Řízení a samospráva František Ježek Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání Západočeská univerzita v Plzni.

Prezentace na téma: "Řízení a samospráva František Ježek Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání Západočeská univerzita v Plzni."— Transkript prezentace:

1 Řízení a samospráva František Ježek Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání Západočeská univerzita v Plzni

2 Obsah  Proč je nutná reforma?  Cíle reformy řízení na jednotlivých úrovních  Metody a nástroje pro prosazení reformy řízení  Často kladené otázky

3 Proč je nutná reforma řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

4 Změny v typech ekonomiky Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Na počátku této fáze se nacházíme

5 Jak funguje znalostní společnost? Peníze Poznatky Výzkum (věda) Výzkum (věda) Inovace Lidé

6 Education at a Glance, OECD 2008

7 Problémy současného modelu  Systém samosprávného řízení vysokých škol se v zásadě osvědčil a cca 18 let fungoval, ale...  Různorodost institucí terciárního vzdělávání (univerzitní x neuniverzitní, veřejné x soukromé, oborové x univerzální, „národní“ x „regionální“) neumožňuje uplatnění jednoho modelu řízení.  Roste nespokojenost klíčových zaměstnavatelů – na trhu nenacházejí potřebné absolventy, a to při extrémně rychlém růstu počtu studujících.

8 Problémy současného modelu  Společnost znalostí má na terciární vzdělávání požadavky (spolupráce, transfer poznatků, inovace, vzdělávání na míru), které nejsou splnitelné při klasickém vnímání samosprávy v univerzitním sektoru.  Velikost institucí, rozsah partnerství, míra a závažnost rizik apod. vyžadují managerský přístup k řízení.  Vztah celku a součástí, postavení fakult a děkana, jejich pravomoci a odpovědnosti.

9 Mezinárodní zkušenosti a doporučení  Tertiary Education for the Knowledge Society. OECD Thematic Review of Tertiary Education: Synthesis Report, OECD 2008.  Díl 1., kapitola 3., str. 55 – 150.  Srovnávací tabulka modelů řízení pro 24 zemí.  Higher Education Governance in Europe. Policies, structures, funding and academic staff. Eurydice April 2008.  Většina zemí připravuje, provádí nebo již provedla změny k posílení vlivu externích aktérů na sektor terciárního vzdělávání.

10 Cíle reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

11 Cíle reformy  Ještě větší autonomie, ale také ještě větší odpovědnost pro instituce terciárního vzdělávání.  Model řízení v rámci obecných principů si volí instituce, nutný je soulad poslání instituce (výzkum, vzdělávání, profesní příprava) s modelem řízení.  Zvýšení role a vlivu externích aktérů, zejména u profesně orientovaných institucí.  V klíčových úkonech musí být uplatněn vliv vnitřních i vnějších aktérů.  Přejít od mikro-managementu ke strategickému managementu.

12 Cíle reformy  Správní rada – výrazné posílení role, zástupci všech skupin „stakeholders“ (stát, akademická obec, zaměstnavatelé a absolventi), významný růst pravomocí a odpovědnosti, včetně otázek personálních, rozhodující vliv na výběr rektora.  Akademické senáty – schvalování vnitřní legislativy, významná role hodnotící a kontrolní, podíl na řešení personálních otázek (volby), studijní plány.  Vědecká rada – koncepce VaV, kvalifikační růst, hodnotící činnost.  Rada pro terciární vzdělávání (obdoba RVV) ?

13 Clarkův trojúhelník Samospráva Externí aktéři Stát Státní strategie Akreditace a hodnocení Financování a sociální otázky Institucionální strategie Návrh programů a orientace VaV Vnitřní pravidla Finanční řízení Personální politika Legislativa Stav trhu práce Zájmy absolventů Konkurence- schopnost regionů Kultivace společnosti Tranfér poznatků

14 Metody a nástroje reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?

15 Metody a nástroje reformy  Bílá kniha terciárního vzdělávání – za zelenou knihu je možné považovat „Thematic Review“.  Strukturální fondy – individuální projekty národní v rámci OP VK – možnost analýz, případových a srovnávacích studií:  Reforma terciárního vzdělávání  Hodnocení kvality terciárního vzdělávání  Hodnocení výzkumu a vývoje  Podpora technického a přírodovědného vzdělávání  Diskuse s externími i interními aktéry.

16 Schéma – možné uspořádání

17 Často kladené otázky

18  BK omezuje samosprávu, ačkoliv tvrdí opak. Není pravda, neboťv BK je:  Snaha o vyšší autonomii v rozhodování o financích (investice do normativu, školné apod.).  Akreditace oblasti vzdělávání místo studijního programu, opuštění mechanismu reakreditací.  Jmenování docentů a profesorů (funkční místa).  Vnitřní uspořádání a struktura.  Oslabení se týká výběru rektora a schválení statutu.

19 Často kladené otázky  BK vystavuje vysoké školy politickému tlaku (správní rady). Není to pravda, neboť v BK jsou tyto mechanismy:  Správní rada jmenovaná Radou pro terciární vzdělávání (neodvolatelní členové na šest let s rotací po dvou letech).  Zastoupení volených členů akademické obce.  Smlouva o výkonu funkce člena správní rady.

20 Často kladené otázky  BK oslabuje vliv studentů na chod vysoké školy. Není to pravda, neboť v BK zůstávají výsostné aktivity studentů:  Podstatný vliv mají studenti i nadále na tvorbu vnitřní legislativy.  Významně se počítá s účasti studentů na hodnocení vzdělávací činnosti a hodnocení servisních činností.  Počítá se s širokým spolkovým životem studentů a jejich podílu na kulturní a sportovní činnosti.  Jedinou vážnou překážkou je velmi nízký zájem studentů o tyto činnosti, resp. slabý mandát jejich zástupců.

21 Otázky a komentáře  Proč panuje ve vysokém školství tak silná nedůvěra ke strategickému managementu (viz formálnost a nezávaznost jednání o dlouhodobých záměrech a jejich aktualizacích)?  Jak zařídit, aby se i sektor terciárního vzdělávání ztotožnil s tezí „Co neměřím, neřídím“?  V nejbližších měsících mají akademické obce šanci pracovat na reformě nebo ji také důmyslně torpédovat. Platí: „Řada změn je nepříjemná, jste- li jejich pasívním příjemcem, ale tytéž změny mohou být zajímavé, jste-li jejich aktivním realizátorem“.

22 Education at a Glance, OECD 2008

23