Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilVlastimil Tichý
1
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. a 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: frontální výuka, kooperativní výuka, skupinová výuka, individuální výuka, individualizovaná výuka, exkurze, vycházka, výlet ORGANIZAČNÍ FORMY PRÁCE VY-32-INOVACE-PED-212
2
uspořádání podmínek k realizaci obsahu vyučování v jejichž rámci se používají různé vyučovací metody a různé vyučovací prostředky = nové obsahy = nové metody důležitá jsou tato hlediska: s kým a jak pracujeme kde výuka probíhá cíl výuky charakter látky
3
členění: dle vztahu učitel - žák frontální – hromadné vyučování, žáci spolu nespolupracují skupinové – kooperativní, požadujeme spolupráci individuální – 1 žák (ZUŠ) individualizovaná – 1 žák v kolektivu
4
podle místa doma exkurze pozemky praxe ve třídě laboratoře
5
podle času (délky trvání) vyučovací hodiny – základní výuková jednotka, která může být zkrácena (např. na národní škole), nebo prodloužená (tzv. dvouhodinovka –TV,Vv apod.) vyučovací bloky – vysokoškolská lekce, seminář, speciální kurz apod.
6
frontální výuka hromadné vyučování učitel pracuje s celou třídou plánovitě, soustavně a v určeném čase procesy vzájemného působení a komunikace jsou založeny na osobním kontaktu se třídou učitel poznává žáky, úroveň jejich vývoje i jejich specifické zvláštnosti má možnost uplatňovat individuální přístup k jednotlivým žákům důležité je dodržovat normy počtu žáků ve třídě
7
negativa: jeho absolutizace a mechanizace používání často navozuje jednotvárnost, která ubíjí zájem žáků a omezuje možnosti jejich vlastní aktivity učitel se při hromadném vyučování v systému vyučovacích hodin nezřídka orientuje k průměru, takže žáci nadprůměrní a také žáci podprůměrní, i žáci méně průbojní a nenápadní, se dostávají na okraj jeho pozornosti množství žáků ve třídě vede k omezení času, který může učitel věnovat jednotlivci
8
skupinová výuka taková organizační forma, kdy se vytvářejí malé skupiny žáků (3 – 5 členné), které spolupracují při řešení společného úkolu uplatňují se i pasivní a méně výkonní žáci, žáci nesmělí práce ve skupině přispívá k rozvíjení vlastností jako je ochota ke spolupráci, odpovědnost, kritičnost, tolerance, vlastní iniciativa apod. rozvíjí a upevňuje se dovednost spolupracovat, navzájem si pomáhat, vést diskuse, vyměňovat si názory, organizovat společnou práci
9
je třeba nově uspořádat prostor ve třídě pro skupinové vyučování jeho účinnost závisí na cílevědomém usměrňování práce skupin ve všech jejích etapách významným aspektem je výběr členů skupiny a sestavení skupin + více lidí komunikuje, spolupráce - hlučnost
10
kooperativní výuka je založeno na principu spolupráce při dosahování cílů výsledky jedince jsou podporovány činností celé skupiny a celá skupina má prospěch z činnosti jednotlivce vyšší kvalita, předpoklad k tomu, že jsou všichni zapojeni žáci jsou vedeni k tomu, aby si dokázali rozdělit sociální role, naplánovali si celou činnost, rozdělili si dílčí úkoly, naučili se radit si, pomáhat, kontrolovat jeden druhého, hodnotit přínos jednotlivých členů apod.
11
individualizovaná výuka je považováno za nestarší organizační formu výuky žáci jsou zpravidla shromážděni v jedné místnosti, jsou různého věku, různé úrovně vědomostí, jejich počet je různý jeden učitel vyučuje, resp. řídí činnost vždy jednotlivých žáků. Každý pracuje individuálně, navzájem nijak nespolupracují učivo je stanoveno pro každého žáka zvlášť, nejsou žádné společné učebnice ani jiné prostředky sdělování učiva
12
doba vyučování je volná, není přesně určena v časových jednotkách v průběhu dne ani během roku rozmístění žáků a věcných prostředků je libovolné a není nijak přesně určeno v současnosti se jedná např. trénink vrcholových sportovců, doučování, výuka cizího jazyka apod.
13
týmová výuka začalo se rozvíjet po druhé světové válce v USA podstatou je spolupráce více učitelů v rámci flexibilních žákovských skupin oborový tým – složený z učitelů stejné odbornosti všeoborový tým – složený z učitelů různých oborů příležitostný tým
14
otevřené vyučování v denním rozvrhu jsou vymezené bloky volné práce k dispozici je dostatečné množství výukových materiálů škola vytváří síť kontaktů s mimoškolním prostředím ( podnikatelé, občanská sdružení, zájmové organizace apod.) otevřená škola rychleji a účinněji reaguje na vnější podněty, podle kterých modifikuje svůj vzdělávací program vzdělání se stává veřejnou záležitostí (oproti tradiční škole)
15
diferencovaná výuka roztříděná vnitřní diferenciace – v rámci třídy (blízko ke skupinové formě) vnější diferenciace – roztřídění tříd např. 6.A sportovní třída, v rámci škol např. s rozšířenou výukou jazyků apod. individuální výuka jeden učitel a jeden žák např. v ZUŠ
16
projektová výuka systém činnosti učitele a žáka, při níž řeší problém nebo téma na základě vlastní volby (ale vždy z didaktickým záměrem) vychází z komplexní životní situace, souvisí s životní realitou
17
body projektové výuky: záměr projektu – konkretizace představ o smyslu projektu zpracování plánu – konkretizace do jednotlivých kroků provedení projektu – podle plánu, učitel spíše v pozadí vyhodnocení projektu – vyučující i žáci
18
projekty mohou být: individuální skupinové třídní školní Exkurze, výlety, vycházky jak metoda, tak organizační forma výuky výuka ve škole nesmí být odtržena od reality = vycházky, výlety, exkurze
19
vycházka – krátkodobá aktivita realizovaná v lokalitě školy k seznámení s konkrétním objektem, projektem apod. výlet – aktivita celodenního charakteru, zahrnuje přesun do jiné lokality a daným jevem. Může být i několikadenní
20
exkurze – aktivita úzce propojena na profesní orientaci přípravná fáze – zřejmý podíl žáků (odjezd, strava, přesun), učitel předem zdůvodní potencionální zapojení do výuky realizační fáze – hlavně dbát na bezpečnostní předpisy v daném objektu, státu apod. hodnotící fáze – po skončení exkurze zopakovat celý proces co viděli a zapojit získané poznatky do znalostí získaných ve škole
21
POUŽITÉ ZDROJE: www.glassschool.cz KALHOUS, Z. a OBST, O.: Školní didaktika. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 448s. ISBN 80-7178-253-X ČÁBALOVÁ, D.: Pedagogika. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-2993-0 PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 2.vyd. Praha: Portál, 1998. 328 s. ISBN 80-7178-252-1 Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2003
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.