SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk

2 SOUD nezávislý a nestranný státní orgán vykonávající soudní moc
je určen k tomu, aby poskytoval občanům právní ochranu, rozhoduje o vině a trestu za trestné činy rozhodování soudu se děje prostřednictvím soudců soudy zasahují: v občanskoprávním řízení – rozhodují, na čí straně je právo (odpůrce x navrhovatel) v trestním řízení – rozhodují o vině, nevině, příp. míře zavinění (obžalovaný x státní zástupce) ve správním řízení - přezkoumávají akty orgánů veřejné správy soustava soudů ČR: obecné soudy – nejvyšší, vrchní, krajský, okresní zvláštní soudy – ústavní, nejvyšší správní

3 SOUD úkolem soudů je autoritativně rozhodovat o návrzích, jako je žaloba nebo obžaloba - konkrétní rozhodnutí pak činí zejména v jednodušších případech samosoudce, což je vždy profesionální soudce, nebo ve složitějších záležitostech soudní senát (většinou tříčlenný) rozhodování soudu je zásadně veřejné - pouze někdy může být v zájmu ochrany mladistvých osob či veřejného pořádku veřejnost z konkrétního jednání vyloučena při soudním jednání se dbá na jeho důstojnost, a proto je v ní mj. umístěn státní znak a soudci soudí v talárech administrativní chod soudního oddělení zabezpečuje jeho kancelář, složená ze zapisovatelek a vedoucí kanceláře, v každé soudní budově pak pořádek udržuje justiční stráž státní správy soudů vykonává na centrální úrovni i u jednotlivých soudů (přímo nebo prostřednictvím jejich předsedů) Ministerstvo spravedlnosti

4 ÚSTAVNÍ SOUD jeho základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základním (ústavním) právům fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky sídlem soudu je Brno patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu, funkční období ústavního soudce je 10 let soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (věk nad 40 let), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání – je možné opakované jmenování téže osoby rozhoduje např. o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony a rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy

5 NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD spolu s Nejvyšším soudem je vrcholným orgánem soudní moci v České republice sídlí v Brně, činnost zahájil v r. 2003 zabývá se agendou správního soudnictví, napadení voleb, rozpuštění politických subjektů, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy a dalších záležitostí představuje kárný soud pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů skládá se z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády), dvou předsedů kolegií (finančně-správní, sociálně-správní), předsedů senátů (9) a soudců – celkem 28 předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie, předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení

6 NEJVYŠŠÍ SOUD sídlí v Brně
skládá se z předsedy a místopředsedů, ty jmenuje prezident republiky, z předsedů kolegií, předsedů senátů a z dalších soudců (celkem 64) soudcem může být jmenován právník s nejméně desetiletou odbornou praxí - soudci tvoří dvě kolegia (trestní a občanskoprávní a obchodní) předsedy kolegií, stejně jako dva členy Rady Justiční akademie, jmenuje předseda soudu - každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho asistenta, který pak z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení základem činnosti je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů - o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona rozhoduje buď v senátech složených z předsedy a dvou soudců, nebo ve velkých senátech kolegií, které se skládají z předsedy a dalších osmi soudců daného kolegia

7 ÚSTAVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SOUD

8 VRCHNÍ SOUDY zřízeny jsou dva – v Praze (96 soudců) a v Olomouci (46 soudců) rozhodují v senátech složených z předsedy senátu a ze dvou soudců jejich jedinou agendou je rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v prvním stupni – jde zejména o nejzávažnější trestné činy, autorskoprávní a některé obchodní spory, insolvenční řízení nebo o věci ochrany osobnosti

9 KRAJSKÉ A OKRESNÍ SOUDY
v ČR existuje 8 krajských soudů - Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě krajské soudy rozhodují ve druhém stupni o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, dále např. rozhodují v některých obchodních věcech, v insolvenčním řízení, v autorskoprávních sporech a ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech v ČR existuje celkem 86 okresních soudů - 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů a v Brně městský soud okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně

10 KRAJSKÉ SOUDY MĚSTSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, KRAJSKÝ SOUD V PLZNI, KRAJSKÝ SOUD V ÚSTÍ NAD LABEM, KRAJSKÝ SOUD V HRADCI KRÁLOVÉ, KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ, KRAJSKÝ SOUD V OSTRAVĚ

11

12 SOUDCE adept připravující se tříletou právní praxí u soudu na výkon funkce soudce je justiční čekatel české soudce jmenuje prezident republiky podmínky: státní občanství České republiky, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk nejméně 30 let, české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva, složení justiční zkoušky, zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude funkce soudce řádně zastávána a souhlas s ustanovením za soudce a s přidělením ke konkrétnímu soudu je při výkonu své funkce zcela nezávislý a je vázán pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, je ale povinen je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, musí zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu své funkce

13 ve svém životě se musí zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů – např. se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu a nesmí zastupovat účastníky soudního řízení musí zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným právníkům, zaměstnancům soudu či účastníkům řízení je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí funkce soudce zaniká, mimo případy smrti a dobrovolného vzdání se funkce, zejména koncem roku, v němž soudce dovrší 70 let soudce nelze přímo odvolat, ale je odpovědný za případné kárné provinění - podle závažnosti lze soudci uložit kárné opatření ve formě důtky, snížení platu až o 30 % na dobu určitou, odvolání z funkce předsedy senátu nebo úplné odvolání z funkce soudce mají jisté omezené imunity ve vztahu k trestnímu řízení - orgán činný v trestním řízení musí vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti a předsedu daného soudu, pokud pak jde o trestní stíhání pro čin spáchaný při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s tím, je možné soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky soudce Ústavního soudu vůbec nelze stíhat pro přestupek, trestně stíhat je pak lze jen se souhlasem Senátu, jestliže ten souhlas odepře, je trestní stíhání navždy vyloučeno

14 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Soud