Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Česká sociální politika v kontextu EU Případová studie Čtvrté téma kurzu Evropská sociální politika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Česká sociální politika v kontextu EU Případová studie Čtvrté téma kurzu Evropská sociální politika."— Transkript prezentace:

1 Česká sociální politika v kontextu EU Případová studie Čtvrté téma kurzu Evropská sociální politika

2 4 Česká sociální politika 2 Sociální politika a sociální situace ve střední Evropě po roce 1989 Komunistický systém sociální politiky Proces přistoupení k EU a tvorba sociální politiky v nových členských zemích střední a východní Evropy Česká republika: Transformace politiky, společnosti, ekonomiky a sociální politiky Proč se česká sociální politika a sociální situace liší od ostatních zemí střední a východní Evropy?

3 4 Česká sociální politika 3 Komunistický systém sociální politiky Hlavní rysy komunistického systému sociální politiky: totalitní politický systém: neznal prakticky žádné způsoby ovlivňování politického rozhodovacího procesu zdola centrálně řízená sociální politika financována ze státního rozpočtu; omezený prostor pro neziskové organizace povinná plná zaměstnanost (nedostatek pracovních sil) Univerzální přístup, ale jen průměrná kvalita sociálních služeb a skromné sociální dávky (s výjimkou podpory rodin s nezaopatřenými dětmi). Dobře rozvinutá preventivní zdravotní péče a síť předškolních zařízení. Deacon (1993) pokládá takovou sociální politiku za státní byrokratický kolektivismus (práce a výsady). Lze ji též nazvat přeinstitucionalizovaným socialistickým paternalismem (Večerník 1993). Pozor! Mezi jednotlivými komunistickými zeměmi existovaly značné rozdíly.

4 4 Česká sociální politika 4 Koda ň ská kritéria p ř ístupu k EU (1993) Technický (ekonomický a politický) nástroj. Kandidátské země byly vyzvány, aby: provedly reformu svého národního hospodářství tak, aby byly schopné soutěžit a ay se jejich ekonomiky staly slučitelnými s tržními ekonomikami starých členských zemí; budovaly pevné a spolehlivé instituce politické demokracie; přizpůsobily své právní a administrativní systémy unijnímu právu.

5 4 Česká sociální politika 5 Vyhlášení strategie z Nice a Lisabonské strategie (platné od r a pro nové členské státy od r. 2002) Nová politická iniciativa, rehabilitující význam lidských zdrojů, kvality života, sociální soudržnosti, zkrátka „sociálního přediva“ současných společností. Cíl: „Učinit z EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, schopnou trvale udržitelného ekonomického růstu, s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností“ v roce 2010.

6 4 Česká sociální politika 6 Specifické sociální podmínky a možnosti sociální politiky nových členských států Existoval zřejmý rozpor mezi Kodaňskými přístupovými kritérii (1993) a Lisabonskou strategií (2000), která se stala závaznou pro nové členské státy až v roce Sociální politika se dostala do popředí politické agendy rozšíření EU až téměř deset let po stanovení Kodaňských přístupových kritérií. Taková politická nerozhodnost poskytla významnou příležitost aktérům na poli globální ekonomiky k využití tohoto regionu jako zadních vrátek k rozšíření jejich operačního prostoru a v širším kontextu k „zavádění tržních institucí“ zejména v oblasti sociální péče. Jaké důsledky měl tento vývoj na životní a pracovní podmínky obyvatelstva nových členských států? Jejich vstupní podmínky, tradice a politické reakce na tuto historickou výzvu se lišily, ale lze vypozorovat i určité společné znaky.

7 4 Česká sociální politika 7 Porovnání cílů Lisabonské strategie z roku 2000 se sociálně ekonomickým vývojem v postkomunistických zemích (I) Cíle boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Deklarace z Nice a Lisabonské strategie, 2000 Vývoj sociálních a ekonomických podmínek v postkomunistických zemích v 90. letech 20. století. Vybrané příklady Vytvořit více a lepších pracovních příležitostí Prudký pokles celkové zaměstnanosti Maďarsko: 1989 celková zaměstnanost 5,264 mil. (50,5%); 1999 celková zaměstnanosti 3,812 mil. (37,8%) Usnadnit přístup ke zdrojům, právům, zboží a službám všem Přístup k některým sociálním, vzdělávacím a zdravotním službám se stal závislejší na kupní síle jedinců (rekomodifikace) Polsko: Počet univerzitních studentů se výrazně zvýšil: 1990 – 404 tisíc; konec 90. let: 1584 tisíc. Školné zachránilo finance škol v situaci vysychajících veřejných zdrojů. Duální systém zdravotnictví v Polsku a na Slovensku: 78 % Poláků (1998) a 60 % of Slováků (1999) neformálně přispívalo na zdravotní péči.

8 4 Česká sociální politika 8 Porovnání cílů Lisabonské strategie z roku 2000 se sociálně ekonomickým vývojem v postkomunistických zemích (II) Cíle boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Deklarace z Nice a Lisabonské strategie, 2000 Vybrané příklady Zabránit hrozbě sociálního vyloučení Rostoucí počty a podíly sociálně vyloučených Slovensko: životní podmínky Romů se výrazně zhoršily díky 95 % nezaměstnanosti a šířící se chudobě. Pomoci nejzranitelnějším Ženy a děti ztratily Nejvíce. Všechny země: relativní ekonomické postavení žen a rodin se závislými členy – ponejvíce dětmi – se zhoršilo. Mobilizovat všechny odpovědné instituce Politické zanedbání problematiky sociálního začlenění Vláda České republiky ( ): “…trh je nejlepším lékem na všechny neduhy komunismu”. Slovenská vláda ( ): uplatňování neoliberálních principů ve zdravotnictví a sociálních služřbách. Vývoj sociálních a ekonomických podmínek v postkomunistických zemích v 90. letech 20. století.

9 4 Česká sociální politika 9 Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, vyspělé kapitalistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Rakousko Kanada Francie Německo Velká Británie Japonsko Holandsko Nový Zéland Norsko Portugalsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Prčůměr OECD

10 4 Česká sociální politika 10 Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, postkomunistické země Rozhodně souhlasím Souhlasím Něco mezi Nesouhla- sím Rozhodně nesouhlasím CELKEM Bulharsko Česká republika Maďarsko Lotyšsko Polsko Rusko Slovinsko Průměr Zdroj: ISSP (1999), vlastní výpočty

11 4 Česká sociální politika 11 Srovnání spokojenosti občanů se sociálními službami Staré členské země Nové členské země Spokojeni52 %24 % Nespokojeni43 %74 % Poznámka: Kromě 10 nových členských zemí byly do tohoto výzkumu zahrnuty také Turecko, Rumunsko a Bulharsko.. Zdroj: Quality of Life Survey, EFILWC Dublin 2003.

12 4 Česká sociální politika 12 Český případ: Transformace politiky, společnosti, ekonomiky a sociální politiky První fáze: výstavba nových institucí (prosinec 1989 – červen 1992) Scénář sociální reformy: reforma české sociální politiky byla založena na aktivní politice zaměstnanosti; liberalizaci a pluralizaci sociální péče na základě bismarckovského systému, který byl pevně zakořeněn v moderních dějinách země od konce 19. století; tvorba sociální záchranné sítě pro potřebné jedince. Druhá fáze: omezování výdajů (červenec 1992 – červen 1998) Neoliberální politika charakterizovaná velkým důrazem na hospodářskou reformu, deklarovaným a dokonce zákonně zakotveným úsilím o snížení úlohy a finanční pravomoci vlády v oblasti sociálního zabezpečení a nedůvěra vůči zprostředkující úloze institucí občanské společnosti při utváření a provádění sociální politiky. Třetí fáze: Sociální politika se vrací na pořad dne ( ) Základem vládní politiky byla myšlenka sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomiky. Po sobě jdoucí vlády se silným zastoupeném sociální demokracie „rehabilitovaly“ sociální dimenzi vývoje a jasně proevropskou politiku. Urychlily přípravu přistoupení k EU. Akademická Sociální doktrína České republiky, snažící se přimět politiky, aby postavili tvorbu sociální politiky na koncepčnějších základech, však selhala.

13 4 Česká sociální politika 13 Soupeřící „volby společnosti“: Havel versus Klaus KonceptyVáclav HavelVáclav Klaus Lidský jedinecIndividual embedded in societySelfish individual „Volba společnosti“ ImportantDangerous Společně sdílené hodnoty Important: belonging to the whole(s) that exceed individual existence Limited to basic values: (negative) freedom, democracy, and market SvobodaPositive freedomNegative freedom DemokracieBroad: representative, participatory and direct democracy Narrow: only representative democracy StátPositive evaluationReserved evaluation Občanská společnost Crucial for a prosperous society; warm attitude Dismissed as social engineering; associations of free individuals instead Občanský sektorCrucialSuspicious Zdroj: Potůček (1999 )

14 4 Česká sociální politika 14 Změny v sociální politice po roce 1989 Zavedení povinného zdravotního a sociálního pojištění Ustavení tripartitní instituce – Rady hospodářské a sociální dohody Utvoření sítě Úřadů práce (odpovědných za realizaci pasivní i aktivní politiky zaměstnanosti) Zajištění životního minima všem občanům Neúspěšná občanská iniciativa pokoušející se o posílení koncepčního charakteru tvorby české sociální politiky (Sociální doktrína ČR 2002)

15 4 Česká sociální politika 15 Systém sociálního zabezpečení v České republice Sektory sociálního zabezpečení→ Kritérium ↓ Státní socální podpora Sociální pojištěníSociální pomoc PříjemciDemogranti (přesně definované skupiny obyvatel) Výdělečně činné osoby a lidé, za které platí pojištění stát Chudí (potřební) Technika redistribuceKategorizované dávky Dávky pojištěníSlužby a dávky podmíněné testováním příjmů Zajišťující institutceStátStát, veřejné instituce, v rostoucí míře komerční sektor Stát, obce, občanská sdružení

16 4 Česká sociální politika 16 Poměr výdajů na sociální a zdravotní účely k HDP, Česká republika Rok Dávky penzijního pojištění 7,37,47,67,37,27,37,68,18,28,5 8.68,68,2 Rodinné dávky 2,11,91,81,41,51,31,71,6 1,5 1,4 1,31,2 Výdaje na zdravotní péči 4,85,25,47,27,36,96,76,8 6,7 7,07,17,57,2 Celkové náklady na sociální zabezpečení 13,114,513,712,6 11,7 12,3 12,813,013,113,413,212,5 Zdravotní a sociální výdaje celkem 17,919,819,219,820,018,618,419,119,019,519,820,120,520,719,6 Zdroj: Main indicators (2005) Poznámka: Revize časové řady HDP od roku 1995.

17 4 Česká sociální politika 17 Sociální péče o seniory a děti Rok Poměr % 50,452,757,452,047,044,443,843,545,345,945,243,842,943,041,8 Náhradový poměr průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2004). Typ rodiny Pokles veřejné podpory v roce 2002 (ke 100% v roce 1989) Rodina s jedním či dvěma závislými dětmi 27% Rodina se třemi dětmi 35% Osamělý rodič s jedním dítětem 45% Pokles veřejné podpory rodinám s dětmi (dětské přídavky a daňové úlevy), Česká republika, Zdroj: Hiršl (2003) ,2

18 4 Česká sociální politika 18 Politika zaměstnanosti a nezaměstnanost Rok % Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jako podíl všech nákladů na politiku zaměstnanosti v České republice Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2004) Rok %0,74,12,63,53,22,93,55,27,59,48,88,99,810,39,58,9 Procento nezaměstnaných (v %, konec roku) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2006)

19 4 Česká sociální politika 19 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi – HDP (údaje OECD)

20 4 Česká sociální politika 20 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi – dluh vlády (údaje OECD)

21 4 Česká sociální politika 21 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi – daňové zatížení (statistika OECD)

22 4 Česká sociální politika 22 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi – příspěvky na sociální pojištění (statistika OECD)

23 4 Česká sociální politika 23 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi: Riziko chudoby po sociálních transferech (Eurostat)

24 4 Česká sociální politika 24 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi – penze (údaje OECD)

25 4 Česká sociální politika 25 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi: nezaměstnanost (údaje OECD)

26 4 Česká sociální politika 26 Země střední a východní Evropy ve srovnání s jinými zeměmi: výdaje na zdravotnictví a pravděpodobná délka života (údaje OECD)

27 4 Česká sociální politika 27 Česká sociální situace a sociální politika ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy Český sociální stát vykazuje lepší výsledky než jiné postkomunistické země (s výjimkou Slovinska): míra chudoby je nižší (průměrný podíl občanů s příjmy pod 60% mediánu činí 8% a je nejnižší v EU), všeobecná dostupnost zdravotní a sociální péče byly zachována a jednociferná míra nezaměstnanosti zůstává pod úrovní EU-25. Neproběhly zde žádné riskantní reformy důchodového systému, jak tomu bylo v případě Maďarska, Polska a Slovenska. Pars pro toto: Na Slovensku, které bylo do roku 1992 součástí společného, de facto unitárního státu (Československa,) jsou ukazatele sociální situace a poskytování sociální péče výrazně horší. Všechny postkomunistické země v rámci rozšiřování EU ovšem čelí stejným globalizačním tlakům. Proč se tedy Češi liší?

28 4 Česká sociální politika 28 Proč se česká sociální politika a sociální situace liší od ostatních zemí střední a východní Evropy? Různé teorie… Teorie na makroúrovni: Systémová teorie Strukturální funkcionalismus Teorie na střední úrovni: Politické cykly Teorie byrokracie Teorie socioekonomické modernizace Přístup ke kulturním hodnotám Rámec vztahu politických stran a státu Model soupeření politických tříd Neokorporatismus Institutionalismus Teorie sociálního kapitálu Procesy tvorby sociální politiky Globalizace and europeizace

29 4 Česká sociální politika 29 Proč se česká sociální politika a sociální situace liší od ostatních zemí střední a východní Evropy? Možné vysvětlení… … lze hledat v působení převážně „těžko uchopitelných“ kulturních a institucionálních faktorů, které dlouho přežívaly i pod povrchem totalitního režimu: Založení sociálně-demokratické strany již v r Ta byla zrušena nacisty ( ) a posléze komunisty ( ). Přežila v exilu, byla obnovena v r a na vládě se podílela od roku 1998 do roku Základní sociální legislativa včetně všeobecného zdravotního a sociálního pojištění byla připravena sociálně-demokratickými experty po 2. světové válce a byla implementována od r Byla však velmi rychle etatizována komunisty a obnovena až po roce Zřízení ministerstva práce a sociálních věcí během krátkého liberalizačního období Pražského jara v r V letech neexistoval žádný vládní odbor pro sociální záležitosti, neboť se věřilo, že v komunismu nebudou žádné sociální problémy. Rovnostářská tradice postojů a hodnotových orientací českého obyvatelstva, která nalezla svůj výraz v politickém lpění na „sociálně zodpovědných“ politických aktérech. Lepší stav národního hospodářství ve srovnání s jinými postkomunistickými zeměmi v první transformační dekádě.

30 4 Česká sociální politika 30 Proč se česká sociální politika a sociální situace liší od ostatních zemí střední a východní Evropy? Explanační model… Kulturní tradice Politické ideologie FORMOVÁNÍ A IMPLEMENTACE SOCIÁLNÍ POLIKY Postoje a chování populace Politické a ekonomické instituce Ekonomické zdroje

31 4 Česká sociální politika 31 Česká sociální politika v kontextu rozšiřování EU Základní literatura: Hiršl, M.: V jaké míře přispívá český stát na náklady spojené s výchovou dětí. Praha Zpráva o lidském rozvoji. Česká republika Odkud přicházíme, co jsme, kam jdeme? Praha, UNDP a CESES Karlova Univerzita K dispozici na Potůček, M.: EU Accession and the Czech Social Policy. In: Journal of European Social Policy, 2004, No. 3. Special issue “EU accession, globalization, and social policies in the New Member States.” Sociální doktrína České republiky. Sociální politika, 2002, č.1-2, s


Stáhnout ppt "Česká sociální politika v kontextu EU Případová studie Čtvrté téma kurzu Evropská sociální politika."

Podobné prezentace


Reklamy Google