Demodernizace nebo inovace

Prezentace na téma: "Demodernizace nebo inovace"— Transkript prezentace:

1 Demodernizace nebo inovace
Demodernizace nebo inovace?: Samozásobitelství, post-socialismus a politika udržitelné spotřeby potravin Petr Jehlička and Joe Smith Katedra geografie, The Open University, Milton Keynes, UK Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011 Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011 Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, 6. dubna 2011

2 PUBLIKACE Smith, J and Jehlička, P (2007): Stories around food, politics and change in Poland and the Czech Republic. Transactions of the Institute of British Geographers, Vol. 32, No. 3, str Jehlička P (2009) The Souvenirs of Communism: Missed Opportunities for Sustainable Development Innovations in the Enlarged European Union?, in G Wilson, P Furniss and R Kimbowa (eds): Environment, Development, and Sustainability: perspectives and cases from around the world, Oxford: OUP, str („čítanka“ pro studenty) Jehlička, P (2009) Look North: environmental responses to consumer democracies – the case of the European Union, in P Jehlička and P Sarre (eds): Earth in Crisis: Prospects and possibilities, Milton Keynes: The Open University, (učebnice Open University) Jehlička, P and Smith, J (2011): An Unsustainable State: Contrasting Food Practices and State Policies in the Czech Republic. Geoforum, přijato k publikování

3 CÍLE PŘEDNÁŠKY Post-socialistické samozásobitelství – fascinující téma: Vyzývá k přemýšlení o možnosti udržitelných praktik a každodenního chování, které nejsou motivovány primárně ekologicky Umožňuje analyzovat roli stereotypů a předsudků ovlivňujících produkci znalostí a míru pochopení při výzkumné práci (ontologie a epistemologie) Kritika „linearity“ post-socialistické transformace (transition) a linearity vývoje společnosti Téma vyžadující interdisciplinární přístup: geografie, sociální antropologie, sociální politika, ekonomie, rozvojová studia, politická věda Úvahy o postsocialismu ovlivněné postkoloniální teorií

4 CÍLE PŘEDNÁŠKY V centru pozornosti přednášky Kontrast:
mezi podporou relativně neúčinné „oficiální“ verze politiky udržitelné spotřeby potravin (pokud jde o redukci negativních ekologických dopadů) a důkazy o environmentálně a sociálně udržitelných každodenních potravinových praktikách na „grassrootové“ úrovni, jež nejsou motivovány ekologicky

5 POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Jídlo - propojení člověka s přírodou Jídlo: „kalorie i kultura“ - odlišnost od jiných komodit: stává se součástí lidského těla (dieta, výživa, zdraví) - vyjadřuje, kdo jsme (konstrukce osobní, místní a národní identity) - spotřeba a distribuce potravin: aréna politických konfliktů, protestů a aktivismu (dostupnost potravin, etické potraviny) - ekonomická stránka: produkce, zpracování, distribuce Sociabilita a komunikace: skladování, příprava, vaření, stolování, sdílení jídla, rituály

6 POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Rostoucí oblíbenost jídla jako výzkumného tématu v posledních 30 letech Diverzifikace tématu Tradičně – zaměření na produkci - potravinová bezpečnost/food security – dříve ve vztahu k rozvojovým společnostem, v poslední době i v rozvinutých společnostech - bezpečnost potravin/food safety (zdravotní nezávadnost potravin)

7 POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Nověji – zaměření na potravinou síť/řetězec/systém s důrazem na spotřebu etické potraviny a udržitelné potraviny (ethical and sustainable food) analytické koncepty: „krátké“ potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě motivace výzkumu: efekty etické „péče na dálku“ a „zodpovědného“ chování spotřebitele (sociální spravedlnost – větší odměna producentům po odstranění mezičlánků) zájem o propojení výroby a spotřeby potravin s bioprocesy a snížením environmentálních dopadů prostřednictvím zkrácení vzdálenosti mezi zemědělcem a jídelním stolem (lokálně vyprodukované biopotraviny)

8 ETICKÉ A UDRŽITELNÉ POTRAVINY JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Pluralita forem alternativních potravinových sítí (APS): „farmářské“ trhy, přímý prodej na statcích, bedýnkové „systémy“, certifikace (bio, FT, domácí proudkce....), catering a nákup biopotravin pro instituce Společný rys alternativních potravinových sítí: reformistická a neoliberální perspektiva - tržní alternativní systémy - spotřebitelé vybavení informacemi nakupují „správné“ potraviny vyprodukované v kratších sítích a tak reformují trh - svým výběrem transformují celý potravinový systém směrem k rostoucímu podílu udržitelných a etických potravin

9 UDRŽITELNÉ A ETICKÉ POTRAVINY – PROBLEMATICKÉ BODY
alternativní potravinové sítě (APS) v praxi spíše pro bohaté spotřebitele – sociální exkluze empiricky tyto studie zaměřeny na „jádro“ vyspělého světa (Severní Amerika a západní Evropa) postsocialistické společnosti na okraji výzkumu tržních APS, udržitelnosti a neoliberalismu, přitom v uplynulých 20 letech prošly nejhlubším neoliberalizačním procesem samozásobitelství – potenciálně důslednější varianta APS V literatuře minimální pozornost Proč?

10 MINIMÁLNÍ POZORNOST SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO FORMĚ APS
Samozásobitelství má v západních společnostech zanedbatelný rozsah (výjimky) V literatuře samozásobitelství v západním kontextu konceptualizováno jako hobby/rekreace středních a bohatých vrstev a elit Pokud přiznán širší společenský význam – asociace se znevýhodněnými vrstvami společnosti, málokdy s APS a udržitelností: pohyb - tělesná zdatnost a zlepšení diety chudších vrstev, „posílení“ menšin a chudších žen Zároveň ale pozitivní konotace – pokrok, zlepšení kvality života, „empowerment“ znevýhodněných sociálních skupin Příklad: Alber, J. a Kohler, U. (2008): Informal Food Production in the Enlarged European Union, Social Indicators Research, str

11 SAMOZÁSOBITELSTVÍ V BÍLÉM DOMĚ
Zdroj:

12 SAMOZÁSOBITELSTVÍ V 10 DOWNING STREET
Sarah Brown v zahradě 10 Downing Street, 25. března 2010 Zdroj: The Observer, 18. duben 2010

13 ROZSAH SAMOZÁSOBITELSTVÍ V EU A TURECKU (2003)
Source: Alber and Kohler (2008

14 POST-SOCIALISTICKÉ SAMOZÁSOBITELSTVÍ – NEGATIVNÍ KONOTACE
Alber a Kohler (2008, Social Indicators Research) (ISI: 1 citace) navazují na delší tradici literatury: samozásobitelství jako demodernizační a dediferenciační trend (Rose a Tikhomirov, Post-Soviet Geography, 1993) (ISI: 20 citací, březen 2011) samozásobitelství (v post-sovětském kontextu) jako strategie přežití „městského sedláka“ (tho Seeth et al., World Development, 1998) (ISI: 36 citací, březen 2011) Samozásobitelství jako nežádoucí tradice v cestě modernizace (Nefedova, 2007) (kniha) Post-socialistické samozásobitelství – negativní konotace Rozvojová studia, veřejná politika, ekonomie....

15 ODLIŠNÁ KONCEPTUALIZACE SAMOZÁSOBITELSTVÍ NA ZÁPADĚ A VÝCHODĚ - SHRNUTÍ
Západní Evropa a Severní Amerika Východní Evropa Empowerment (chudších) žen Důkaz demodernizačních trendů Empowerment (etnických) menšin Důkaz dediferenciačních trendů Zlepšení diety chuších společenských vrstev Strategie přežití chudých vrstev Zdraví, pohyb a tělesná zdatnost Reakce na nespolehlivé zásobování Environmentální a sociální udržitelnost Závislost (path dependency) na socialistické minulosti Rekreační aktivita Ekonomická nutnost Forma resistence a opozice vůči neoliberalismu Dědictví materiálního nedostatku z doby socialismu Moderní a progresívní společenská alternativa Tradice

16 NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Konstrukce post-soc. samozásobitelství jako negativního, nemoderního a se strategií přežití spojeného jevu- Nemožnost vnímání tohoto jevu jako souboru moderních, progresívních praktik- Souvislost s dvěma konstrukcemi o „Východní Evropě“ v médiích, poradenství i v akademické sféře: 1. Othering: protiklad mezi Východní Evropou a Evropou – role diskursu „jinakosti“ (othering) Východní Evropy v konstrukci evropské identity: Východní Evropa „ne úplně evropská“ Východní Evropa v pozici žáka, subjektu experimentů, příjemce inovací, v inferiorním postavení Diskurs akceptován nejen v západní vědě, poradenství a politice ale i post-socialistickými elitami

17 NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
2. Image „městského sedláka“ Mediálně neodolatelná postava obyvatele post-sovětských měst reagujícího na rozpad hospodářství domácí výrobou potravin Kontrast modernity města s tradicí venkovského sedláka Sedlák vždy ztělesňoval tradici, konzervatismus a nezapadal do modelů společenského pokroku (ani za socialismu ani za post- socialismu – termín „farmář“) Asociace aktivit obyvatel měst s kultivací půdy a pěstováním potravin – vazba na stereotyp sedláka, tradici, zaostalost Příležitost pro konstrukci samozásobitelství jako negativní, zpátečnické a tradiční aktivity

18 ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Geografie: A. Smith a A. Rochovská Dlouhodobý výzkum strategií obyvatel slovenských měst při „domestikaci“ neoliberalismu (konstrukce „snesitelnějších“ forem NL) prostřednictvím každodenních ekonomických strategií: - samozásobitelství - sdílení vypěstovaných potravin v rámci širší rodiny (sítě mezi městem a venkovem) Zaměření na chudší městské vrstvy a roli samozásobitelství jako doplňkového zdroje potravin a zdroje finančních úspor pro spotřebu jiných komodit a služeb Domácnosti se zahradami/napojené na rodinné sítě - větší úspory, útraty na zábavu a nižší útraty za jídlo Závěr: během socialismu a post-socialismu neekonomické důvody pro samozásobitelství aspoň tak důležité jako ty ekonomické

19 ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Sociální antropologie: J. Acheson (Slovensko ): sítě domácí produkce a výměny potravin z hlediska SA teorie „anomální“ jev na industrializovaném Slovensku motivace: směs altruismu a vlastního zájmu, egalitářství a morálních norem: - stigmatizace sobectví a sebestřednosti, hodnota vzájemné pomoci a sdílení zdrojů D. Torsello (Slovensko 2005): hlavní motivace samozásobitelství neekonomická – využití půdy vytváří a udržuje silné vztahy mezi příbuznými a přáteli Vede k vzájemnosti, reciprocitě, rozdělení a sdílení úkolů a důvěře Zahrada – společný zdroj využívaný širší rodinou

20 ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Sociální antropologie: A. Czegledy (Maďarsko, konec 90. let): význam vzájemných darů z domácí produkce, společenská prestiž Konotace hojnosti a radosti z pěstitelství, zaměření na kulinářskou stránku samozásobitelství Sdílení jídla s hosty, oslava pohostinnosti Ocenění času, úsilí a dovedností potřebných k vypěstování a přípravě jídla Jídlo z domácí produkce „lepší“ než z obchodu, se specifickou barvou, texturou a chutí

21 SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO SOUBOR UDRŽITELNÝCH PRAKTIK
Environmentální přínosy samozásobitelství teoreticky aspoň takové jako u alternativních potravinových sítí Proti konvenčnímu opatřování potravin výrazná redukce environmentálních dopadů: - snížené nebo žádné množství obalů a odpadů - kompostování - krátká vzdálenost mezi zahradou a stolem - žádné nebo omezené množství fosilních paliv při kultivaci půdy, pěstování, sklizni a přepravě úrody

22 PRVNÍ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Ukázat, že post-socialistické společnosti, jako je ČR, jsou „pokladnicí“ environmentálně a sociálně udržitelných praktik vztahujících se k produkci a spotřebě potravin Kompatibilita se západním pojetím modernosti a inovativnosti těchto praktik Sociální inkluzívnost, rozšířenost a stabilita těchto praktik ve společnosti Podmínka: vyvrátit argument, že samozásobitelství je primárně strategie přežití nebo odpověď na obtížnou ekonomickou situaci

23 SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
V době socialismu samozásobitelství: mělo více funkcí – úspora, zdroj zdravých a čerstvých potravin, koníček, reprodukce sociálních vazeb....(Smith a Rochovská, Czegledy...) bylo vyjádřením nezávislosti na režimu a jím centrálně zabezpečoveného jídla a práce (“Self- provisioning provided both for a satisfaction of needs and represented a space of resistance” [Pittaway 2004]) bylo formou artikulace touhy po „normálním“, nudném, nepolitickém každodenním životě

24 ZDROJE DAT únor 2005: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1056 respondentů) jaro 2005: 15 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Hradec Králové-Pardubice; Polička) září 2010: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1024 respondentů) podzim 2010: 10 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Boskovice, Telecí)

25 SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání Nepřímé důkazy: Procento českých domácností produkujících část svých potravin Rok/životní úroveň 2005 2010 dobrá 44 48 ani dobrá ani špatná 42 43 špatná 35 33 CVVM 2010: první (nejbohatší) kvartil: 41 procent, druhý kvartil: 46 procent, třetí kvartil: 43 procent, čtvrtý kvartil: 32 procent

26 SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání Přímý důkaz: Rok/důvod 2005 2010 1. důvod čerstvé potraviny 2. důvod koníček 3. důvod finanční úspora zdravé potraviny 4. důvod potěšení z pěstitelství

27 SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
Procento domácností produkující část svých potravin Stát 1991 2003 2005 2009 2010 ČR (ČSFR) 70 30 42 43 Bulharsko 62 50 - Polsko 48 38 Vybraná ruská města 72

28 SOBĚSTAČNOST: PODÍL PLODIN Z VLASTNÍ PRODUKCE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ DOMÁCNOSTI
Průzkum CVVM, únor 2005 Ovoce/zelenina % rybíz 73 mrkev 52 jahody 68 švestky 49 jablka 62 cibule 44 třešně 55 brambory rajčata 53 hrušky 41 okurky višně 29

29 SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA
Průzkum CVVM, září 2010 Hnojení: 54 % pouze přírodní hnojiva (kompost, hnůj) 15 % žádná hnojiva 28 % přírodní i umělá hnojiva 3 % pouze umělá hnojiva Boj se škůdci: 22 % žádné metody boje se škůdci 26 % pouze přírodní a manuální metody 45 % přírodní prostředky boje se škůdci i umělé pesticidy 8 % pouze umělé pesticidy

30 SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ A SOCIÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA
Doprava na zahradu/pozemek: 65 % nepotřebují cestovat, zahrada je u domu 10 % pěšky 4 % na kole 6 % veřejnou dopravou 15 % autem nebo na motorce Dary a výměna vypěstovaného jídla: 60 % samozásobitelů část produkce rozdává z toho všichni členům blízké rodiny 57 % širšímu příbuzenstvu 54 % sousedům 70 % přátelům 27 % spolupracovníkům

31 NECERTIFIKOVANÉ BIOPOTRAVINY
“Důvod proč pěstujeme ovoce a zeleninu je, že nepoužíváme žádné postřiky. Ano, ovoce je strupovité a rozhodně nevypadá jako to v obchodech. Teď nám zrovna docházejí naše jablka a tak jsem chtěla nějaká koupit v obchodě, ale manžel mi řekl: ‘Opovaž se koupit ty chemické koule.’“ (rozhovor Hradec Králové, 29/3/2005) “Je to jako biozemědělství. Nepoužíváme skoro žádné chemikálie. Hnojíme králičím hnojem. A plejeme ručně, na to žádné chemikálie nepoužíváme.“ (rozhovor Polička, 2/4/2005)

32 ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE PRAHA-BOHDALEC Foto: Jiří Vágner

33 ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE V PRAZE
Foto: Jiří Vágner

34 DARY A VÝMĚNA “Máme spoustu vajec a králíků a není moc zdravé toho jíst moc. Mám hodně kamarádů, tak jim občas dám pár vajec nebo králíka nebo je vyměním za, řekněmě, salát nebo jinou zeleninu nebo za zbytky, kterými pak krmím králíky“ (rozhovor Hradec Králové 4/5/2005)

35 DARY A VÝMĚNA “Pěstujeme pórek, salát, ředkvičky, hrách a špenát. Některému ovoci se tady nedaří, tak ho dostáváme od příbuzných, od tchýně, nebo ho přivezeme z Moravy. Meruňky a švestky. Máme tam příbuzné, tak tam jezdíme docela pravidelně. Zavařuju, letos 15 kilo. Moje tchýně bydlí 5 km od nás a tam jsou trochu odlišné klimatické podmínky, takže tam mají třešně a hrušky, které my tady nemáme“ (rozhovor Polička 29/3/2005) “Každý podzim má naše rodina spoustu jablek, tak vyrábíme mošt. Dávám ho kamarádům čerstvý. Každý dostane mošt“ (rozhovor Pardubice, 30/3/2005)

36 KOMPATIBILITA SAMOZÁSOBITELSTVÍ S NEOLIBERÁLNÍM MODELEM UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Samozásobitelství komptaibilní s mnoha principy neoliberální governance (vládnutí) - osobní život jedince, životní styl - není výsledkem státní intervence - je výsledek svobodné volby jednotlivce (plnění rodinných závazků – až 7. místo - 2 %) - důraz na lokální resilienci, aktivita „zdola“ - vyjádření vlastní identity - zodpovědnost jednotlivce za své volby a chování - výsledek neformálních vzdělávacích procesů

37 SHRNUTÍ Samozásobitelství pokračuje i přes supermarketizaci potravinového systému Podíl samozásobitelů neklesá Venkov i města, všechny vrstvy, 43 % obyvatel, všechny úrovně vzdělání (Praha 21 %) Procento domácností-samozásobitelů s dobrou životní úrovní vyšší než těch se špatnou životní úrovní, přesto velmi rovnoměrné rozložení

38 SHRNUTÍ 35 % OSVČ a podnikatelů pěstuje ovoce a zeleninu
Samozásobitelství není odpovědí na strádání Nejde ani o „sebeobětování vyšším“ ideálům Naopak: aktivita zvyšující kvalitu života Aktivita kompatibilni s udržitelností (necertifikované biopotraviny, výměna, nízká energetická a materiálová náročnost) Kompatibilita s principy neoliberálního modelu udržitelné spotřeby

39 DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Záhada - pozorování: Negativní image samozásobitelství (kompatibilní s principy udržitelné spotřeby) v mainstreamových médiích, v politických kruzích i v části akademické sféry Petr Zídek – Orientace LN Václav Klaus vetoval zákon Zároveň: Mediální, vládní i aktivistická podpora tržnímu modelu udržitelné spotřeby Žádný zájem o rozvíjení a „export“ domácího modelu udržitelné spotřeby potravin

40 DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
V těchto podmínkách rozpor/rozpojení mezi: Historicky vzniklými, domácími, netržními a s udržitelností kompatibilními praktikami produkce a spotřeby potravin a Importovaným neoliberálním, tržním modelem udržitelné spotřeby potravin

41 ZDROJ DAT pět rozhovorů s klíčovými postavami české politické komunity udržitelné spotřeby (2004) (NGO, MŽP, akademická sféra) včetně tří členů vládní Pracovní skupiny pro udržitelnou spotřebu analýza dokumentů

42 NEOLIBERALISMUS Neoliberalismus: privatizace, liberalizace trhů a posílení konkurence Individuální volba, samoregulace, komodifikace všech sfér včetně přírody, přenos zodpovědnosti na jednotlivce Neoliberalizace: proces implementace tohoto programu

43 NEOLIBERALISMUS Dvě základní pojetí:
1. NL jako hegemonický, „top-down“ makroprojekt prosazovaný vládami a mezinár. org. se stejnými efekty po celém světě 2. NL jako „migrující technologie vládnutí“, která v interakci s prvky místní situace a kontextem a vede k různým projevům a výsledkům v závislosti na daném kontextu a politice

44 NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Otázka: Jsou modely NL vládnutí udržitelné spotřeby potravin - např. podpora etické a bio- certifikace, bedýnkových systémů a farmářských trhů ekologickým hnutím a jinými aktéry formou resistence/odporu proti NL nebo formou jeho šíření? „Zdá se, že tento potravinový aktivismus produkuje a reprodukuje neoliberální formy prostoru vládnutí“ (Guthman 2008) Potenciál pro transformaci potravinového systému?

45 NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Konsensus: v západní společnosti jsou zkrácené potravinové řetězce a APS ve srovnání s konvenčním zemědělsko-potravinářským komplexem považovány jednoznačně za přínosné: - sociální dimenze (spravedlivější odměna pro „okrajové“ producenty, sociální kapitál, důvěra, resilience) - environmentální udržitelnost (env. méně škodlivé produkční metody) - zdravější jídlo bez chemikálií

46 DRUHÝ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Ukázat, že propagace tržních APS může mít v postsocialistickém kontextu méně jednoznačný efekt než v západních zemích - (ne nutně záměrně) odsouvá stranou potenciál udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních netržních praktik - prosazuje ekonomicky okrajový a sociálně exkluzívní program tržně orientovaných projektů

47 IMPORT MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Certifikace již v 90. letech Termín „udržitelná spotřeba“ až od roku 2003 Známe přesné datum importu: květen 2003 seminář UNEPu „SCOPE“, Praha (vládní úředníci, NGO, akademická sféra) Cíl: vyvinout informační strategie o US, produktech a ŽP, trénik a networkování Transformace komunity SCOPE do pracovní skupiny v rámci vládní Rady pro udržitelný rozvoj Cíl: připravit 10-letý rámcový program pro udržitelnou produkci a spotřebu

48 PILOTNÍ PROJEKTY UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Zelené veřejné nakupování a catering (MŽP Praha a úřad ombudsmana Brno) Biooběd v kantýně úřadu ombudsmana a v MŠ v Brně Oba projekty zrušeny po 6 měsících Podpora biopotravin a Fair Tradových potravin ČR 2003: 0.06 % prodaných potravin byly biopotraviny ČR 2006: prodej FT produktů v hodnotě 170,000 euro (0.5 % výdajů na FT produkty v Rakousku)

49 DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Udržitelná spotřeba: efektivní (méně materiálově náročná produkce) jiná (zelené veřejné nakupování – změna příkladem) uvědomělá (NGO - propagace etické spotřeby) přiměřená (česká spotřeba v globálním kontextu, ekostopa)

50 DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS TRŽNÍHO MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
V praxi – rámování US jako informovaného chování spotřebitele: “Když se řekne udržitelná spotřeba, tak to pro mě znamená zodpovědná spotřeba a to je informovaná spotřeba. Jako spotřebitel dělám rozhodnutí na základě informací....Základním principem je, že když spotřebovávám, měl bych si zjistit informace o dopadech mé spotřeby - a tento princip platí pro všechny typy spotřebitelů – jednotlivce, firmy i veřejnou správu” (interview Praha 2004).

51 DĚDICTVÍ SCOPE: ODMÍTNUTÍ NETRŽNÍCH ALTERNATIV
Priorita tržnímu a sociálně exkluzívínímu modelu udržitelné spotřeby “…v ČR se objevuje skupina lidí, pro něž je otázkou statusu dům postavený podle ekologických principů. A jsou to lidé, kteří si to mohou dovolit. To je něco jiného než kategorie lidí s alternativním životním stylem, kteří odejdou z města na venkov a snaží se být soběstační a žít nezávisle na zbytku světa“ (interview Ostrava, 2004).

52 ROZPOR V POLITICKÉ KOMUNITĚ US
Přehlížení a odmítání potenciálu udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních, resilientních mimotržních praktik (nemotivovaných ekologicky) Soustředění na programy a projekty udržitelnosti, jež jsou ekonomicky a ekologicky marginální a sociálně exkluzívní

53 POKUS O VYSVĚTLENÍ Domácí elity: process „othering“?
Importovaný model součást politiky modernizace a inovace a odmítnutí tradičních praktik stigmatizovaných asociací se socialismem? ALE: Samozásobitelství je móda a moderní jev ve společnostech považovaných v ČR za vyspělejší Samozásobitelství kompatibilní s mnoha principy privilegované NL verze udržitelné spotřeby V době socialismu bylo samozásobiteství vyjádřením odstupu a nezávislosti na „systému“ Takové jevy jsou obvykle hodnoceny pozitivně Kritický chybějící prvek: komodifikace a marketizace

54 POKUS O VYSVĚTLENÍ „V post-socialistické ČR je trh konstruován jako symbol civilizace, jež je cílem aspirací české společnosti.“ „V této konstrukci je trh integrální součástí souboru ideologických pojmů, jehož dalšími důležitými prvky jsou demokracie a pluralita myšlení, což jsou všechno civilizační mechanismy zničené v době socialismu.“ Ladislav Holy (1996)

55 ZÁVĚR Připadová studie ukazuje:
post-socialistické samozásobitelství není strategií přežití (určitě ne v ČR) možnost široce rozšířených praktik udržitelné produkce a spotřeby nemotivovaných snahou o ochranu ŽP možnost udržitelných praktik spojených s hojností a ne s omezováním

56 ZÁVĚR jak importovaný model udržitelné spotřeby může vést k nezáměrnému ohrožení alternativních a efektivnějších udržitelných praktik (data to ale nepotvrzují) sílu diskursu udržitelné spotřeby odvozeného z principů neoliberální ekonomie a jeho efekt marginalizace modelů udržitelné spotřeby založených na hodnocení environmentální (biofyzikální) zátěže vyvolané spotřebou nereflektívnost práce akademické a politické komunity specifičnost post-socialistického kontextu