Procesní subjekty.

Prezentace na téma: "Procesní subjekty."— Transkript prezentace:

1 Procesní subjekty

2 Procesní subjekty Jsou jedním z pojmových prvků civilního procesu, bez nich nemůže probíhat žádné soudní řízení ve věcech civilních. Subjekty, které svoji činností (svými procesními úkony) ovlivňují průběh řízení. Můžeme dělit na základní a zvláštní.

3 Procesní subjekty - základní
Soud: Plní roli nezúčastněného subjektu, který věc projedná a rozhodne o ní. Vykonává svou činnost v mezích pravomoci mu svěřené. Má nadřazené postavení. Může být obsazen samosoudcem nebo senátem (senát složen ze soudců nebo i přísedících).

4 Soud Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů: Soudní vykonavatelé – Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Justiční čekatelé, soudní tajemníci, asistenti soudců a vedoucí soudní kanceláře: podílí se na rozhodovací a jiné činnosti soudů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem. Např. sepisování podání, vyřizování dožádání, rozhodování ve věcech soudních poplatků apod.

5 Soud Vyšší soudní úředníci:
Vyšší soudní úředník je oprávněn samostatně provádět v rozsahu stanoveném zákonem úkony soudu v občanském soudním řízení, v trestním řízení a v jiné činnosti soudu. Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Za úkony soudu lze považovat i úkony notářů jako soudních komisařů v řízení o dědictví a soudních exekutorů dle EŘ.

6 Procesní subjekty - základní
2. Účastníci Subjekty, o jejichž právech a povinnostech je v řízení jednáno. Není možné přijmout obecnou jednotnou definici pojmu „účastník řízení“. Občanský soudní řád vymezuje v několika definicích. Mohou být označeni různě – žalobce, žalovaný, navrhovatel, oprávněný, povinný, otec, matka dle druhu řízení. Mají v řízení rovné postavení.

7 Procesní subjekty - zvláštní
Nejsou jednotné názory na přesné vymezení všech subjektů. Ovlivňují svými úkony průběh řízení, ale nemají postavení subjektů základních. Objevují se pouze v určitých druzích civilního procesu nebo v určitých druzích řízení.

8 Procesní subjekty – zvláštní
Státní zastupitelství: Organizační složka státu – nemá právní subjektivitu. Může v civilním procesu působit „trojím“ způsobem: Může vstoupit do řízení uvedených v § 35 o.s.ř. – může činit vše, co účastník s výjimkou úkonů, které může činit pouze účastník vztahu – zvláštní procesní subjekt, Může podat návrh na zahájení řízení (§ 35 odst. 1 pís. b)- d) a i) – navrhovatel = účastník, Může podat žalobu dle zvláštních právních předpisů – např. § 62 zákona o rodině (žaloba na popření otcovství) – žalobce = účastník

9 Procesní subjekty – zvláštní
2. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (postavení upravuje zákon č. 201/2002 Sb.): Organizační složka státu, nemá právní subjektivitu, Může vystupovat v civilním procesu čtverým způsobem: Organizační složka oprávněná jednat jménem státu – účastníkem řízení je stát, Může vystupovat za stát jako vedlejší účastník – jedná jménem státu – vedlejší účastník je stát, Může podat návrh na zahájení řízení (§35a o.s.ř. a § 11 zákon č. 201/2002 Sb., o ÚZSVM) – jde-li o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace- navrhovatel - účastník Může vstoupit do řízení uvedeného pod bodem c – zvláštní procesní subjekt.

10 Procesní subjekty - zvláštní
3. Rozhodci: zvláštní procesní subjekt civilního procesu v rozhodčím řízení má postavení základního procesního subjektu, který rozhoduje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům 4. Insolvenční správce zvláštní procesní subjekt insolvenčního řízení ustanovuje se ze seznamu správců insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce,

11 Procesní subjekty - zvláštní
NEJEDNOZNAČNÉ 6. Správce dědictví zvláštní subjekt řízení o dědictví, soud může v řízení o dědictví, vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, ustanovit usnesením i bez návrhu správce dědictví. 7. Správce podniku zvláštní subjekt výkonu rozhodnutí prodejem podniku, vybere ze seznamu insolvenčních správců.

12 Osoby zúčastněné na řízení
NEJEDNÁ SE O PROCESNÍ SUBJEKTY! Osoby, které mají v řízení určité povinnosti, nikoli však práva. Např. svědek, znalec. Jedná-li se v řízení o jejich dílčím právu, stávají se tzv. účastníkem pro určitý úsek řízení – např. rozhodnutí o svědečném. Osoba, která se fyzicky účastní jednání, nemá však v řízení žádná práva a povinnosti – VEŘEJNOST.

13 Procesněprávní vztah Vztahy, které vznikají v průběhu procesu mezi procesními subjekty. Jsou nezávislé na existenci či neexistenci hmotněprávních vztahů! Procesněprávní vztah vzniká zahájením řízení bez ohledu na existenci hmotněprávního vztahu : Např. Není důležité, zda je žalovaný skutečně nositelem povinnosti, jejíž splnění žalobce požaduje.

14 Procesněprávní vztah Ve sporném řízení je procesněprávní vztah vždy trojstranný, bez ohledu na to, kolik je na té které straně účastníků – tzv. Hegelův trojúhelník. SOUD ŽALOBCE ŽALOVANÝ

15 Procesněprávní vztah Procesněprávní vztah mezi žalobce a soudem vzniká podáním žaloby. Mezi žalobcem a žalovaným, jakož i mezi žalovaným a soudem, vzniká doručením žaloby žalovanému. = základní procesněprávní vztah + mohou existovat dílčí vztahy (např. vstoupí státní zastupitelství apod.) Mohou vzniknout specifické situace, kdy dojde ke vzniku vztahu jako takového ve vztahu k účastníku dojde jen „papírově“.

16 Procesněprávní vztah V nesporném řízení neplatí klasický Hegelův trojúhelník – je možné najít tolik vztahů, kolik je účastníků (minimálně dvoustranný). Obsahem procesně-právního vztahu jsou procesní práva a povinnosti.