Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 2 - zbarvení srsti je různé rezavé, hnědé nebo černé, spodní část těla je bílá - barva srsti má určitou souvislost s tím, kde veverka žije : červeno-hnědé.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 2 - zbarvení srsti je různé rezavé, hnědé nebo černé, spodní část těla je bílá - barva srsti má určitou souvislost s tím, kde veverka žije : červeno-hnědé."— Transkript prezentace:

1

2 1

3 2 - zbarvení srsti je různé rezavé, hnědé nebo černé, spodní část těla je bílá - barva srsti má určitou souvislost s tím, kde veverka žije : červeno-hnědé zbarvení v listnatých lesích zatímco v jehličnatých lesích je černé - nepřehlédnutelný je její dlouhý chlupatý ocas, který používá i jako kormidlo při skákání z větve na větev, ocas bývá stejně dlouhý jako tělo samotné - líná dvakrát ročně; v létě je její srst krátká a na hřbetě žlutohnědá až téměř černá, v období od srpna do listopadu je letní srst nahrazena hustší a tmavší srstí zimní, v tomto období dochází k prodloužení štětiček na uších - délka těla je mm, délka ocasu mm - hmotnost je mezi 230 g – 500 g - v přírodě se dožívá 3 let, v zajetí to může být až 10 let

4 3 - až na období rozmnožování žije samotářsky - v zimě nehibernuje, ale tráví ve svém hnízdě větší dobu než v létě - dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h

5 4 - veverka je převážně býložravec, potravu mění podle ročního období - 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří : především semena šišek, hmyz, houby(které si suší ve svých hnízdech), ptačí vejce, různé plody, např. oříšky, a občas si pochutná i na čerstvé míze - část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů, které ji poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích - při konzumaci potravy přitom sedí jako většina veverkovců „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách. - lískové oříšky veverkám tak chutnají, že se na podzim stahují do míst, kde rostou lísky

6 5 Jednou ráno se veverka probudí a zjistí, že dostala velikánský hlad. Tak si vykračuje po lese, aby si našla nějaké jídlo a v tom spatří na zemi takové krásné tři oříšky. Hrdě si je nese do svého doupěte a nemůže se dočkat, až se do nich zakousne. Když si rozlouskne první oříšek, uvidí krásné diamantové šatičky. Rozlouskne druhý oříšek a uvidí zlaté šatičky. A když si bere poslední třetí oříšek a rozlouskne ho, zpozoruje krásné stříbrné šatičky. Veverka celá rozčílená práskne s šatičkami o zem, dá ruce v bok a řekne: Já se kvůli té hloupé pohádce nikdy nenajím!!!

7 6 - díky své velmi dobré rozmnožovací schopnosti se veverkám podařilo přežít i období, kdy byly loveny pro svoji kožešinu a jemné maso - u pohlaví není vyvinut sexuální dimorfismus - samice dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve 2 letech života, samci o něco později - veverčí páreček dokáže 3x ročně přivést na svět mláďat - u některých jedinců probíhá páření již na konci zimy a na samotném počátku jara, tedy během února a března, většinou je však obvyklejší doba páření v letním období, během června a července - samec svou partnerku nachází díky pronikavému pachu, který samice vypuzuje, po setkání dvou partnerů začne samec svou partnerku honit po stromech a tak činí až do hodiny před spářením; hned poté se samička pustí do budování pohodlného hnízda - před rozmnožováním se samice vykrmují s cílem přibrat na váze, jelikož obecně platí, že samice s vyšší hmotností rodí více mláďat než samice s hmotností nižší

8 7

9 8 - ve svém revíru, který může mít až 50 hektarů má několik hnízd vysoko ve větvích, která střídavě využívá - v korunách stromů blízko kmene si stavějí kulovitá hnízda v průměru cm - ke stavbě využívá suché větvičky, trávu, lýko a zvířecí srtst, případně využíjí dutin stromů - nepohrdne ani dutinou stromu, či ptačí budkou s dostatečně velikým otvorem - zimní hnízdo je větší, kulovité a vystlané trávou, mechem nebo listím - při mrazivém počasí si udržuje uvnitř teplotu kolem 10°C - jeho vnitřek je vystlán listy, mechem a lýkem a dělí se většinou na dvě komůrky

10 9

11 10 - mláďata se rodí slepá a téměř holá a po narození váží 10 až 15 g - v prvním týdnu po narození mláďat se samička zdržuje neustále poblíž hnízda a pravidelně přichází mláďata nakojit - plně osrstněna jsou po 21 dnech života, oči se jim otevřou po 2-4 týdnech a chrup se jim plně vyvíjí až po 42 dnech, kdy začínají požírat pevnou potravu; samice je však kojí až do jejich odstavení, tedy do 8 až 10 týdnů po narození - jakmile zhruba po měsíci vystrčí mláďata své čumáčky, a nejen ty, z hnízda a začnou dovádět na větvích, je to opravdu krásná podívaná; začínají přijímat pevnou stravu, matka je přesto kojí ještě další tři týdny - mláďata se rodí po 36 až 42 denní březostí - nejvíce % mláďat umírá během svého prvního zimního období

12 11

13 12 - veverky se u nás vyskytují téměř všude, od nížin až po podhorské oblasti; zdá se, že se z volné přírody stahují stále častěji do městských parků, kde mají dostatek potravy nejen přirozené, ale můžeme vidět i veverky loudící u laviček s lidmi, kteří právě konzumují svoji svačinu - obývá vysokokmenné porosty mírného pásu Euroasie, celou lesnatou část Evropy od nejzazšího severu až po Středozemní moře; západní Evropu až po východní Asii (čím dále k východu, tím bývají veverky šedší) - v České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem - někde je veverek více, jinde zas méně, je to dáno zřejmě vhodnými hnízdními místy a počtem predátorů, kteří se veverkami živí; jistý vliv na výskyt veverek má jistě i kvalita ovzduší a zásahy člověka do jejich přirozeného životního prostředí - neuvážené vytěžování stromů apod

14 13

15 14 - ve většině států Evropy je chráněným druhem - to platí i v ČR, kde je v současnosti podle Zákonu /1992 Sb., Vyhláška 395/1992 Sb. vyhodnocena jako ohrožený druh; v posledních letech u nás došlo k příkrému poklesu početnosti tohoto druhu z původních tisíc kusů ulovených ročně ve 20. letech 20. stol. se počet ulovených veverek o 50 let později snížil pouze na několik stovek jedinců - z celosvětového pohledu však nejde o druh nijak zvlášť ohrožený a v Červeném seznamu IUCN jej nalezneme v kategorii málo dotčených druhů - v některých částech světa se již od starověku loví pro svou srst, ale v současné době ji nejvíce ohrožuje spíše ztráta lesů jejího přirozeného biomu

16 15

17 16 - mezi nejvýznamnější predátory veverky obecné patří kuna lesní a kuna skalní, ze savčích predátorů je to dále liška obecná, rys ostrovid, vlk a vzácně i zdivočelá kočka domácí; je také součástí potravy některých dravců – především jestřába lesního a krahujce obecného a sov - výra velkého a puštíka obecného Jestřáb lesní Kočka domácí Vlk

18 17 Liška obecná Rys ostrovid Krahujec obecný

19 18 Výr velký Kuna lesní Puštík obecný

20 19 - veverka popelavá byla vysazena v Anglii (19.stol. z východu Severní Ameriky) jako okrasné parkové zvíře a nyní je tu mnohem hojnější než starousedlá veverka obecná - jen ve Velké Británii se stala (veverka obecná) velmi vzácnou; proč, není dosud zcela jisté; odborníci se domnívají, že příčinou byla silná potravní konkurence uměle vysazené veverky popelavé - obě veverky mají podobný jídelníček - přestože veverku popelavou potkáme v mnoha parcích a zahradách, jejím původním životním prostředím je les

21 20 Veverka obecná Veverka popelavá

22 21

23 22 Veverky: nový nepřítel amerického letectva Americké letectvo se snaží vyrobit nový detektor. Nemá najít bomby, neviditelné nepřátelské stíhačky, ani tanky. Jeho úkolem je najít veverky. Proč právě veverky? Armáda s nimi má obrovský problém. Většina vojenských základen na území USA totiž leží v pouštích, kde žijí obrovské kolonie pozemních veverek. Před několika lety byli tito hlodavci prohlášeni za zákonem chráněné. Armáda se musí vypořádat s tím, že chráněné živočichy žijící poblíž základen musí ochraňovat. Veverky jsou chutné, tvrdí americký lovec. Dušenou by nabídl i královně WASHINGTON - Šedé veverky jsou v Americe všudypřítomné. Jsou zjevně velmi jedlé, napsal zpravodajský server BBC News. Představa dušené veverky nemusí být pokušením pro chuťové pohárky všech. Jedním z nich je americký lovec William Hovey Smith, který má rád pokrmy z dušených veverek, které si, pochopitelně, sám loví. Jíst veverky je svým způsobem americká tradice.

24 23 Veverka adoptovala cizí mládě. Ví, co dělá Kanadští zoologové pozorovali veverku pečující o mládě své uhynulé sousedky. Proč ztrácí čas a energii s cizím potomkem? Protože zdánlivě nesobecké jednání má skryté "sobecké" důvody. Severoamerická veverka čikarí červený žije samotářským způsobem života. U takových druhů jsou adopce velmi neobvyklé. Zoology proto překvapilo, když se jedna ze samiček, ujala opuštěného mláděte. Přenesla ho do svého hnízda a starala se o ně jako o vlastní. Na první pohled to je pro náhradní matku velmi nevýhodné chování. Měla by dbát o to, aby prosperovala její vlastní mláďata, aby si zajistila přenos svých genů do další generace. Péče o cizí potomky se jeví jako marnotratné plýtvání. Existuje však evoluční hypotéza, která takové chování vysvětluje. A kanadští zoologové se ji rozhodli otestovat. Prošli záznamy z téměř 20.let výzkumu veverek v Yukonu a objevili další 4 podobné adopce. Ve všech 5 případech bylo mládě náhradní matce blízce příbuzné. A právě to je klíč k rozluštění zdánlivé záhady. Adoptivní matky mají pro své chování racionální důvody.

25 24 anglickysquirrel dánskyegern finskyorava francouzskyécureuill holandskyeekhoorn irskyiora maďarskymókus německyEichhörnchen polskywiewiórka portugalskyesquila španělskyardilla švédskyekorre tureckysincap

26 25 Zdroje Z knížek : Atlas savců České a Slovenské republiky (2002), Jan Dungel - Jiří Gaisler Zoologická encyklopedie, Savci- Zajíci, hlodavci, šelmy (2001), Josef H. Reichholf – Gunter Steinbach Malá encyklopedie přírody (1995), Eva-Maria Dreyer – Heinz-Helge Schulze Z webových stránek : obecn%C3%A adopt/

27 26 nech-si-zajit-chut-pejsanku.html letectva.html nabidl-i-kralovne-1eo-/dobra-chut.asp?c=A101129_182308_dobra-chut_pks dela_ html

28 27


Stáhnout ppt "1 2 - zbarvení srsti je různé rezavé, hnědé nebo černé, spodní část těla je bílá - barva srsti má určitou souvislost s tím, kde veverka žije : červeno-hnědé."

Podobné prezentace


Reklamy Google