Velká francouzská revoluce 1789 – 1799

Prezentace na téma: "Velká francouzská revoluce 1789 – 1799"— Transkript prezentace:

1 Velká francouzská revoluce 1789 – 1799
Dagmar Zemanová Zdroj:

2 1. fáze revoluce  dobytím Bastily začalo 1.období revoluce Francie zůstává monarchií zrušena privilegia šlechty,desátky a jiné povinnosti poddaných. na venkově - násilosti, povstání rolníků a vypalování šlechtických sídel a zámků. mnoho šlechticů uprchlo do ciziny připravovali protiakce proti revoluci.

3 Národní gardy na obranu revoluce vznikaly tzv.Národní gardy.
v čele markýz de La Fayette (účastník americké války za nezávislost) Zdroj:

4 Gilbert du Motier, markýz de La Fayette 1757 - 1834
Tato osobnost se krátce protíná i s českými dějinami. Hrdina La Fayette se později odmítl podílet na krvavém teroru revoluce a prchal do USA.Byl však zajat nepřáteli Francie a nakonec skončil ve vězení v Olomouci, kde pobýval od r.1794 do r.1797.V Olomouci žila i jeho rodina. Byl propuštěn až po intervenci Napoleona Bonaparte. Veřejné činnosti se pak již nevěnoval. Zdroj:

5 Generál Lafayette Pobyt generála Lafayetta v Olomouci připomíná pamětní deska. Zdroj: Autor: Michal Maňas

6 Deklarace práv člověka a občana  La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen
Prvním krokem na cestě k francouzské ústavě byla tzv.Deklarace práv člověka a občana, inspirovaná americkou deklarací nezávislosti. Byla přijata 26.srpna 1789. Obsahovala zásady, které jsou dnes samozřejmostí, ale ve své době byly zcela nové. Zdroj:

7 Přečti si hlavní zásady Deklarace práv člověka a občana a srovnej je s dnešními.Jak tomu bylo ve feudální společnosti dříve? Uč.s Prohlášení práv člověka a občana 1. část Lidé se rodí a zůstavájí svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek. Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka. Tato práva jsou: svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku. Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která by z něj nebyla výslovně odvozena. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem. Zákon má právo zakazovat pouze činy škodlivé společnosti. Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit něco, co zákon nenařizuje. Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané, jsouce si před zákonem rovni, mají stejný přístup ke všem hodnostem, veřejným úřadům a zaměstnáním, podle svých schopností a jen na základě rozlišení, která vyplývají z jejich ctností a z jejich nadání. Každý člověk může být obžalován, zatčen nebo uvězněn pouze v případech stanovených zákonem a pouze způsoby, které zákon předepisuje. Ti, kteří vyžadují, vyhotovují, vykonávají nebo dávají vykonávat svévolné příkazy, mají být potrestáni; ale každý občan předvolaný nebo vzatý do vazby na základě zákona musí okamžitě poslechnout, jinak se stává vinným pro odpor. Zákon má stanovit pouze tresty, které jsou nezbytně a zřejmě nutné; každý může být potrestán pouze na základě zákona, schváleného a vyhlášeného před spáchaným činem a zákonně prováděného. Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina; jestliže se pokládá za nezbytné zatknout jej, každá přísnost, která by nebyla nutná k zajištění jeho osoby, má být přísně potlačena.

8 Prohlášení práv člověka a občana 2. část
Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem. Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejdrahocennějších práv člověka, každý občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout, jest se mu však zodpovídat za zneužívání této svobody v případech zákonem stanovených. Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena. K vydržování veřejné moci a k úhradě správních výdajů je zapotřebí společných daní; mají být rovnoměrně rozvrženy na všechny občany podle jejich majetkové schopnosti. Všichni občané mají právo určit sami nebo prostřednictvím svých zástupců potřebnost veřejných daní, svobodně k nim dát souhlas, kontrolovat jejich používání, určit jejich kvótu, základ, způsob jejich vybírání a dobu jejich trvání. Společnost má právo žádat na každém veřejném úředníkovi počet z jeho činnosti. Společnost, ve které záruka práv není zajištěna a ve které rozdělení moci není zavedeno, nemůže o sobě říkat, že má ústavu. Protože vlastnictví je nedotknutelným a posvátným právem, nikdo ho nemůže být zbaven kromě případu, kdy by to vyžadovala zákonně zajištěná veřejná nezbytnost, a pod podmínkou spravedlivého a předchozího odškodnění. Zdroj:

9 Ústava konstituční monarchie
Z deklarace práv člověka a občana se během následujících měsíců zrodila ústava, kterou v září 1791 s nechutí stvrdil i král Ludvík XVI. Francie se tak oficiálně stala konstituční monarchií a nahradila dřívější absolutistické zřízení. Vznikl nový parlament, tzv. Zákonodárné shromáždění, kde byli zástupci různých politických a názorových skupin a směrů. Brzy mezi nimi vypukly spory o tom, jakým směrem se má revoluce ve Francii dále ubírat. Zdroj:

10 Politické kluby a směry
Jakobíni byli nejradikálnějším a nejlevicovějším politickým klubem. Jméno získali podle místa, kde se scházeli, v bývalém klášteře sv.Jakuba Zdroj:

11 Politické kluby a směry
Jakobíni dělali politiku, která byla blízká prostým lidem – dělníkům, řemeslníkům, chudině. Byli dobře organizováni – působili pomocí letáků, novinových článků a působivých proslovů na shromážděních. Ve svém programu žádali např.rozdělení majetku zabaveného církvi a šlechtě prostým lidem,plánované hospodářství, maximální ceny, byli proti válce. Zdroj:

12 Politické kluby a směry
Girondisté – klub reprezentující pravicové poslance z J, JZ a JV většina pocházela z kraje Gironde (okolí Bordeaux) – odtud název. Hájili zájmy bohatších – buržoazie – obchodníků, průmyslových podnikatelů, bankéřů. Zpočátku spolupracovali i s králem, později se přiklonili k republice. Zdroj:

13 Levice a pravice Tyto dva pojmy slyšíte denně ze sdělovacích prostředků nebo politických diskuzí mezi občany. Víte co znamenají? Které politické strany se dnes hlásí k těmto politickým směrům?

14 Levice a pravice Víte, že…
Původ těchto pojmů sahá do období francozské revoluce, kdy na pravé straně francouzského národního shromáždění seděli zastánci monarchie (umírněnější Feuillanti) a na levé straně příznivci nového řádu (radikální Montagnardi) hlásající heslo Volnost, rovnost, bratrství. Význam levice a pravice se od té doby značně posunul, ale stále se používá pro kategorizaci politických stran (případně osob) resp. při jejich umístění do politického spektra.

15 Nebezpečí pro revoluci
Za hranice Francie uprchly tisíce protivníků revoluce (šlechta, církev aj.), mnozí z nich spolu s vládami zejména Pruska a Rakouska připravovali vojenské tažení proti staré vlasti s cílem obnovit předrevoluční pořádky. Král Ludvík se ženou sice navenek revoluci podporovali, tajně však doufali a vyjednávali o cizí pomoci zvenčí. Marie Antoinetta doufala v pomoc rakouských příbuzných.

16 Královská rodina R.1791 se král s celou rodinou pokusil o útěk ze země. Celá královská rodina se dostala až k městečku Varennes.Jejich útěk byl údajně odhalen poštmistrem a celá královská rodina byla odvedena zpět do Paříže. Od té doby byli postupně drženi v domácím a později údajně na ochranu i v normálním vězení. Sílily hlasy, žádající obžalovat krále z vlastizrady. Zdroj:

17 Útěk královské rodiny Srovnej následující dva obrázky, zachycující stejnou situaci.
Zdroj:

18 Útěk královské rodiny Srovnej následující dva obrázky, zachycující stejnou situaci.
Zdroj:

19 Představitelé jakobínů
K jakobínům se hlásilo mnoho intelektuálů, právníků, filozofů. Slovo jakobín se jinde v Evropě používali jako hanlivé označení pro revolucionáře vůbec. Obrázek zachycuje zasedání jakobínského klubu. Jaká tam asi panovala atmosféra?

20 Hlavní tváře francouzské revoluce
Hrabě Mirabeau Prožil bouřlivé mládí, pro dluhy byl i vězněn. Politicky činný ještě z předrevoluční doby, napsal několik spisů o politice a ekonomii. Patřil k předním vůdcům revoluce, byl předsedou Zákonodárného shromáždění. V r.1791 zemřel vyčerpáním z přepracovanosti a bouřlivého života. Zdroj:

21 Georges Danton Pocházel z venkova, byl vysoký, s tváří zjizvenou neštovicemi. Byl znám svou radikálností a arogancí.Mezi protivníky i spolupracovníky budil strach. Stal se nakonec sám obětí revoluce a v r.1794 byl popraven gilotinou. Na popravišti poručil katovi:"Ukaž mou hlavu lidem, stojí to za to". Zdroj:

22 Jean Paul Marat  Lékař, filozof, vědec, sociolog.
Po vypuknutí revoluce se plně věnoval politice a žurnalistice. Patřil k nejradikálnějším zastáncům nesmiřitelného teroru. Jako jeden z prvních navrhoval popravit krále Ludvíka. Zdroj:

23 Jean Paul Marat Ani Marat neušel násilné smrti.
13.července 1793 byl krátce před polednem zavražděn roajalistkou Marií Annou Charlottou Corday d´Armont, která ho probodla dýkou, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Zdroj:

24 Maximilien Robespierre
Nejznámější představitel francouzské revoluce byl povoláním advokát. Byl poslancem Národního shromáždění a jedním z předních autorů Deklarace práv člověka a občana. Zpočátku byl terčem posměšků za neohrabané chování, staromódní oblečení a nadnesené projevy. Jeho obliba a vliv na politické dění však rostla závratnou rychlostí. Zdroj:

25 Maximilien Robespierre
Přesto, že stál prakticky v čele revoluce, nezměnil skromný způsob života, zůstal chudý a netoužil po vysokých funkcích. Získal si proto přezdívku „Neúplatný“ Vrcholu moci dosáhl v období od léta 1793 do léta 1794, kdy vrcholil i největší politický teror revoluce. Jeho obětí se nakonec stal i sám Robespierre. Zdroj:

26 Maximilien Robespierre
V červenci 1794 vypuklo protijakobínské povstání a Robespierre byl zatčen. Zanedlouho poté byl na základě falešných obvinění odsouzen a popraven jako symbol revolučního teroru. Obrátili se proti němu všichni, i ti, s nimiž dříve úzce spolupracoval. Zdroj:

27 Konec období konstituční monarchie
Zákonodárné národní shromáždění vyhlásilo v dubnu 1792 válku Rakousku. To podpořilo vojensky Prusko a samotné francouzské vojsko mělo nedostatek zbraní a navíc ještě mizernou morálku. Francie se tak ocitla v nebezpečí. Na pomoc přišly dobrovolnické oddíly z celé země. Ty z Marseille zpívaly novou revoluční píseň Marseillaisu.

28 Historie hymny Píseň složil ženijní důstojník Claude Joseph Rouget Rouget de Lisle (někdy také Rouget de l'Isle) v noci z 25. na 26. dubna 1792 ve Štrasburku jako pochod pro francouzské jednotky hájící východní hranice země proti rakouským intervenčním jednotkám. Původně se proto jmenovala Chant de guerre de l'Armée du Rhin (Bojová píseň rýnské armády). Od 30. července 1792, kdy do Paříže za zpěvu této písně dorazily vojenské posily dobrovolníků z Marseille je zvána Marseillaisou, tzn. marseilleskou písní. Marseillaisa se stala jednou z nejoblíbenějších písní Francouzské revoluce a 14. července 1795 byla prohlášena za státní hymnu. Zdroj:

29 Marseillaisa http://www.youtube.com/watch?v=4K1q9Ntcr5g
Zdroj:

30 Francie republikou Dne 21. září 1792 Konvent sesadil krále a 22. září vyhlásil republiku. Zdroj:

31 Francie republikou Dne 21. září 1792 Konvent sesadil krále a 22. září vyhlásil republiku. Ve stejné době revoluční vojsko dosáhlo prvních úspěchů v boji proti cizím armádám. Úspěchy však byly vykoupeny velkými ztrátami, nedostatkem potravin, hrozícím hladomorem. Díky tomu rostla nespokojenost lidu, která se začala obracet proti představitelům revoluce. Převahu v parlamentu nazývaném již nově Konvent , měli v tuto dobu zástupci girondistů, jejichž popularita rychle klesala.

32 Poprava krále Král z vězení podněcoval ostatní státy k útoku na Francii. leden konvent (většinou jednoho hlasu) rozhodl o popravě – velký odpor v Evropě Vznik protifrancouzské koalice – Prusko, Rakousko, Španělsko, německé a italské státy, Anglie, Rusko Jaké nebezpečí hrozilo revoluční Francii? Zdroj:

33 Poprava krále Popravy bývaly veřejným divadlem a účastnily se jich stovky „diváků“. Co si o tom myslíte z dnešního pohledu? Jaký je Tvůj názor na trest smrti? Kdy byli u nás lidé popravováni za své politické přesvědčení? Zdroj:

34 2.fáze 1793 - 1794 Jakobínská diktatura
Nebezpečí cizí okupace, bída a hlad a nespokojenost s vládou pravice vyvolala v Paříži lidové povstání. Na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondistů byli zatčeni. Do čela revoluce se dostali jakobíni.

35 Jakobínská diktatura
V čele diktatury stál Maximilien Robespierre. Tzv. Výbor pro veřejné blaho (Comité de salut public) řídil zásobování, obranu, zahraniční politiku a válečnou výrobu. Dalším revolučním orgánem byl Výbor pro veřejnou bezpečnost, bojující s vnitřním nepřítelem a dohlížející na policii. Začíná vrcholné, ale zároveň nejbolestnější období revoluce. Zdroj:

36 Jakobínská diktatura
Jakobíni zrušili veškeré feudální dávky, stanovili minimální mzdu a maximální ceny obilí. Zabavovali přebytky a přerozdělovali je. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost pro muže mezi 18 a 25 lety. Armáda byla zreformována, a tak byla schopna do konce roku 1793 vpád nepřátel odrazit.

37 Revoluční opatření Vznikl přídělový systém, pevný kurs papírových peněz, bohatí museli přispět do státní pokladny, statky emigrantů zabrány a rozprodány.Potírala se lichva a spekulace. Opatření měla přispět k obnově rozvráceného hospodářství. Kdo se proti nařízení provinil, byl popraven. Rozumíš slovu lichva?

38 Náboženství Revoluční změny se nevyhnuly ani náboženství.
Duchovní byli vyháněni z farností, bohoslužby nahradil osvícený kult Nejvyšší bytosti. Konaly se velké lidové slavnosti svobody. Byl zrušen i církevní kalendář.

39 Revoluční kalendář Dne 24. října 1793 schválil Konvent zavedení nového, revolučního kalendáře. Za začátek letopočtu bylo zvoleno datum , tedy první den Francouzské republiky. Podle tohoto kalendáře se rok dělil na dvanáct měsíců, každý měsíc měl třicet dní a dělil se na tři desetidenní týdny.

40 Revoluční teror V září 1793 byl zavražděn jakobínský představitel Jean Paul Marat. Tato událost se stala záminkou k zahájení všeobecného boje proti nepřátelům revoluce => jakobínská hrůzovláda - fyzická likvidace skutečných i domnělých nepřátel revoluce.

41 Vysvětli dobovou karikaturu
Zdroj:

42 Revoluční teror Revoluční soudy poslaly na smrt přes třicet tisíc lidí. Odsouzencům upřely právo na obhajobu s výpovědí svědků. Ušetřeni nezůstali ani přívrženci jakobínů. Lid byl terorem brzy unaven a znechucen a žádal jeho zmírnění. Zdroj:

43 Gilotina A poněvadž zároveň se zrušením šlechtických privilegií byla zrušena i šlechtická smrt, poprava mečem, a poněvadž by na takové množství odsouzenců nestačily ani desítky šibenic, vznikla – gilotina. Zdroj:

44 Gilotina Doktor J. J. Guillotin, poslanec za Paříž, navrhl při reformě trestního práva, aby byl zaveden nový ,,mechanický stroj", který by zajišťoval rovnost i před věčností.  ,,Musí-li již lidstvo vynášet rozsudky smrti,“ řekl Guillotin, když předložil nákresy svého vynálezu, ,,ať už jsou tyto tresty vykonávány tak rychle a bezbolestně, jak jen je možné.“  Guillotinův ,,mechanický stroj" spočíval ve dvou kolmo postavených trámech, nahoře třetím - příčným - spojených. Mezi svislými trámy se v mosazných drážkách pohyboval ostrý těžký nůž, jenž dopadal na šíji odsouzence a vlastní váhou odděloval hlavu od trupu. Zdroj:

45 Gilotina  Vypráví se, že nákres tohoto stroje byl předložen i Ludvíkovi XVI., ještě když jeho postavení nebylo tak chatrné. Ludvík, náruživý domácí kutil, který většinu svého volného času trávil v zámečnické a truhlářské dílně, projevil o stroj zvláštní zájem a ještě prý přispěl k jeho zdokonalení - navrhl vhodnější nůž ve tvaru trojůhelníku namísto dřívějšího půlměsícovitého. V té době si jistě nepomyslel, že jednou právě takový nůž utne i jeho hlavu.

46 Poprava královny Obětí revolučního teroru se po zinscenovaném procesu stala i královna Marie Antoinetta. Popravena byla gilotinou. Dle očitých svědků se jak během procesu, tak při samotné popravě chovala statečně a důstojně.

47 Poprava královny Zdroj:

48 Poprava královny Očitým svědkem popravy byl francouzský malíř J.L. David, který na kresbě zachytil Marii Antoinettu vezenou na popravčí káře. Zdroj:

49 Srovnej obrázky Zdroj:

50 Pád diktatury V Konventu i v samotném Výboru bylo mnoho těch, kterým se režim nezamlouval. Zneužili proto Kult Nejvyšší bytosti, který Robespierre zavedl místo křesťanského Boha a obvinili jeho tvůrce z toho, že se chce stát nejen diktátorem, ale dokonce i bohem. Dne 9. Thermidoru (27. července 1794) byli „neúplatný“ Robespierre a další přední představitelé režimu zatčeni a po krátkých peripetiích druhého dne popraveni. Zdroj:

51 Jak lidé reagovali na popravu Robespierra?
Zdroj:

52 3.fáze  Do čela Francie se roku 1795 podle nové ústavy postavilo pětičlenné Direktorium slabá vláda – nebezpečí zleva (jakobíni) i zprava (monarchisté) V situaci všeobecné nestability se pak v roce 1799 chopil moci bývalý dělostřelec Napoleon Bonaparte. Zdroj:

53 Opakování V jakém pořadí probíhaly fáze francouzské revoluce?
republika konstituční monarchie direktorium absolutní monarchie revoluční diktatura

54 Správná odpověď absolutní monarchie (svržena) konstituční monarchie
republika revoluční diktatura direktorium

55 Opakování Vyjmenuj několik osobností francouzské revoluce.
Které z nich skončily na popravišti?

56 Co je na snímku?

57 Co je na snímku? Zdroj: http://gilotina.webnode.cz/tags/gilotina/