OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Závazkové právní vztahy
Podstata závazkových vztahů vztah věřitel – dlužník vztahy relativní - mezi dvěma či více konkrétními subjekty mohou proto mít i „pozitivní obsah“ – něco dát či konat pohledávka – subjektivní právo (oprávnění) jednoho subjektu, aby jiný subjekt něco dal, konal opomenul i strpěl nárok – pohledávka, která se stala tzv. dospělou – lze ji úspěšně soudně vymáhat dluh – povinnost něco konat, dát opomenout či strpět (jde o zrcadlovou kategorii vůči pojmu pohledávka) (NOZ zavádí určité terminologické změny - ???) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Třídění závazkového práva I) závazkové právo občanské vs. obchodní II) závazkové právo smluvní vs. deliktní a kvazideliktní snaha EU o přijetí jednotného evropského občanského zákoníku (???) Principles of Euorpean Contract Law (PECL) Skupina pro sjednocení i soukromého deliktního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Závazkové právo smluvní smlouvy a kvazismlouvy (jednatelství bez příkazu - nepřikázané jednatelství podle NOZ, veřejný příslib či veřejnou soutěž) závazkové vztahy vznikající ze smluv se použijí přiměřeně i na závazkové vztahy vzniklé z jiných důvodů (§ 492 OZ) Závazkové právo deliktní závazky z protiprávního jednání - delikty porušena právní povinnost – vznik odpovědnost. vztahu (odpovědnost za škodu, za vady nebo za prodlení) kvazidelikty (bezdůvodné obohacení) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

závaznost (nelze jednostranně odstoupit) reciprocita plnění (synallagmata) námitka nesplněné smlouvy - § 560 OZ – právo žádat splnění, i když už má splatnou pohledávku, má pouze ten, kdo v rámci recipročního vztahu již sám svůj závazek splnil a nebo je alespoň připraven jej splnit rozdíl oproti věcným právům 1) subjekty určeny individuálně 2) vztahy relativní – účastníci jsou vždy individuálně určeni 3) obsahem může být i „pozitivní“ povinnost – něco dát či konat společenské úsluhy, sousedská či přátelská výpomoc chybí vůle založit právní následky – chybí soudní vynutitelnost nejedná se o závazkový právní vztah JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Vznik závazkových právních vztahů z právních úkonů z protiprávních úkonů z úředního rozhodnutí z jiného právního důvodu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Subjekty závazkových právních vztahů odlišovat pojem subjekt a strana závazkového vztahu (vždy minimálně dvě strany, jež představují vzájemně odlišné subjekty) možnost plurality subjektů na straně dlužníka i věřitele I) dílčí závazky každý vázán či oprávněn pouze do velikosti svého podílu (není-li dohodnuto či stanoveno jinak, podíly jsou rovné) II) solidární závazky (může být na straně dlužníků i věřitelů) 1) solidarita dlužníků - možnost žádat celé plnění od jednoho ze dlužníků 2) solidarita věřitelů - možnost každého ze spoluvěřitelů žádat, aby mu bylo plněno celé plnění a právo dlužníka plnit kterémukoli regres – právo dlužníka či ostatních věřitelů na následné „vyrovnání“ III) nedílné závazky (OZ pouze v §512/2 a §515) právo plnit kterémukoli se spoluvěřitelů a ten povinen plnění přijmout JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Předmět plnění závazkových právních vztahů plnění určené jednotlivě (specificky) plnění určené druhově (genericky) alternativní závazek právním úkonem či zákonem jsou určeny dva (popř. více) předměty, konkretizace dána na volbě; není-li stanoveno jinak – volbu má dlužník (lze dohodnout jinak) jednou provedená volba je závazná (koncentrace závazku alternativa facultas (zákon neupravuje – lze však dohodnout) dlužník je oprávněn (nikoli povinen) se zprostit povinnosti plnění plněním něčeho jiného (má povinnost „A“, za určitých okolností však může plnit i „B“ a věřitel má povinnost dané plnění přijmout) dáno objektivně – např. poskytnutí původního plnění by bylo pro dlužníka nepřiměřeně obtížné či nemožné (např. §458/1 OZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Závazkové právní vztahy s plněním dělitelným nebo nedělitelným Závazkové právní vztahy s plněním 1) jednorázovým odevzdat věc – povinnost plnit najednou (naráz) 2) opakujícím se a) ve splátkách – je-li stanoveno plnění ve splátkách nelze žádat plnění jednorázově, není-li to dohodnut např. jako sankce b) opakující se dávky 3) trvajícím JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

IV) Závazkové právní vztahy 1) peněžité 2) nepeněžité 3) úrokové a) úroky z půjček a vkladů b) úroky z prodlení c) poplatek z prodlení JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Naturální závazky nejsou soudně vymahatelné, ačkoli platně existují (v případě jejich plnění se neplní z nedluhu) 1) soudně nevymahatelné od samého počátku důvodem je jejich odvážnost – aleatornost spojená s neuváženým rizikem a) výhry z her a sázek uzavřených mezi fyzickými osobami b) půjčky do her a sázek 2) soudně nevymahatelné z důvodu promlčení 3) pohledávky neplatné jen pro nedostatek formy (např. z ústního slibu – nešlo by o plnění z nedluhu) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Složky závazkových vztahů 1) Podstatné složky (podstatné náležitosti právního úkonu) daný právní úkon identifikují a odlišují od ostatních ObchZ – podstatné složky smlouvy (§269) v Obch Z mají kogentní povahu 2) Obvyklé složky vyskytují se typicky, nejsou však nezbytné není-li ujednáno jinak, řídí se dispozitivní úpravou (např. ujednání o místě a době plnění) 3) Nahodilé složky podružné otázky, které nejsou zpravidla upraveny ani dispozitivními normami JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Druhy závazkových právních vztahů I) smluvní (kontraktní) a mimosmluvní (deliktní) II) jedno-, dvou- nebo vícestranné III) pojmenované a nepojmenované (atypické, inominátní) a) výslovně pojmenované smlouvy, odpovědnost za škodu, odpovědnost za vady, z bezdůvodného obohacení b) nepojmenované smlouvy nebo z jiných právních skutečností IV) hlavní a vedlejší (akcesorické) akcesorické sledují osud hlavního závazk. pr. vztahu (společně s ním zanikají, promlčují se apod., lze užít námitky, které lze užít proti hlavnímu vztahu a zpravidla je lze užít až pokud porušen hlavní závazkový vztah – např. ručení) V) vztahy z cenných papírů – inkorporovány v listině a na ni vázány JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smlouvy konsenzuální a smlouvy reálné 1) konsenzuální smlouvy nabývají platnosti již uzavřením dohody (např. smlouva o úvěru – je poskytnut, jeho čerpání však může být zahájeno i až později) 2) reálné smlouvy k platnosti smlouvy se vyžaduje kromě konsenzu i určité reálné konání – převzetí věci (smlouva o půjčce, kupní smlouva věci movité) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smlouvy úplatné a bezplatné (bezúplatné) smlouvy smíšené – protiplnění, které je jen symbolické či není ekvivalentní Smlouvy synallagmatické a asynallagmatické Smlouvy formální a neformální Smlouvy kauzální a abstraktní JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smlouvy adhézní (formulářové smlouvy) nemožnost se odchýlit od návrhu smlouvy (tak it or leave) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smlouvy ve prospěch třetího (§50 OZ) (contractus in favorem tertii) nepřípustné smlouvy k tíži třetího smluvní věřitel, dlužník a třetí osoba (tertius) Tertius musí projevit vůli stát se stranou smlouvy Tertius se může stát stranou smlouvy a až následně se vzdát nabytého práva; §50/2 OZ - není-li stanoveno jinak, „dluh zaniká“, tj. zaniká vztah mezi dlužníkem a věřitelem i osobou třetí (tertiem) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smlouva o budoucí smlouvě (§50a OZ) (pactum de contrahendo) dohoda, že v budoucnu bude uzavřena smlouva povinně písemná forma, dohodnutí podstatných náležitostí budoucí sml. a doby, do kdy má být uzavřena soudně vymahatelný závazek smlouvu uzavřít (do jednoho roku od uplynutí lhůty pro uzavření smlouvy – poté se promlčí) rozhodnutí soudu zde nahrazuje souhlas druhé strany clausula rebus sic stantibus natolik se změnili poměry – nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Přípravné smlouvy (§ 50b OZ) (pactum praeparatorium) nejde o smlouvy dvě a ale jedna smlouva, která zprvu není úplná a je třeba ji doplnit dají-li strany jasně najevo, že chtějí, aby platila i bez doplnění, přes svou „neúplnost“ je zavazuje JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Spotřebitelské smlouvy (§51 an. OZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Odpovědnost za vady JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Změna v subjektech závazkových pr. vztahů 1) Postoupení pohledávky (cese) původní věřitel postupuje svou pohledávku jiné osobě (dochází ke změně na straně věřitele) postoupit nelze všechny pohledávky a) ze zákona (např. takové, jež zanikající nejpozději smrtí věřitele) b) z dohody mezi věřitelem a dlužníkem c) ze samotné povahy závazku (plnění vázáno na osobu věřitele) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

2) Převzetí dluhu (privativní intercese) namísto původního nastupuje nový dlužník převzít lze jen dluhy, které mají zastupitelné plnění (zejm. peníze) písemná smlouva (lze i na základě zákona - vypořádání dědictví - nebo soudního rozhodnutí v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo SJM) nutný souhlas věřitele převezme-li někdo dluh bez souhlasu věřitele, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka – má tedy následky přistoupení k závazku (kumulativní intercese) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Přistoupení k závazku (kumulativní intercese) k původnímu dlužníkovi přistupuje nový dlužník a oba jsou zavázáni společně a nerozdílně (§533 OZ) přistupuje na základě písemné smlouvy s věřitelem; nevyžaduje se souhlas původního dlužníka přistoupit lze jen k peněžitým závazkům JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Převzetí plnění (§534 OZ) třetí osoba se na základě dohody s dlužníkem zavazuje, že splní závazek dlužníka vůči věřiteli (nedochází ke změně subjektů) nežádá se souhlas věřitele a ten nemá ani přímé právo žádat plnění od osoby třetí prokáže-li, že třetí osoba plní po dohodě s dlužníkem, je povinen věřitel plnění přijmout (jinak by měl právo odmítnout) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Poukázka (§535 OZ) ten, kdo poukázku vydal (poukazatel) opravňuje poukazníka, aby převzal plnění od poukázaného, a poukázaného zmocňuje, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatelův (§535 OZ) podmínky 1) dohoda poukazatele a poukazníka (zmocnění k výběru plnění) 2) dohoda (příkaz) poukazatele a poukázaného (zmocňuje, aby plnil) 3) přijetí poukázky poukázaným JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Poukázka na cenné papíry peněžní ústav může na sebe nebo na osobu třetí vystavit poukázku na plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod závazku (§540 OZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Změna obsahu závazk. pr. vztahů 1) změna dohodou (kumulativní novace) situace odlišná od zániku staré dohody a její nahrazení dohodou novou (privativní novace) dohodou lze zásadně změnit vždy zvláštní forma není předepsána, minimálně však taková, která byla předepsána pro vznik závazk. pr. vztahu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

2) Prodlení dlužníka (mora debitoris - §517 an. OZ) vznikají „odpovědnostní následky“ (objektivní odpovědnost) 1) věřitel má právo odstoupit, nesplnil-li dlužník svůj závazek ani v dodatečné přiměřené lhůtě 2) v případě tzv. fixní smlouvy – zánik smlouvy bez dalšího 3) u peněžit. plnění nárok na úroky či poplatek z prodlení (zákon stanoví, kdy nárok na poplatek z prodlení) 4) u nepeněžit plnění - dlužník nese odpovědnost i za nezaviněnou škodu na věci, její ztrátu apod. 5) při zaviněném prodlení povinnost i k náhradě škody, která tím vznikla věřiteli JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

3) Prodlení věřitele (mora creditoris - §522 an. OZ) věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo mu neposkytne v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu – závazek tak nebyl splněn včas a řádně 1) povinen hradit dlužníkovi náklady, které mu vznikly v důsledku prodlení věřitele spojené s pokusem plnit 2) nemůže nastat prodlení dlužníka 3) má-li se plnit věc – objektivní odpovědnost věřitele za její ztrátu, zničení či poškození 4) dlužník právo plnit do úřední úschovy 5) odpovědnost za škodu způsobenou dlužníkovi 6) neplatí se úrok z prodlení JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Zajištění závazkových právních vztahů 1) smluvní pokuta 2) ručení, bankovní záruka 3) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§551 OZ) 4) zástavní právo 5) zadržovací právo 6) zajišťovací převod práva 7) zajištění postoupením pohledávky 8) jistota 9) uznání dluhu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Ručení závazek ručitele, že uspokojí věřitele, neuspokojí-li jej sám dlužník (§ 546 OZ) ručitel zde subsidiárně jako „náhradní dlužník“ vztah akcesorický 1) musí existovat platný závazek hlavní 2) po ručiteli nelze žádat více či za tíživějších podmínek, než od dlužníka vzniká na základě písemné smlouvy věřitele s ručitelem (prohlášení o ručení, které věřitel přijme – není povinen je přijmout) ručitel musí mít stejné možnosti obrany jako dlužník tzv. informační povinnost věřitele – sdělit věřiteli výši dluhu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

nárok vůči ručiteli lze uplatnit, pokud marně uplynula výzva vůči věřitele vůči dlužníku (dlužník nezaplatí) ručení zaniká zánikem hlavního závazku ručitel má vůči dlužníkovi regres - může po něm žádat náhradu toho, co za něj zaplatil (§550 OZ) Zvláštní úprava ručení obsažena v ObchZ (§ ObchZ) není třeba výzvy ji nelze uskutečnit či je nepochybné, že dlužník nezaplatí Bankovní záruka (§313 – 322 ObchZ) vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, nesplní-li třetí osoba (dlužník) určitý závazek či splněny jiné podmínky JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Zástavní právo (§152 – 174 OZ) není-li dluh včas splněn, lze se uspokojit prodejem zástavy funkce : 1) zajišťovací a motivační vůči dlužníkovi 2) uhrazovací (uspokojení ze zástavy) při prodeji zástavy je zástavní věřitel z výtěžku prodeje přednostně uspokojen; ostatní věřitelé se uspokojují až po něm lze zajistit i budoucí pohledávku např. u tzv. stavebního úvěru – umožňuje postupně čerpat peníze k proplácení prací a nákladů v průběhu stavby akcesorická povaha zástavního práva podzástavní právo – vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, je-li zástavou věc JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Způsoby vzniku zástavního práva I) smlouvou (vždy musí být písemná, jinak je neplatná) A) hypotekární zástava – na věci nemovité vznik vkladem zástavního práva do katastru nemov. B) zástava ruční – na věci movité k platnosti se požaduje i předání věci věřiteli zástava cenný papír (§ 39 – 44a zákona o cenných papírech) nelze zřídit podzástavní právo – bližší viz § 39 ZoCP Vznik zástavního práva k CP a) listinný CP – předáním b) listinný CP převoditelný rubopisem – nutný „zástavní rubopis“ uvedený na tomto CP c) zaknihované CP - zápisem na účet k tíži účtu vlastníka v evidenci investičních nástrojů lze zástavní právo k účtu CP – ke všem CP na tomto účtu (§42a ZoCP) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

II) Smlouvou ve spojení s rozhodnutím soudu typicky dědická dohoda III) Rozhodnutím soudu soudcovské – exekuční zástavní právo žádost věřitele, který se namísto zpeněžení nemovitosti dražbou spokojí s pouhým zřízením zástavního práva IV) Jinou skutečností stanovenou přímo v zákoně (zákonné zástavní právo) není nutná smlouva ani rozhodnutí orgánu veřejné moci JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Práva a povinnosti ze zástavního práva I) před splatností pohledávky věci movité řádně opatrovat (povinnosti schovatele) právo věc užívat jen s výslovným souhlasem zástavce při poklesu ceny věci – právo žádat doplnění zástavy II) po splatnosti pohledávky právo uspokojit se zpeněžením zástavy může si však zvolit i jiný způsob uspokojení – např. srážky ze mzdy prodej ve veřejné dražbě soudní prodej zástavy JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Zadržovací právo JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

6) zajišťovací převod práva, 7) zajištění postoupením pohledávky 8) jistota JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Zánik závazkových právních vztahů A) jednostranný úkon 1) splnění dluhu (soluce) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

2) jednostranné započtení podmínkou je projev vůle směřující k započtení existují vzájemné pohledávky stejného druhu (např. peníze) započtení nesmí být vyloučeno zákonem (§581 OZ) (započtení proti promlčeným pohledávkám, proti splatné pohledávce dosud nesplatnou pohledávku aj.) i u takovýchto pohledávek možno započíst dohodou jsou-li splněny podmínky pro započtení, zaniká okamžikem, kdy se setkají obě pohledávky (účinky ex tunc) v rozsahu, v němž se vzájemně kryjí převyšuje-li jedna co do výše druhá, co do zbytku trvá JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

3) Výpověď (§582 OZ) byla sjednána smlouva na dobu neurčitou, z níž vyplývá závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti nebo závazek zdržet se něčeho či něco strpět (nelze jde-li o závazek k jednorázovému plnění nebo smlouva na dobu určitou) nevyplývá-li ze zákona či smlouvy jinak – lze vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí účinky ex nunc NOZ – určité změny - § JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

4) Uložení do úřední úschovy (§568 OZ) tzv. soluční smlouva 1) povaha dluhu uložení připouští (peníze, CP, movité věci) 2) je dán některý zákonem stanovený důvod věřitel nepřítomen, je v prodlení nebo není znám (např. v případě smrti se neví, kdo jsou dědici) či je sporné, kdo je věřitelem lze jen do úschovy soudu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

5) jednostranné odstoupení od smlouvy jednostranný úkon adresovaný druhé straně, následky nastanou okamžikem, kdy úkon dojde druhé straně odstoupit lze jen umožňuje-li to zákon či smlouva (§48 OZ) např. sankce za prodlení dlužníka či vadné plnění odstoupit lze i byla-li smlouva uzavřena v tísni při odstoupení se smlouva od začátku ruší JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

B) dvoustranný úkon 1) zánik závazku dohodou a) dohoda o zřízení nového závazku b) dohoda o vzdání se práva či prominutí dluhu c) narovnání d) započtení dohodou JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Ad a) dohoda o zřízení nového závazku privativní novace JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Ad c) narovnání dohoda o narovnání – smír účastníci mezi sebou vypořádají sporná práva a povinnosti a nahradí je novými smyslem je odstranit spornost skutkového a právního stavu a tím předejít soudnímu sporu Ad d) započtení dohodou neplatí zde omezení §581/1 OZ JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Smrt dlužníka nebo věřitele JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Uplynutí doby a prekluze 1) uplynutí doby, na niž byl závazek sjednán 2) nesplněním tzv. fixní smlouvy 3) neuplatněním práva v prekluzivní lhůtě (§583 OZ) Nemožnost plnění Splynutí JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Typy závazkových vztahů vůči obchodnímu zákoníku §261an. ObchZ Absolutní obchody Relativní obchody Fakultativní (elektivní) obchody Akcesorické obchody (vztahy zajišťující jiné závazky) Absolutní neobchody JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

Kogentní úprava obchodní zákoník - taxativní výčet (§ 263) občanský zákoník – podle povahy vztahu JUDr. Petr Čechák, Ph.D., ::

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Závazkové právní vztahy"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář