Mediální edukace Projekty a metodiky, realizace a mechanismy výuky: Stručně k praktickému pojetí mediální edukace v ČR v polistopadovém období Patrik Vacek.

Prezentace na téma: "Mediální edukace Projekty a metodiky, realizace a mechanismy výuky: Stručně k praktickému pojetí mediální edukace v ČR v polistopadovém období Patrik Vacek."— Transkript prezentace:

1 Mediální edukace Projekty a metodiky, realizace a mechanismy výuky: Stručně k praktickému pojetí mediální edukace v ČR v polistopadovém období Patrik Vacek Filosofická fakulta / Ústav filmu a audiovizuální kultury Masarykova univerzita

2 1. Úvod Volba tématu (mediální edukace) (UNESCO 2009) Východiska práce a průběh zpracování (Hobbs 2005, 2007, 2008, 2009) Konceptualizace a kontexty problému v rámci příslušných oborů (Rabušicová, 2002) Princip odpovědnosti: Proč, kdo, kde, kdy a jak by měl mediální edukaci provádět? (Vacek – Krátká, 2007)

3 2. Historie, teorie a metodologie výzkumu mediální edukace Tradice a současnost výukového a osvětového filmu, stručný úvod přibližující historii a současnost stavu ve světě a v ČSŘ/ČR Struktura problému a pojmový aparát mediální edukace (Buckingham 2000, 2008) Mediální edukace a její součásti: filmová, audiovizuální, mediální výchova; mnohost zahraničních pojetí mediální edukace: film literacy, media literacy, audiovisual literacy, moving image literacy, television literacy, game literacy, digital image literacy apod; copy-cat crime a výzkum mladého filmového a televizního diváka (Buckingham 1998, 2000, 2003, 2007)

4 2. Historie, teorie a metodologie výzkumu mediální edukace (II) Zahraniční a česká filmologická literatura Knižní práce, časopisy, Internet Dílčí závěry a zhodnocení – analýza teoretických a empirických modelů a výsledků Zahraniční a česká pedagogická literatura Knižní práce, časopisy, Internet Dílčí závěry a zhodnocení – analýza teoretických a empirických modelů a výsledků Zahraniční a česká mezioborová literatura (estetika, psychologie, sociologie), Knižní práce, časopisy, Internet Dílčí závěry a zhodnocení – analýza teoretických a empirických modelů

5 2. Historie, teorie a metodologie výzkumu mediální edukace (III) Aktivity, instituce a organizace mediální edukace v zahraničí Instituce: úvod a historický přehled Instituce veřejnoprávní (se státní podporou) Instituce komerční Zájmová a občanská sdružení (NOG), dobrovolné a soukromé organizace Analýza legislativy a projektů mediální edukace (materiály EU) Dílčí závěry a zhodnocení – analýza aktivit a dosažených výsledků

6 3. V zájmu společnosti: média o mediální edukaci Pozitivní hlas (zastánci a osvěta) Diskurs negativismu (odpůrci a nepřátelé) (J. Thompson, D. Grossman) Kombinace obou výše uvedených přístupů Dílčí závěry a zhodnocení – analýza aktivit a dosažených výsledků

7 4. Projekty a metodiky, realizace a mechanismy výuky: Stručně k praktickému pojetí mediální edukace v ČR v polistopadovém období Legislativní rámce Prohraná alternativa nebo (dočasně) redundantní diskuse? Příspěvek k diskusi: O stavu „filmové výchovy“ v ČR na portálu RVP Filmová výchova a její projekty v ČR Česká televize a její postavení v oblasti filmové výchovy Lektorský úvod: relikt minulosti nebo funkční pomůcka „filmové výchovy“

8 „Poučení z vývoje“: stručně k setkání na půdě VÚP Praha (Kino Mat, 22. 4. 2009) Striktní rétorika „odbornosti“ a nesmlouvavosti („tak to prostě je“; „nějaké pokleslé“; „pod pláštíkem mediální výchovy“ Odmítnutí filmové/audiovizuální výchovy v rámci průřezového tématu Mediální výchova – striktní vazba coby vzdělávacího oboru na oblast Umění a kultura, resp. podoblast Výtvarná výchova Filmová/audiovizuální výchova by tak měla získat statut doplňujícího vzdělávacího oboru (analogie s Dramatickou výchovou) Předmět by se v rámci kurikula ZŠ/SŠ stal díky zahrnutí do závazného a státem garantovaného studijního plánu pro školy závazným na rozdíl od zcela volitelného nebo nepovinného kursu (současný stav) Garance VÚP/NPI a publikace doporučení školám („visačka kvality“)

9 Harmonogram implementace F/AVv Odevzdání 1. pracovní verze: 30. 9. 2009 Veřejné připomínkové řízení: 30. 9. – 30. 10. 2009 Odevzdání 2. pracovní verze po zapracování připomínek 15. 11. 2009 Předložení materiálu do gremiální porady (poradní orgán 2. skupiny náměstka ministra školství) Přenos do praxe (optimální situace): jaro/léto 2010 Předsedou pracovní skupiny navržen Petr Bilík z FF UP (výstup může garantovat pouze pracoviště akreditované pro vzdělávání učitelů) Budou vypracována dvojice tezí – po vnitřní oponentuře bude dopracována pouze jedna z nich do podoby požadované VÚP Praha. Návaznost pro obor filmových studií – chystané akreditace učitele filmové/audiovizuální výchovy (FF UK, FAMU, FF UP, Hradec Králové)