Specifika péče o jednotlivé skupiny OZP. Specifika sociální péče o osoby s tělesným postižením Tělesné postižení = přetrvávající nebo trvalé nápadnosti.

Prezentace na téma: "Specifika péče o jednotlivé skupiny OZP. Specifika sociální péče o osoby s tělesným postižením Tělesné postižení = přetrvávající nebo trvalé nápadnosti."— Transkript prezentace:

1 Specifika péče o jednotlivé skupiny OZP

2 Specifika sociální péče o osoby s tělesným postižením Tělesné postižení = přetrvávající nebo trvalé nápadnosti či snížené pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčiny: změny na pohybovém aparátu týkající se kostí, kloubů i měkkých tkání. V ČR žije cca 300 000 lidí s tělesným postižením. Výchovou, vzděláváním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců s postižením hybnosti se zabývá somatopedie.

3 Dělení Dle doby vzniku vrozená –poruchy tvaru nebo velikosti lebky (makrocefalus, hydro-, mikrocefalus), vrozené vady končetin a centrální a periferní obrny (dětská mozková obrna) získaná po úraze – otřes mozku, zhmoždění mozku, zlomeniny obratlů, amputace získaná po nemoci – akutní revmatismus (revmatická horečka), vleklý kloubní revmatismus, dětská infekční obrna Dle stupně tělesného postižení lehké střední těžké velmi těžké

4 Dělení Podle celkové pohyblivosti se hodnotí: jedinci mobilní – dokáží se sami pohybovat jedinci částečně mobilní – pohybují se s pomocí jiné osoby nebo ortopedických pomůcek (berle, chodítka, francouzské hole) jedinci imobilní – nejsou schopni se pohybovat ani s využitím pomůcek nebo dopomocí Důležitá je lokalizace poruchy hybnosti, tj. upřesnění zda se jedná o: postižení celého těla - nejsložitější postižení horních končetin – má důsledky v oblasti manipulační a je důležitá z didaktického hlediska postižení dolních končetin – zasahuje lokomoci postižení trupu postižení hlavy

5 Vztah s většinovou společností Většinou jsou společností dobře přijímáni, nemají problém se domluvit Vnímání a způsob myšlení je podobný jako u zdravých lidí. Problém mají: o lidé s velmi těžkým postižením (porucha komunikace) o lidé s nápadným postižením (viz „fascinace monstrem).

6 Školská a pracovní integrace Většinou vhodná integrace do škol (event. s osobní asistencí) Důležitý je vhodný výběr povolání Část skrývá postižení (bojí se diskriminace na trhu práce) Část žije jako rentiéři (život na dávkách) Při práci a studiu je důležitá bezbariérovost a užívání speciál. pomůcek (viz pomůcky pro TP)

7 Bytová problematika Snaha o bydlení v přirozeném prostředí Problémem je vysoká cena bezbariérových úprav Sociální pobytové služby: – Podpora samostatného bydlení – Chráněné bydlení – Domovy pro osoby se zdravotním postižením

8 Nejvíce využívané terénní a ambulantní služby Raná péče Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Denní stacionáře a centra denních služeb Odlehčovací služby Sociální RHB Sociálně terapeutické dílny Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

9 Specifika sociální péče o osoby s mentálním postižením Mentální retardace = vývojová porucha integrace funkcí, postihuje všechny složky osobnosti (duševní, tělesnou i sociální) v literatuře najdeme desítky vymezení tohoto pojmu většina z nich se shoduje na tom, že se jedná o snížení intelektových schopností (IQ), které doprovází problémy v sociální interakci a adaptabilitě klienta v ČR asi 300 000 osob s MR

10 Vrozená a získaná MR Oligofrenie opoždění psychického vývoje v prenatálním, perinatálním nebo časně postnatálním období. získaná zhruba do 2 let života dítěte v prenatálním období – matka chytí infekci, užívá drogy, má úraz, nebo dědičně Downův syndrom (odchylka na 21.chromozomu)… perinatální období – abnormity porodních cest nebo porodu… postnatální – infekce, zánět mozku, úrazy, DMO… Demence získaná po 2.roce života druhotné postižení intelektu u jedince, který původně dosáhl vyšší úrovně způsobuje převážně nerovnoměrný úbytek intelektových schopností progresivní tendence, nebo se může zastavit příčiny: zánět mozku, mozkových blan, úraz mozku, poruchy metabolismu, intoxikace, degenerativní onemocnění mozku, duševní poruchy příznaky: zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, výkyvy v pozornosti, poruchy paměti a učení, změny ve struktuře osobnosti jedince (necitelnost, egoismus, bezohlednost)

11 Stupně MR Lehká MR (IQ 50-70) Středně těžká MR (IQ 35-49) Těžká MR (20-34 IQ) Hluboká MR (IQ 0-10)

12 Lehká MR (IQ 50-70) do 3 let jen lehké opoždění nebo zpomalení psychomotorického vývoje bývá diagnostikována až v předškolním věku, kdy se projevují větší problémy (tedy mezi 3. až 6. rokem) => malá slovní zásoba, opožděný vývoj řeči a komunikativních dovedností, různé vady řeči, řeč je obsahově chudá nedostatečná zvídavost a vynalézavost, stereotyp ve hře v období školní docházky – konkrétní mechanické myšlení, slabší paměť, omezená schopnost logického myšlení, vázne analýza a syntéza jemná a hrubá motorika lehce opožděna, porucha pohybové koordinace během dospívání a dospělosti může dosáhnout normy v sociálně nenáročném prostředí mohou být zcela bez problémů vzdělávají se ve speciálních školách typu zvláštních škol a pomocných škol, mohou absolvovat odborná učiliště zvládají jednoduché učebí obory tvoří 80% z celkového počtu mentálně retardovaných osob

13 Středně těžká MR (IQ 35-49) u dospělých odpovídá věku 9-12 let rozvoj myšlení a řeči výrazně opožděn a přetrvává až do dospělosti často epileptici, autisté emocionálně labilní, nevyrovnaní, nepřiměřené reakce řeč velmi jednoduchá, slovník obsahově chudý, časté agramatismy – někdy komunikují pouze neverbálně problémy s rozeznáváním symbolů vývoj jemné a hrubé motoriky zpomalen opožděna a omezena je možnost sebeobsluhy (starat se sám o sebe) lze osvojit základní hygienické návyky a částečně i prvky samoobsluhy špatná koncentrace část schopna vzdělání ve speciální škole – nejschopnější => jednoduché pracovní zařazení pod dohledem nebo v chráněném prostředí tvoří asi 12% z MR některé nutno zbavit svéprávnosti nebo je omezit v právních úkonech

14 Těžká MR (20-34 IQ) - psychomotorický vývoj značně opožděn již v předškolním věku - příznaky celkového poškození CNS - časté tělesné defekty, značná pohybová neobratnost, problém koordinace pohybů - výrazné poruchy pozornosti, nestálost nálad, efektivita - řeč je velmi primitivní, izolovaná slova, nebo vůbec nevytvořena (skřeky) - dlouhodobým výcvikem si mohou osvojit základní hygienické návyky a určitou míru sebeobsluhy - jsou impulzivní, mají výkyvy nálad, někdy sklony k agresivitě – vyžadují trvalý dohled - asi 7% z celkového počtu osob s mentálním postižením přidružují se také poměrně vážné zdravotní problémy→ nižší věk dožití (cca kolem 40 let)

15 Hluboká MR (IQ 0-10) nejsou schopni sebeobsluhy, vyžadují soustavnou péči nápadné, stereotypní automatické pohyby kombinace s postižením sluchu, zraku, neurologické poruchy řeč nerozvinuta, nonverbální komunikace beze smyslu, maximálně rozumí jednoduchým požadavkům okolí nepoznává, časté sebepoškozování nedožívají se vysokého věku 1% z MR

16 Vztah s většinovou společností Mentálně postižení mají ve společnosti obvykle velmi nízký sociální status, Jsou podceňování Často jsou nadměrně omezovány jejich práva, ale na druhé straně i požadavky společnosti na ně Často jsou přijímáni pouze jako pasivní partneři v komunikaci a pasivní příjemci péče.

17 Pracovní a školní integrace Integrace do běžných škol je obtížná Pracovní zařazení dle stupně postižení Časté využití podpory při získání prac. uplatnění: – Přechodné zaměstnání – Tranzitní program – Tréninkové programy – Chráněné pracovní místo – Příprava k práci

18 Oblast bydlení Sociální pobytové služby: – Podpora samostatného bydlení – Chráněné bydlení – Domovy pro osoby se zdravotním postižením Bydlení v komunitě – např. camphill (v ČR camphill České Kopisty)

19 Trávení volného času Programy ve stacionářích a denních centrech Zájmové kroužky a večerní školy Setkávání ve skupinách stejně postižených osob – společné činnosti, podpora Vrstevnické programy (1 OZP + 1 zdravá osoba)

20 Specifika sociální péče o osoby se zrakovým postižením Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje V ČR žije 60 000 zrakově postižených (z nich 17 000 velmi těžce) a 1 500 slepohluchých

21 Poruchy zraku 1. Dle druhu zrakové vady: ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady ) postižení šíře zorného pole (skotom, trubicovité vidění) okulomotorické poruchy (strabismus) - šilhavost problémy se zpracováním zrakových podnětů ( kortikální slepota) poruchy barvocitu (barvoslepost) 2. Dle stupně zrakového postižení slabozrakost - vidění oběma očima i pomocí brýlí natolik sníženo, že postižený nemůže číst písmo běžné velikosti zbytky zraku - snížení nebo zkreslení činnosti zrakového analyzátoru obou očí a následně porucha vnímání, dítě se otáčí za světlem a silné světlo upoutává jeho pozornost, slepota - nerozvinutí nebo úplná ztráta zrakových schopností, (slepota praktická - ze vzdálenosti 3 m počítat prsty, nestačí na samotnou orientaci v prostoru x slepota totální –úplná absence vidění )

22 Vztah s většinovou společností: Osoby se zrakovým postižením jsou společností obvykle dobře přijímány a dobře se integrují do společnosti díky tomu, že komunikují podobně jako většinová společnost.

23 Systém péče o zrakově postižené Středisko rané péče (od narození až po MŠ) – diagnostika, pomoc rodině Speciální MŠ – orientace v prostoru, rozvoj nepostižených smyslů SPC – podpora a integrace, metodická pomoc učitelům Speciální školy pro zrak. postižené- (prostor. orientace, hra na nástroj, pomůcky, dobré osvětlení, sestavuje se individuál. plán, psaní na stroji, učí se metodika písma – Braillovo písmo, kovové šablony) Tyfloservis – středisko pomoci, má k dispozici pomůcky hlasové knihovny atd. Tyflocentrum – pro dospělé, funguje na bázi naplňování volného času nebo na bázi zaměstnávání Česká unie nevidomých a slabozrakých Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky – SONS ČR

24 Školní a pracovní integrace: Při vrozeném postižení diskriminace při vzdělávání a zaměstnávání Při získaném postižení většinou ztráta práce Při výuce je možnost mít asistenta či tlumočníka, nutnost využití speciálních pomůcek Tradiční zaměstnání – telefonisté, košíkářská výroba, keramická výroba, tkalcovská výroba, masérství.

25 Nejčastěji využívané sociální služby poradenství osobní asistence centra denních služeb a denní a týdenní stacionáře pečovatelská služba odlehčovací služby domovy pro zdravotně postižené (event. i domovy pro seniory) raná péče průvodcovská služba a předčitatelské služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální RHB

26 Specifika sociální péče o osoby se sluchovým postižením Sluchové postižení: Z medicínského hlediska se každá porucha funkce sluchového orgánu. Z hlediska pedagogického narušení vztahů sluchově postiženého člověka s okolním světem. Jinak na sebe pohlížejí sami sluchově postižení. Mnozí z nich se za postižené nepovažují, cítí se být pouze příslušníky jiné jazykové a kulturní menšiny. V ČR žije 300 000 sluchově postižených (z nich 15 000 zcela hluchých)

27 Vady sluchu Dělení sluchových poruch 1.Periferní – oblast vnějšího až vnitřního ucha Poruchy převodní – porucha převodního ústrojí, postiženo slyšení převážně hlubokých tónů, postižený slyší řeč v menší intenzitě (porucha kvantitativní) Poruchy percepční – porucha vnitřního ucha, postiženo slyšení vysokých tónů, špatně rozeznává určité hlásky a tím i slova, špatně slyší šepot, porucha kvalitativní Poruchy smíšené – poruchy percepční i převodní 2.Centrální – postiženo centrální nervové ústrojí sluchového analyzátoru Stupně sluchových vad 1. Nedoslýchavost - je částečná - lehká ztráta sluchu ( 26 - 40 dB), neslyší dobře za nevýhodných podmínek. - střední ztráta sluchu ( 41 – 55 dB), potíže při komunikaci na delší vzdálenost - středně těžká ztráta sluchu ( 56 – 70 dB ), dorozumění hlasitou řečí do 1 metru - těžká ztráta sluchu ( 71 – 90 dB ), problémy s dorozumíváním i při řeči zblízka - velmi těžká ztráta sluchu ( nad 91 dB ), někdy označováno jako „zbytky sluchu“ 2. Hluchota - úplná ( totální ) naprostá ztráta sluchu, někdy označováno jako neslyšící (neslyší žádný zvuk -ani zesílený), orientace podle vibrací - praktická – vyskytují se pouze zbytky sluchu (kategorická nejednotnost)

28 Vztah s většinovou společností: Často problematický, spojený se vzájemnou podezíravostí a nepochopením a nedůvěrou. Neslyšící budí nedůvěru odlišnou gestikulací a mimikou. Osoby, které jsou neslyšící od narození, mají odlišný způsob myšlení a tím i vnímání situací, to způsobuje problémy při vzájemném kontaktu.

29 Pracovní a školní uplatnění Školské systémy: – Speciální MŠ – vytváření řeči, sluchová výchova, nácvik odezírání – ZŠ pro sluchově postižené – používání technických pomůcek, docházka delší o dva roky – Integrace v ZŠ – důležitý je stav dorozumívacích schopností, rozvoj obsahové i formální stránky řeči možnost mít asistenta nebo tlumočníka při výuce, využívání speciálních pomůcek spíše obtížné pracovní uplatnění ( i přes kvality jako je soustředěnost a koncentrace na vykonávanou práci)

30 Zájmové organizace, nezisková sdružení ASNEP- Asociační organizace nedoslýchavých a jejich přátel Klub neslyšících – Brno Česká společnost tlumočníků Česká unie neslyšících, Český klub nedoslýchavých, ČK ohluchlých, Č. svaz neslyšících sportovců, Federace rodičů + přátel SP (FRPSP), Klub mladých neslyšících, SORDOS ( Sdružení pro kulturu neslyšících), a další

31 Nejčastěji využívané sociální služby Poradenství osobní asistence centra denních služeb pečovatelská služba odlehčovací služby domovy pro zdravotně postižené raná péče průvodcovská služba a předčitatelské služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální RHB

32 Specifika sociální péče o osoby s duševním postižením v ČR žije 100 000 duševně nemocných WHO definuje duševní poruchu takto: klinicky prokazatelná změna duševní činnosti, která vyřazuje člověka z práce, společenského života, znemožňuje mu vypořádávat se s každodenním stresem a narušuje jeho zodpovědnost vůči ostatním a sobě samému. Počet osob s duševním onemocněním je těžko odhadnutelný. Podle WHO trpí každý pátý člověk duševním onemocněním (včetně lehkých forem).

33 Typologie duševních poruch 1. Organické duševní poruchy (Např. demence, amnestický syndrom, delirium, atd.) 2. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (závislosti) 3. Schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (psychózy) 4. Afektivní poruchy – poruchy nálady (deprese, mánie) 5. Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy 6. Poruchy osobnosti a chování u dospělých (disociální porucha, histeriónství) 7. Mentální retardace 8. Poruchy pohlavní identity a sexuální preference (pedofilie, sadismus) 9. Porucha příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie) 10. Sexuální dysfunkce – např. porucha erekce a vaginismus. 11. Dětská psychiatrie- věnuje se léčbě dětí a dospívajících do 18 let. Některé kategorie se často prolínají!!! Např. schizoafektivní porucha – na pomezí schizofrenních a afektivních poruch.

34 Vztah s většinovou společností Lidí trpící duševním onemocněním jsou společností často odmítání, jejich společenský status je nízký. Častá stigmatizace Duševní porucha znesnadňuje interakci se sociálním okolím (omezená sociální citlivost a vnímavost ).

35 Integrace do společnosti, uplatnění na trhu práce Pomoc s uspořádáním života a identifikace potřeb a následné pomoci s jejich naplňováním Při pracovním uplatnění často nutná pomoc (viz pracovní uplatnění osob s MR)

36 Sociální služby Viz specifika péče o osoby s MR Velký význam mají komunitní služby – např. denní stacionáře, krizová centra, organizace poskytující chráněné a podporované bydlení, chráněné dílny či podporované zaměstnávání. (Fokusy, Vida centra …)

37 Specifika sociální péče o osoby s vnitřním postižením v ČR žije 480 000 diabetiků (z nich 70 000 inzulinovaných), 150 000 osob po cévních a mozkových příhodách, 140 000 osob postižených epilepsií. Často jsou řazeni k tělesným onemocněním.

38 Dělení: Postižení srdce a cév Postižení žláz s vnitřní sekrecí a metabolické onemocnění Postižení trávicího traktu Postižení nervové soustavy Postižení krvetvorby Postižení imunitního systému a onkologické Postižení se mezi sebou mohou vzájemně kombinovat

39 Vztah s většinovou společností Záleží na konkrétním onemocnění, ale většinou je vzájemně dobrý.

40 Školní a pracovní integrace: záleží na konkrétním postižení, dále viz výše.

41 Zdroje: JESENSKÝ, J. a kol.: Kontrapunkty integrace zdravotně postižených, Praha: Karolinum1995, ISBN: 80- 7184-030-0 KOCUROVÁ, M. a kol. Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň: ZČU 2002. 209s. ISBN 80- 7082-844-7. SLOWÍK,J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1733-3. ŠVARCOVÁ, I. 2000. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-506-7. ŠVARCOVÁ, I. 2003. Mentální retardace - vzdělávání, výchova, péče. Praha: Portál, 2003. ISBN 80- 7178-821-X. VÁGNEROVÁ, M., HAJD–MOUSSOVÁ, Z., ŠTECH, S. 2000. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2 vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3. VOJTOVÁ, V.: Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením – právní hledisko. [online]. [citováno 2006-01-28] http://www.equal.rytmus.org/kolo1/odkaz/publikace.htmhttp://www.equal.rytmus.org/kolo1/odkaz/publikace.htm http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c6/novak.pdf