Úmluva o právech dítěte a veřejný ochránce práv (vybraná témata) Mgr

Prezentace na téma: "Úmluva o právech dítěte a veřejný ochránce práv (vybraná témata) Mgr"— Transkript prezentace:

1 Úmluva o právech dítěte a veřejný ochránce práv (vybraná témata) Mgr
Úmluva o právech dítěte a veřejný ochránce práv (vybraná témata) Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.

2 Úmluva o právech dítěte Veřejný ochránce práv
zřízen zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv; první ochránce zvolen Chrání osoby před jednáním úřadů. Systematicky navštěvuje místa, kde se nalézají osoby omezené na svobodě. Poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace. Sleduje nucené navracení cizinců (zajištění, výkon vyhoštění, předání nebo průvoz zajištěných cizinců a trest vyhoštění cizinců). Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost Chrání děti, protože „dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením i po něm“ (preambule). Byť je poslání Úmluvy o právech dítěte a veřejného ochránce práv odlišné, mnohá témata řešená v praxi jsou stejná a vzájemně se proto vhodně doplňují.

3 Článek 1 Úmluvy o právech dítěte Praxe veřejného ochránce práv
DÍTĚ A DĚTSKÝ OMBUDSMAN Článek 1 Úmluvy o právech dítěte Praxe veřejného ochránce práv dítě = každá lidská bytost mladší osmnácti let (pokud zletilosti nedosáhne dříve) ČR nemá nezávislý kontrolní orgán, který by zároveň prošetřoval jednotlivé stížnosti dětí, event. je třeba posílit mandát ochránce a jeho zdroje (závěrečná doporučení ke 2. periodické zprávě, 2003) vstřícný přístup k dětem a náctiletým do dvaceti let od , osvěta (zatím jen desítky podání za rok) neformální vyřizování, rychlá a praktická pomoc přednášky, semináře pro děti ve školách (např. v rámci akce Zajímáte nás formou divadla) Ačkoli Česká republika prozatím stále nemá nezávislý kontrolní orgán Úmluvy, ochránce plní některé dílčí úkoly (zejména vyřizování stížností dětí či v omezené míře osvětu).

4 Článek 2 Úmluvy o právech dítěte Výzkum veřejného ochránce práv
DISKRIMINACE ROMSKÝCH DĚTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ Článek 2 Úmluvy o právech dítěte Výzkum veřejného ochránce práv zákaz diskriminace doporučení Výboru OSN pro práva dítěte (2003): osvětové kampaně k omezení diskriminačních praktik proti romskému obyvatelstvu Výbor je znepokojen neúměrně vysokým zastoupením romských dětí ve zvláštních školách. Výbor požaduje (2011) účinné zrušení jakýchkoli a veškerých forem segregace dětí romského původu. výzkum etnického složení žáků bývalých zvláštních škol (navazuje na rozsudek ESLP D.H. a ostatní vs. Česká republika z roku 2007) návštěva 67 náhodně vybraných bývalých zvláštních škol závěr: romské děti tvoří 32, resp. 35 % žáků (podíl v populaci 1,4 - 2,8 %) I přes obrovský mezinárodní tlak dle zjištění ochránce nepřímá diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělání pokračuje, náprava pokulhává.

5 Článek 9 Úmluvy o právech dítěte Činnost veřejného ochránce práv
DEINSTITUCIONALIZACE PÉČE O DĚTI Článek 9 Úmluvy o právech dítěte Činnost veřejného ochránce práv připomínkování novel zákona o sociálně právní ochraně dětí šetření konkrétních případů odebírání dětí z rodiny s důrazem na preventivní činnosti OSPOD provedeno 47 systematických návštěv zařízení pro děti (dětské domovy, kojenecké ústavy, dětské diagnostické ústavy, výchovné ústavy, ...) vydány Standardy péče o ohrožené děti a jejich rodiny (2012, aktualizace 2013) Výbor (2003) žádá posílení pěstounské péče namísto ústavní péče, prevenci Výbor (2011) vítá politiku deinstitucionalizace, nicméně zůstává hluboce znepokojen rostoucím počtem dětí umísťovaných do ústavní výchovy na základě předběžného opatření a také častým využíváním tohoto mimořádného opatření, které lze odvolat jen obtížně. Dobré nasměrování změn, jen vydržet a obezřetně vybírat pěstouny. Bohužel stoupá počet případů návratů dětí z pěstounské péče do ústavní pro zanedbání.

6 Umístění dítěte do zařízení ze sociálních důvodů
analýza 543 rozsudků při návštěvách 23 školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (2010 – 2012) sociální důvody druhým nejčastějším důvodem pro nařízení ústavní výchovy (201), hned po výchovných problémech nevhodné bydlení (neteče voda, nejde elektřina, plyn, nepořádek v bytě), finanční potíže - nezaměstnanost, předluženost, závislost na sociálních dávkách analýza 281 rozhodnutí o umístění dítěte do kojeneckého ústavu (6 navštívených) nezájem rodičů (152) sociální důvody (131), z toho 21 jen bytové problémy neschopnost rodičů postarat se o dítě (129) alkohol, drogy (89) zdravotní problém dítěte (64) psychiatrická diagnóza rodiče (19) týrání či zneužívání (16) § 971 odst. 3 občanského zákoníku: „Nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte … nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově, jestliže jsou jinak rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění dalších povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.“

7 Zjištění ochránce k umisťování dětí do zařízení (příčiny, problémy)
Neexistují efektivní nástroje prevence, které by předcházely nařízení ústavní výchovy - efektivní podpora rodin sociálně slabých, rodin s dětmi s výchovnými problémy či poruchami chování, které by směřovaly k zachování rodiny. Nedostatek sociálních služeb? Chybí koncepce sociálního bydlení (sociální důvody umístění). Náhradní institucionální péče je pravidlem, nikoli výjimkou, přestože má jít o krajní opatření (přednost náhradní rodinné péče před ústavní). Nedostatek (vhodných) pěstounů? Soudy v některých případech neodůvodňují vydaná předběžná opatření (Ústavní soud: porušení článku 36 Listiny i článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). OSPOD je často současně navrhovatelem ústavní výchovy i opatrovníkem dítěte v řízení. Kolize zájmů - zájmem dítěte totiž může být i ochrana jeho práva na rodinný život a setrvání v rodině. Soudy dosud nenaplňovaly právo dítěte být slyšeno v řízení, které zásadním způsobem ovlivní jeho další život (viz dále).

8 Článek 12 Úmluvy o právech dítěte Poznatky veřejného ochránce práv
PRÁVO DÍTĚTE BÝT SLYŠENO Článek 12 Úmluvy o právech dítěte Poznatky veřejného ochránce práv Výbor (2011) oceňuje právní zakotvení, nicméně je znepokojen, že je velmi rozšířené tradiční vnímání dětí jako objektů a nikoli jako subjektů práv, navíc ne všechna soudní a správní řízení, umožňují přímé vyslechnutí názorů dítěte. Výbor žádá komplexní právní úpravu a osvětové programy. šetření konkrétních stížností (a to i dětí) zejména v oblasti výkonu kolizního opatrovnictví Ústavní soud: od 12 let není zásadně důvod, aby v řízení o nařízení ústavní výchovy nebylo dítě vyslechnuto (shodně § 867 občanského zákoníku) Z 489 rozhodnutí o umístění dítěte do navštívených zařízení šlo v 347 případech o děti starší 12 let. Pouze v 69 případech (20 %) bylo dítě osobně slyšeno před soudem. Z individuálních šetření ochránce plyne zajímavý paradox: OSPOD buď s dítětem téměř nejedná, nebo naopak jen slepě tlumočí přání dítěte. Vhodnou inspirací je například Evropská úmluva o výkonu práv dětí.

9 Článek 19 Úmluvy o právech dítěte Poznatky veřejného ochránce práv
TĚLESNÉ TRESTY Článek 19 Úmluvy o právech dítěte Poznatky veřejného ochránce práv Výbor naléhá na ČR (2003 i 2011), aby čelila široce rozšířené toleranci vůči tělesným trestům, mj. formou osvětových a vzdělávacích programů pro veřejnost, a zajistila legislativně zákaz tělesných trestů ve všech prostředích, včetně rodiny. Ochránce v konkrétních případech prověřuje postup OSPOD ve vztahu k rodičům páchajícím násilí na dětech. § 884 občanského zákoníku: „Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte.“ § 59 odst. 1 písm. h) zákona o sociálně-právní ochraně dětí: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že … použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení.“ I když v české právní úpravě prozatím chybí výslovný zákaz tělesných trestů na dětech ve všech oblastech (včetně rodiny), považuji je za nepřijatelné.

10 Závěr aneb Úmluva a ochránce vedle sebe mají smysl
Úmluva o právech dítěte: je významným hybatelem ochrany práv dětí v mezinárodním měřítku pomáhá změnit vnitrostátní právní úpravy vyvíjí tlak na koncepční změny je významným argumentačním nástrojem při šetřeních ochránce Veřejný ochránce práv pak v mezích své působnosti dohlíží, aby v konkrétních případech postupu úřadů, praxi zařízení, kde jsou umístěny děti, a na poli diskriminace nebyla práva vymezená Úmluvou jen na papíře.

11 Děkuji Vám za pozornost. www. ochrance
Děkuji Vám za pozornost. informační linka: