soudu nezveřejňují svou judikaturu.

19 Krajské soudy Rozhodují jako soudy odvolací ve věcech v nichž rozhodovaly v prvním stupni soudy okresní Rozhodují jako soudy prvního stupně Rozhodují ve věcech správního soudnictví

20 Okresní soudy – poslání a organizace Rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech trestních, občanskoprávních a obchodní spory do 100 tis. Kč.

21 STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ EKONONOMIKA JUSTICE

22 Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů. Orgány státní správy soudů Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo. Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů. STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ

23 Ministerstvo spravedlnosti  zajišťuje chod soudů po stránce organizační a personální - stanoví počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, atd.

24 Ministerstvo spravedlnosti  zabezpečuje financování hospodaření a materiálního zabezpečení soudů a provádí kontroly hospodaření  Ekonomická krize – návrh snížení platů představitelů státní správy včetně soudců až o 20 % (4 %)  stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,  řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu.

25 MODELY FINANCOVÁNÍ A ROZPOČTOVÁNÍ SOUDŮ EKONOMIKA JUSTICE

26 Modely financování a rozpočtování soudů MODELY ROZPOČTOVÁNÍ SOUDŮ MINISTERSKÝ MODEL PARTICIPATIVNÍ MODEL Česká republika Lotyšsko Německo Rakousko Maďarsko Nizozemí Slovensko Polsko Slovinsko Španělsko S PORADNÍ ROLÍ SOUDŮ S ROZHODOVACÍ ROLÍ SOUDŮ

27 Modely financování a rozpočtování soudů MODELY FINANCOVÁNÍ SOUDŮ POPLATKOVÝ DOTAČNÍ SMÍŠENÝ Rakousko Malta Turecko Spojené státy americké Česká republika Polsko Anglie a Wales Francie Island Luxemburg Monako Španělsko AUTONOMNÍ NEAUTONOMNÍ

28 Modely financování a rozpočtování soudů Analýza modelů financování soudů

29 ZDROJE FINANCOVÁNÍ SOUDŮ EKONOMIKA JUSTICE

30 Zdroje financování soudů Rozpočtové Dotace z odpovídající úrovně státu Svěřenecké fondy (USA) Mimorozpočtové Soudní poplatky a daně Dotace od soukromých právnických osob (USA) Speciální fondy Nadace

31 ZDROJE FINANCOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ SOUDŮ V ČR EKONOMIKA JUSTICE

32 Zdroje financování justice a soudů v ČR Rozpočtové Dotace ze státního rozpočtu Dotace z strukturálních fondů EU Mimorozpočtové Soudní poplatky Peněžité tresty Pokuty Výnosy z hospodářské činnosti (vězeňství)

33 Financování soudů v ČR (finanční toky) Správa Nejvyššího správního soudu Do roku 2008 Od roku 2009 Soudní poplatky, peněžité tresty a pokuty, Kolky Soudní poplatky, peněžité tresty a pokuty,

34 Vývoj výdajů MS ČR (mld. Kč) Financování české justice

35 Vývoj výdajů MS ČR (mld. Kč) Financování české justice

36

37

38 Vývoj počtu zaměstnanců a soudců

39 Financování české justice Rozpočet běžných výdajů soudů pro rok 2011 byl schválen ve výši tis. Kč. V průběhu roku byl upraven na částku tis. Kč a skutečné čerpání (včetně čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů a mimorozpočtových zdrojů) bylo ve výši ,90 tis. Kč. Z celkového objemu běžných výdajů připadalo 75,14 % na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci, povinné pojistné placené zaměstnavatelem a FKSP ( ,55 tis. Kč = platy ,21 tis. Kč + pojistné ,85 tis. Kč + FKSP ,49 tis. Kč). Na ostatní věcné výdaje připadlo 24,86 %. Výdaje soudů pro rok 2011

40 Financování české justice Běžné výdaje soudů Přehled hlavních položek ostatních věcných výdajů soudů

41 Financování české justice Běžné výdaje soudů Přehled hlavních položek mandatorních výdajů soudů

42 Financování české justice Výdaje na programové financování pro soustavu soudů, která zahrnuje financování 8 krajských soudů, jež přímo řídí 86 okresních a obvodních soudů, vrchní soudy v Praze a v Olomouci a Nejvyšší soud v Brně a Nejvyšší správní soud v Brně byly rozpočtovány ve výši ,00 tis. Kč Skutečné čerpání výdajů na programové financování vč. nároků z nespotřebovaných výdajů za soudy činilo ,50 tis. Kč, což představuje plnění k upravenému rozpočtu na 108,97 %. Z toho čerpání investičních výdajů činilo ,14 tis. Kč a neinvestičních výdajů ,36 tis. Kč. Výdaje soudů pro rok 2011

43 Financování české justice Výdaje soudů na programové financování

44 Financování české justice Podrobnosti o aktuálním stavu financování dostupné na: 2375&o=23, 2375&o=23 &page=4&d=178781, &page=4&d= jednali-v-Brne-o-financovani-justice jednali-v-Brne-o-financovani-justice

45 Financování české justice Participace soukromého sektoru na financování soudnictví (např. vězenství) – PPP Otázka financování dle „výkonu“ soudů ( viz Jan Vorlíček: Pokud soud zkrachuje, nestane se žádná tragédie; Dostupné na: To souvisí i s možností hodnocení výkonnosti soudů ( viz Dáváme soudům nástroje pro hodnocení úspěchu - CourTools – úvod; Dostupné na:

46 ZDROJE FINANCOVÁNÍ SOUDNÍHO PROCESU EKONOMIKA JUSTICE

47 Zdroje financování soudních procesů Fyzické osoby Vlastní zdroje – peníze na účtu, úspory apod. Klasický neúčelový spotřebitelský úvěr Pojištění právní ochrany Právnické osoby Vlastní zdroje – zisk, úspory Krátkodobé formy provozního financování kontokorentní úvěr revolvingový úvěr Financováním soudního řízení třetí stranou (Procesinvest, CFS Finance EU s.r.o., Inkasní družstvo /ČR/, FORIS AG a.s. /Německo/)

48 Zdroje financování soudních procesů Financování soudního řízení třetí stranou Podstatou činnosti je smluvní závazek uhradit za klienta všechny náklady související s uplatněním oprávněného nároku právní cestou, nejčastěji vedením soudního sporu. Financovány jsou soudní spory, u nichž předpokládá úspěšné ukončení řízení. Pro klienta je služba financování bezplatná. Klient nemusí v případě neúspěchu ve sporu vracet náklady. Riziko neseme třetí strana. Výše odměny se odvodí jako podíl z vysouzené sumy a pohybuje se v rozmezí 30 – 50 procent. Výše závisí na rizikovosti případu.

49 NÁKLADY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ EKONOMIKA JUSTICE

50 Přímé náklady soudního řízení Soudy *) Platy soudců a administrativního aparátu Poštovné Odměny znalcům Odměny tlumočníkům Odměny advokátům Fyzické a právnické osoby Soudní poplatky, Odměny právnímu zastoupení Odměna advokátovi Odměna znalcům a svědkům Náhrada nákladů řízení (v případě prohry soudního řízení – nařízené soudem) *) Jsou uvedeny jen nejvýznamnější nákladové položky

51 Přímé náklady soudního řízení Fyzické a právnické osoby Soudní poplatky

52 Přímé náklady soudního řízení Fyzické a právnické osoby Odměny právnímu zastoupení

53 VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S EKONOMICKÝM ZABEZPEČENÍM SOUDŮ – ZAHRANIČNÍ SROVNÁNÍ EKONOMIKA JUSTICE

54 Financování soudů – zahraniční srovnání

55

56 EKONOMICKÉ ASPEKTY EXISTENCE A ČINNOSTI JUSTICE EKONOMIKA JUSTICE

57 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Prosazování a ochrana práva - jde o činnosti jež mají svou ekonomickou stránku a to: přímé dopady činnosti justice (soudů) nepřímé dopady činnosti justice (soudů)

58 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Prosazování a ochrana práva - jde o činnosti jež mají svou ekonomickou stránku – přímé dopady činnosti justice: platy soudců, vyšších soudních úředníků a administrativy, běžný chod soudů a investice

59 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Náklady na platy (dle jednotlivých kategorií)

60 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Náklady na platy soudců

61 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Srovnání platů soudců za období 2007 – 2011

62 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Současný průměrný plat soudce činí téměř Kč; Ministerstvo spravedlnosti ČR mělo v roce 2012 téměř 21 miliard Kč, to znamená o cca 2 miliardy méně než v roce 2010 a přibližně stejně jako v roce 2005; Povinné výdaje vzrostly v důsledku mnoha legislativních změn. Především se zvýšily tarify advokátů a tlumočníků. Počet advokátů ustanovovaných ex offo v civilních sporech se rovněž zvyšuje a účastníci občanskoprávních řízení stále více využívají možnosti požádat o bezplatnou obhajobu. Vzhledem k rostoucí kriminalitě cizinců vzrostly také výdaje na odměny pro tlumočníky. Vliv na mandatorní výdaje ministerstva spravedlnosti má i řada dalších aspektů. Například zvýšení odměn likvidátorům a konkurzním správcům.. ).

63 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Prosazování a ochrana práva má ale také nepřímé ekonomické dopady: mnohdy rozhodnutí soudu může ovlivnit ekonomickou situaci fyzické nebo právnické osoby (rodina, firma apod. viz Prima: Soudní průtahy), složení ústavního soudu může mít vliv i na makroekonomickou stránku chodu hospodářství, případně ekonomiky veřejného sektoru, (viz Kohout, P., Jestřábi, holubice a Klaus. Mladá Fronta Dnes, B4, ). Ekonomické důsledky složení Ústavního soudu jsou méně přímočaré, ale mohou být velmi zásadní – například při ústavních stížnostech ohledně různých reforem.

64 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Typologie nepřímých dopadů dopady na jednotlivce, rodiny a jejich děti, dopady ovlivňující veřejnou bezpečnost a pořádek, dopady na obchod a podnikání. Nepřímé ekonomické dopady

65 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Soudní průtahy - Než se spis dostane od jednoho soudu k druhému, může trvat týdny i měsíce. Po zavedení elektronického spisu to bude jen nejvýše několik vteřin. Některé spisy dnes mají až listů a mezi soudy je rozváží dodávky.

66 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice

67 David Kolaja: Česku hrozí pokuty ve výši desítek miliard korun. Dostupné na: ) Podle kvalifikovaného odhadu od zdroje, který si však nepřál být jmenován, by převedení papírových soudních spisů a celé související agendy do elektronické podoby mohlo stát zhruba 5 až 10 miliard korun. Zhruba 80 tisíc soudních případů se vyřizuje na českých soudech déle než 3 roky. vynásobíme možný počet stížností (jen na samotné průtahy v řízení) odškodněním, která stát poškozeným obvykle musí zaplatit, dojdeme k astronomické sumě 45 miliard korun. TV Nova - Soudy mohou ušetřit stamiliony korun (http://www.ejustice.cz/?action=art&num=82 )http://www.ejustice.cz/?action=art&num=82

68 Ekonomické aspekty existence a činnosti justice Roční náklady na poštovné v rezortu justice byly až 350 milionů korun. Jen doručení rozhodnutí všem účastníkům v případu zkrachovalé Moravia Banky, a. s. stálo Kč. Nebo jiný příklad: v současné době zaplatíte za kopii jedné stránky soudního spisu až 35 korun.

69 SOUČASNÝ STAV JUSTICE VÝVOJ A PŘÍČINY EKONOMIKA JUSTICE

70 Co je justici vytýkáno? Nízká prestiž a nedostatečná výkonnost. Současný stav Justice vývoj a příčiny

71 Co to znamená? Zdlouhavé vyřizování věcí Nedostatečná kvalita soudních rozhodnutí Nejednotnost soudní praxe Současný stav Justice vývoj a příčiny

72 Jaké jsou příčiny tohoto stavu? Nedostatky v organizační oblasti Nedostatky v legislativě Nedostatky v personální oblasti Nedostatky v ekonomicko-hospodářské oblasti Ostatní Současný stav Justice vývoj a příčiny

73 Délka řízení Počet nedodělků Počet věcí zrušených odvolacím soudem Zvyšující se nápad v jednotlivých soudních agendách Regionální problémy s množstvím nedodělků Nedostatek sjednocovací judikatury Nedostatky v organizační oblasti

74 Potřeba rekodifikace práva (trestní právo, občanské právo, procesní právo). Úprava kárné odpovědnosti soudců Nedostatky v legislativě

75 Nevyváženost naplněnosti míst soudců Nedostatečné zvyšování odborné úrovně soudců i dalšího odborného aparátu Fluktuace administrativního personálu Nedostatky v personální oblasti

76 Neefektivní využívání výpočetní techniky Nedostatečné ohodnocení administrativního aparátu Nedostatky v ekonomicko- hospodářské oblasti

77 Problematická kvalita poštovního doručování Nerespektování předvolání ze strany občanů, nečinností, nejasným podáním Politické vlivy Nedostatečná komunikace soudů s veřejností a informovanost o činnosti a rozhodování soudů Ostatní

78 Přístup soudů k evidencím policie a veřejné správy Neexistující nebo nedostatečný elektronický přístup soudů k evidencím policie a veřejné správy je jednou z příčin průtahů v soudním řízení. Příčiny – spíše v zákonných překážkách a komunikaci mezi ministerstvy vnitra a spravedlnosti než v úrovni technického vybavení. Chybí možnost plnohodnotného elektronického výpisu z veřejných rejstříků – elektronický podpis. Není upravená elektronická komunikace soudu s účastníky soudního řízení. Současný stav Justice vývoj a příčiny

79 Přístup soudů k evidencím policie a veřejné správy Centrální evidence obyvatel Ústřední evidence vězňů Současný stav Justice vývoj a příčiny Evidence nežádoucích osob Centrální evidence stíhaných osob Katastr nemovitostí (obstarání listinného dokumentů až 6 měsíců) Evidence motorových vozidel (prodlevy často maří exekuci) Rejstřík trestů (zápis bývá zpožděn až o 3 – 5 měsíců) Existující přístupy Požadované přístupy

80 Hlavní cíl změn Odbřemenit soudce a docílit stavu, že rozsudek před soudem první instance bude vydán zpravidla do šesti měsíců a odvolací řízení nepotrvá zpravidla déle než 4 měsíce, to vše při nezvýšeném počtu soudců oproti současnému stavu (tj. ca 3000) Návrh reformy Justice

81 Hlavní nástroje změn Projekt elektronické justice (e-justice) Zjednodušení procesních předpisů Změny v personální struktuře justice Ostatní Návrh reformy Justice

82 Elektronická justice Nahradí stávající informační systémy soudů a státních zastupitelství. Zefektivnění spolupráce s Policií ČR. Otázka propojenosti se všemi rejstříky Otázka ochrany dat, přístupu k datům Zavedení systému ISEJ do praxe - ukončeno roku Již v roce 2007 bude na internetu zpřístupněn průběh vyřizování jednotlivých řízení u soudů v ČR. Všechny složky resortu budou komunikovat s veřejností i pomocí elektronické podatelny, která bude integrována do stávajících informačních systémů. Plánuje se elektronické zpřístupnění programů jednání všech jednacích síní všech soudů v ČR Návrh reformy Justice

83 Elektronická justice Na realizaci ISEJ (2007 až 2010) – ze SR 570 mil. Kč. Zavedení elektronického platebního rozkazu, který zrychlí a zlevní řešení zejména typizovaných a jednoduchých sporů o zaplacení peněžitých částek, Plně elektronizovaný insolventní rejstřík, tzv. elektronického spisu, jenž zejména v trestním řízení urychlí a zjednoduší pohyb informací mezi jednotlivými justičními orgány. Elektronická komunikace mezi soudem a účastníky a plnohodnotné elektronické úřední desky soudů, na nichž budou automaticky zveřejňovány všechny informace důležité pro účastníky řízení.

84 Návrh reformy Justice Zjednodušení procesních předpisů Zrychlení občanského soudního řízení – např. zavedení povinné doručovací adresy, zmírnění některých příliš formálních procesních pravidel. V některých případech omezení rozsahu odůvodnění rozsudků soudů. Zapojení vyšších soudních úředníků do vyhotovování odůvodňování rozsudků v jednodušších případech.

85 Návrh reformy Justice Změny v personální struktuře justice V současnosti cca 3000 soudců – nezvyšování počtu soudců – větší využití práce administrativního aparátu, zejména vyšších soudních úředníků a asistentů soudců. - vznik soudních minitýmů. Zavedení odpovědnosti za kárné provinění - zásadní odborný exces při rozhodování, či za dlouhodobě zjevně neprofesionální rozhodovací činnost. Řízení soudů - předseda soudu se silnými manažerskými kompetencemi, odpovědností - odvolání v případě manažerského selhání Rozsudek ve věcech, v nichž rozhoduje samosoudce, by tedy napříště vyhotovoval vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník podle zvukového záznamu z jednací síně.

86 Návrh reformy Justice Změny v personální struktuře justice

87 Návrh reformy Justice Změny v personální struktuře justice Jan Macháček: Je soudců příliš? (Dostupné na: _d-je-soudcu-prilis).http://hn.ihned.cz/c _d-je-soudcu-prilis Vojtěch Blažek: Soudců je zbytečně moc, naznačuje analýza (Dostupné na: ).

88 Návrh reformy Justice Ostatní nástroje Vláda bude posilovat alternativní metody trestání, například elektronicky kontrolované domácí vězení, a posílí roli podmíněného odsouzení s dohledem, jakož i význam peněžitých trestů. Zvýší efektivitu probační a mediační služby jejím zapojením do projektů podporovaných z prostředků Evropské unie. Novelou zákona o výkonu trestu odnětí svobody bude vězňům – i těm, co nechtějí – uložena povinnost pracovat pro veřejné subjekty (obce, kraje) nebo pro ty soukromé subjekty, které věznici nabídnou pracovní místa. Protokolace v trestním řízení - Za situace, kdy se v trestním řízení prakticky ve všech případech pořizuje zvukový záznam, je nadbytečné dodatečně pořizovat protokol - vyhotovení pouze stručného záznamu o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání.

89 Návrh reformy Justice Trendy a vize Objem soudní agendy se sníží - protistrany nebudou ve sporu pokračovat, budou-li schopny relativně spolehlivě odhadnout, jak by předmětnou situaci vyřešil soud. Mimosoudní řešení sporů. Advokát, který dnes klienta zastupuje u soudu, jej bude stále častěji zastupovat v jednání s advokátem protistrany. Otázka pevného procenta přiděleného soudům – zodpovědnost za efektivitu vynaložených prostředků. např. 1% státního rozpočtu, které bude mezi jednotlivé soudní úřady rozděleno výhradně podle podílu jejich výkonů na celkovém výkonu soudnictví Svobodná volba soudu – posílení prvku konkurence. „úpadky soudů“ – je to problém?

90 ZÁVĚR Soudy představují centrální prvek justičního systému. Svou existencí a činností vytvářejí předpokladu pro stabilitu a právní řád společnosti. Tato činnost má svůj ekonomický dopad, který jednak představuje náklady na jejich činnost, ale i náklady, které potenciálně společnosti a jednotlivcům vznikají díky jejich „nečinnosti“ nebo slabé výkonnosti.

91 Základní literatura:  REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení, odvětví veřejného sektoru  STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru  Doporučená literatura a zdroje:  Stránky Ministerstva vnitra –  - Světová banka - „Justice na první pohled“  – občanské sdružení „Zákazníci české justice“.

92


Stáhnout ppt "EKONOMIKA JUSTICE (SOUDY) Systém prosazování a ochrany práva."

Podobné prezentace


Reklamy Google