Negativní vliv vysokých cen elektřiny na průmysl (ne)možnosti dalších aktivit SVSE listopad 07 K.Šimeček.

Prezentace na téma: "Negativní vliv vysokých cen elektřiny na průmysl (ne)možnosti dalších aktivit SVSE listopad 07 K.Šimeček."— Transkript prezentace:

1 Negativní vliv vysokých cen elektřiny na průmysl (ne)možnosti dalších aktivit SVSE listopad 07 K.Šimeček

2 Vývoj trhu s energiemi v Evropě V současné i v dohledné době začíná poptávka po elektřině v EU převyšovat nabídku Prudký růst cen energií i zisků energetických společností nevyvolává adekvátní růst investic do zdrojů Ceny energií dále zvyšují ekologické přirážky a sankce Klesá konkurenceschopnost evropského průmyslu, což je v přímém rozporu s lisabonskou strategií,která nastartovala liberalizaci energetických trhů

3 Růst cen elektřiny v Evropě

4 Různé pohledy na řešení nastávající krize Bohaté průmyslové státy (Francie, Skandinávie) – protekcionářská opatření pro zvýhodnění vlastního průmyslu,výstavba energetických zdrojů Bohaté průmyslové státy (Německo, Rakousko, Itálie) – podpora vlastního průmyslu,orientace na dovoz z Východní Evropy, akvizice v tomto smyslu Nové členské státy – většinou bez konzistentní strategie,ovlivňované populismem střídajících se vlád

5 ČR a Francie – sousedi Německa

6 Řešení na úrovni evropské unie Nový energetický balíček – Posilování přenosových sítí,unbundling,pozice regulátorů a rozvoj informací – neřeší nedostatek zdrojů Zelená kniha – úspory energií,rozvoj obnovitelných zdrojů,snížení dovozní závislosti – neřeší problém rozvoje zdrojů pro průmysl Zahraniční politika – problémy se vztahy k Rusku a středoasijským zemím. Od orgánů EU nelze očekávat zlepšení pozice spotřebitelů energií

7 Existují 3 možné scénáře vztahu k průmyslovým spotřebitelům Akceptovat nic neřešící přístup EU, možnosti jsou pak pouze v oblasti marží a dohadů, zda naše cena je stejná či nepatrně vyšší/nižší než v Německu či na Balkáně. Postupně stěhovat energeticky intenzivní průmysl z ČR s dopady do životní úroveně obyvatel Vytvořit tlak na vládu aby vyžadovala změnu přístupu EU, do doby vyrovnání nabídky s poptávkou zavedení výpočtového maxima cen a pevných investičních podmínek: záruka návratnosti, garantovaná cena a přiměřený zisk Iniciovat neposlušnost vůči EU a ochranu národních zájmů v oblasti energetiky. Požadavek je právně legitimní,pokud nelze technicky zajistit direktivy EU.V praxi to znamená plné uplatnění antimonopolního zákona a zákona o cenách

8 České ceny bohužel kopírují vývoj na nedostatkových trzích

9 Pozice českých průmyslových spotřebitelů ČR má vyšší podíl průmyslu, tedy vyšší podíl energií na jednotku HDP než evropský průměr,což by mělo být posuzováno jako výhoda. Růst cen energií je tedy pro českou ekonomiku citlivou záležitostí V ceně elektřiny pro průmysl tvoří silová složka 73.5%,v ceně plynu představuje komodita cca90% Z dotazníku mezi členskými podniky plyne,že náklady na elektřinu představují 1- 8% tržeb,náklady na plyn 0,5 – 6% tržeb Substituovat lze pouze plyn v tepelných procesech Klasické úspory energií jsou již ve většině podniků vyčerpány.Řada z nich vyrábí dle BAT

10 Evropská liberalizační perioda v ČR

11 Cenový vývoj energií Celkové ceny v ČR rostou od roku 2004 nejvíce pro největší spotřebitele,což je důsledek struktury cen a dále skutečnosti,že při dominanci dodavatele nemohou odběratelé vyjednat výhody plynoucí z rozsahu a rovnoměrnosti odběru. Tento diferencovaný vývoj cen je posuzován jako určitá forma diskriminace a ohrožení pozice zejména vůči evropské konkurenci,kde mají velcí průmysloví spotřebitelé výrazně výhodnější podmínky než malí spotřebitelé nebo domácnosti.

12 Růst cen silové elektřiny v ČR

13 Dohled nad dominantními dodavateli Elektřina ČEZ - způsob stanovení referenční ceny vývojem na PXE, dříve virtuální aukcí. - v podstatě kopíruje vývoj na EEX - zbytečné poplatky přes PXE? - otázka výhodnější kategorie např. průměr EU Plyn RWE – referenční cena,resp. stanovení Po pod dohledem ERÚ - otázka dostupnosti informací - vazby na mezinárodní smlouvy

14 Konkurenční trhy

15 Rostoucí ceny energií,v kombinaci s posilováním kurzu Kč, nejsou proto české exportní podniky schopny kompenzovat a znamenají poklesy ziskové marže a tím klesající zdroje na investice do růstu. Trvalý pokles ziskovosti je negativně vnímán investory,takže řada podniků přichází o možnost reinvestovat zisk ve prospěch investic do oblastí s perspektivnějším vývojem cen energií jako je Severní i Jižní Amerika,Rusko a Asie, zejména Čína a Indie. Riziko odchodu těžkého průmyslu Spotřeba elektřiny je nejrychleji rostoucím nákladem průmyslových firem.Takto dlouhodobý nárůst cen nemá v komoditním businessu historickou obdobu

16 Dopady odchodu těžkého průmyslu z ČR (Evropy) Ztráta ekonomické výkonnosti,kterou prakticky nelze nahradit, riziko zániku celých průmyslových oborů Růst závislosti na dovozu většiny průmyslových surovin a poloproduktů z politicky problematických zemí Pokles životní úrovně obyvatel Ztráta cenného výrobního know how Přesun těžkého průmyslu do rozvojových zemí nezlepší,ale spíše zhorší klimatické podmínky planety

17 Existuje možnost a ochota zabránění kolapsu českých průmyslových spotřebitelů energií? 1.Má vláda zájem na udržení a dalším rozvoji vysokého podílu energeticky intenzivního průmyslu v ČR, nebo se budeme dále orientovat na montovny? 2.Může vláda ČR ovlivnit cenový vývoj energií v ČR, nebo jsme v tomto závislí na německé vládě,jejíž rozhodnutí ovlivňuje úroveň nabídky v regionu. 3.Lze rozplést gordický uzel protichůdnosti požadavků volného trhu s energiemi s ekologickým omezováním jeho vývoje?

18 Různé postoje k liberalizaci Evropské orgány – Snaha o volný trh metodou pokusů a omylů,nízká ochrana spotřebitelů,více filosofie než pragmatismu.Paralýza politické diskuze Dodavatelé – využít dominantního postavení a udržet je co nejdéle.Neutrální postoje k ekologickým hnutím Státní orgány – udržet silné národní energetiky, příjmy z jejich výsledků a prodeje podílů, problémy s posuzováním chování dominantů,málo odvahy jít proti politicky módním proudům EU Odběratelé – volný trh jako cílový stav,podmínkou je převis nabídky,regulace v přechodném období

19 Kdo hájí zájmy průmyslových odběratelů SP – prioritně se zabývá udržením nízkých nákladů na pracovní sílu,problémy zvyšování cen energií pro průmysl se nezabývá s potřebnou razancí Oborové svazy – nedostatečně koordinová činnost,často nerozumějí energetické problematice AEM/SVSE – není neopominutelným účastníkem připomínkového řízení k tvorbě legislativy

20 Principiální připomínky SVSE k novele EZ 1) Rozšíření pravomocí ERÚ provádění kontroly cen energetických komodit podle zákona o cenách č. 526/1990 Sb. 2) Právo na náhradu škody Zavedení rovnoprávného vztahu účastníků trhu a práva na náhradu škody v případě přerušení, resp. omezení dodávky elektřiny a plynu z příčiny zaviněné poruchy sítí 3) Slučování odběrných míst Zahrnutí vzájemně propojených technologických celků jednoho odběratele pod jedno odběrné místo – platí pro elektřinu i plyn 4) Regulovaný přístup k zásobníkům plynu či jiné řešení, které by umožnilo jednodušší a především cenově přijatelný přístup zákazníků k zásobníkům

21 Připomínky SVSE k EDR Využití možnosti úlev pro „energeticky náročný podnik“ (viz. Směrnice 2003/96/ES, čl. 17, odst. 2). Chybí definice takovéhoto podniku. Směrnice umožňuje členskému státu uplatnit až nulovou úroveň zdanění na odebírané energetické produkty a elektřinu u těchto podniků. Zdanění na minimální úrovni doporučené Směrnicí. Pro obchodní účely je možno paliva určená k vytápění zdaňovat na úrovni EUR 0,15/GJ spalného tepla. Osvobodit v souladu s Čl. 21 odst. 3 Směrnice EU od daně spotřebu energetických produktů ve vlastních prostorách podniku, který vyrábí energetické produkty Využit další možnosti snížení daní podle článků 15, 18 a 26 Směrnice. Zamezit dvojímu zdanění při výrobě paliv osvobozením od daně spotřeby energetických produktů na Rafinérské zpracování ropy popř. aplikace čl.21 odst. 3 Směrnice, viz ad.3

22 Je možný návrat k lisabonské strategii? Změnit trh prodávajícího na trh kupujícího Pokračovat v benchmarkingové analýze dopadu růstu cen energií na průmyslová odvětví v ČR. Informovanost Vyrovnání nabídky s dlouhodobou poptávkou výstavbou nových zdrojů elektřiny.Investice Omezit teritoriální zavádění ekologických sankcí a překážek rozvoje trhů s energiemi.Politika Dohled a regulace energetických firem v monopolním či dominantním postavení.Zákonnost Zachovat vliv státu v klíčových energetických společnostech.Bezpečnost

23 Současný politický vývoj pohledu na průmysl a energetiku prostřednictvím ekologických strašáků je velmi nebezpečný pro další ekonomický vývoj v EU i v ČR. Je proto nezbytné co nejhlasitěji informovat obyvatele o negativních až katastrofálních aspektech tohoto rádoby romantického populismu.