Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní pojetí extremismu a souvisejících jevů v ČR Miroslav Mareš Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní pojetí extremismu a souvisejících jevů v ČR Miroslav Mareš Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních."— Transkript prezentace:

1 Základní pojetí extremismu a souvisejících jevů v ČR Miroslav Mareš Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Konference „Extremismus“ Jihlava, Kraj Vysočina 5. – Příspěvek vznikl v rámci specifického výzkumu na MU Foto: M. Mareš ©

2 Předseda vlády ČR Petr Nečas (projev ) „Dnes si připomínáme již čtyřicet tři let od událostí, které lidem vzaly naději na změnu tehdejšího totalitního režimu. Událostí, které dokázaly, že komunismus je nereformovatelný, že v případě ohrožení je schopný použít zbraně, tanky a atmosféru strachu proti bezbranným lidem. Lidem, kteří byli přesvědčeni o své pravdě, ale brzy poznali, že nemají možnost ubránit se hrubé síle, a z nichž někteří tehdy dokonce za obranu svobody pro naši zemi položili své životy. Dnes žijeme ve svobodě a demokracii, byť nedokonalé, jako všude ve vyspělém světě, a bereme je jako samozřejmost. To, o čem se lidem před desítkami let pouze snilo, o návratu mezi tradiční demokratické státy, je dnes skutečností. Svět je však proměnlivý a stále čelí mnoha hrozbám. Dnes už nehrozí invaze "spojeneckých" vojsk, ale invaze projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu, jak jsme svědky v řadě zemí. Tento extremismus různého zabarvení může kdykoli, dnes i v blízké budoucnosti, ohrožovat svobodu a demokracii. Musíme pokračovat v procesu vyrovnávání se s totalitní minulostí, kdy srpen 1968 o dvacet jedna let prodloužil komunistickou nadvládu. Musíme být ale zároveň schopni reagovat i na současné hrozby, které mohou, mnohem plíživěji, znamenat pro naši svobodu nebezpečí. Mějme to, nejen dnes, na paměti“.

3 Základní pojetí extremismu PojetíCharakteristika Bojovný politický a mediální pojem Slouží k diskreditaci protivníka v politickém boji a v mediálním dění Vědecký pojemSlouží k určení fenoménu pro vědecké účely Úřední pojemSlouží k vymezení extremismu pro oficiální účely státu a mezinárodních organizací. Právní pojemSlouží pro vymezení extremismu v právu (není případ ČR)

4 Vymezení extremismu v ČR I. (MVČR – Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2002 – na ni odkaz v současné Strategii boje proti extremismu ) „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy), nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií)“.

5 Vymezení extremismu v ČR II. 94 Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 24. června 2010 o činnosti na úseku extremismu, sekt a diváckého násilí Pro účely tohoto závazného pokynu se rozumí sledovanou kriminalitou přestupek nebo trestný čin související s extremismem jako protiprávní činností vycházející zejména z politických, rasových, etnických, sociálních, náboženských, jazykových, ekologických a ekonomických pohnutek, která je namířena proti základním lidským a politickým právům a svobodám, demokratickým základům státu, svrchovanosti a územní celistvosti státu.

6 Vymezení extremismu v ČR III. „Co dělat“ – intervence pedagoga; Rizikové chování ve školním prostředí“ MŠMT 2011 – 1. část „Za extremistické chování lze považovat takové, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U studentů/žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ. Rasistické chování je takové, které na základě přisouzení psychických a mentálních schopností a dovedností skupinám definovaných podle biologického rasového či národnostního původu tyto příslušníky těchto skupiny hodnotí a případně (ve formě „tvrdého rasismu“) je i poškozuje. Xenofobní chování je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci. Antisemitské jednání je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru kvůli tomu, že tomuto objektu určité negativní přisuzuje vlastnosti či symbolický význam na základě subjektivní percepce židovství“.

7 Vymezení extremismu v ČR III. „Co dělat“ – intervence pedagoga; Rizikové chování ve školním prostředí“ MŠMT 2011 – 2. část „Extremismus lze dělit na: pravicový (odmítá rovnost lidí a na tomto základě potlačuje svobodu některých z nich); levicový (absolutizuje rovnost lidí na úkor individuální svobody); náboženský (nárokuje suverenitu náboženského vyznání na úkor excesivního porušení lidských práv a individuální svobody); etnicko-regionální (nárok na suverenitu a separaci vlastního etnika anebo regionu vede k excesům potlačování svobody jiných). environmentální (zájmy subjektivně pojaté přírody a jejich částí jsou nadřazeny demokratickým principům a prosazovány excesivně na úkor lidské svobody)“.

8 Definice extremismu Parlamentním shromážděním Rady Evropy Přijetí dokumentů Parlamentního shromáždění Rady Evropy „Fight against extremism: achievements, deficiencies and failures“ (Boj proti extremismu, nedostatky a nezdary“) Resolution 1754 (2010 Recommendation 1933 (2010). Doc Report Political Affairs Committee Rapporteur: Mr Pedro AGRAMUNT FONT DE MORA, Spain, Group of the European People’s Party: „Scientifically, various definitions of extremism have been given. One which I found to be particularly well-fitting is ‘a rejection of basic values and rules of the game in a democratic constitutional state’“ (Odmítnutí základních hodnot a pravidel hry demokratického ústavního státu“)

9 V čem spočívá hrozba extremismu dle MVČR (2010)? Extremisté: 1.Oslabují demokracii a mohou ji zničit. 2.Nerespektují koncept základních lidských práv. 3.V případě získání moci rozpoutají teror. 4.Narušují veřejný pořádek. 5.Stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd (neplatí pro všechny druhy extremismu). 6.Cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie. 7.Urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti 8.Ideologická východiska podávají v populistickém a propagandistickém duchu 9.Zvládání extremistických akcí je nákladné. Vynaložené prostředky by bylo možné použít na skutečné a demokratické řešení problémů, které extremisté zneužívají ve své propagandě 10.Kazí České republice renomé v zahraničí.

10 Proč jsou organizace, označované vládou za extremistické, legálně registrované jako právnické osoby? Lze vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1969/2010 Sb. NSS ( rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 7 As 29/2008 – 104)(www.nssoud.cz). „I. Při posuzování zásahu do práva svobodně se sdružovat je nutno zhodnotit, zda jsou splněna tři základní kritéria, a to, zda má oporu v zákoně, sleduje legitimní zájem a je v demokratické společnosti nezbytný [čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 11 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)]. II. Kritérium nezbytnosti je splněno pouze v případě, že zásah do práva svobodně se sdružovat odpovídá naléhavé společenské potřebě a je přiměřený sledovaným legitimním zájmům. III. Právo svobodně se sdružovat garantuje ochranu názorů a svobodu je vyjadřovat. I pouhé hlásání určitých myšlenek a propagace idejí sice může být dostatečným důvodem pro zásah do práva svobodně se sdružovat, ale v takových případech je třeba důsledně trvat na náležitém odůvodnění nezbytnosti takového zásahu. Proti extrémním názorům a sdružením založeným k jejich šíření může správní orgán zasáhnout až tehdy, vznikne-li nikoli jen hypotetické nebezpečí, že uvedené extrémní názory či jejich důsledky mohou začít být skutečně prosazovány a realizovány“.

11 Rizikové typy chování žáků/studentů (dle „Co dělat“ – intervence pedagoga; Rizikové chování ve školním prostředí“ MŠMT 2011): „verbální a fyzické napadaní spolužáků, zaměstnanců či návštěvníků školy kvůli jejich politickému č náboženskému přesvědčení anebo rasovému, národnostnímu, etnickému či třídnímu původu (včetně střetů různých extremistických či etnicky/nábožensky vymezených part a skupin); revizionistické zpochybňování oficiálních výkladů historie či pojetí soudobé demokracie ve prospěch extremistického výkladu; agitace ve prospěch extremistických hnutí na půdě školy a snaha o získání nových stoupenců mezi vrstevníky (včetně možnosti vytváření extremistických part a skupin ve škole); využívání školního vzdělání a výcviku k nabytí znalostí, dovedností a schopností pro bezprostřední využití v extremistické scéně (nácvik bojových umění v kroužcích sebeobrany apod.); využití školních prostor, zařízení a přístrojů ve prospěch extremismu (např. využití školních počítačů a serverů k vytváření a umístění extremistických internetových stránek); zanedbávání školních povinností kvůli volnočasovým extremistickým aktivitám mimo školu (škála mimoškolních extremistických aktivit je široká)“.

12 Vybrané státní dokumenty se vztahem k extremismu Bezpečnostní strategie ČR. Strategie boje proti extremismu a výroční zprávy o extremismu, zpracované pod gescí MVČR a předkládané vládě ČR. Strategie boje proti terorismu. Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby. Výroční zprávy Vojenského zpravodajství

13 Bezpečnostní strategie ČR (schválena vládou 8. září 2011) Strategické zájmy ČR jsou zejména: podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu; zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva; Mezi další významné zájmy zejména patří: snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu a jeho příčin zvyšování efektivity a profesionality státních institucí a soudnictví, a v této souvislosti posilování spolupráce veřejné správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickým osobami rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti.

14 Strategie boje proti extremismu (Usnesení Vlády ze dne 4. května 2009 č. 572 o Strategii boje proti extremismu) 1. pilíř – komunikací proti demagogii Síla extremistů vychází s lidské nevědomosti. Jedinou možností, jak bojovat s jejich štvavou propagandou, je komunikace, otevřenost a nabízení alternativy. 2. pilíř – vědomostí proti totalitářům Poučení lidé si dokáží vytvořit obranné mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodnost demokratické alternativy musí vysvětlovat škola. 3. pilíř – jednotná protiextremistická platforma Boj proti extremismu není jen záležitostí Ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče. 4. pilíř – odbornost a imunita Specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět, co mají dělat a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než paušální represe. 5. pilíř – efektivně a korektně proti násilí Konkrétní pachatele trestné činnosti je nutné nekompromisně postihovat za efektivního využití stávajících prostředků a mechanismů.

15 14 423/99-22 Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance Klíčové místo při vedení dětí a mládeže k toleranci, k posilování pozitivního postoje k minoritám a k lidem různých národností, náboženství a kultur zaujímají školy a školská zařízení. Využívají celkového výchovného působení, v jehož průběhu jsou žáci přiměřeně svému věku a na základě svých širších sociálních zkušeností podněcováni k diskusi.

16 Státní orgány výrazně angažované v protiextremistické politice v ČR Vláda ČR a Bezpečnostní rada státu; Ministerstvo vnitra ČR (zvláště Odbor bezpečnostní politiky ČR a Odbor prevence kriminality); Policie ČR; Státní zastupitelství, soudní systém (specificky soudní znalci) a Vězeňská služba ČR; Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace; Generální inspekce bezpečnostních sborů; Ministerstvo obrany, Vojenské zpravodajství a Vojenská policie; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo kultury (církevní oblast); Krajské a obecní bezpečnostní komise a další orgány, obecní policie.

17 Významné nevládní demokratické organizace postupující proti extremismu (resp. jeho jednotlivým formám, samy přitom mohou pojem extremismus odmítat) Imperativ In-Iusticia Nadace Tolerance a občanská společnost. Český helsinský výbor Člověk v tísni Asi-Milovaní. Lokální iniciativy v některých regionech (např. V Ústí neonacisty nechceme). Romea a další pro-romské a romské organizace Židovské organizace Organizace migrantů a pro zájmy migrantů Konfederace politických vězňů Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů

18 Soudní znalci a znalecké ústavy v ČR se specializací extremismus (leden 2012, dle Mgr. Michal Mazel (Středočeský kraj – ukončil činnost k ) Mgr. Zdenka Pitrunová (Severočeský kraj) JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, PhD. (Jihomoravský kraj) Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, ThD. (Hlavní město Praha) JUDr. Ing. Josef Zouhar, Dr. (Severočeský ) Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. - Ústav kriminalistiky a forenzních disciplín Západočeská univerzita, Fakulta filozofická, katedra politologie a mezinárodních vztahů, katedra antropologie a historických věd

19 Výzkum soudobého extremismu v ČR Oddělení Bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (Mareš, Smolík, Bastl, Vejvodová, Kupka, Walach a další); Institut pro kriminologii a sociální prevenci (Holas, Marešová) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem (Charvát a kol.); Policejní akademie ČR (Danics, Kamín, Krulík, Brzybohatý); Vysoká škola ekonomická (Rataj)

20 Vybrané vědecké publikace Bastl, M., Mareš, M. Smolík, J., Vejvodová, P.: Krajní pravice a krajní levice v ČR (Praha: Grada 2011). Bötticher, A. – Mareš, M.: Extremismus. Theorien – Konzepte – Formen. (München: Oldenbourg Verlag, 2012). Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus v České republice (Brno: Masarykova univerzita). Fiala, P. – Holzer, J. – Mareš, M. – Pšeja, P.: Komunismus v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 1999). Smolík, J.: Subkultury mládeže (Praha: Grada, 2010). Mareš, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR (Brno: Barrister & Principal, Centrum strategických studií, 2003). Mareš, M.: Terorismus v ČR (Brno: Centrum strategických studií,2005). Bastl, M.: Radikální levice v České republice. 90. léta 20. století (Brno: Masarykova univerzita, 2001). Charvát, J.: Současný politický extremismus a radikalismus (Praha: Portál, 2006).


Stáhnout ppt "Základní pojetí extremismu a souvisejících jevů v ČR Miroslav Mareš Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních."

Podobné prezentace


Reklamy Google