Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly

Prezentace na téma: "Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly"— Transkript prezentace:

1 Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly
Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly. RNDr. Josef Pitner, Ph.D.

2 Hlavní body prezentace:
I. Aktuální situace v oblasti kvalifikace a vzdělávání pracovní síly v ČR II. Základní programové dokumenty, závazné pro oblast řízení lidských zdrojů III. Nedůležitější úkoly pro ČR

3 I. Aktuální situace v oblasti kvalifikace a vzdělávání pracovní síly v ČR
Výjimečně vysoký podíl osob s dokončeným vyšším středoškolským vzděláním Mimořádně nízký podíl osob s terciárním vzděláním Nízký podíl osob řazených do systému celoživotního vzdělávání Nízká míra „nedokončení školní docházky“ Základní problém vzdělávací soustavy: dovednosti získané v rámci prvotní profesní přípravy často nejsou v souladu s potřebami trhu práce, neboť osnovy i vlastní učební struktury nejsou dostatečně přizpůsobeny podmínkám moderní ekonomiky

4 II. Základní programové dokumenty, závazné pro oblast řízení lidských zdrojů
Evropská strategie zaměstnanosti Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR Národní akční plány zaměstnanosti Národní Lisabonský program

5 Nová politika zaměstnanosti EU
Princip: přerozdělovat ne pouze příjmy, ale rovněž i pracovní příležitosti vedoucí k vlastním příjmům Zásady: využívat část vyprodukovaného bohatství členských států na tvorbu nových pracovních příležitostí rozvíjet „sociální ekonomiku“ a odstraňovat „nepružnosti jednotlivých trhů práce“, a to především zkvalitněním systému vzdělávání a přípravy na povolání vytvořit systém celoživotního učení provázat systém vzdělávání s potřebami trhu práce zavádět pružnou organizaci práce usnadnit přístup nekvalifikované nebo málo kvalifikované pracovní síly na trh práce

6 Vývoj v „Evropské strategii zaměstnanosti“
Teprve od roku 1993 (Hlavní směry hospodářské politiky) 1997 – Amsterdam: vznik Evropské strategie zaměstnanosti (Národní akční plány zaměstnanosti – 4 pilíře: podpora zaměstnatelnosti, podpora podnikání, zvyšování adaptability, podpora rovných příležitostí) Směry zaměstnanosti Lisabonská strategie Brusel: Hlavní směry zaměstnanosti (10) Luxembourg: Integrované směry pro růst a pracovní místa

7 Hlavní cíle Lisabonské strategie.
Strategický cíl : „…stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech, schopnou trvale udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“. K tomu je potřeba, aby se: : zvýšila celková míra zaměstnanosti obyvatelstva Unie zlepšila kvalifikační úroveň pracovní síly. V roce 2010 alespoň 85% pracovní síly ve věku 22 let má mít vyšší středoškolské vzdělání, míra „nedokončení školní docházky nemá být vyšší než 10%, podíl osob zařazených do systému celoživotního učení má dosáhnout 12,5%, učební osnovy mají odpovídat podmínkám „znalostní společnosti“ i potřebám trhu práce

8 Národní akční plány zaměstnanosti
O jejich každoročním sestavování rozhodla Evropská rada v roce První vznikly v EU roce 1998, v ČR pak v roce 1999. V roce 2004 bylo rozhodnuto, že dále budou vytvářeny na tříletá období. Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 byl v ČR schválen vládou ČR v červenci 2004; v září 2005 byl doplněn Národním lisabonským programem na léta 2005 – 2008.

9 Revidovaná Lisabonská strategie
Zasedání Evropské rady na jaře 2005 Je cílena na zajištění vyššího hospodářského růstu a na růst zaměstnanosti Zaveden tříletý cyklus řízení, a to pomocí tzv. „Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa “ Členské země sestavují vlastní „Národní lisabonské programy“

10 Integrované směry pro růst a pracovní místa 2005 -2008
Sjednocují dřívější „Hlavní směry hospodářské politiky“ a „Hlavní směry zaměstnanosti“. Byly přijaty Evropskou radou v červnu 2006 a mají 3 části, členěné do 24 tzv. „integrovaných směrů“: Část makroekonomická (6 směrů – např. výdaje veřejných rozpočtů, daňové zatížení, důchodové systém, míra pracovního zapojení obyvatelstva) Část mikroekonomická (10 směrů – např. zlepšení podnikatelského prostředí, zlepšení daňové správy, podpora výzkumu, vývoje a inovací, rozvoj infrastruktury) Zaměstnanost (8 směrů – např. podpora mobility pracovní síly, prosazování rovných příležitostí, podpora vzdělávání, snižování nezaměstnanosti, vytváření „znalostní“ společnosti)

11 Národní Lisabonský program 2005 - 2008 (Národní program reforem ČR)
Schválen vládou ČR v září 2005 a obhájen v listopadu 2005 ve Výboru Evropské rady pro hospodářskou politiku zahrnuje 3 oblasti: část makroekonomickou, část mikroekonomickou a „politiku zaměstnanosti (a celkem 21 „integrovaných směrů)

12 Národní program reforem ČR - - oblast 3: Politika zaměstnanosti
Zahrnuje 3 celky a 17 prioritních opatření Flexibilita trhu práce (5 prioritních opatření) Začleňování na trhu práce (5 prioritních opatření) Vzdělávání (7 prioritních opatření)

13 Flexibilita trhu práce - prioritní opatření:
Rozšířit smluvní volnost v pracovně právních vztazích Snížit zákonné nemzdové náklady práce Zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek s cílem omezit nezaměstnanost a zvýšit pracovní motivaci nízkopříjmových skupin Zvýšit územní mobilitu Modernizovat politiku zaměstnanosti

14 Začleňování na trhu práce - prioritní opatření
Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce Zvýšit participaci starších osob na trhu práce Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací Zjednodušit přístup cizinců na trh práce

15 Vzdělávání - prioritní opatření
provést reformu obsahu školního vzdělávání Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí Zlepšit propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání Podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání Podporovat další vzdělávání ve firmách Zvýšit informační vzdělanost

16 Nedůležitější úkoly v oblasti vzdělávání
Výrazným způsobem zvýšit počet osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním Rozšířit podíl osob řazených do systému celoživotního učení osnovy a učební struktury více přizpůsobit podmínkám moderní ekonomiky a znalostní společnosti profesní přípravu lépe provázat s aktuálními i výhledovými potřebami trhu práce

17 Děkuji za pozornost.