POJEM OBČANSKÉHO/ OBCHODNÍHO PRÁVA

Prezentace na téma: "POJEM OBČANSKÉHO/ OBCHODNÍHO PRÁVA"— Transkript prezentace:

1 POJEM OBČANSKÉHO/ OBCHODNÍHO PRÁVA
jedno/dvě z právních odvětví kořeny v římském právu soukromoprávní charakter OP převaha dispozitivních norem smluvní autonomie subsidiarita a specialita perspektivy vývoje OP

2 ČLENĚNÍ OBČANSKÉHO/ OBCHODNÍHO PRÁVA
občanské právo hmotné - dosavadní úprava (do ; §§ 879): OZ (zák.č. 40/1964) + samostatné zákoníky, resp. zákony, zejména obchodní zákoník (zák.č. 513/1991 Sb.), zákon o rodině (zák.č. 94/1963 Sb.), zákon o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb.) a další - nová úprava (od ; §§ 3081): nový OZ (zák. č. 89/2012 Sb.) + zákon o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.) občanské právo procesní - i nadále dosavadní OSŘ, tj. zák.č. 99/1963 Sb.

3 PRAMENY OBČANSKÉHO/ OBCHODNÍHO PRÁVA
ústavní zákony (zejména Listina základních práv a svobod) mezinárodní smlouvy (včetně příslušných smluv, nařízení, směrnic evropského práva) zákony - občanský zákoník (zák.č. 64/1964 Sb.; zák.č. 89/2012) - občanský soudní řád (zák.č. 99/1963 Sb.) - obchodní zákoník (zák.č. 513/1991; zák.č. 90/2012 Sb.) - zákon o rodině (zák.č. 94/1963) - zákon o vlastnictví bytů (zák.č. 72/1994 Sb.) - zákon o nájmu nebytových prostor (zák.č. 116/1990 Sb.) podzákonné předpisy (např. nařízení vláda provádějící OZ) nálezy ústavního soudu právní zásady (viz § 3 nového OZ)

4 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

5 KDO: SUBJEKTY OBČANSKO-, RESP. OBCHODNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
fyzické vs. právnické osoby - právnické osoby dle stávající úpravy (§ 18 OZ): - sdružení fyzických nebo právnických osob (soukromoprávní korporace) - účelová sdružení majetku (nadace) - jednotky územní samosprávy (veřejnoprávní korporace) - jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon - právnické osoby dle nové úpravy (§ 20 OZ): organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uznává - právnické osoby dle NOZ: - korporace (§ 210, společenství osob) - fundace (§ 303, účelově vyčleněný majetek) - ústavy (§ 402, určené k provozování činnosti společensky nebo hospodářsky užitečné) způsobilost k právům, resp. právní osobnost způsobilost k právním úkonům, resp. svéprávnost

6 ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM PRÁVNÍ OSOBNOST U FYZICKÝCH OSOB
stávající právní úprava způsobilosti k právům a povinnostem u fyzických osob - od narození do smrti - i nasciturus, narodí-li se živý - řízení o prohlášení za mrtvého nová právní úprava právní osobnosti u fyzických osob - i nasciturus, vyhovuje-li to zájmům nenarozeného - řízení o prohlášení za nezvěstného (§ 66 an. nového OZ) - řízení o prohlášení za mrtvého (§ 71 an. nového OZ) - lhůty tří-, pěti- a sedmileté k prohlášení za mrtvého

7 ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM SVÉPRÁVNOST U FYZICKÝCH OSOB
stávající právní úprava způsobilosti k právním úkonům u fyzických osob - dosažením zletilosti (18 let) - před dosažením zletilosti jen sňatkem (min. 16 let) - zbavení jen pro duševní poruchu - omezení jak pro duševní poruchu, tak nadměrné užívání omamných látek nová právní úprava svéprávnosti u fyzických osob - před dosažením zletilosti přiznáním svéprávnosti (min. 16 let) - pracovní způsobilost od 15 let - jen omezení, nikoli zbavení svéprávnosti - jen v mezích omezení duševní poruchou - nejdéle na tři roky, poté opětovné rozhodnutí soudem

8 způsobilost k právům i k právním úkonům od vzniku do zániku p.o.
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A K PRÁVNÍM ÚKONŮM PRÁVNÍ OSOBNOST A SVÉPRÁVNOST U PRÁVNICKÝCH OSOB způsobilost k právům i k právním úkonům od vzniku do zániku p.o. dvoufázový vznik, resp. zánik p.o. obdobně dle nového o.z. má p.o. právní osobnost i svéprávnost od svého vzniku do svého zániku založení p.o., resp. vznik ze zákona, z rozhodnutí orgánu veřejné moci vznik dnem zápisu do veřejnoprávního rejstříku před zánikem p.o. likvidace p.o. zánik výmazu z veřejnoprávního rejstříku

9 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

10 CO: PŘEDMĚT OBČANSKO-, RESP. OBCHODNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
věci hmotné vs. nehmotné věci movité vs. nemovité co nelze považovat za věc: fyzickou osobu, lidské tělo a jeho části, v novém občanském zákoníku i zvíře (živý tvor) co může být předmětem občanskoprávních vztahů jen v případě státu, resp. jen omezeně: veřejné statky, nerostné bohatství, zbraně, omamné látky pojem nemovitosti ve stávajícím občanském zákoníku: pozemky + stavby spojené se zemí pevným základem; stavba není součásti pozemku pojem nemovitosti v novém občanském zákoníku: pozemky + podzemní stavby; stavba včetně všeho, co je zapuštěno do pozemku nebo upevněno v jeho zdech je součástí pozemku specifické věci: ovladatelné přírodní síly, byty, nebytové prostory, podnik, nově obchodní závod (organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti) pojem příslušenství a součásti věci

11 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

12 NA ZÁKLADĚ ČEHO: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
právní jednání: právní úkony, právní akty právní úkony: - jednostranné - oboustranné jednostranně závazné - oboustranné oboustranně závazné - vícestranné právní akty: deklaratorní vs. konstitutivní právní události: plynutí času, narození, smrt protiprávní jednání - soukromoprávní delikty - kárná provinění - správní delikty - přestupky - trestné činy protiprávní stavy

13 PROMLČENÍ vs. PREKLUZE pojem promlčení a jeho dopad na právo, resp. právní nárok obecné promlčecí lhůty ve stávajícím občanském, resp. obchodního zákoníku (3, 4) speciální promlčecí doby ve stávajícím obč. zákoníku: práva z přepravy (1), právo na náhradu škody, na vrácení bezdůvodného obohacení (2, 3), práva z věcných břemen, práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10) nepromlčitelná práva: právo vlastnické, práva z bankovních vkladů, práva na výživné promlčecí lhůty v novém občanském zákoníku: obecná (3); maximální majetková (10); možnost sjednání kratší, resp. delší promlčecí lhůty při zachování minimální (1) a maximální (15); nelze však sjednat v neprospěch slabší strany; speciální lhůty v novém OZ: právo na náhradu škody a vrácení bezdůvodného obohacení (10, 15), práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10), právo na pojistné plnění z životního pojištění (10) pojem prekluze a jeho dopad na právo, resp. právní nárok

14 POJEM VLASTNICKÉHO PRÁVA
pojem věcných práv (absolutní práva, vůči všem) druhy věcných práv (právo vlastnické, práva k věci cizí: práva odpovídající věcným břemenům, právo zadržovací, právo zastávaní) pojem vlastnictví (neomezené právní panství nad věcí – dominium, elasticita vlastnického práva) oprávnění vlastníka: - oprávnění věc držet (ius possidendi) - oprávnění s věcí nakládat (ius disponendi) - oprávnění věc užívat (ius utendi) - oprávnění věc požívat (ius fruendi) - oprávnění věc zcizit (ius alienandi) - oprávnění věc zničit (ius destruendi)

15 NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
- původní (originární), tedy přechodem vlastnictví - odvozené (derivativní), tedy převodem vlastnictví - dvoufázovost převodu vlastnictví (právní titul, právní způsob nabytí) - nemo ad alienum plus iuris transferre potest, quam ipse habet originární způsoby nabytí vlastnického práva: - vydržení - zhotovení věci - zpracování věci - smísení věci - přírůstek - ze zákona - děděním ze zákona - z rozhodnutí soudu derivativní způsoby nabytí vlastnického práva: - děděním ze závěti - kupní smlouvou - darovací smlouvou - směnnou smlouvou

16 OCHRANA A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
ochrana vlastnického práva: - ochrana svépomocí - ochrana zásahem orgánu státní správy - ochrana soudní: - žaloba na vydání věci - žaloba na vyklizení nemovitosti - žaloba zápůrčí - žaloba na určení vlastnictví omezení vlastnického práva: - zákaz zneužití vlastnického práva (čl. 11/3 LZPS) - přečin zneužívání vlastnictví (§ 229 TZ) - zákonná věcná břemena (povinnost umožnit vstup k údržbě) - omezení z rozhodnutí státního orgánu (zákonné podmínky omezení) - zákaz imisí - zákaz ohrožení stavby souseda - zákaz obtěžování souseda nadmíru hlukem, prachem atd.

17 SPOLUVLASTNICTVÍ podílové spoluvlastnictví:
- pojem podílového spoluvlastnictví - způsob nabývání podílového spoluvlastnictví - princip majorizace ve vztahu spoluvlastníků - zákonné předkupní právo spoluvlastníka - zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - reálné rozdělení věci - přikázání do vlastnictví za náhradu - zpeněžení a rozdělení výtěžku společné jmění manželů - vznik společného jmění manželů - předmět společného jmění manželů: jmění + závazky - výjimky za společného jmění manželů: výlučný majetek + závazky manželů - smluvní modifikace společného jmění manželů - zánik společného jmění manželů - vypořádání společného jmění manželů - dohodou bývalých manželů - rozhodnutím soudu - uplatněním zákonné domněnky

18 VLASTNICTVÍ BYTŮ pojem bytové jednotky dle zákona o vlastnictví bytů
vznik spoluvlastnictví budovy a vlastnictví jednotky - vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí - výstavbou jednotky na základě smlouvy o výstavbě - dohodou spoluvlastníků budovy, příp. dohodou o vypořádání sjm - rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví příp. rozhodnutím soudu o vypořádání společného jmění manželů vznik společenství vlastníků jednotek - v domech s nejméně pěti bytovými jednotkami - z toho nejméně tři ve vlastnictví různých vlastníků - právnická osoba, jenž se zapisuje do obchodního rejstříku - společenství je způsobilé právně jednat jen ve věcech souvisejících s nakládáním s bytovými jednotkami, resp. společnými prostory budovy - orgány společenství: shromáždění vlastníků, výbor společenství, další dle stanov výstavba domu: - zápis vlastnického práva do katastru záznamem - právní titul: smlouva o výstavbě - zákonné věcné břemeno k pozemku převody jednotek u bytových družstev: - v případě člena družstva a současně nájemce převod jen jemu - v případě nájemce, nečlena družstva zákonné předkupní právo

19 DRŽBA + DETENCE pojem držby: vydržení: pojem držby v novém OZ
- faktický, právem chráněný stav - držení věci (corporalis possessio) + vůle věc vlastnit (animus possidendi) - držba oprávněná (v dobré víře) vs. držba neoprávněná (ve zlé víře) - držba věci vs. držba práva vydržení: - pojem vydržení - vydržecí lhůta u movitých, nemovitých věcí (3, 10 let) pojem držby v novém OZ - bezprostřední nabytí držby (ujmutím se věci vlastní mocí) - odvozené nabytí držby (převodem od předchozího držitele) - řádná držba (zakládající se na platném právním důvodu) - poctivá držba (z přesvědčivého důvodu, že držiteli náleží právo) - pravá držba (domněnka řádné, poctivé a pravé držby) - ochrana držby (žaloba na ochranu držby, prekluzívní lhůta) zadržovací právo: - pojem zadržovacího práva, jen u věcí movitých - nezákonná detence (v případě zmocnění se věci násilně, či lstí) - zpeněžení zadržené věci

20 VĚCNÁ BŘEMENA pojem věcných břemen:
- práva k věci cizí a pojem věcných břemen - věcná břemena osobní - věcná břemena věcná nabytí věcných břemen - originární nabytí: vydržením, ze zákona, z rozhodnutí státního orgánu, děděním - derivativní nabytí: převodem smlouvou,děděním ze závěti další - předkupní právo jako věcné právo - zánik věcných břemen: smrtí f.o., či zánikem p.o. jen v případech, kdy právo náleželo výlučně této osobě; splynutím, zánikem nemovitosti; promlčením, není-li po dobu 10 let vykonáváno; smlouvou, rozhodnutím státního orgánu, ze zákona

21 NÁHRADA ŠKODY vznik nároku na náhradu škody:
- obecná prevenční povinnost; tři složky - porušení právní, zákonné či smluvní povinnosti ze strany škůdce - prokázání příčinné souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou - existence škody na zdraví, majetku vzniklá v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce - moderační právo soudu druhy odškodnění, které je škůdce povinen hradit: - náklady na odstranění hmotné škody (skutečná škoda) - zisk ušlý poškozenému v důsledku vzniklé škody (ušlý zisk) - bolestné a ztížení společenského uplatnění při škodě na zdraví (vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a zsu; hodnota bodu 120,-Kč) - odškodnění pozůstalých při usmrcení poškozeného (jednorázové částky od 85.000,-Kč do ,-Kč podle stupně příbuzenského vztahu) - účelně vynaložené náklady spojené s léčením - ztráta na výdělku vč. ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - náhrada nákladů na výživu pozůstalým poškozeného

22 ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY NÁHRADY ŠKODY
škoda způsobená těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání: - odpovědnost v závislosti na rozumových a volních schopnostech, společně a nerozdílně odpovídají zákonní zástupci - zproštění se odpovědnosti zákonných zástupců při prokázání, že náležitý dohled nezanedbali - odpovědnost za škody způsobené osobou, která se sama uvedla do stavu vylučující schopnost ovládat své jednání, resp. posoudit jeho následky škoda způsobená provozem dopravního prostředku: - odpovědnost za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu - odpovědnost provozovatele (§ 427 OZ) i řidiče (§ 420 OZ) - rozdělení škody podle podílů při střetu provozu více provozovatelů škoda způsobená na vnesených nebo odložených věcech: - odpovědnost za škodu za věci vnesené do ubytovacích zařízení - odpovědnost za škodu na odložených věcech na místech k tomu určených, resp. místech obvyklých - nemožnost zprostit se odpovědnosti jednostranným prohlášením ani dohodou - odpovědnost za peníze, klenoty, cennosti do výše stanovené nař. vlády č. 258/1995 Sb. (5.000,-Kč)

23 BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ kdo se na úkor jiného obohatí, je povinen obohacení vydat obohacení je majetkový prospěch získaný plněním - bez právního důvodu - z neplatného právního důvodu - z právního důvodu, který odpadl - z nepoctivých zdrojů bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám bezdůvodným obohacením není plnění z promlčeného dluhu je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, není-li to možné, peněžitá náhrada, vč. užitků z bezdůvodného obohacení

24 DĚDICKÉ PRÁVO obecná ustanovení:
- dědictví se nabývá smrtí zůstavitele - dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou důvodů - nenabude-li dědic dědictví ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu - dědic může dědictví odmítnout, ale jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn - k odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; taktéž nelze dědictví odmítnout zčásti - prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat - nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým vydědění: - nedědí ten, kdo se vůči zůstaviteli a jeho blízkým dopustil úmyslného trestného činu - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže - v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo ve stáří - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže trvale vede nezřízený život

25 DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA vs. ZE ZÁVĚTI
- 1. dědická skupina: zůstavitelovi děti a manžel, každý stejným dílem; nedědí-li děti, nabývají dědictví stejným dílem děti dětí - 2. dědická skupina: manžel, rodiče, spolubydlící se zůstavitelem po dobu min. jednoho roku, odkázáni výživou na zůstavitele, resp. o něj pečovali - 3. dědická skupina: zůstavitelovi sourozenci, spolubydlící (jako ve 2. sk.) - 4. dědická skupina: prarodiče zůstavitele, příp. jejich děti dědění ze závěti: - vlastnoruční závěť (náležitosti závěti) - závěť v písemné formě za účastni svědků (2 sv., 3 sv.) - závěť uzavřená před notářem - závěť a podíly zákonných dědiců vypořádání dědictví: - dědická dohoda, potvrzení nabytí dědictví soudem - ochrana oprávněného dědice

26 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO vznik závazkového vztahu:
- smluvní vznik závazkového vztahu - mimosmluvní vznik závazkového vztahu (náhrada škody, bezdůvodné obohacení) změny závazkového vztahu: - dohoda stran - prodlení dlužníka - prodlení věřitele - postoupení pohledávky - převzetí dluhu - přistoupení k dluhu zajištění závazků: - smluvní pokuta - ručení - dohoda o srážkách ze mzdy - zástavní smlouva - zajištění převodem práva - složení jistoty - uznání dluhu zánik závazků: - splnění dluhu - dohoda, narovnání - nemožnost plnění - uplynutí doby - smrt dlužníka, věřitele - započtení - výpověď - splynutí

27 KUPNÍ SMLOUVA, NÁJEMNÍ SMLOUVA
- podstatné náležitosti kupní smlouvy - přechod nebezpečí nahodilé zkázy či zhoršení na kupujícího - předkupní právo, právo zpětné koupě - odpovědnost za vady prodané věci (práva kupujícího, povinnosti prodávajícího) - odpovědnost z prodlení s úhradou ceny (práva prodávajícího, povinnosti kupujícího) - spotřebitelská kupní smlouva (na dálku, elektronicky, mimo obvyklé prostory, právo na odstoupení, nikoli však neomezené, výčet nepovolených ujednání v neprospěch spotřebitele) nájemní smlouva: - vznik nájmu bytu, podstatné náležitosti nájemní smlouvy - práva a povinnosti z nájmu bytu (vady, zpřístupnění, počet osob v bytě atd.) - přechod nájmu bytu (příbuzní vs. jiné osoby, písemný souhlas pronajímatele) - společný nájem bytu, společný nájem bytu manžely (obecní vs. družstevní byt) - zánik nájmu bytu (dohoda, výpověď, uplynutí doby) - výpovědní důvody z nájmu bytu (bez přivolení, s přivolením soudu) - zánik společného nájmu bytu manžely (obecní vs. družstevní byt) - bytové náhrady (náhradní byt, náhradní ubytování, přístřeší)

28 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO I.
soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně) mimo soudní soustavu: Ústavní soud pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení) - řízení před Ústavním soudem (abstraktní, konkrétní kontrola ústavnosti)

29 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO II.
věcná příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, jinak zbytek až na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od pěti let výše, zbytek na okresních soudech žaloba a její základní náležitosti (označení účastníků řízení, žalobní iterace, žalobní petit) průběh soudního jednání (zahájení, dokazování, koncentrace, rozhodnutí, poučení) dokazování a druhy důkazů (svědecká výpověď, listiny, ohledání, znalecké posudky aj.) druhy soudních rozhodnutí (usnesení, rozsudek vč. jeho zvláštních forem, platební rozkaz) řádné opravné prostředky (odvolání, odpor) mimořádné opravné prostředky (dovolání, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost)

30 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO III.
místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech soud místa bydliště žalovaného, resp. sídlo právnické osoby - v trestních věcech soud, v jehož obvodu došlo ke spáchání trestného činu základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada kasační - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada akuzační - zásada veřejnosti a ústnosti

31 OBECNÁ USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU
pojem obchodního práva: - povaha obchodního práva, působnost obchodního zákoníku (relativní vs. absolutní obchody) - struktura obchodního zákoníku, obchodní právo po - prameny obchodního práva (obchZ, ŽZ, ZIŘ aj.; po zák. č /2012) - vztah občanského a obchodního zákoníku (zásada subsidiarity vs. Speciality) pojem podnikání, podniku, podnikatele, obchodní firmy: - podnikání: soustavná činnost, samostatně prováděná podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku - podnik: věc hromadná, soubor hmotných, nehmotných i osobních složek podnikání - podnikatel: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoba podnikající na základě jiných oprávnění, osoba provozující zemědělskou činnost - obchodní firma: pojem, firma u fyzických osob, firma u právnických osob, náležitosti obchodní firmy (např. nezaměnitelnost), přechod, resp. převod firmy (vždy jen s podnikem)

32 OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH
pojem a druhy obchodních společností: - právnická osoba založená za účelem podnikání - znaky obchodní společnosti: sdružení osob, smluvní základ, za účelem dosažení zisku - osobní (osobní forma účasti společníků na podnikání, nepovinné vklady, ručení za závazky celým majetkem) vs. kapitálové obchodní společnosti (majetková účast společníků na podnikání, povinné vklady, vytváření základního kapitálu, omezená forma ručení) - druhy společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s r.o., akciová společnost; družstvo založení a vznik společnosti: - dvoufázový charakter založení společnosti; společenská smlouva vs. zakladatelská listina; - zápis do obchodního rejstříku (návrh nutné podat do 90 dnů od založení); vše formou notářského zápisu; - zpětné uznání jednání společníků před vznikem společnosti za jednání společnosti za předpokladu schválení tohoto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti základní kapitál a vklad společníka: - základní kapitál: souhrn všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků do společnosti - vklad společníka: souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) a jiných penězi ocenitelných hodnot vložených společníkem do společnosti s výjimkou závazku v podobě provedení prací či služeb (nepeněžitý vklad), vše za účelem nabytí či zvýšení účasti ve společnosti formou podílu - nepěněžitý vklad: věci movité (např. výrobní prostředky) i nemovité, nehmotné statky (např. know-how, průmyslová práva)

33 OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH
podíl společníka: - podíl společníka: vyjádření účasti společníka ve společnosti a z ní plynoucích práv a povinností - oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl - podíl může být předmětem občanskoprávních vztahů, může být převeden na jiného, může být předmětem zástavního práva, předmětem dědictví, může být rozdělen - kvalitativní stránka podílu: majetková práva a povinnosti (právo na podíl na zisku, právo na vypořádání, vkladová povinnost, povinnost kompenzovat ztráty společnosti) - nemajetková práva a povinnosti (právo podílet se na řízení společnosti, právo na informace, povinnost zdržet se konkurenčního jednání, povinnost účastnit se jednání orgánů společnosti) - kvantitativní stránka podílu: velikost podílu jako procentuelně vyjádřený rozsah, v němž společník vykonává svoje společenská práva - při zániku účasti společníka ve společnosti mu vzniká nárok na vypořádací podíl zánik společnosti: - zánik s likvidací - zánik bez likvidace při přeměnách společností (fúze, rozdělení) - převod jmění na společníka

34 OSOBNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
veřejná obchodní společnost: - společnost, kde alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem - společníkem v.o.s. může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba - vhodná pro drobné, střední formy podnikání, kde společníci spojují své individuální znalosti a dovednosti - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni společníci - zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem; komanditní společnost: - společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) - forma společnosti s dlouhou tradicí (již od 12. stol.), využívaná zejména v SRN a v Rakousku; bývá občas zařazována mezi tzv. smíšené společnosti s prvky jak osobních, tak kapitálových společností - statutární orgán: všichni komplementáři - komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad určený společenskou smlouvou, minimálně však Kč

35 KAPITÁLOVÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
společnost s ručením omezeným: - společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků - společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených části vkladů všech společníků - výše základního kapitálu: ,-Kč, výše vkladu společníka min ,-Kč - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: jeden nebo více jednatelů - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto kontrolní orgán, stanoví-li tak společenská smlouva akciová společnost: - společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě - společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, jednotliví akcionáři za závazky společnosti svým majetkem neručí - pojem akcie: cenný papír, s nimž jsou spojeno majetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na zisku společnosti (právo na dividendu) i nemajetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na řízení společnosti - druhy akcií: listinné vs. zaknihované akcie; na jméno vs. na majitele - výše základního kapitálu u a.s. bez veřejné nabídky akcii Kč, s veřejnou nabídkou akcii Kč - statutární orgán: představenstvo společnosti - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto povinný kontrolní orgán společnosti dohlížející na výkon působnosti představenstva

36 PÁR POZNÁMEK K NOVÉ ÚPRAVĚ OBCHODNÍCH KORPORACÍ
obecně: - nová úprava obsažena v zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, s účinností od - nový pojem obchodních korporací zahrnujících jak stávající obchodní společnosti, tak družstva - veškerá právní jednání týkající se vzniku, změny, zániku společností vyžadující písemnou formu s úředně ověřenými podpisy pod sankcí neplatnosti - subsidiární užití ustanovení o spolcích v novém občanském zákoníku jen při výslovném stanovení - statutární orgánem osobní společnosti je každý její společník k jednotlivým společnostem: - minimální vklad u společnosti s ručením omezeným činí 1,-Kč; na každou 1,-Kč vkladu připadá na valné hromadě společnosti 1 hlas - má-li s.r.o. více jednatelů, tvoří tito kolektivní orgán - podíl společníka na s.r.o. může být vyjádřen tzv. kmenovým listem (obdoba akcie) - výše základního kapitálu u s.r.o. není nadále stanovena, u akciové společnosti činí minimálně ,-Kč, ,- EUR - zavedení tzv. monistického systému vnitřní struktury a.s. se správní radou a ředitelem, a dualistického systému vnitřní struktury a.s. s představenstvem a dozorčí radou společnosti