EKONOMIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE

Prezentace na téma: "EKONOMIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE"— Transkript prezentace:

1 EKONOMIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁKLADNÍ POJMY A DEFINICE
Ing. Ivana Vaňková, Ph.D. 2014/2015

2 Literatura k předmětu Základní literatura:
BOUKAL, Petr a kol. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN STEJSKAL, Jan a Helena KUVÍKOVÁ a Kateřina MAŤATKOVÁ. Neziskové organizace - vybrané problémy ekonomiky s. ISBN ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing pro neziskové organizace. Praha: Grada, s. ISBN

3 Literatura k předmětu Centrum pro výzkum neziskového sektoru
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Neziskovky.cz

4 Literatura k předmětu Doporučená literatura:
BACHMANN, Pavel. Management neziskové organizace. Hradec Králové: Gaudeamus, s. ISBN HUNČOVÁ, Magdaléna. Ekonomický rozměr občanské společnosti. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ISBN HYÁNEK, Vladimír. Neziskové organizace: teorie a mýty. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN STUCHLÍKOVÁ Helena a Sofia KOMRSKOVÁ. Zdaňování neziskových organizací. Zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností. Olomouc: ANAG, ISBN

5 Legislativní normy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předdisů. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů.

6 Obsah předmětu Ekonomika neziskových organizací – základní pojmy a definice Pozice neziskových organizací v národním hospodářství Úloha a opodstatnění existence neziskových organizací. Historické souvislosti v neziskovém sektoru v českých zemích. Typologie neziskových organizací v ČR. Základní charakteristika nestátních neziskových organizací. Základní charakteristika státních (veřejných) neziskových organizací. Řízení jako ekonomický nástroj v neziskových organizacích. Marketing neziskových organizací. Fundraising neziskových organizací. Management neziskových organizací. Finance neziskových organizací, daňové asignace. Daně a účetnictví pro neziskové organizace.

7 EKONOMIKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ
Soubor charakteristik, ke kterým patří způsoby rozhodování, druhy rozhodovacích mechanismů a nástrojů, vlastnické vztahy, které popisují fungování neziskových organizací v platném právním prostoru.

8 Vymezení pojmů „neziskovost“
ZISK – rozdíl mezi příjmy (tržbami) firmy a jejími náklady. Zisk normální neboli účetní. Zisk ekonomický. Neziskovost – jedná se o činnosti, které nemají za účel přinést zisk tomu, kde vložil do takové činnosti kapitál, ale mají jiný účel a užitek (nikoliv však osobní povahy). Neziskovost ale neznamená, že by organizace byly zcela vyloučeny z uvažování v ekonomických souvislostech, nebo že by jim bylo znemožněno vytvořit účetní zisk.

9 Teoretické vymezení pojmu nezisková organizace
L.M. Salomon definuje NO jako právnické osoby, které jsou subjekty soukromého práva, nerozdělují případně vytvořený zisk mezi své zakladatele ani členy svých orgánů, jsou samosprávné a jsou nadány vysokou mírou dobrovolnosti. R. Duben chápe NO jako významnou oblast společenské činnosti, která úzce souvisí s neveřejným zájmem, zabývající se činností vykonávanou převážně dobrovolně členy zájmových skupin a různých občanských iniciativ. O tuto činnost nemá soukromé podnikání zpravidla velký zájem z důvodu malé nebo žádné motivace. O. Broukal vymezuje NO jako subjekty, jejichž primárním cílem je dosažení přímého užitku prostřednictvím předem vymezené produkce služby nebo distribuce statků, přičemž hlavním motivem jejich činnosti není tvorba zisku k přerozdělování mezi jejich vlastníky, správce nebo zakladatele. NO mohou zisk tvořit, ale musí jej vložit k rozvoji a plnění cílů organizace.

10 Teoretické vymezení pojmu nezisková organizace
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. §17 a: Veřejně prospěšný poplatník je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Veřejně prospěšným poplatníkem není obchodní korporace, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.

11 Pojem „Veřejná prospěšnost“
§ 146 NOZ vymezuje pojem veřejná prospěšnost následovně: „ Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu“. Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, na základě splnění zákonných podmínek.

12 SOCIO-EKONOMICKÝ PROSTOR NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Při analýze socio-ekonomického prostoru můžeme využít sektorové modely: Model finančních toků – Musgrave (1994), Třísektorový model společnosti – Schwarze (1996), Sektorový model NH (Strecková, Y., Malý, I., 1998), Čtyřsektorový model „welfare mix“ (Pestoff, V.A., 1995).

13 ZAŘAZENÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ DO KOMPLEXU NH
Zdroj: STRECKOVÁ, Yvonne a Ivan MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi.

14 Teoretické vymezení neziskového sektoru
Většina ekonomů z oblasti veřejné ekonomiky chápe neziskový sektor jako sektor, který zahrnuje veřejný neziskový sektor a soukromý neziskový sektor. Typologie institucí ve veřejném a soukromém neziskovém sektoru: Veřejný sektor Organizační složky státu, krajů, obcí, Příspěvkové organizace státu, krajů, obcí, Veřejnoprávní instituce. Neziskový (non-profit) sektor Nadace a nadační fondy, Spolky, Církve a náboženské společnosti, Politické strany a politická hnutí, Ústavy.

15 Členění národního hospodářství dle V. A. Pestoffa

16 Kritéria členění NH dle V. A. Pestoffa
Kritérium financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový, Kritérium vlastnictví na sektor soukromý a veřejný, Kritérium míry formalizace na sektor formální a neformální.

17 Základní charakteristika sektorů

18 VELIKOST JEDNOTLIVÝCH SEKTORU V ČR, 2009-2012
Organizační struktura NH k 2009 2010 2011 2012 Registrované subjekty celkem z toho podle sektorů: veřejné podniky a korporace 2 006 1 897 1 926 1 884 soukromé podniky a korporace z toho pod zahraniční kontrolou vládní instituce 17 989 17 956 17 693 17 601 neziskové instituce sloužící domácnostem domácnosti

19 Právní formy a počty nNO – dle statistik ČSÚ (2014)
Kód právní formy Název právní formy Počet zpravodajských jednotek v roce 2007 2008 2009 2010 2011 117 Nadace Foundation 302 379 413 434 435 118 Nadační fond Endowment fund 697 966 1 061 1 129 1 195 141 Obecně prospěšná společnost Generally benefical company 879 1 035 1 508 1 671 1 848 641 Školská právnická osoba School legal person 120 130 140 159 172 701 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Association (club, union, etc) 43 717 45 690 61 919 66 259 70 292 711 Politická strana, politické hnutí Political party, political movement 65 78 137 134 142 721 Církevní organizace Church organization 3 323 4 015 4 216 4 251 4 277 731 Organizační jednotka sdružení Organizational unit of association 21 914 26 594 29 130 29 586 30 166 741 Stavovská organizace - profesní komora Professional organization - chamber 20 751 Zájmové sdružení právnických osob Association of legal entities 433 613 588 783 836 761 Honební společenstvo Hunting community 3 133 3 952 4 014 4 029 Celkem Total 74 603 83 472

20 Neziskové instituce sloužící domácnostem Zdroj: ČSÚ, 2014.

21 Právní formy a počty nestátních NO – www.neziskovky.cz

22 Právní formy a počty nestátních NO – www.neziskovky.cz

23 Charakteristika NNO Organizace: Formálně institucionalizované,
Soukromé, Neziskové, Samosprávné, Dobrovolné. Veřejně prospěšné organizace. Vzájemně prospěšné organizace.

24 Funkce NNO ve společnosti
Lepší předpoklady pro poskytování služeb u vybraných skupin obyvatelstva. Vyšší důvěryhodnost. Hlídací pes demokracie. Pružnost v rámci přijetí rozhodnutí. Zaměstnanost.

25 Funkce NNO ve společnosti dle Friče
Participativní, Servisní.

26 Specifika soukromého neziskového sektoru
Sledovaný zájem → Typ aktivit ↓ Vzájemná prospěšnost Obecná prospěšnost Servisní aktivity 1. Servisní vzájemně prospěšné neziskové organizace sport rekreace komunitní rozvoj zájmové spolky 2. Servisní obecně prospěšné neziskové organizace sociální a zdravotní péče vzdělávání humanitární pomoc, charita Advokační aktivity 3. Advokační vzájemně prospěšné neziskové organizace odbory zaměstnavatelské svazy profesní organizace (svazy) 4. Advokační obecně prospěšné neziskové organizace ochrana životního prostředí ochrana lidských práv ochrana občanských práv (práv spotřebitelů)

27 Funkce soukromého neziskového sektoru
Sociální funkce, Politická funkce, Ekonomická funkce.

28 Přednosti soukromého neziskového sektoru
Generujících buď minimální nebo vůbec žádný zisk. Vyžadujících vcítění se do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci. Vyžadujících celostní přístup. Předpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům. Předpokládajících značnou důvěru na straně klientů, vyžadujících dobrovolnou práci. Jejichž cílem je získání finančních podpor prostřednictvím darů. Zahrnujících uplatnění morálních kritérií a individuální odpovědnosti ve vykonávané činnosti.

29 Selhání soukromého neziskového sektoru
Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů. Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné. Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků. Hrozba byrokratizace činnosti neziskových organizací. Nejistota a nestabilita občanského sektoru. Zástěrka pro krytí ziskového motivu.

30 Vztah soukromého sektoru a státu
Kooperativní model vychází z předpokladu, že vzájemná spolupráce je efektivnější než konflikt. Rozlišujeme dva scénáře: Scénář průběžné spolupráce. Scénář odložené spolupráce.

31 Vztah soukromého sektoru a státu
Konfliktní model vychází ze situace, kdy stát neakceptuje snahu NO jako legitimní, snaží se jejich činnostem klást různé překážky a podporuje své organizační složky a příspěvkové organizace.