Inovace a konkurenceschopnost ČR …………, 2015 Miroslava Kopicová Národní vzdělávací fond.

Prezentace na téma: "Inovace a konkurenceschopnost ČR …………, 2015 Miroslava Kopicová Národní vzdělávací fond."— Transkript prezentace:

1 Inovace a konkurenceschopnost ČR …………, 2015 Miroslava Kopicová Národní vzdělávací fond

2  Konkurenceschopnost ČR  Kontext  Nová ekonomika  Znalostní trojúhelník  Průmysl 4.0 – zaměstnanost, vzdělání Obsah

3 Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací.  Společnost a hospodářství se mění z převážně na výrobě založeného způsobu fungování na digitální, jehož základem jsou znalosti. Rozsah, hloubka a dopad těchto změn jsou srovnatelné s těmi, které probíhaly v době průmyslové revoluce.  Současný rozvoj a směřování průmyslu, označovaného jako „Průmysl 4.0“, je odrazem technologického pokroku, který smazává hranice mezi digitálním a fyzickým světem. Dopady tohoto vývoje ovlivní všechny prvky globálního hodnotového řetězce.  Jsme součástí globálního trhu práce, který nabízí nové zdroje dovedností a znalostí a ovlivňuje tak významně směřování zahraničních investic. Integrace bývalého sovětského bloku, Číny aj do světového hospodářství.  V Evropě současně bojujeme s hospodářským útlumem a přesunem politického významu do těchto nových center růstu.  Původně tradiční výrobní odvětví získávají stále více příjmů z poskytování služeb, které se vztahují k jimi vyráběným produktům. Inovace a znalosti tvoří jádro konkurenceschopnosti. Kontext - naléhavost změn

4 Je třeba chápat kontext, ve kterém se reformy, které musíme udělat, odehrávají.  Exponenciála vývoje technologií je ohromující.  V roce 1992 již existoval na světě 1 milion počítačů, v roce 2000 1 miliarda, nyní je na webu připojeno téměř 3 miliardy lidí.  1 miliarda registrovaných uživatelů sociální sítě Facebook by vytvořila třetí nejlidnatější zemi světa.  Transistor, základní stavební jednotka digitálního věku, byl vytvořen před 60- ti lety. Dnes připadají miliardy transistorů na osobu a jeho cena je sto miliontina haléře.  Na internetu je kompletní lidský genom. Šaty, léky i motorový olej, mohou být vytvořeny biologickými organismy.  Google měsíčně zaznamená 31 miliard dotazů, v roce 2006 to bylo „jen“ 2,7 miliardy.  Deset špičkových povolání před šesti lety ještě neexistovalo.  Věda dnes udělá více objevů za rok, než nedávno za desetiletí…. Kontext - rychlost změn

5 Kontext – rychlost změn  Neustálé zrychlování technologické adaptability  Zkracování životního cyklu produktů  Personalizace produktů  Důraz na služby spojené s jednotlivými produkty  Tlak na udržitelnost výroby Zatímco telefon potřeboval na získání 10 milionů uživatelů desítky let, novým technologiím stačí řádově měsíce

6  Náš dosavadní ekonomický růst byl snadným úspěchem, pro malou přidanou hodnotu produkce jsme měli dostatek levných a kvalifikovaných pracovních sil. Byli jsme „rozvojovou zemí“.  Malý tlak na výkon měl negativní dopad na kvalitu vzdělávací soustavy, kvalitu výzkumu i malou inovační výkonnost.  Nevyužili jsme 9 mld. EUR ve 4Operačních programech, které jsme měli v současném období na rozvoj Znalostní společnosti – už při jeho přípravě jsme věděli, co potřebujeme! Všechny myšlenky v nich obsažené stále platí.. Předchozí vývoj

7 Jaké zdroje rozvoje lze využít? RŮST ZALOŽENÝ NA: Komparativní nákladové výhodě Dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil Příhodných podmínkách (masivní outsourcing výrobních a montážních činností z vyspělejších ekonomik) Stabilním politickém systému Teritoriální blízkosti (pro subdodávky i konečné spotřebitele) Kulturní blízkosti (výhoda oproti východní Evropě i Asii) V mnoha ohledech je ČR již drahou zemí Demografie, nereformovaný vzdělávací systém i preference mladých lidí ji snižují Západ nyní outsourcuje high-tech obory, využijeme toho? Západní trhy už nerostou, směrem na východ prorazit zatím neumíme

8 Hodnotový řetězec Prof. Zelený

9 Průmysl netáhne ekonomiku tak, jak si myslíme Pramen: Hospodářské noviny, ČSÚ Když odečteme marže zahraničních firem, pro které jsou výrobky v ČR realizovány, náš vývoz je významně zredukován,

10 Přechod rozvíjející se ekonomiky Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Naše strategie z minulých let? Investiční pobídky, extenzivní zásoba lidských zdrojů, výhoda nízké ceny Šťastná shoda okolností: Masívní outsourcing průmyslové produkce z rozvinutých zemí Tohle musíme zvládnout v následujících letech! Základ naší původní strategie zastaral. Naše nová strategie je....... Máme nějakou?

11 Konkurenční pozice ČR 2008: 33 2008: 33 2009: 33 2009: 33 2011: 36 2011: 36 Czech Republic ranking in the WEF’s Global Competitiveness Index 2010: 31 2010: 31 2007: 29 2007: 29 2012: 38 2012: 38 2013: 39 2013: 39  Zatímco v regionu střední a východní Evropy zůstává ČR na druhém místě a v rámci EU si dokonce polepšila …  … v globálním pohledu ji předbíhají především asijské ekonomiky. 2. nejlepší v regionu SVE, 18. v Evropě, 6 Asijských zemí před námi 2. nejlepší v regionu SVE, 16. v Evropě, 13 Asijských zemí před námi  Naše globální konkurenční pozice se každým rokem zhoršuje  V žebříčku globální konkurenceschopnosti jsme za 6 let poklesli o 10 míst

12 Česká republika vs. Ekonomiky tažené inovacemi 2008-2009 2014-2015 Problémem „3I“ – Inovace, Instituce a Infrastruktura Zhoršující se výsledky ve vzdělávání a efektivitě trhu práce Problémem „3I“ – Inovace, Instituce a Infrastruktura Zhoršující se výsledky ve vzdělávání a efektivitě trhu práce

13 Klíčem k úspěchu jsou znalosti a inovace FAKTORY RŮSTU 2010-2020 Z POHLEDU INOVACÍ A VZDĚLÁVÁNÍ: Kvalita výzkumných institucí 36. na světě Inovační potenciál28. na světě Podnikové výdaje na R&D31. na světě Kvalita výuky technických předmětů74. na světě Spolupráce vědy a podniků na R&D42. na světě Podíl absolventů terciárního studia32. na světě Celková kvalita vzdělávacího systému77. na světě Rozsah podnikového vzdělávání55. na světě Dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků55. na světě (PODLE WEF GLOBAL COMPETITIVENESS REPORT 2014 - 2015) Srovnání s 2010 - 2011

14 Indikátor GCIPořadí ČR 2008-2009Pořadí ČR 2013-2014 Mzdy a produktivita práce13. místo19. místo ČR: Celková pozice33. místo46. místo Kvalita základních škol15. místo51. místo Kvalita vzdělávacího systému26. místo67. místo Dostupnost vědců a inženýrů11. místo64. místo Rozsah vzdělávání zaměstnanců28. místo68. místo Kvalita STEM vzdělávání8. místo83. místo Brain gain (schopnost přilákat talenty)-87. místo Brain drain (schopnost udržet talenty)43. místo109. místo Vývoj pozice ČR ve vybraných indikátorech v GCI (2008-2009, 2013-2014) Legenda Nadprůměrné hodnocení oproti celkovému skóre Podprůměrné hodnocení oproti celkovému skóre

15 Která odvětví vytvářejí nejvíce V&V pracovních míst?  Nejsilnější V+V růst, nejvyšší nárůst poptávky po excelentních vědcích a inženýrech  Intenzivní spolupráce s českými univerzitami na výzkumu (Honeywell, Tescan, Delong,..)  Ochota zahraničních investorů umístit své V+V útvary v ČR postupně roste  Nejsilnější V+V růst, nejvyšší nárůst poptávky po excelentních vědcích a inženýrech  Intenzivní spolupráce s českými univerzitami na výzkumu (Honeywell, Tescan, Delong,..)  Ochota zahraničních investorů umístit své V+V útvary v ČR postupně roste

16 Nejde o kvantitu, ale o kvalitu! Podíl pracovníků ve vědě a technologii na populaci Podíl klíčových odborníků na celkové zaměstnanosti ve vědě a technologii

17 Věková struktura zaměstnaných osob s magisterským nebo doktorským vzděláním ve vybraných technických vědách (strojírenství, elektrotechnika, elektronika, chemie, 2003-2004, 2011- 2012)

18 HDP na obyvatele v paritě kupní síly za vybrané země a ekonomické celky, 2013 (běžné ceny $)

19 HDP na obyvatele v paritě kupní síly za vybrané země a ekonomické celky, index změny 2012/2003 a 2012/2008 (konstanta $ 2005) (konstanta $ 2005)

20 HDP na zaměstnanou osobu v paritě kupní síly za vybrané země a ekonomické celky, 2002, 2007, 2012 (konstanta $ 1990)

21  Na českém trhu práce je nyní registrováno 218 tisíc pracujících cizinců. Ve srovnání s rokem 2008 (285 tisíc) to je o jednu čtvrtinu méně.  V případě profesních skupin, které mají největší význam pro technologické inovace a spolupráci mezi výzkumným a aplikačním sektorem, tedy specialisté (ISCO 2) a techničtí a odborní pracovníci (ISCO 3) však došlo k nárůstu zaměstnanosti cizinců o 22 %. Nárůst zaměstnanosti cizinců v těchto profesních skupinách ukazuje jednak na celkový vzestup znalostní náročnosti české ekonomiky a zároveň indikuje možné potíže českých zaměstnavatelů najít na tato místa dostatek Čechů.  Zároveň výrazně ubývá cizinců, zaměstnaných na méně kvalifikačně náročných technických profesích (řemeslníci, obsluha strojů, pomocní pracovníci - viz následující graf ). Důsledkem bude jak krize stavební výroby, tak vývoj v průmyslu, kde rostoucí efektivita, produktivita práce a znalostní náročnost snižují nároky na méně kvalifikované agenturní pracovníky (což jsou často cizinci). Jaký význam může mít příliv cizinců na inovační systém?

22 Příležitosti  Posílení digitálních technologií ve výrobě  Pokročilé možnosti práce s informacemi (Big data) – lepší orientace výroby na poptávku  Spolupráce mezi výzkumem a průmyslem – rozvoj a zavádění nových technologií  Růst sektoru služeb navázaných na výrobu (od logistiky po reklamu)  Možnosti malých firem dostat se na světový trh díky ICT a e-komerci  Otevírají se trhy v emerging countries  Reindustrializace ve vyspělých zemích Hrozby  Dopady na celý hodnotový řetězec, nejvíce na nižší pozice (nahrazení nižších pozic integrací výroby na vyšší pozici umožněné technologickým pokrokem)  Se vstupem informačních technologií do výroby roste hrozba průmyslové špionáže Důsledky změn pro business

23 Příležitosti  Nové výrobní technologie a digitální technologie znamenají vyšší produktivitu a konkurenceschopnost, ekologičtější výrobu a produkty řešící společenské výzvy  Návrat výroby do vyspělých zemí (nižší náklady práce)  Využití a podpora kvalifikované pracovní síly  Podpora inovativních firem, výzkumu a vývoje  Podpora infrastruktury včetně infrastruktury pro digitální ekonomiku Hrozby  Ztráta konkurenceschopnosti českých firem v případě nezvládnutí příští výrobní revoluce  Sociální otázky vycházející ze změn na trhu práce  Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro potřeby průmyslu, nedostatek talentů  Zvyšující se soutěž o FDI mezi zeměmi (dostatek kapitálů, ale musí být průkazné know-how – investiční příležitosti) Nutné podmínky úspěchu  Komplexní porozumění různým průmyslovým segmentům a širším trendům, které je ovlivňují  Pracovat v souladu s trendy, nikoli proti nim (podpora perspektivních odvětví a nikoliv naopak) Důsledky změn pro veřejnou správu

24 Vzdělávání: Kde jsou hlavní problémy  Základní a střední školství dosahuje pouze průměrné kvality (podle výsledků šetření PISA 2012 se úroveň českých žáků ve srovnání se světem již nadále nezhoršuje, ale i tak patří ČR svými výsledky mezi průměrné země OECD)  Střední školství je extrémně diverzifikované a selektivní (mnoho potenciálních talentů nepokračuje ve studiu na vysoké škole)  Vysokému školství nejen chybí finance (z veřejných i soukromých zdrojů), ale zejména postrádá vnitřní dynamiku založenou na konkurenci (slabá diverzifikace, uzavřenost vůči vnějšímu prostředí, model řízení omezující účelné nastavení pravomocí a odpovědnosti, nedostatečná internacionalizace)

25 Vysoké školství: Největší problémy k řešení  Systém terciárního vzdělávání je málo efektivní: je řízen metodami, které neodpovídají nové roli terciárního vzdělávání ve společnosti a v ekonomice  Financování systému v sobě nemá dostatečně zabudované mechanismy stimulující konkurenci založenou na kvalitě poskytovaného vzdělání  Slabý zájem vysokých škol o spolupráci s průmyslem, slabý zájem průmyslu o spolupráci s vysokými školami (dva světy, které si „nerozumí“)  Struktura absolventů VŠ a struktura pracovních míst se významně míjí. Chybí nám odborníci pro strategická odvětví Školství nedokáže tuto mezeru zaplnit.  Další vzdělávání! (i na vysokých školách)

26 Míra zaměstnanosti a ekonomické aktivity (2012), věková skupina 15 – 64 let Nízká efektivita využívání lidského kapitálu Průměrná efektivita využívání lidského kapitálu Vysoká efektivita využívání lidského kapitálu

27 Mnoho velkých zaměstnavatelů (např. v ICT) zaměstnává talentované vysokoškoláky na pozicích s převahou rutinní práce, na kterou postačují středoškolské znalosti. Trh práce vysáván velkými hráči s malým lokálním zakotvením a potenciálně značným rizikem odchodu Výchova specialistů – velké firmy s pokročilým procesním řízením potřebují úzce vymezené kompetence Segment MSP nepřitáhne tolik mladých talentů, inovační potenciál je oslabován Využití lidských zdrojů Potenciál perspektivní generace není využíván - rizika pro dlouhodobou konkurenceschopnost

28  moderní (tzn. globálně konkurenceschopná) výzkumná infrastruktura,  kvalitní lidské zdroje ve VaV,  internacionalizace, jak z hlediska složení týmů jednotlivých institucí, tak z hlediska mezinárodní spolupráce se špičkovými partnery,  nezbytná míra koncentrace kapacit a zdrojů na obory pečlivě vybrané v souladu s konceptem inteligentní specializace, tj. na takové obory, kde v ČR existuje tradice, velmi dobrá současná úroveň z mezinárodního hlediska i nadějná perspektiva daného oboru a  kvalitní institucionální rámec pro VaV, tj. kvalitní systém řízení a hodnocení VaV na úrovni národní i na úrovni jednotlivých VaV institucí. Předpoklady pro kvalitní výzkum

29  Rozvinutá spolupráce firem a VO  Kvalitní systém transferu technologií, specialisté  Inovační poptávka, podprůměrná úroveň  Robustní sektor inovačně zaměřených podniků, technologických firem  Posun v zapojení v hodnotových řetězcích: Dva druhy podniků: 1/ dosah na konečného spotřebitele, těch je málo a jsou často velmi úspěšné; 2/ firmy, které jsou jen součástí hodnotového řetězce s nízkou přidanou hodnotou a jen minimální šancí se posunout na vyšší úroveň Zhodnocení výsledku Nejobtížnější výzva

30 Příklady inovativních podniků Globalní dodavatel elektronových mikroskopů Vedoucí evropský výrobce finálních produktů pro farmaceutický průmysl z kyseliny hyaluronové. (60 % trhu) Vedoucí globální dodavatel nemocničních postelí Vedoucí výrobce a zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku.

31  nejistota spojená se zaváděním inovací x relativně stabilní poptávka po často jednoduchých komponentech od velkých odběratelů,  reaktivní strategie řady českých firem (podnět pro inovace často nevychází z firmy, ale z požadavků odběratele),  omezená internacionalizace českých firem a nedostatečná veřejná podpora (chybějící zdroje na expanzi, zřizování servisní sítě apod.), v ČR existuje relativně málo velkých firem  uzamčení řady českých výrobců, v nízkých patrech hodnotového řetězce (viz níže),  podcenění netechnických kompetencí (vyhledávání zákazníků a partnerů, hluboké marketingové analýzy poptávky, orientace a vyjednávání na zahraničních trzích),  problémy se zajištěním externího (nebankovního) financování v případě inovačních projektů, příp. start-up firem.  malý podíl zahraničních firem, které v ČR realizují sofistikované ekonomické aktivity Bariéry konkurenceschopnosti podniků…

32  nedostatečné lidské zdroje pro vlastní výrobu i pro inovační proces, související mj. i s nevhodnou strukturou vzdělávacího systému (masifikace vysokoškolského vzdělání vede na jedné straně v řadě případů ke snížení kvality absolventů VŠ, na straně druhé k nedostatku kvalitních a motivovaných absolventů středních učňovských škol).  neschopnost zajišťovat konkurenceschopnost prostřednictvím sofistikovanějších inovací  orientace značné části VaV institucí na základní výzkum, na jehož komercializaci nejsou v ČR podmínky, zatímco aplikovaný výzkum není často považován za dostatečně „prestižní“ ani není dostatečné zohledněn v systému financování VaV,  obava z vyzrazení firemního tajemství během spolupráce s VVI,  ambice některých českých podnikatelů založit pouze „rodinnou“ firmu  vysoká energetická náročnost české ekonomiky  obavy českých podnikatelů z nadměrného růstu firmy …Bariéry konkurenceschopnosti podniků

33 Technologie a inovace Nové materiály Design produktu Technologie výrobního procesu Business modely Nabídka Posuny v relativních nákladech na práci Nedostatek talentů Změny cen komodit Ceny energií a dopravy Politiky a regulace Podpora domácí výroby Regulace kvality bezpečnosti a udržitelnosti Ochrana duševního vlastnictví Korporátní daňové sazby Poptávka Růst sektoru služeb Globální posun k „emerging“ zemím Nutnost více zohlednit potřeby zákazníka Faktory ovlivňující budoucnost výroby Rizika a nejistoty Proměnlivost poptávky Nestálost cen komodit Fluktuace měn Rizika výrobních řetězců Nejistota nákladů na kapitál

34  Globálně propojená, ale lokalizační tendence (užití i produkce)  Rychle se měnící, s rostoucím důrazem na přidanou hodnotu a znalosti a dovednosti pracovníků.  Práce se přesunuje tam, kde může být daný úkol nejlépe proveden.  Průmysl 4.0 Inteligentní systémy propojující digitální a fyzický svět  Automatizace znalostní práce, internet věcí, cloudy computing, robotika, autonomní vozidla, genomika, uchovávání energie aj.  Předpokladem pro úspěšný přechod je robustní digitální infrastruktura  Enormní dopady na produktivitu, globální hodnotové řetězce, ale i vzdělávání, zaměstnanost, úroveň mezd atd.  Zpětné přesuny výrobních činností do zemí s vyššími náklady na pracovní síly Nová ekonomika

35  Představují nejnovější trendy ve výrobě hrozbu nebo příležitost?  Jsme schopni v tomto světě konkurence obstát?  Jak může naše republika vytvořit pracovní místa a získat investice s vysokým inovačním potenciálem?  Jak se odlišit od ostatních zemí?  Jakou jedinečnou hodnotu můžeme nabídnout?  Jaké znalosti a dovednosti k tomu musíme v lidech kultivovat, abychom to dokázali?  Toto by měl být rámec, ve kterém by se měly posuzovat investice do vědy a vzdělávání, hodnotit naše schopnosti inovovat a zvažovat, zda politiky a opatření přispívají k podpoře podnikatelského prostředí a tvorbě pracovních míst. Klíčem je dokončení reforem pro znalostní ekonomiku v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Nová ekonomika – Hrozba nebo příležitost?

36  zachycení nových trendů, klíčových pro rozvoj průmyslu a technologií  budou proměňovat podobu a strukturu potřebných profesí a dovedností  dopady těchto trendů na vzdělávání a vzdělávací soustavu  dopady na trh práce a politiku zaměstnanosti, sociální dopady  Součástí přípravy budou také analýzy a projekce – foresight – vždy půjde o kombinaci kvantitativních i kvalitativních nástrojů (jejich úloha bude podpůrná, monitorovací a simulační). Hlavním cílem však bude 1/připravit institucionální prostředí a nástroje příslušných politik pro realizaci Průmyslu 4.0 tak, aby se všechny žádoucí procesy změn uvolnily.  2/připravit se na možné problémové situace, strukturální nesoulady, apod.) Příslušné politiky bude třeba neustále dolaďovat Práce na přípravě Průmysl 4.0

37  zásadní vliv na požadované kvalifikace a na trh práce  změny:  nové principy organizace práce  změna role zaměstnance  změny ve struktuře i pracovní náplni většiny profesí  vyžadovány zcela nové dovednosti  dopady na vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti  nutnost nového nastavení politik trhu práce a vzdělávání  příležitost pro růst kvalifikace, flexibility a inovativnosti lidí jako výrobců i jako spotřebitelů  Mohou posílit konkurenční výhodu České republiky v mezinárodním prostředí a budoucí růst životní úrovně. Průmysl 4.0 Dopady na kvalifikaci pracovní síly 1

38  Povede k zániku určitých profesí/odvětví a naopak ke vzniku nových  Automatizační a optimalizační procesy budou vytlačovat jednodušší a opakující se činnosti  Ohroženy i pozice vyžadující středoškolské či vysokoškolské vzdělání  Pozice, jejichž výkon vyžaduje aktivní vyjednávání, kreativitu či sociální inteligenci budou ohroženy v podstatně menší míře, neboť jejich automatizace je zatím obtížná.  Digitální technologie vytvářejí i nové pracovní příležitosti (ve správě databází, webovém designu, v práci s velkými objemy dat, v cloudových službách, ochraně dat, apod.  mění podobu tradičních odvětví (digitalizace, automatizace a optimalizace výrobních postupů, internetový obchod, sociální sítě, apod.)  Specialisté v oblasti robotiky  Provázání IT znalostí a služeb s progresivními technologiemi … Průmysl 4.0 Dopady na kvalifikaci pracovní síly 2

39  Dovednosti budou zastarávat velmi rychle  zvýší se význam přenositelných dovedností jako je schopnost pracovat s informacemi, aplikovat matematické dovednosti, nacházet logické souvislosti uvnitř i mezi různými disciplinami, komplexně řešit problémy, komunikovat nejen v češtině ale i v cizích jazycích, využívat sociální dovednosti a efektivně spolupracovat, apod.  Bude nutné pěstování postojů mladých lidí k aktivitě, samostatnosti, odpovědnosti a zejména inovativnosti.  Změní jistě i podobu obecných dovedností, kdy např. schopnost řešit problémy bude méně spočívat v nacházení technického řešení, ale bude více vyžadovat rozhodování na základě automatického vyhodnocování dat, jejich posouzení z hlediska komplexnosti řešení a schopnost měnit konfiguraci daného procesu nebo i celého systému.  Podoba technických dovedností se bude modifikovat - namísto znalostí, jak se co vyrobí, bude důležitější vědět, k čemu má výrobek sloužit a umět navrhnout, jaké má mít vlastnosti a jak má vypadat. To je spojeno nejen se změnou znalostí ale i se změnou způsobu myšlení.  Rozpoznat a využívat veškerých nových možností IT řešení pro zavádění inovací ve svém oboru a to jak procesních, tak výrobkových - e-leadership. Průmysl 4.0 Technické kvalifikace

40  Rychlost změn => kdo, co, jak učit?  Kdo – jen kreativní učitel může učit kreativitu,..  Co - komplexnější základ, studium technických a přírodovědných oborů, znalostní základ stojí pro většinu oborů na znalostech matematiky, IT všude!  Jak - české vysoké školství zůstává dosud myšlenkou Průmysl 4.0 nepolíbeno..?  Seznamovat všechny studenty a posluchače se základními pohledy na kyberneticko-fyzikální systémy okamžitým zařazování nových kurzů a předmětů do stávajících učebních plánů, a to ve všech technických oborech. Významnou roli by měly sehrávat odborné stáže ve firmách.  Urychleně připravit nové interdisciplinární výukové programy, zaměřené na horizontální integraci znalostí a zkušeností z různých oborů a zabezpečující systémový nadhled.  Zásadní změny v řadě oborů ekonomických, právních a společenskovědních. Vzdělávání

41  Musíme urychlit přechod na znalostní ekonomiku zkvalitněním všech jejích pilířů. To je jediný způsob, jak zajistit našim obyvatelům do budoucna odpovídající kvalitu životní úrovně či hospodářský a sociální rozvoj  Největší problém bude odblokování našich firem v nízkých patrech hodnotových řetězců – příležitosti jsou v urychleném rozvinutí procesů spojených s Průmyslem 4.0  Období SR 2014+ je na dlouho jedinečnou šancí  Kritická podmínka úspěchu je pochopení nutnosti změny a vůle je provést  Lidé jsou stále naše největší bohatství! Závěr: Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací.

42 Děkuji za pozornost!