Téma 1: Žák a jeho učení 4. část

Prezentace na téma: "Téma 1: Žák a jeho učení 4. část"— Transkript prezentace:

1 Téma 1: Žák a jeho učení 4. část
Pedagogika NPED034 Téma 1: Žák a jeho učení 4. část 1

2 Obsah: Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (pokračování)
Nadaní žáci a jejich specifika; jak poznat nadání? Možnosti uzpůsobení vzdělávání potřebám nadaných žáků Sociální aspekty učení Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status Sociálně podmíněné faktory ovlivňující učení Vliv aspirace na vzdělání a na status zaměstnání Selektivita ve vzdělávání Škola; sociální klima ve škole Skupina vrstevníků Další sociální skupiny, komunity, sociální sítě

3 Nadaní žáci Nadání zakládá také zvláštní vzdělávací potřebu; vzdělávání nadaných žáků je rovněž upraveno školským zákonem: Pro nadané žáky může škola organizovat rozšířenou výuku některých předmětů. Mohou studovat podle individuálního vzdělávacího plánu. Mohou být přeřazeni do vyššího ročníku bez absolvování předchozího (na žádost rodičů; nutné absolvování zkoušky a doporučení školského poradenského zařízení). 3

4 Co je to nadaný žák? Triádový model talentu(Mönks, 1992)
Rodina Škola Nadprůměrná schopnost Angažovanost v úkolu (motivace) Tvořivost Talent Vrstevníci

5 Specifika mimořádně nadaných žáků http://clanky. rvp
1. V pozitivním ohledu Jsou extrémně vyspělí v jakékoli oblasti učení a výkonu. Vykazují asynchronní vývoj. Mohou být významně napřed v některých oblastech a v jiných vykazovat věkově adekvátní, nebo dokonce opožděný vývoj (např. dokáží číst již ve třech letech, ale ještě v pěti si nedokáží zavázat tkaničky u bot). Mají na svůj věk širokou slovní zásobu a vyspělý verbální projev. Mají vynikající paměť. Některé věci se naučí neuvěřitelně rychle, bez pomoci druhých. 5

6 Pokrač. Zvládají složitější myšlenkové operace než jejich vrstevníci.
Vykazují schopnost práce s abstraktními myšlenkami s minimem konkrétní zkušenosti pro pochopení. Chápou vzorce, vztahy a souvislosti. Vždy přicházejí s "lepšími způsoby" řešení věcí. Navrhují je spolužákům, učitelům a dalším dospělým - ne vždy vhodným způsobem. Dávají přednost komplexním a náročným úkolům. Jsou schopni přenášet své vědomosti do nových situací a řešení problémů. Chtějí se podělit o vše, co vědí. Jsou zvědaví ve všem, co se děje okolo nich, kladou nekonečné otázky. Jsou nadšení a ostražití pozorovatelé.

7 Mají často mnoho (neobvyklých) zájmů, koníčků a sbírek.
Pokrač. Jsou horliví, někdy extrémně citliví či vznětliví. Dokáží být zcela pohlceni aktivitami či myšlenkami. Mají často mnoho (neobvyklých) zájmů, koníčků a sbírek. Jsou silně motivováni dělat věci, které je zajímají. Raději pracují nezávisle, někteří dokonce samostatně. Mají ohromnou míru energie. Mají cit pro krásno. Mívají zvýšený smysl pro spravedlnost, morálku a fair play. Zajímají se o globální problémy a vnímají je osobně. Mají sofistikovaný smysl pro humor. Rádi jsou ve vedení, mohou být přirozenou autoritou.

8 Specifika mimořádně nadaných žáků
2. V negativním ohledu Odmítají práci nebo pracují nedbale. Jsou nervózní při tempu práce třídy, které považují za nedostatečně aktivní nebo když nevidí jasný pokrok práce. Protestují proti rutinní a předvídatelné práci. Ptají se na choulostivé otázky, vyžadují zdůvodnění, proč se mají věci dělat určitým způsobem. Odmítají určování práce a příkazy. Sní v průběhu dne. Ovládají třídní diskuse. Bývají panovační k učitelům i spolužákům. Jsou netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním. Jsou přecitlivělí vůči kritice, snadno se rozpláčí. Odmítají se podřídit. Odmítají kooperativní učení. "Hrají divadlo" a ruší spolužáky. Mohou se stát "třídním šaškem".

9 Nadání zakládá také zvláštní vzdělávací potřebu, ale:
ve škole se často potřeby nadaných žáků nezohledňují („žáci si sami poradí“, „nadaného žáka nezkazí ani špatný učitel“), nebo se dokonce rozvoj nadání brzdí (zvláště v případě, že se žák negativně projevuje, „zlobí“, „vyrušuje“).

10 Sociální aspekty učení

11 Sociální skupiny, v nichž se učíme – formálně, neformálně, informálně:
Rodina Škola Skupina vrstevníků Jiné skupiny, komunity, sociální sítě (reálné i virtuální) Společnost 11

12 Rodina: pro učení nejvýznamnější
Faktory (tvoří vzájemně provázanou síť): Sociální vztahy v rodině Sociální pozice rodiny Vzdělanostní aspirace rodičů: vzdělání jako důležitý cíl Vzdělání rodičů (vliv vzdělání matky!) Povolání rodičů Úroveň jazykové komunikace Kulturní faktory působící v rodině Podmínky pro učení 12

13 Moderní rodina Velké proměny v posledních desetiletích:
Mění se struktura rodiny a životní styl – nukleární rodiny, singles, neprovdané páry, odkládání narození dětí, akceptace rozvodu Ekonomicky aktivní jsou oba partneři Žena získává značnou samostatnost osobní, ekonomickou a společenskou Mění se role muže a ženy Mění se hodnotové orientace rodiny Péče o děti není výsadní prioritou 13

14 Měření vlivu rodiny na učení žáka a jeho výsledky : Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu (ESCS) Faktory: Dosažené vzdělání rodičů Vykonávané povolání Vybavenost domácnosti Kulturní a vzdělávací zdroje rodiny 14

15 15

16 kognitivní předpoklady
Experimentálně zjištěné faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky učení žáka kognitivní předpoklady Aspirace žáka na dosažené vzdělání Aspirace žáka na status zaměstnání Vztah k matematice (projevuje se i u nematematických testů!) Vztah žáka ke škole, k výuce Zájem = relativně proměnné faktory (motivační) Žákovo socioekonomické a kulturní zázemí Typ školy Velikost sídla školy Pohlaví žáka = relativně pevně dané faktory, objektivní a subjektivní (vnější a vnitřní) 16

17 Aspirace na dosažené vzdělání je jedním z nejsilnějších vlivů na výsledky všech testů PISA. Čím vyšší aspirace žáka, tím lepší je jeho očekávaný výsledek. „Všechny až dosud provedené výzkumy ukazují, že vzdělanostní aspirace jsou silným prediktorem toho, jaké vzdělání nakonec člověk získá.“ (Katriňák, in: Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia: Praha) 17

18 18

19 19 19

20 20

21 Škola Dimenze školního prostředí:
Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru) 21

22 Jaká škola je dobrá (kvalitní)?
Dobrá škola: dotazník –nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“: 22

23 Oblasti, podoblasti a kritéria kvality školy
1. Podmínky ke vzdělávání 1.1 demografické 1.2 personální 1.3 bezpečnostní a hygienické 1.4 ekonomické 1.5 materiální 2. Obsah a průběh vzdělávání 2.1 vzdělávací program 2.2 plánování výuky 2.3 podpůrné výukové materiály 2.4 realizace výuky 2.5 mimovýukové aktivity 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání 3.1 klima školy 3.2 systém podpory školy žákům 3.3 zohlednění individuálních potřeb žáka 3.4 spolupráce s rodiči 3.5 spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem 4. Výsledky vzdělávání žáků 4.1 znalosti a dovednosti 4.2 klíčové kompetence 4.3 postoje 4.4 motivace 4.5 úspěšnost absolventů 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 5.1 strategické řízení 5.2 organizační řízení školy 5.3 pedagogické řízení školy 5.4 profesionalita a rozvoj lidských zdrojů 5.5 partnerství školy a externí vztahy

24 Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru
Frekventované téma, ale terminologicky nejasné. J. Mareš ve studii Sociální klima školní třídy (1998) Vymezuje tyto pojmy popisující prostředí, které ve škole ovlivňuje učení a chování žáků: Prostředí – nejobecnější, zahrnuje všechny aspekty (nejen sociálně-psychologický, ale i materiální vybavení a architektonické uspořádání třídy (školy) apod.) Atmosféra – krátkodobé jevy, situačně podmíněné (např. atmosféra ve třídě při ohlášení nečekané písemky) Sociální klima – dlouhodobě přetrvávající sociálně-psychologický charakter prostředí třídy ˇškoly, učitelského sboru) 24

25 Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru
ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují 25

26 Sociální klima třídy zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu každá školní třída je svým klimatem jedinečná sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání 26 26

27 Skupina vrstevníků Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků 27

28 Společnost a vzdělávací systém: Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání
Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle do různých typů škol či vzdělávacích proudů. (Česko má mezi zeměmi OECD největší diverzitu škol na věkové úrovni žáků 15 let.) Spravedlnost ve vzdělávání = rovné šance: všichni mají rovné příležitosti v přístupu ke vzdělávání, bez ohledu na pohlaví, sociální původ, příslušnost ke skupinám (sociálním, etnickým, náboženským apod.). Ve spravedlivém vzdělávacím systému se přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím, žáci se na základě těchto jiných faktorů rozcházejí, často už v rané fázi školního vzdělávání, do různých vzdělávacích proudů. Absolutní spravedlnost ve vzdělávání je těžko dosažitelný ideál, ale společnost a její vzdělávací politika by měla k nejlepšímu možnému naplnění principu rovných šancí směřovat. 28

29 Selektivita ↔ rovné šance
Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují; velká selektivita systému je podhoubím (jedním z podpůrných faktorů) přetrvávajících nerovností v přístupu ke vzdělávání ↔ nerovnosti v přístupu ke vzdělávání tradující se ve společnosti si vynucují existenci selektivního modelu vzdělávání. Míra selektivity/spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země. V ČR dlouholetá diskuse o existenci víceletých gymnázií.

30 Index ESCS 15-letých žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *)
*) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA Praha: ÚIV, 2007 30

31 Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA Praha: ÚIV, 2007 31

32 Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *)
*) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA Praha: ÚIV, 2007 32

33 Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *)
*) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA ÚIV, Praha 2004) 33

34 Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání V našem společenském prostředí stojí za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání socioekonomický status rodiny. Podle výzkumů OECD patříme k zemím, kde je negativní vliv ESCS na rovnost šancí největší. Socioekonomický status rodiny silně ovlivňuje mj. aspirace žáka. Když už se ale žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status. 34