Zánik říše západořímské

Prezentace na téma: "Zánik říše západořímské"— Transkript prezentace:

1 Zánik říše západořímské
476 poslední římský císař odevzdal vládu germánskému náčelníkovi Odoakerovi a západořímská říše tak zaniká ve skutečnosti se však říše rozpadala dlouhý čas, protože nedokázala odolávat náporu germánských kmenů, které se na přelomu 4 a 5 století pronikali na její území a postupně se na něm usazovali příchod germánských kmenů do oblasti západořímské byl součástí takzvaného stěhování národů.

2 Stěhování národů velké stěhování národů změnilo osídlení Evropy
začalo přesuny kmenů na území východní Evropy ve 2. století a skončilo usazením Maďarů v Podunajské nížině na přelomu 9. a 10. století Germáni byli nuceni opustit území, na kterých se zabydleli a ustupovali před nájezdy kočovných asijských Hunů na troskách římské říše začala už ve 4 století vznikat barbarská království, zakládali je většinou jednotlivé germánské kmeny mnohé z těchto říší neměly dlouhého trvání, část podlehla silnějším říším – byzantské a arabské, některé se staly součástí franské říše

3 Barbarské říše

4 Barbaři a římské dědictví
výrazem barbar označovali Římané všechny cizince, kteří měli jiné zvyky a vyznávali jiné hodnoty z jejich pohledu to byli lidé nevzdělaní a nekulturní Germáni a původní římské obyvatelstvo však spolu jen nebojovali, žili také vedle sebe, vzájemné soužití obě strany ovlivnilo způsobu, jakým Germáni přebírali římské kulturní dědictví nazýváme romanizace: přijímání křesťanství převzetí písma (později se z něj vyvinula latinka) latina se stala základem románských jazyků (italština, francouzština, španělština, portugalština,..)

5 Barbarizace západní Evropy
spolu s romanizací germánských kmenů probíhala také barbarizace bývalého západořímského území: výroba odlišných zbraní, šperkařství zaniká význam měst, hospodářský život se přesouvá na venkov úpadek některých řemesel a změna stavebního materiálu (kámen typický pro antiku vystřídalo dřevo)

6 úpadek měst stěhování národů barbarizace společnosti pokles významu vzdělání těžké životní podmínky v porovnání se zaniklou antickou civilizací jsou důvodem, proč se pro toto období vžilo pojmenování temná staletí

7 Středověk předěl mezi jednotlivými historickými obdobími se v různých pramenech liší jako začátek středověku je obvykle označován zánik západořímské říše roku 476 za jeho konec je považováno: objevení Ameriky roku 1462 dobytí Cařihradu (Istanbulu) Turky roku 1453 v našich dějinách je tímto předělem nástup Habsburků na český trůn roku 1526

8 Středověk dělíme na: raný středověk ( století) vrcholný středověk ( století) pozdní středověk přechod k novověku

9 vliv zaniklých antických civilizací (kultura, umění, vzdělanost)
Vlivy na utváření středověké Evropy mělo několik faktorů: vliv zaniklých antických civilizací (kultura, umění, vzdělanost) křesťanství způsob života; lenní věrnost (vazalská věrnost) společenské rozvrstvení (šlechta, svobodní a nesvobodní obyvatelé)

10 feudální systém základem přídavného jména feudální je latinské slovo feudum, což znamená půda včetně poddaných feudální společnost byla založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství společenské uspořádání bylo založeno na lenních (vazalských) vztazích jejím hlavním principem byla věrnost leníci (držitelé léna) slíbili králi věrnost a vojenskou pomoc, on jim za to propůjčil feudum (půdu i s dělníky) leníci žili z práce těch, kteří na půdě pracovali, nutili je k odevzdávání určité dávky (část výnosů z půdy), za to byli chráněni před voj. nebezpečím leníci museli vydržovat krále i jeho dvůr (panovník a dvůr se stěhovali) později se z leníků stala šlechta a z půdy jim propůjčené se stala jejich vlastní dědičná půda a z poddaných, kteří vznikli z původně svobodných rolníků se stali otroci poddaní museli pracovat, odevzdávat daň králi, rentu šlechtici (pův. naturálie, později peníze) a později ještě desátky církvi

11 Organizace křesťanské církve
v 5. století začali křesťanství přijímat i pohanští Germáni a postupně pronikalo do dalších evropských zemí staré pohanské zvyky, např. uctívání pramenů, stromů a kamenů jako božstev a zaklínání si však prostí lidé zachovali ještě po celá staletí v průběhu středověku se křesťanství stalo součástí života lidí - s křesťanskými obřady byly spojeny všechny důležité události v životě člověka – křest, svatba i smrt člověka protože se nové náboženství rychle šířilo, bylo potřeba zorganizovat křesťanské společenství toto organizované společenství se nazývá církev v čele stojí od 5. století papež, následují kardinálové, arcibiskupové, biskupové a faráři už na počátku středověku se vytvořila dvě hlavní centra, první v Římě. druhé v Konstantinopoli v 11. století (1054) došlo k definitivnímu rozdělení církve na: západní – katolickou – hlavou je papež, sídlil a dodnes sídlí v Římě východní – pravoslavnou (ortodoxní) – hlavou byly a jsou dodnes patriarchové v jednotlivých zemích.