Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Obor: Technické lyceum

Prezentace na téma: "Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Obor: Technické lyceum"— Transkript prezentace:

1 Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Obor: Technické lyceum
Předmět: Biologie Školní rok: 2013/ Třída: 2.L Voda Richard Gall

2 Voda na povrchu země Forma množství (mil. km3) procent z celku
Moře a oceány 1 370 97,25 % Ledovce 29 2,05 % Spodní voda 0,5 0,68 % Jezera 0,125 0,01 % Půdní vlhkost 0,065 0,005% V atmosféře 0,018 0,001% Řeky 0,0017 0,0001 %

3 Koloběh vody Již od počátku věků je voda v neustálém koloběhu

4 Vodní elektrárny Velký podíl celkové produkce elektřiny vykazují vodní elektrárny. Například v Norsku (99,5 %), Švýcarsku nebo v Kanadě. Důležité jsou dnes i přečerpávací vodní elektrárny, které akumulují energii a vyrovnávají rozdílnou spotřebu elektrické energie, hlavně z toho důvodu, že jaderné a tepelné elektrárny reagují na výkon odebíraný sítí mnohem pomaleji než elektrárny vodní. Mezi obnovitelnými zdroji energie v České republice dominují vodní elektrárny. Převážnou většinu obnovitelných zdrojů získává ČEZ nikoli díky solárním farmám či polím osázeným větrnými elektrárnami, ale pomocí vodních elektráren. V současné době 21 vodních děl vyrábí zhruba 83 % obnovitelné energie skupiny ČEZ . První vodní elektrárna byla postavena v Appletonu ve státě Wisconsin v USA v roce 1882. Výroba elektřiny je dnes převažujícím způsobem využití vodní energie.

5 Vodní elektrárny se dělí na :
Jezové (průtočné), jejichž spád je vytvořen jezem. Derivační (náhonové), jejichž spád je vytvořen umělým kanálem (náhonem). Přehradní (akumulační), jejichž spád je vytvořen pomocí přehrady. Přečerpávací, které slouží k vyvažování energetických špiček v rozvodné síti. Přečerpávací elektrárny mají dvě nádrže a v době přebytku energie v síti tuto energii spotřebovávají k čerpání vody ze spodní nádrže do nádrže horní,zatímco v době energetických špiček naopak průtokem vody z horní nádrže do spodní nádrže elektrickou energii vyrábějí. Přílivové, využívajícího periodického opakování přílivu a odlivu moře a tím vlastně kinetickou energii rotace Země Výhodou zejména přečerpávacích a přehradních vodních elektráren je jejich schopnost běžet v libovolných dobách podle potřeby, díky čemuž je možné je využívat pro vyrovnávání energetických špiček.

6 Geotermální energie Geotermální elektrárny využívají energii zemského jádra, kterou získávají z hlubokých vrtů do nitra Země. Z těchto vrtů je obvykle získávána pára nebo horká voda. Možnost stavby elektrárny je závislý na tektonických podmínkách dané lokality. Geotermální energie je nejčastěji uvolňována jako doprovodný jev sopečné aktivitě, což klade vysoké nároky na stavbu elektrárny v seismicky aktivních oblastech.

7 Přehrady Přehradní hráz :  je vodní dílo přehrazující vodní tok (řeku či potok) a zadržující vodu. Tím se vytváří přehradní nádrž. Přehradní nádrž  : je vodní nádrž, která vzniká umělým přehrazením vodního toku přehradní hrází. Slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům a rybolovu. 

8 Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³
Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Rozdíl mezi rybníkem a přehradní nádrží spočívá ve způsobu (nebo převažujícím způsobu) využití obou typů vodních nádrží. Rybník, jak už z názvu vyplývá, slouží k chovu ryb .Přehradní nádrž má naopak, v závislosti na důvodu vybudování, především účely vodárenské, energetické, retenční (zadržovací), závlahové, a jen okrajově pak je využívána k rekreaci, rybářství atd. Rybník bývá zpravidla mělčí a má menší rozlohu.

9 Ekologické dopady Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě. V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí. Typy hrází: Zemní (sypaná, naplavovaná, balvanitá) Betonová, železobetonová, zděná (gravitační, gravitační lehčená, pilířová, členěná, klenbová, se stálým poloměrem, se stálým středovým úhlem) Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě

10 Ochrana proti povodním:
Protipovodňová hráz je uměle vytvořená překážka, která ma za úkol odklonit či usměrnit rozvodněnou řeku nebo jiný vodní tok nebo vodní plochu. Protipovodňová ochrana nebo též protipovodňová opatření slouží k úplné eliminaci povodní nebo alespoň k minimalizaci povodňových škod. Obecně lze uvést, že jejich smyslem je vodu za vysokých vodních stavů akumulovat (nechat rozlít) mimo lidská sídla, a naopak v oblasti zástavby vodu z území co nejrychleji odvést.

11 Znečištění vody znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa; výrazně totiž omezuje přístup určité části lidské populace k pitné vodě. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů i ekosystémů v jejich okolí.  Pětina lidstva nemá přístup k nezávadné vodě. 2,6 miliardy lidí postrádá hygienické zázemí. Ve 20. století zmizelo 50% světových mokřadů. 3 miliony lidí ročně umírají na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (např. průjmová onemocnění a malárie), 90% z nich jsou děti do pěti let. O to nepříjemnější je skutečnost, že se zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat. Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností.

12 Roční spotřeba vody na osobu ve světě se odhaduje mezi 7 000 až 8 000 𝑚 3
Podle původu znečištění se voda dělí na: – přírodní (atmosférickou, podzemní, povrchovou), – odpadní (splaškovovou, srážkovou, průmyslovou). Znehodnocení vody může být způsobeno: - Sníženým obsahem kyslíku ve vodě (v porovnání s obsahem ve vodách čistých), - Výskytem znečišťujících (škodlivých) látek ve vodě, - Tepelným znečištěním

13 Děkuji za pozornost Zdroje: Link1, Link2, Link 3 + obrázky hledané googlem