Prioritizace a rizikovost kontaminovaných míst a Národní inventarizace kontaminovaných míst v ČR Marta Martínková.

Prezentace na téma: "Prioritizace a rizikovost kontaminovaných míst a Národní inventarizace kontaminovaných míst v ČR Marta Martínková."— Transkript prezentace:

1 Prioritizace a rizikovost kontaminovaných míst a Národní inventarizace kontaminovaných míst v ČR Marta Martínková

2 Rizikovost kontaminovaného místa znamená… do jaké míry je dané kontaminované místo rizikové (pro člověka a ekosystémy).

3 Priorita kontaminovaného místa znamená… jak je dané kontaminované místo důležité řešit.

4 SEKM: riziko kvalitativní  Neznámé riziko je definováno jako riziko, které není známo ani se nedá s vysokou pravděpodobností předpokládat. Lokality s neznámým rizikem jsou považovány v rámci hodnocení rizikovosti v systému SEKM v současné době za nejrizikovější. Většinou se jedná o černé skládky s lokálním významem. Na druhou stranu je přiřazeno neznámé riziko významným kontaminovaným místům.  Extrémní riziko je definováno jako riziko, kde působení kontaminace je extrémně silné, časově pravidelné nebo i periodicky se opakující. Znečištění má formu, při níž dochází k vyluhování a migraci kontaminantů do vod.  Vysoké riziko - působení zátěže je silné, časově nepravidelné, dočasné. Polutanty se mohou akumulovat v rostlinách či zvířatech v koncentracích, které představují neakceptovatelné riziko. Je prokázaná či vysoce pravděpodobná kontaminace povrchových vod či zdrojů pitné vody.

5 SEKM: riziko kvalitativní –pokrač.  Střední riziko je riziko na hranici přípustného limitu. Pracovníci pracují na lokalitě pouze dočasně s relativně krátkou dobou expozice. Hranice limitů pro horninové prostředí, vody. Znečištění nízce toxických polutantů zasahuje nesaturovanou zónu a lze je v současné době sanovat. Potenciální možnost ohrožení jednotlivých typů zdrojů vody. Ve vzdálenosti 2km po směru proudění v puklinovém kolektoru či do 1km v průlinovém kolektoru není voda využívána jako pitná či pro jiné citlivé účely. Potenciálně mohou být ohroženy či mírně poškozeny (ne zničeny) některé biotopy.  Nízké riziko je srovnatelné s relativními normativy, např. hygienickými limity pro pracovní prostředí. U povrchových vod je znečištění na hranici limitu pro ostatní povrchové vody. Jedná se o znečištění nízce toxickými polutanty. Zasahuje nesaturovanou zónu, ale lze je lehce sanovat. Koncentrace látek na lokalitě nepřesahují kritérium C. Lokalita není zemědělsky využívána. Nehrozí migrace polutantů mimo lokalitu v koncentracích přesahujících kritérium B.  Žádné - (zanedbatelné, neškodné) riziko nulové.

6 Bylo prokázáno, že hodnota atributu kvalitativní riziko SEKM je nesourodá pouze v případě kontaminovaných míst typu komunální skládka. Pro ostatní typy zátěží není zatížena systémovou chybou.

7 Na základě informací, které byly vyplněny do tzv. souhrnného formuláře se zařadí dané kontaminované místo do skupiny: A – riziko aktuální P – riziko potenciální N – není nutný žádný zásah a kontaminovanému místu je přiřazena priorita v rámci skupiny Propojení rizikovosti a prioritizace (Tylčer et al. 2006):

8 Tylčer 2006 „Jaký postup je potřebný na této lokalitě, aby přestala být problematickou?“

9 Tematická strategie EU na ochranu půdy:  společná definice ve směrnici a společný seznam znečišťujících činností,  členské státy zavedou registry kontaminovaných míst, registry kontaminovaných míst,  členské státy ustanoví národní strategii odstraňování kontaminace včetně mechanismů pro „osiřelé“ lokality.

10 Rešerše realizace evidence kontaminovaných míst  html presentace na CD-ROM  včetně volně přístupných zdrojových dokumentů  Návrh rámcové směrnice o ochraně půdy  8 evropských zemí + Kanada a Austrálie

11

12

13 Registr kontaminovaných ploch ÚKZÚZ: možné využití při národní inventarizaci kontaminovaných míst Informace o dopadech kontaminovaných míst na ŽP Využití při národní inventarizaci kontaminovaných míst

14 Analýza Registru kontaminovaných ploch ÚKZÚZ Společný metodický přístup: Pro řešení byla k dispozici databáze za období 1990 až 2004 pro následující prvky: As (2008), Be, Cr (2008), Cd (2007), Co, Cu, Hg (2008), Mo, Ni, Pb, V a Zn.  Odběrné body byly přiřazeny katastrálním územím.  Každé katastrální území je charakterizováno nejvyšší zjištěnou koncentrací daného prvku.  Statistická průzkumová analýza.  Zpracování datového obsahu SEKM.

15

16 Analýza Registru kontaminovaných ploch ÚKZÚZ Společný metodický přístup (pokrač.): Podrobnější analýza: popis možných přirozených zdrojů daného prvku a případné navazující důlní činnosti, popis případného zdroje kontaminace, zjištění koncentrací daného prvku podle ÚKZÚZ v okolí.

17 Zvýšené koncentrace Cr přirozeného původu: durbachity Třebíčského masívu Zvýšené koncentrace rtuti v okolí Nového Jičína a lokalizace kontaminovaného místa Autopal Nový Jičín

18 Výsledky analýzy Registru kontaminovaných ploch ÚKZÚZ pro As, Hg a Cr Typ kontaminace: kontaminace arsenem jsou většinou kombinovaného původu, kontaminace rtutí a chromem jsou antropogenního původu. Katastrální území: Arsen: 751138 (Smolotely), 631604 (Drahlín), 693430 (Město Touškov), 726516 (Potůčky), 600024 (Hřebečná), 702536 (Bratřejov). Rtuť: 706183 (Nové Heřminovy), 603961 (Hrabí), 606669 (Bohušovice nad Ohří), 701521 (Kašperské Hory), 707546 (Šenov u Nového Jičína), 707431 (Nový Jičín, Horní Předměstí), 707511 (Žilina u Nového Jičína). Chrom: 716731 (Otrokovice), 636029 (Zlín), 767590 (Tlumačov na Moravě) a 617113 (Bystřice pod Hostýnem). Děkuji Vám za pozornost