 Lze jen s platným cestovním dokladem (identifikační průkaz – občanský průkaz, cestovní pas, včetně víza 30/90 dnů)  Občané EU mají možnost neomezeného.

Prezentace na téma: " Lze jen s platným cestovním dokladem (identifikační průkaz – občanský průkaz, cestovní pas, včetně víza 30/90 dnů)  Občané EU mají možnost neomezeného."— Transkript prezentace:

1

2  Lze jen s platným cestovním dokladem (identifikační průkaz – občanský průkaz, cestovní pas, včetně víza 30/90 dnů)  Občané EU mají možnost neomezeného pobytu  Dlouhodobý pobyt – prodlužování vízové povinnosti + legální důvod (studium, podnikání, zaměstnání)  Trvalý pobyt (po 5 letech pobytu na území ČR)

3 Azyl a uprchlictví  Institut azylu v kontextu s uprchlictvím jsou pojmy, které si jsou svým účelem velmi blízké - oba plní humanitární účely s cílem ochránit cizince před pronásledováním státními orgány založeném na nejrůznějších důvodech.  Pravidla pro přiznání národního statusu azylanta si každý stát určuje sám, v případě uprchlíků je to však odlišné – příslušná pravidla jsou totiž obsahově určena ustanoveními mezinárodních smluv: Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) a k ní se vážícího Newyorského protokolu (1967), tzv. Ženevská úmluva. Už z toho vyplývá, že institut uprchlictví je vlastně novodobá instituce a je smluvní povahy (státy se k poskytování ochrany zavázaly). Co se týče přiznávání statutu azylanta, jde naopak o instituci velmi starou, známa je již v období antiky a středověku. Institut uprchlictví je mnohem mladší, její jeho první zmínky nejsou starší než jedno století.  Dnes institut azylu/uprchlictví v nějaké podobě uplatňuje 144 států světa, často v podobě ústavních zákonů. Česká republika jej zakotvuje v čl. 43 Listiny základních práv a svobod. 144 států světa

4 Pobytový status  Nabytím právní moci rozhodnutí o udělení azylu získává právní postavení azylanta a po dobu trvání azylu zároveň trvalý pobyt na území České republiky (dále jen ČR). Další pobyt na území ČR se řídí požadavky zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, v platném znění, ale je povinen/povinna respektovat i ostatní zákony ČR a její právní řád. Od udělení statutu má obdobná práva a povinnosti jako občané ČR s několika výjimkami, souvisejícími zejména s právem volebním, zastáváním některých veřejných funkcí či možností sloužit v ozbrojených složkách a Armádě ČR.  Je povinen/na oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky či občanství jiného státu.  Pokud se později vzdá uděleného azylu, lze tak učinit písemným prohlášením doručeným ministerstvu. Doručení prohlášení zaniká udělený azyl okamžitě. Stane se tak osobou s postavením běžného cizince na území ČR a je povinen/na z něj vycestovat nebo si upravit svůj pobyt dle zákona o pobytu cizinců.

5 Zahájení řízení – žádost o udělení mezinárodní ochrany (MO)  Pokud zájem o statut MO podá žádost v ČR zaniká platnost víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,  Za asistence pracovníka OAMP je krátké době umožněno podat žádost o udělení mezinárodní ochrany, kde jsou žadatelé dotazováni na základní informace o osobě žadatel, jeho rodině, cestě do České republiky a na důvody, které vedly k opuštění země původu.  Jazyk řízení  Řízení o udělení mezinárodní ochrany je právo na jednání v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je žadatele schopen se dorozumět. Za tímto účelem je vždy ze strany OAMP obstarán tlumočník, který bude bezplatně tlumočit veškeré úkony související se správním řízením.  Při podání žádosti je žadatel požádán/a o sdělení, v jakém jazyce či jazycích si přeje vést řízení o mezinárodní ochraně a dokládat materiály do spisu.

6  Pronásledování (může získat ten cizinec, který se nemůže vrátit zpět do své země, neboť mu tam hrozí pronásledování kvůli jeho rase, národnosti, náboženství, politickému přesvědčení či polickým aktivitám nebo kvůli jeho příslušnosti k sociální skupině)  Návrat do vlastní země pro vás není možný, neboť vám v této zemi hrozí pronásledování. Toto pronásledování pak může různou podobu, vždy to ale musí být jednání natolik závažné, že ohrožuje přímo život, svobodu nebo základní lidská práva. Za pronásledování tak lze považovat např. fyzické nebo psychické násilí (mučení, bití, vydírání atd.), znásilnění nebo jiný způsob sexuálního násilí, intenzivní šikanu ze strany policie nebo jiných orgánů či osob, odsouzení k nepřiměřenému trestu nebo odsouzení k trestu v nespravedlivém řízení (bez možnosti hájit se, účastnit se řízení) atd.  K pronásledování došlo z jednoho z důvodů uvedených v zákoně o azylu: z důvodu vaší rasy, národnosti, náboženství, politického přesvědčení nebo politických aktivit nebo z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině. K udělení azylu tedy nestačí, pokud někdo v dané zemi žadatele neustále fyzicky napadá, mlátí nebo vyhrožuje např. proto, že od chce nějaké peníze. Stejně tak nestačí, pokud hrozí odsouzení k nepřiměřenému trestu a takový trest se vztahuje bez rozdílu na všechny obyvatele vaší země.  Sloučení rodiny  Špatného zacházení (návrat do země původu povede k tomu, že s vámi v této zemi bude špatně zacházeno)