P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením? jaké doklady musí zaměstnanec předložit? jak dlouho platí? příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením výše příspěvku podmínky nároku na příspěvek příspěvky poskytované úřadem práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením chráněné pracovní místo chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou chráněná pracovní dílna druhy poskytovaných nákladů další příspěvky poskytované úřadem práce veřejně prospěšné práce společensky účelné pracovní místo

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
P R A H A změny zákona o zaměstnanosti od od připravované změny… povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti povinnosti vyplývající ze zákoníku práce dotazy, diskuze účastníků semináře

Kdo je osobou se zdravotním postižením (OZP)
související právní předpisy: zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (základní právní úprava) zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení do jsou za osoby se zdravotním postižením považovány osoby plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením) částečně invalidní osoby zdravotně znevýhodněné od jsou za osoby se zdravotním postižením považovány osoby invalidní ve 3. stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) osoby invalidní v 1. nebo 2. stupni

osoba invalidní ve 3. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením)
osoba invalidní ve 3. stupni (dříve plně invalidní) je osoba – pokles pracovní schopnosti nejméně o 70% bez ohledu na to, zda má či nemá nárok na důchod!!! osoba je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (ust. § 39 odst. 4 písm. f) zákona o důchodovém pojištění (dříve ust. § 39 písm. b)) anebo není schopna (ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dříve ust. § 39 písm. a))  skutečnost, že jde o osobu invalidní ve 3. stupni se od dokládá rozhodnutím nebo potvrzením  vydaným orgánem sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního zabezpečení) rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti osoby invalidní ve 3. stupni jsou považovány za osoby s těžším zdravotním postižením plná invalidita, která trvala k se od považuje za invaliditu 3. stupně 

osoba invalidní v 1. a 2. stupni
osoba invalidní v 1. a ve 2. stupni (dříve částečná invalidita) je osoba, jejíž pokles pracovní schopnost je v rozmezí od 35 % do 69 % bez ohledu na to, zda má či nemá důchod!!! skutečnost, že jde o osobu invalidní v 1. anebo ve 2. stupni se od dokládá rozhodnutím nebo potvrzením  vydaným orgánem sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního zabezpečení) rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti částečná invalidita, která trvala k se od považuje za invaliditu 2. stupně byl-li důvodem částečné invalidity pokles nejméně o 50 %, za invaliditu 1. stupně v ostatních případech

osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)
osoba zdravotně znevýhodněná je osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu skutečnost, že jde o osobu zdravotně znevýhodněnou se od prokazuje rozhodnutím úřadu práce a to na základě posouzení zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou (LPS) od LPS již není součástí úřadů práce  rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, které vydávaly okresní správy sociálního zabezpečení skončila platnost (nebyla-li platnost kratší) pro účely povinného podílu za rok 2010 lze započítat pouze v případě nového posouzení a nového rozhodnutí úřadu práce

osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)
postup při uznávání osob zdravotně znevýhodněných podání žádosti žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na (sekce Zaměstnanost, formuláře pro občany) žádost podává občan  u úřadu práce v místě svého trvalého bydliště k žádosti přikládá doklady, které osvědčují jeho zdravotní stav a údaj o svém praktickém lékaři žádost lze úřadu práce doručit osobně nebo poštou 2. postup úřadu práce úřad práce žádost postoupí LPS ČSSZ, která vydá posudek na základě posudku rozhodne úřad práce o uznání / neuznání osobou zdravotně znevýhodněnou na rozhodnutí by měla být uvedena doba platnosti  proti rozhodnutí se lze odvolat – podává se u úřadu práce o odvolání rozhoduje posudková komise MPSV

jakými doklady se osoby se zdravotním postižením prokazují?
od se invalidita všech stupňů pro účely zákona o zaměstnanosti dokládá rozhodnutím orgánů sociálního zabezpečení (okresních, pražských, MV, MS, MO)  osoby zdravotně znevýhodněné se od prokazují rozhodnutím úřadů práce pozor: rozhodnutím o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, vydaná okresními správami sociálního zabezpečení skončila platnost (nebyla-li platnost kratší)  na všech rozhodnutích by měla být uvedena doba od kdy do kdy je rozhodnutí platné; může být platné trvale trvání statusu osoby se zdravotním postižením se prokazuje též potvrzením výše uvedených orgánů 

Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
související právní předpisy: zákon o zaměstnanosti (ust. § 78 základní právní úprava) vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (výpočet přepočteného počtu zaměstnanců) zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole nárokový příspěvek, který se poskytuje zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením  z celkového počtu zaměstnanců příslušným je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou skutečnost, že jde o osobu se zdravotním postižením dokládá zaměstnavatel k první žádosti o poskytnutí příspěvku – dále pouze při změnách této skutečnosti

příspěvek náleží měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením skutečně vynaložené mzdové náklady jsou: mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance pozor: od se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o poskytnutou naturální mzdu  (zákon č. 149/2010 Sb.) týká se žádostí o příspěvek podaných již za III čtvrtletí 2010 (tedy žádostí podaných do )

naturální mzda (ust. § 119 zákoníku práce)
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) naturální mzda (ust. § 119 zákoníku práce) jen se souhlasem zaměstnance (formou dohody) a přiměřeně jeho potřebám pozor: v penězích nejméně ve výši minimálním mzdy dle nařízení vlády 567/2006 Sb. (75 % jde-li o invaliditu 1. a 2. stupně; 50 % jde-li o invaliditu 3. stupně) jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky (s výjimkou lihovin, tabáku a jiných návykových látek), výkony, práce nebo služby výše naturální mzdy se vyjadřuje v penězích tak, aby odpovídala: ceně, kterou zaměstnavatel účtuje jiným odběratelům obvyklé ceně částce, o kterou je úhrada zaměstnance nižší než obvyklá cena

výše příspěvku výše příspěvku je 8 000 Kč  příklady:
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) výše příspěvku výše příspěvku je Kč  příklady: mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 6 800 Kč – výše příspěvku bude činit 6 800 Kč mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 10 800 Kč – výše příspěvku bude činit 8 000 Kč mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 8 000 Kč z toho Kč je naturální mzda – výše příspěvku bude činit 6 000 Kč

žádost o příspěvek čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele podává se u místně příslušného úřadu práce (sídlo, bydliště) k žádosti o příspěvek použijte nový formulář umístěný na nebo na úřadu práce žádost je možné podat v elektronické podobě (tedy podepsanou zaručeným elektronickým podpisem) žádost musí být doručena  příslušnému úřadu práce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí (za I čtvrtletí do 30. dubna, za II do 31. července, za III do 31. října a za IV do 28. ledna následujícího roku) 

k žádosti zaměstnavatel uvádí / dokládá:
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) k žádosti zaměstnavatel uvádí / dokládá: své identifikační údaje a doklad o zřízení účtu (jen poprvé a dále při změně údajů) údaj o: průměrném přepočteném počtu všech zaměstnanců (zjištěných dle ust. § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb.) průměrném přepočteném počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením jmenný seznam OZP

jmenný seznam zaměstnanců OZP musí obsahovat: rodné číslo zaměstnance datum vzniku a skončení pracovního poměru kód zdravotní pojišťovny vynaložené mzdové náklady včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění snížené o poskytnutou naturální mzdu doklad o tom, že jde o osoby se zdravotním postižením (při opakovaném poskytování příspěvku je doložení této skutečnosti součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti)  nový formulář „jmenný seznam zaměstnanců“ lze nalézt na

bezdlužnost zaměstnavatele příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí  zaměstnavatel nemá: daňové nedoplatky (FÚ, CÚ) nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění  výjimkou jsou případy, kdy: kdy bylo zaměstnavateli povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl Kč 

žádost o příspěvek bezdlužnost zaměstnavatele výjimkou jsou případy, kdy: součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl Kč v tomto případě zaměstnavatel může: uhradit nedoplatek do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí uhradit nedoplatek do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o existenci nedoplatků dozvěděl od úřadu práce (v případě, že si tento údaj úřad práce vyžádal) uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit MPSV může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech prominout splnění podmínky pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků

žádost o příspěvek dokládání bezdlužnosti potvrzení o bezdlužnosti vydává finanční a celní úřad podnikající fyzická osoba dokládá potvrzení o bezdlužnosti vydané na jméno s rodným číslem a také na IČ podnikající fyzické osoby potvrzení o bezdlužnosti úřad práce vyžaduje od všech zdravotních pojišťoven, u kterých má zaměstnavatel pojištěny své zaměstnance (v případě, že je zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou bude potvrzení o bezdlužnosti vyžadováno také od zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn on sám od mohou dle ust.§ 147b zákona o zaměstnanosti úřady práce požadovat údaje rozhodné pro poskytování příspěvku od finančních a celních úřadů, okresních správ sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven (zaměstnavatel může úřad práce požádat, aby si příslušná potvrzení vyžádal sám)  pokud o to nepožádá a potvrzení o bezdlužnosti ani ve lhůtě stanovené úřadem práce nedoloží, pak si úřad práce v rámci správního řízení tato potvrzení vyžádá od příslušných institucí sám

žádost o příspěvek situace, které mohou nastat  požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu, u něhož vznikl osobě se zdravotním postižením pracovní poměr nejdříve skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal vznikne- li osobě se zdravotním postižením ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek požádají, příspěvek se neposkytne žádnému z nich vznikne-li osobě se zdravotním postižením více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši 8 000 Kč, pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného sčítají

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117)
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) žádost o příspěvek opatření proti zneužívání příspěvku za čtvrtletí, ve kterém je úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se odvíjí od skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance včetně pojistného (např. VPP, vyhrazené společensky účelné pracovní místo anebo obdobné příspěvky z fondů EU) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117) za čtvrtletí, ve kterém byla osoba se zdravotním postižením poživatelem starobního důchodu

poskytnutí příspěvku splnění všech podmínek
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) úřad práce rozhodne o:  poskytnutí příspěvku splnění všech podmínek neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky poskytnutí příspěvku (nesplnění více než 50% osob se zdravotním postižením, nedoložení jiných rozhodných skutečností) neposkytnutí alikvotní části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům těch zaměstnanců, které nejsou osobami / nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením anebo na které nelze příspěvek poskytnout

nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně  kontrola 
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) žádost o příspěvek jak a kdy se příspěvek poskytuje vrácení příspěvku příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši  nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně  kontrola 

výše skutečně vyplacené mzdy
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti) kontrola poskytování příspěvku úřady práce jsou povinny kontrolovat všechny prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kontrola se provádí podle zákona o finanční kontrole (veřejnosprávní kontrola) kontrolní zjištění: zda zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením – doklady OZP výše skutečně vyplacené mzdy

vracení poskytnutého příspěvku zjistí-li se pochybení / nesprávné uvedení údajů je zaměstnavatel povinen příspěvek nebo jeho část úřadu práce vrátit vrácení se děje na základě písemné výzvy úřadu práce včetně vyčíslení částky k vrácení a termínu splnění povinnosti není-li povinnost vrátit splněna řádně a včas, předávají se zjištění příslušnému finančnímu úřadu jako porušení rozpočtové kázně

Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
související právní předpisy: zákon o zaměstnanosti vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (výpočet přepočteného počtu zaměstnanců) zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole na rozdíl od příspěvku dle ust. § 78 jsou všechny ostatní příspěvky nenárokové poskytují se na základě dohody mezi úřadem práce a příjemcem úřady práce, jejich úřední hodiny a kontaktní osoby, včetně ového a telefonického kontaktu a najdete na sekce Zaměstnanost – Informace z úřadů práce  druhy příspěvků: chráněné pracovní místo (vyhrazení, provoz) chráněná pracovní dílna (vyhrazení, provoz) chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou (vyhrazení, provoz)

chráněné pracovní místo pracoviště zaměstnavatele speciálně přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením vzniklo na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně po dobu 2 let ode dne, který je sjednán v dohodě s úřadem práce žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a na částečnou úhradu provozních nákladů na 

chráněné pracovní místo žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovní místa bezdlužnost zaměstnavatele Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je k dispozici na jakémkoli úřadu práce (zpravidla na oddělení trhu práce) anebo na žádost musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele včetně místa a předmětu podnikání k žádosti je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda, která obsahuje charakteristiku chráněného pracovního místa závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno výši příspěvku a způsob úhrady podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován způsob kontroly plnění sjednaných podmínek závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku ujednání o vypovězení dohody

chráněné pracovní místo výše příspěvku na vytvoření chráněného pracovní místa výše se odvíjí : od toho pro jakou osobu se zdravotním postižením je vytvořeno od situace na místním trhu práce  pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek PM 183 168 Kč* (*údaj platný pro rok 2010) pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek PM 274 752 Kč* pro 10 a více pracovních míst pro osobu se zdravotním postižením max. 10násobek PM 228 896 Kč* pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 14násobek průměrné mzdy 320 544 Kč*

chráněné pracovní místo příspěvek na provoz chráněného pracovní místa poskytuje se na částečnou úhradu provozních nákladů druhy provozních nákladů jsou uvedeny v ust. § 8 vyhlášky č. 518/2004 Sb.: nájemné a služby s ním spojené nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví) náklady na palivo a energii vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním postižením nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti)  nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví) nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH) uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud zaměstnavatel není plátcem této daně

chráněné pracovní místo příspěvek na provoz chráněného pracovní místa poskytuje se na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce ročně může být na 1 pracovní místo poskytnuto max. 3násobek průměrné mzdy v národním hospodářství 68 688 Kč* Žádost o příspěvek a podmínky poskytnutí příspěvku jsou obdobné jako v případě žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa zaměstnavatel k žádosti přikládá jmenný seznam zaměstnanců, kterými je pracovní místo obsazeno a doklady prokazující, že jde o osoby se zdravotním postižením (případně jiné doklady, které si úřad práce vyžádá) žádost lze získat na poskytuje se zálohově čtvrtletně nebo pololetně s povinností ročního zúčtování zaměstnavatelům lze rozhodně doporučit před podáním žádosti konzultovat druhy hrazených nákladů a způsob jejich výpočtu s úřadem práce, u kterého budou o příspěvky žádat - úřad práce totiž nemusí přispívat na všechny druhy nákladů, ale může si podle situace na místním trhu práce zvolit, které ano a které ne 

chráněná pracovní dílna příspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny (§ 76 zákona o zaměstnanosti) chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vzniklé na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nejméně 60 % těchto osob chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě podmínky poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní dílny jsou totožné jako podmínky vytvoření chráněného pracovního místa žádost na

chráněná pracovní dílna příspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením pro splnění podmínky nejméně 60% je stejný jako v případě povinného podílu (každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením se započítává 3x) na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek, který může činit: pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy Kč* pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek průměrné mzdy Kč* pro 10 a více pracovních míst: pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 10násobek průměrné mzdy Kč* pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 14násobek průměrné mzdy Kč*

chráněná pracovní dílna podmínky příspěvku vytvoření chráněné pracovní dílny bezdlužnost žadatele k žádosti se přikládají stejné doklady jako u chráněného pracovního místa, případně další doklady, které si vyžádá úřad práce v dohodě o vytvoření chráněné pracovní dílny je uvedeno: identifikační údaje obou účastníků dohody charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována výše příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, podmínky za kterých bude poskytován způsob kontroly plnění sjednaných podmínek podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku ujednání o vypovězení dohody

chráněná pracovní dílna příspěvek na provoz chráněné pracovní dílny provozovateli chráněné pracovní dílny může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny na základě dohody s úřadem práce bezdlužnost provozovatele roční výše příspěvku na provoz chráněné pracovní dílny může činit: pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 4násobek průměrné mzdy 91 584 Kč pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 6násobek průměrné mzdy 137 376 Kč pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet zjištěný podle nař. vlády 518/2004 Sb.

chráněná pracovní dílna příspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny výčet provozních nákladů chráněné pracovní dílny, na které může úřad práce může zaměstnavateli přispět jsou například: nájemné a služby s ním spojené nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví) náklady na palivo a energii vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním postižením nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti) nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví) nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH) uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud zaměstnavatel není plátcem této daně

chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou příspěvek vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu samostatně výdělečně činnou pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a to nejméně po dobu 2 let není nárokový vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotní způsobilosti k výkonu samostatné výdělečné činnosti výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa může činit: pro osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy 183 168 Kč* pro osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek průměrné mzdy Kč*

chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou jsou-li důvodem předčasného skončení činnosti zdravotní důvody nebo smrt, nelze požadovat vrácení poskytnutého příspěvku na zřízené pracovní místo může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů roční výše příspěvku může činit nejvýše 3násobek průměrné mzdy (pro rok 2010 je to částka 68 688 Kč*) druhy provozních nákladů: nájemné a služby s ním spojené nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví) náklady na palivo a energii vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo (vlastnictví) nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa (vlastnictví) za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH) uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud je OSVČ plátcem této daně

Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
veřejně prospěšné práce práce při údržbě veřejné zeleně, úklidu a údržbě veřejných budov, komunikací nejdéle na 12 měsíců s možností opakování příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného příjemci jsou zpravidla obce a jimi zřízené organizace společensky účelná pracovní místa pracovní místa zřízená pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jinak (včetně výkonu OSVČ) příspěvek se poskytuje na zřízení a na úhradu mzdových nákladů (vyhrazení) výše příspěvku na zřízení závisí na míře nezaměstnanosti - nedosahuje 4násobek, přesahuje 6násobek průměrné mzdy příspěvek na vyhrazení až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného (max. 6 měsíců, u osoby se zdravotním postižení až 12 měsíců)

Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
příspěvek na zapracování může se poskytnout pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému se věnuje zvýšená péče nejdéle na 3 měsíce od vzniku pracovního poměru výše příspěvku může činit max. ½ minimální mzdy společné pro všechny příspěvky poskytují se na základě žádosti o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda mezi příjemce a úřadem práce  poskytování příspěvků podléhá kontrole podle zákona o finanční kontrole  porušení podmínek dohody je porušením rozpočtové kázně

Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením
související právní předpisy: zákon o zaměstnanosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce povinnosti ze zákona o zaměstnanosti zásada rovného zacházení – jak se zdravými, tak i s osobami se zdravotním postižením zákaz činit nabídky které mají diskriminační charakter (zdravotní stav) zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnaných osob se zdravotním postižením zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením rozšiřovat podle svých možností (např. ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče) možnosti k zaměstnávání osob se zdravotním postižením nesplněním vyjmenovaných povinností se může zaměstnavatel dopustit spáchání správního deliktu „nesplnění oznamovacích povinností a nevedení evidencí“, za jeho spáchání může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč

povinnosti ze zákoníku práce obecné zásady pracovněprávního vztahu nepřenášet riziko z práce na zaměstnance zákaz ukládat peněžité sankce rovné zacházení a zákaz diskriminace vývěr zaměstnanců je pouze na zaměstnavateli – při výběru se řídí hledisky, která nemají diskriminační charakter před uzavřením pracovní smlouvy nesmí vyžadovat „zakázané informace“ (těhotenství, rodinný a zdravotní stav, zájmy, sexuální orientaci, politickou angažovanost apod.)

povinnosti ze zákoníku práce pracovní smlouva základní a nejdůležitější pracovněprávní smlouva zákoník práce ji preferuje před ostatními zajišťuje nejvyšší pracovněprávní ochranu dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce zásadní a nejdůležitější smlouva je pracovní smlouva, ta, na rozdíl od obou dohod poskytuje zaměstnanci nejvyšší právní ochranu a z tohoto důvodu ji zákoník práce preferuje před ostatními (lze sjednat na jakýkoli rozsah práce a na jakoukoli dobu) dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – žádná z nich však neposkytuje zaměstnanci takové benefity jako pracovní smlouva (dovolená, pojištění, přesčasy apod.)

povinnosti ze zákoníku práce pracovní smlouva musí obsahovat: den nástupu do práce = den, kdy zaměstnanec skutečně nastoupil do práce druh vykonávané práce = vymezení činností, které bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat místo výkonu práce = místo, kde bude zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele práci pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně – již neplatí výjimka jde-li o pracovní poměr kratší než 1 měsíc

povinnosti ze zákoníku práce další „nepovinná ujednání“ zkušební doba = nejvýše 3 měsíce, lze sjednat jen při vzniku pracovního poměru a písemně, doba překážek v práci se nezapočítává doba určitá/neurčitá = max. do rozsahu 2 let od vzniku pracovního poměru (i prodloužení), nevztahuje se na případy, kdy tak stanoví zvláštní zákon anebo, kdy se nahrazuje dočasně nepřítomný zaměstnanec konkurenční dohoda = zákaz výkonu práce pro konkurenta zaměstnavatele, max. 12 měsíců – zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci; lze se vykoupit výpovědní doba = zásada je, že musí být stejná jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele (nejméně 2 měsíce) smluvní mzda = dohodnou-li se obě strany, závazné ujednání, které nelze jednostranně měnit (rozlišuj od určené mzdy) vyšší odstupné = může byt odstupňováno např. podle délky trvání pracovního poměru nebo podle složitosti práce vykonávané zaměstnancem (nejméně 3 měsíční výdělek)

povinnosti ze zákoníku práce měnit ujednání v pracovní smlouvě lze jen v případě, kdy: se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou kdy to upravuje zákon (zdravotní důvody, těhotenství, přírodní katastrofy, jiné) pracovní cesta zaměstnanec musí s vysíláním na pracovní cestu souhlasit přeložení zaměstnanec musí s přeložením souhlasit, lze jen v rámci zaměstnavatele a vyžaduje-li to potřeba zaměstnavatele změna musí být provedena písemně a dohodou obou stran přeložit zaměstnance na jinou práci než která byla sjednána v pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen v případě že: vykonávaná práce není ze zdravotního hlediska vhodná

povinnosti ze zákoníku práce dohoda o provedení práce (DPP) rozsah maximálně 150 hodin v kalendářním roce lze sjednat ústně minimální právní ochrana zaměstnance (není povinnost písemné formy, není výpovědní doba, odstupné, dovolená, doba dohody o provedení práce se nepočítá z hlediska nároku na podporu v nezaměstnanosti, zejména zdravotní pojištění si za sebe musí hradit sám) i přesto, že to není povinnost, doporučuje se trvat na písemném vyhotovení dohody o provedení práce dohoda o pracovní činnosti (DPČ) rozsah maximálně do ½ stanovené týdenní pracovní doby vyšší právní ochrana než DPP jen písemně vyšší právní ochrana než u dohody o provedení práce může být sjednáno téměř cokoli, co v pracovní smlouvě – pracovní doba, překážky na straně zaměstnavatele, dovolená apod. z titulu konání prací na základě dohody o pracovní činnosti vzniká nárok na úhradu zdravotního pojištění doba se započítává pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti

povinnosti ze zákoníku práce ukončení pracovního poměru dohoda o ukončení pracovního poměru zrušení ve zkušební době výpověď (jak zaměstnavatele tak i zaměstnance) okamžité zrušení pracovního poměru (jak zaměstnavatele tak i zaměstnance) uplynutí doby u pracovního poměru na dobu určitou smrt zaměstnance vždy a ve všech případech písemně a doručit zaměstnanci (zaměstnavateli)

povinnosti ze zákoníku práce ukončení pracovního poměru zrušení pracovního poměru ve zkušební době často využívaný způsob rychlého ukončení pracovního poměru jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele lze využít pouze v případě, že zkušební doba byla písemně sjednána v pracovní smlouvě a jen po dobu, pokdy trvá (nově se prodlužuje o dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnance – je-li 14 dnů nemocný o 14 dnů se zkušební doba prodlouží vzhledem k tomu, že se nejedná o výpověď, lze pracovní poměr ve zkušební době (i v prodloužené) zrušit kdykoli pracovní poměr nelze zrušit v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnance vždy písemně a vždy doručit

povinnosti ze zákoníku práce ukončení pracovního poměru výpověď daná zaměstnavatelem případy, kdy nelze dát výpověď (nemoc, těhotenství, péče o dítě) zaměstnavatel si musí „vybrat“ jeden ze 7 výpovědních důvodů zrušení zaměstnavatele nebo jeho části – s odstupným (min. 3x) přestěhování/přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (odstupné min. 3násobek průměrné mzdy) nadbytečnost zaměstnance – s odstupným (min. 3x) podle posudku zařízení ZLP není způsobilý – odstupné (12x) pozbyl-li způsobilost konat práci nesplňuje-li předpoklady stanovené právními předpisy (i vnitřní předpisy zaměstnavatele) a též neuspokojivé pracovní výsledky – bez odstupného, předchozí varování vážné (ne hrubé) porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, předchozí varování výpovědní doba vždy stejná (zpravidla 2 měsíce) výpověď zaměstnavatele bývá nejčastěji předmětem soudních sporů zaměstnavatel nemá na rozdíl od předchozí právní úpravy povinnost najít či zajistit nové vhodné zaměstnání

povinnosti ze zákoníku práce ukončení pracovního poměru okamžité zrušení pracovního poměru pracovní poměr končí okamžikem doručení jak zaměstnavatel (nejčastější), tak i zaměstnanec opět bývá častým předmětem soudních sporů o neplatnosti důvod je hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (případ, kdy nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat aby zaměstnance nadále zaměstnával) neexistuje „sazebník“, rozhodnout musí zaměstnavatel okamžité zrušení zaměstnancem 2 případy – vždy s odstupným ! zdravotní důvod a nepřeložení na jiné pracovní místo nevyplacení mzdy do 15 dnů ode dne splatnosti

povinnosti ze zákoníku práce ukončení pracovního poměru další povinnosti zaměstnavatele… oznámit úřadu práce ukončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením  odstupné pouze při výpovědi (anebo dohodě) z tzv. organizačních důvodů (§ 52 a-c) a zdravotního důvodu (§ 52 e) výše 3násobek průměrného výdělku , 12násobek průměrného výdělku v případě výpovědi dle ust. § 52 d) vyplácí se při skončení pracovního poměru, v nejbližším výplatním termínu anebo tak, jak si obě strany dohodnou potvrzení o zaměstnání neuvádí se průměrný výdělek! (pouze na žádost zaměstnance) pracovní posudek (pouze požádá-li o něj zaměstnanec)

povinnosti ze zákoníku práce mzda mzda smluvní sjednává se v pracovní nebo jiné smlouvě (smlouva o mzdě) jakékoli změny (zvýšení či snížení mzdy) lze pouze na základě dohody se zaměstnancem výhodné pro zaměstnance ani smluvní mzdu nelze ujednat pod hranicí minimální mzdy (8 000 Kč) mzda určená (stanovená) mzda jednostranně určená (stanovená) zaměstnavatelem ke změnám výše se nevyžaduje souhlas zaměstnance musí být písemně a před zahájením výkonu práce, za který náleží nesmí být nižší, než je hranice minimální mzdy (8 stupňů) od – Kč mzdové příplatky mzda za práci přesčas (min. 25% průměrného výdělku (PV) mzda za práci ve svátek (placené náhradní volno anebo 100% PV) mzda za práci v noci (nově – nejméně 10% PV) mzda za práci ve ztížením prostředí (nejméně 10% minimální mzdy) mzda za práci v sobotu a neděli (nově – nejméně 10% PV)

Změny zákona o zaměstnanosti
od nekolidující zaměstnání  po dobu nekolidujícího zaměstnání není nárok na podporu v nezaměstnanosti potvrzení o výdělku (odměně) jen pro účely splnění podmínek evidence způsob ukončení posledního pracovního poměru  ukončí-li uchazeč sám bez vážných důvodů, má redukovanou podporu v nezaměstnanosti (45 %) po celou dobu  nevztahuje se na dohodu uzavřenou z organizačních důvodů odstupné  na podporu nemá nárok po dobu, která odpovídá násobkům poskytnutého odstupného (3 nebo 12 měsíců), odchodného či odbytného nový formulář pro zaměstnavatele na

Změny zákona o zaměstnanosti
od vznik Úřadu práce České republiky nová organizace stávajících úřadů práce změny v zajišťovaných činnostech Úřad práce ČR a 14 Krajských poboček kontaktní pracoviště Krajských poboček změny zákona o zaměstnanosti

užitečné odkazy a kontakty na závěr
(sekce Zaměstnanost, Státní sociální podpora aj.) Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce, kontakty Česká správa sociálního zabezpečení a její územní pracoviště Český statistický úřad tel

eva.svercinova@aa.mpsv.cz evasve@seznam.cz tel. 950 178 484
děkuji za pozornost… tel

P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "P R A H A kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář