Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 1 Základní informace o projektu „Výměna znalostí o vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 1 Základní informace o projektu „Výměna znalostí o vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku."— Transkript prezentace:

1 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 1 Základní informace o projektu „Výměna znalostí o vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku“ (SET) Program celoživotního učení projekty partnerství – GRUNDTVIG, PK Tomáš Sokolovský, koordinátor projektu Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.

2 Koordinátor projektu: Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s.r.o., Ostrava, Česká republika kontaktní osoba: Tomáš Sokolovský, Partneři projektu: Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Česká republika kontaktní osoba: Zdeňka Telnarová, GEFAS Steiermark, Graz, Rakousko kontaktní osoba: Maria Haring, Centro de Investigación para el Desarrollo, Cartagena, Španělsko kontaktní osoba: José Maria Bernal Palacios, Föreningen Ukrauft, Skellefteä, Švédsko kontaktní osoba: Susanne Marklund, září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 2 Projektové partnerství

3 Cíl projektu: Základním cílem tohoto projektu byla výměna zkušeností se vzděláváním seniorů 3. věku ve 4 partnerských zemích. Partneři projektu se zaměřili na, ve svých zemích, typické formy organizování celoživotního vzdělávání seniorů. Pro lepší názornost, byly v každé ze zemí projektu natočeny dokumentární filmy, které jinak než textové části tohoto multimediálního CD-ROMu ilustrují význam mobilizace intelektuálního potenciálu seniorů. Výsledek projektu: Multimediální CD-ROM „Seniors Education a Training“ s obsahem: - Úvod - Srovnávací analýza vzdělávání seniorů v zemích projektu - Závěry a doporučení srovnávací analýzy vzdělávání seniorů v zemích projektu - Multimediální příručka příkladů kurzů pro seniory - Dokumentární filmy se zkušenostmi v oblasti vzdělávání seniorů v zemích projektu Blíže viz: září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 3 Cíl a výsledek projektu

4 Umění stárnout má úzkou vazbu na umění člověka „nepřestat se učit“ nebo dokonce „začít se znovu učit“.  Setkali jste se s knihou J. Améryho „O stárnutí“ s podtitulem „Revolta a rezignace“?  V knize popisuje ubývání tělesných a duševních sil a život tváří v tvář smrti.  Autor zdůrazňuje, že stárnutí je bolestivé, ohlupující a ponižující a uvádí, že není možné stárnutí vzdorovat.  V 5 kapitolách knihy zachycuje 5 pohledů na stárnutí: - z hlediska plynutí času, - z hlediska tělesného, - z hlediska sociálního, - z hlediska kulturního, - a nakonec z hlediska ohlašující se smrti. září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 4 O stárnutí

5  Jádrem textu je pak kapitola o sociálním a kulturním hledisku stárnutí.  Stáří není primárně otázkou věku, je dáno zakotvením člověka ve společnosti.  Stárnutí je nahlíženo z hlediska neschopnosti vyznat se v moderních technologiích.  Proti stárnutí se nedá revoltovat, je to fakt.  Starým lidem zbývá čekání na smrt.  Zatímco, jak známo, plynutí času nelze ovlivnit (zpomalit či zastavit) nelze zcela akceptovat kulturní hledisko pohledu na stárnutí resp. lze účinně bojovat proti počítačové negramotnosti apod.  Proti deprimujícímu a defétistickému přístupu ke stárnutí, jaké popisuje J. Améry, existují trendy aktivního stárnutí (Trends of Active Aging). září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 5 O stárnutí

6  Colin Milner, CEO mezinárodního poradního sboru aktivního stárnutí na 2. světovém kongresu o aktivním stárnutí (Lisabon 2009) vymezil 12 trendů aktivního stárnutí: 1)specifický sportovní trénink, rehabilitace a vzdělávání; 2)cvičení a další fyzické aktivity jako formy léčení; 3)snižování tělesné váhy; 4)zajišťování dostatku životní energie; 5)hledání alternativních léčebných postupů; 6)sám sobě doktorem; 7)pro a proti; 8)momentální trendy aktivního stárnutí; 9)trénink mozku a paměťových center; 10)technologie přenosu; 11)celoživotní vzdělávání; 12)snaha o emocionální zdraví.  Trend č. 11 (celoživotní vzdělávání) je trend, který v projektu SET rozvíjíme a dokumentujeme. září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 6 Trendy aktivního stárnutí

7 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 7 Periodizace stáří Ve většině zemí se dnes člení lidský věk podle návrhu Světové zdravotnické organizace (WHO). Toto dělení se opírá o tzv. patnáctileté periody lidského života.  Za období středního nebo také zralého věku se považuje věkové rozpětí let.  Období raného stáří (staršího věku) definuje věkové rozpětí let  Počátek období vlastního stáří (pokročilého, vysokého věku) je v 75 letech a trvá do 89 let, a z tohoto období vyčlenili ještě:  Období dlouhověkosti: 90 let a více.

8 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 8 Vymezení pojmu senior Obsahové vymezení pojmu „senior“ je v zásadě dvojího druhu:  užívá se v návaznosti na národní důchodové systémy k označení osob, které jsou ve věku stanovené věkové hranice odchodu do starobního důchodu a starší;  podle definice OSN, která uznává ve svých materiálech hranici 65 let jako hranici stáří.

9 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 9 Demografické údaje  V České republice bylo v roce tisíc obyvatel starších 60 let, což činilo 18,2 % populace ČR. V roce 2005 bylo tisíc obyvatel starších 60 let, což je již 20,3 % populace ČR a prognostické výpočty udávají, že v roce 2030 bude v ČR tis. osob starších 60 let, což bude představovat 30,6 % populace ČR. Ke konci roku 2005 bylo v ČR osob starších 65 let.  Do roku 2050 klesne počet obyvatel Evropské Unie v produktivním věku (věk 15-64) na 48 milionů. Do roku 2050 bude počet osob starších 65 dvojnásobný ve srovnání s počtem lidí v produktivním věku.  Jaké důsledky tato skutečnost bude mít pro samotné seniory? Za pozitivní můžeme považovat skutečnost, že průměrný věk obyvatel EU se prodlouží, např. ve Švédsku z dosavadních 78,1 na průměrný věk 83,6 u mužů a průměrný věk u žen z 82,5 na 86,2 v roce 2050.

10 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 10 Demografické údaje  Dalším pozitivním faktorem je skutečnost, že v roce 2050 očekávaný 30% podíl seniorů (65+) na celkové počty obyvatel unie bude tvořit významný tržní argument v řadě nabídek výrobků a služeb.  Mezi negativní aspekty pak patří především skutečnost, že odvrácenou stranou prodlužování věku je vysoká nemocnost nejvyšší věkové skupiny seniorů (80+), což vyvolává dodatečné náklady na financování zdravotní péče hrazené státem.  V souvislosti s prodlužováním průměrného věku v zemích EU je nezbytné podpořit všechny aktivity, které napomáhají udržet a zlepšit kvalitní život seniorů po co nejdelší dobu. Jednou z aktivit, která může přispět k aktivnímu a samostatnému prožití „třetího věku“ je vzdělávání seniorů.

11 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 11 Kvalita života seniorů  Na základě demografických údajů o stárnutí populace se jeví potřebné zabývat se kvalitou života seniorů.  Kvalita života je podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO): „To, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekávám, životnímu stylu a zájmům.“  Kvalita života seniorů se často vnímá jako synonymum schopnosti vést nezávislý život a metody hodnocení se soustředí na schopnost provádět běžné každodenní činnosti. Podle toho pojetí žije kvalitně ten, kdo je se svým životem spokojen. A kdy je spokojen? Když se mu daří dosahovat cílů, které si předsevzal.

12 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 12 Životní hodnoty seniorů Za nejvýznamnější životní hodnoty považují senioři:  zdravotní stav (dobré zdraví),  sociální kontakty,  přiměřené finanční zdroje,  Sebeutváření,  Vzdělání,  Sebevýchova.

13 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 13 Závěr výzkumů o vzdělávání seniorů  Vzdělávání je významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu života seniorů.  Vzdělávání seniorů nemůže být zaměřeno na odborné vzdělávání (tzn. studium oboru do hloubky a rozsahu jako u běžného universitního či technického studia), ale musí být zaměřeno na osobnostní rozvoj s přesahem do rodinného života a zálib účastníků vzdělávání.  Důraz na osobnostní rozvoj se musí projevit ve skladbě témat i ve výběru vhodných forem vzdělávacích aktivit.  Žádoucí je možnost „ušít vzdělávací aktivitu na míru“ daného seniora, který v takovém případě může zohlednit své profesní, rodinné, volnočasové a jiné priority.

14 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 14 Očekávání seniorů a realita výuky na U3V V nabídce vzdělávání U3V není rozpor mezi požadavky zájemců o vzdělávání na U3V a nabídkou. Problémem je, že zájem je mnohdy větší, než jsou možnosti vzdělávacích subjektů, v našem případě univerzit. U3V patří k životnímu stylu české populace, mají v něm velmi pozitivní místo a senioři, kteří usedají do univerzitních lavic, aby se zapojili do programu c eloživotního vzdělávání, představují dnes již nepřehlédnutelnou vitální skupinu s obrovskou sociální potencí. Senioři považují informace za jednu z významných priorit a o vzdělávání se domnívají, že zpomaluje stárnutí, to se však neprokázalo. Vzdělávání nezpomaluje stárnutí, umožňuje však tuto etapu života prožít aktivně. To, že senioři mají stále zájem o přednášky se zdravotnickou tematikou svědčí o tom, že mají zájem o zdravý styl života a jsou odpovědni za své zdraví. Senioři jednoznačně preferují vzdělávání nabízené vysokými školami a univerzitami. Tyto vzdělávací instituce mají nejucelenější systém vzdělávání, přednášejí kvalifikovaní lektoři a nabídka vzdělávacích aktivit je velmi široká v humanitních vědách i v přírodovědných vědách.

15 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 15 Závěry z analýzy vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku ČR  V ČR jsou hlavním nositelem vzdělávání seniorů University 3. věku.  Další krátkodobé kurzy vzdělávání seniorů nabízejí střední školy, soukromé VŠ, charitní a seniorské organizace.  Tyto aktivity mají lokální charakter a neexistuje o nich centralizovaná a aktualizovaná databáze.  Významným rysem seniorského vzdělávání je, že 90% účastníků tvoří ženy: vysvětlení nabízí vyšší průměrný věk žen, ale toto vysvětlení není dostatečné.

16 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 16 Závěry z analýzy vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku Rakousko  V Rakousku neexistují U3V, obyčejné univerzity jsou přístupné osobám každého věku, ale v r na nich studovalo pouze 1% osob starších 60 let.  Hlavní poskytovatelé seniorského vzdělávání jsou Folk-High-Schools (lidové střední školy), církevní, sociální a charitní organizace.  Hlavní zájem mezi seniory je o kurz paměťových dovedností a dále o témata kultura, zdravotní péče, medicína, zdraví a bezpečnost, umění, hudba a řemesla, životní prostředí, historie, osobní rozvoj, vzhled, základní dovednosti, divadlo, psychologie, sociologie, sport a relaxace.  Menší zájem o kurzy PC gramotnosti a o jazykové kurzy.  Kurzy organizované církevními institucemi nejsou preferované ze strany seniorů.  Vysoký podíl žen mezi účastníky seniorského vzdělávání.

17 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 17 Závěry z analýzy vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku Španělsko  Hlavním nositelem vzdělávání seniorů je Španělská národní asociace universitních programů pro seniory a jejím prostřednictvím 51 univerzit, které nabízejí speciální vzdělávání pro seniory (z toho 41 státních univerzit).  Toto vzdělávání je doplňováno lokálními kurzy charitních, sociálních a seniorských organizací podporovaných místními samosprávami.  Základní témata: společenské vědy a literatura, cizí jazyky, historie umění, ICT, péče o zdraví a kvalitu života, politika, životní prostředí, psychologie, biologie apod.  Specifické pro Španělsko: kurzy pro dokončení základního vzdělávání (získání gramotnosti).  cca 70% účastníků seniorského vzdělávání tvoří ženy.  Senioři dávají přednost vzdělávání nabízenému univerzitami a kluby seniorů.

18 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 18 Závěry z analýzy vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku Švédsko  Hlavním nositelem vzdělávání seniorů jsou studijní asociace a lidové školy (Folk-High-Schools). Švédsko nezná institut Univerzit 3. věku.  Vzdělávání je financováno pomocí grantů vlád regionálních a místních úřadů v celkové výši ,- Euro pro studijní asociace a ,- Euro pro lidové střední školy.  Základní formou vzdělávání jsou studijní kruhy (Study Circle), ve kterém může kdokoliv zorganizovat jakýkoliv typ kurzu, o který se zajímá s podmínkou min. 3 účastníků a existence studijního plánu.  Nejoblíbenější předměty jsou: umění, řemesla, hudba, kultura, ICT a zdraví/fitness.  Studijní asociace jsou v každém městě, resp. komunitě – jsou blízko účastníkům.

19 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 19 Závěry z analýzy vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku a Švédsku Švédsko  Kurzy pro seniory nejsou univerzitní a neumožňují přístup k vyššímu vzdělávání.  Oblíbeným zdrojem vzdělávání ve Švédsku je celostátní vysílací organizace pro vzdělávání – UR. Tato organizace zahrnuje jak televizi, tak rozhlas a má interaktivní vzdělávací prostředí prostřednictvím webových stránek.  Nabídka kurzů odráží změny ve švédské společnosti (noví senioři jsou vzdělanější a kurzy místo získávání základních dovedností jsou zaměřeny na uchování aktivity seniorů, tvořivé činnosti a další koníčky.  Poměr mužů a žen mezi účastníky je více vyrovnaný, než v ostatních zemích projektu.

20 září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 20 Závěrem Vzdělávání seniorů by mělo přednostně využívat všech forem neformálního i informálního vzdělávání (resp. dalšího vzdělávání), pro které je typické neformální setkávání seniorů v jim příjemné prostředí, kde si především podle svého zájmu budou prohlubovat jak znalosti, tak především prakticky využitelné dovednosti a vše co je zajímá o světě, který je obklopuje a kterému tak hodně chtějí porozumět, ačkoli ten vnější svět o ně nejeví příliš zájem. Kontaktní údaje: Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s.r.o. Ing. Tomáš Sokolovský, CSc. – koordinátor projektu Bohumínská 788/61, Ostrava – Slezská Ostrava, Česká republika


Stáhnout ppt "Září 2010 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání 1 Základní informace o projektu „Výměna znalostí o vzdělávání seniorů v ČR, Rakousku, Španělsku."

Podobné prezentace


Reklamy Google