Změny zásad a pravidel financování VŠ na období od roku 2011 5. zasedání S RVŠ Praha, 20. 5. 2010 Jakub Fischer, předseda EK.

Prezentace na téma: "Změny zásad a pravidel financování VŠ na období od roku 2011 5. zasedání S RVŠ Praha, 20. 5. 2010 Jakub Fischer, předseda EK."— Transkript prezentace:

1 Změny zásad a pravidel financování VŠ na období od roku 2011 5. zasedání S RVŠ Praha, 20. 5. 2010 Jakub Fischer, předseda EK

2 Kontext  Jedná se o materiál sk. III MŠMT ČR  Materiál je 3. pracovní verzí  Tato verze bude hlavním bodem příštího jednání Repre komise (16. 6. 2010)

3 Základní východiska  Od kvantity ke kvalitě  Diverzifikace  Hlavní zásady  Návaznost na DZ VŠ (nástroj řízení strategických cílů)  Potřeba výraznějších změn, které nicméně nemají být skokové  Zavedení 10% „záklopky“  Potřeba modelování variant, zpracování studií proveditelnosti  orientační propočty jsou již součástí materiálu (v předchozích verzích nebylo)  Úpravy koeficientů ekonomické náročnosti nejsou řešeny  Obecná zmínka o kontraktovém financování  vyžaduje změnu zákona o VŠ i změnu zákona o rozpočtových pravidlech

4 Příspěvek na studenta (1)  Kontext  Potřeba vyrovnat se s demografickým propadem 2012 – 2016 (čtvrtina kohorty)  Potřeba omezení prostupnosti do NMgr.  Omezení nemá být plošné  Zásadní změny  Započítání SDS a nikoli SDS+1 NEBUDE  Zavedení parametru VKM jak pro část rozdělení prostředků (B3), tak pro kvóty  Bonifikace za nepokračování, očištění o nezaměstnanost  Limity nikoli na celkový počet studentů, ale na nově zapsané

5 Příspěvek na studenta (2) Parametr VKM  Vědecký výkon, kvalifikační zajištění, mezinárodní zaměření  Tříletý vážený průměr (50 %, 30 %, 20 %), kromě bodů VaV  V  body VaV dle Metodiky hodnocení VaV za rok 2009 „kafemlejnek“  objem účelových neinv. prostředků na VaV  K  počet prof. a doc. (2,5:1,5)  počet studentů PhD – pro NMgr  počet absolventů PhD – pro PhD  M (zestručněno)  počet cizích studentů  počet samoplátců  vyjíždějící a přijíždějící studenti (člověkodny)  prostředky získané ze zahraničí NEBUDOU

6 Příspěvek na studenta (3) Navrhované změny  PhD  omezení kvóty nově zapsaných na 80 % (čeho?) a dalších 20 % kvóty rozdělit dle VKM (se stropem)  NMgr  omezení kvóty nově zapsaných na 90 % (čeho?) a dalších 10 % kvóty rozdělit dle VKM (se stropem)  Bc a 5Mgr  omezení kvóty nově zapsaných na 95 % minulého roku s tím, že školy postižené omezením PhD a NMgr mohou toto využít pro zvýšení kvóty v Bc a 5Mgr  u neuniverzitních VVŠ kvóta 100 % průměru minulých let

7 Příspěvek na absolventa Hlavní změny  Koeficienty pro různé stupně studijních programů  Bc: 1,0  2Mgr: 0,5  5Mgr: 1,5  PhD: 1 až 2  Vše pouze při nepřekročení SDS+2 NEBUDE  Multiplikativní koeficient 1,5 při nepokračování absolventa Bc do 2 let na NMgr  Zohlednění délky doktorského studia  koeficient klesá po půl roce ze 2 (do SDS+0,5) na 1 (při SDS+2 a více)  Zohlednění zaměstnatelnosti absolventů  vychází z tzv. standardizované nezaměstnanosti  zohledňuje frikční nezaměstnanost i regionální rozdíly

8 Financování dalších činností  U3V  přechod z RP na běžné financování, spoluúčast školy, bude hrazeno z F včetně rozvoje  Handicapovaní  2011 z RP  od 2012 z F na základě žádosti VVŠ, slíbeno vytvoření metodiky

9 Rozvojové programy a fondy  RP  zachování stávajícího podílu (7 %)  zachování FRVŠ  změna poměru mezi decentralizovanými a centralizovanými projekty ze 78:22 na 70:30 pro 2011  Fondy NEBUDOU

10 Reflexe konkrétních připomínek P RVŠ (1)  Měla by být k dispozici databáze ukazatelů vstupujících do výpočtu, a to minimálně za poslední tři roky. VYŘEŠENO.  Přechod ze SDS+1 na SDS je problematický s ohledem na současné znění zákona o VŠ, kdy školy mohou vybírat poplatek až po překročení SDS+1. Vyžadovalo by to změnu právní úpravy (tak, aby školy mohly vybírat poplatky již po překročení SDS a zavést tedy motivační nástroj směrem ke studentům). U přechodu ze SDS+1 na SDS je ovšem problematický vztah ke kvalitativnímu ukazateli VKM, neboť je v rozporu s ukazatelem mobilit (ne ve všech oborech lze zahraniční studium bezproblémově zařadit do studia na vysílající škole, některé předměty jsou vyučované pouze 1 semestr atd.). Alternativou by mohlo být zaplacení SDS, ale po očištění o mobility. VYŘEŠENO  Je snaha omezit financování nad SDS+1, ale nejsou omezena souběžná studia. NEVYŘEŠENO  Není jasné, odkud byly odvozeny váhy některých parametrů. Z čeho například vyplývá stanovení vah 5:3 u docentů oproti profesorům? VYŘEŠENO  Není jasný důvod zařazení samoplátců, zvláště v situaci, kdy nelze ohlídat, zdali za některé samoplátce škola nezískává peníze dvakrát (jednou od studenta, jednou od státu). Doporučujeme přesunout tyto ukazatele směrem k RIVu a účelovým prostředkům. Skutečně mají mít samoplátci stejnou váhu jako počet docentů a profesorů? NEVYREŠENO

11 Reflexe konkrétních připomínek P RVŠ (2)  Počet studentů PhD neovlivňuje kvalitu nMA studia. NEVYŘEŠENO  Smíchání počtu nMA studentů a počtu PhD studentů v ukazateli VKM znamená, že s ohledem na celkově vyšší počet nMA studentů tito výrazně svoji vahou v ukazateli „Samoplátci celkem“ převýší. NEVYŘEŠENO  Parametr ukazatele neinvestičních prostředků zvýhodňuje obory s větší materiální nákladovostí, alternativou je z tohoto ukazatele brát pouze srovnatelnou část (například osobní náklady). NEVYŘEŠENO  Omezení příspěvku za absolventa na nulu po SDS+2 je nadbytečné, školy budou beztak motivovány tím, že má dojít k omezení placení v ukazateli A+B1 nad SDS. Doporučujeme u doktorandů snižovat tento koeficient nikoli z 2 na 0, ale z 2 na 1. Je zde obava z tlaku na rychlostudium. VYŘEŠENO  Kvóty by měly být stanovovány nikoli na školu, ale po oborech (například dle skupin oborů používaných v nově vznikající metodice RVVI), jinak jsou jednak znevýhodněny školy s homogenní oborovou strukturou a zejména to vede k neefektivitám, kdy na některých školách obory s vyššími výkony ve VaV poskytnou zbytečně vysokou kvótu oborům s nízkými výkony. Metodika RVVI přitom nemá sloužit k mezioborovým srovnáním, což i její autoři připouštějí. NEVYŘEŠENO  Materiál nedostatečně řeší postavení nově vzniklých škol, zejména škol neuniverzitních. Navrhujeme stanovení cílového počtu studentů, kterého by měla škola dosáhnout během určitého počtu let od svého vzniku (například cílový stav 3000 studentů během 7 let od vzniku školy), přičemž toto navyšování by mělo být přibližně rovnoměrné. VYŘEŠENO  Není řešena situace, kdy zatímco některé školy „zmasověly“, jiné zvyšovaly počet svých studentů jen minimálně (např. umělecké školy). Ty jsou pak trestány dalším omezováním růstu počtu studentů. NEVYŘEŠENO 

12 Reflexe konkrétních připomínek P RVŠ (3)  V ukazatelích „kvality“ chybějí další významné ukazatele (získání významných zahraničních certifikátů, prokázaná efektivita a finanční zdraví atd.). SLÍBENO V BUDOUCNU  Není vyřešena problematika přechodového období pro ty obory, které teprve nedávno přešly z nestrukturovaného na strukturované studium (tudíž ještě nenaběhly stabilní počty). Analogicky není vyřešen problém oborů, u nichž je přechod do magisterského studia prakticky nezbytný (právní a pedagogické obory), aniž by v těchto oborech nutně musel existovat ve velkém rozsahu výzkum. NEVYŘEŠENO  Standardizovaná míra nezaměstnanosti není dostatečně vysvětlena, není jasné, o jaký přesně ukazatel se jedná. V ŘEŠENÍ  Bude nějakým způsobem řešena případná dotace SVŠ podle § 40 odst. 2 věta první zákona o vysokých školách? NEVYŘEŠENO  Není jasně stanoveno, jak se bude počítat příspěvek na absolventa, tj. v jakém pořadí se provádějí redukce. VYŘEŠENO  Navrhujeme technickou úpravu vzorců pro stanovení kvót, viz příloha, jakož i další terminologické a technické úpravy (například Staněk, Talašová, Haasz a další). NEVÍM  Není vyvážen vztah nMA a dMA programů (zatímco nMA jsou omezovány pomocí VKM ukazatele, dlouhé nikoli). VYŘEŠENO

13 Reflexe konkrétních připomínek P RVŠ (4)  Bonifikace za absolventy BC nepokračující v nMA je sporná. Přes dobrou myšlenku může vést k tomu, že budou bonifikováni ti, kteří vychovají takového absolventa, který není dalšího studia schopen. Proč se pracuje se zrovna 2letým zpožděním? Škola navíc nemůže ovlivnit, zda student bude pokračovat na jiné škole. NEVYŘEŠENO,  Když se limituje 5% pokles z důvodu metodických změn, neměl by se limitovat i růst? VYŘEŠENO  Nesouhlasíme s položkou Dary ze zahraničí. Proč zrovna ze zahraničí? Co je zahraničím? Stačí dar „prohnat“ přes nerezidenta? Jak se pozná? Sídlem? Sídlem banky?? Jsou prostředky například z FP6 či FP7 vědou nebo zahraničím? (pokud jsou zahraničím, je „zahraniční věda“ diskriminována s ohledem na svoji vyšší váhu) VYŘEŠENO  U oborů s rozvinutým soukromým školstvím může dojít při omezení kvót na nMA k tomu, že absolventi Bc z VVŠ budou přecházet na nMA masově na SVŠ. Je toto zamýšleným efektem? Nemělo by to být spíš obráceně? NEVYŘEŠENO  Přesun od decentralizovaných k centralizovaným projektům nepovede k diverzifikaci (decentralizované RP v rukou škol by umožnily věnovat prostředky na rozvoj dle typu instituce), ale naopak k centralizaci a unifikaci (snaha naplnit jednotná kritéria stanovená MŠMT). ČASTEČNĚ VYŘEŠENO  Nedoporučujeme zavádění fondů, neboť se nejedná o transparentní nástroj. VYŘEŠENO  Proč materiál rezignuje na kontraktové financování a na zajištění stability na delší období (alespoň 2-3 roky)? Jaké kroky již v tomto byly učiněny? Jaká je představa do budoucna? NAZNAČENO  V materiálu není zdůrazněna specifičnost uměleckých škol z hlediska výstupů VaV. Znamená to zpochybnění procesu tvorby Registru uměleckých výkonů v rámci právě řešeného centralizovaného RP? V ŘEŠENÍ

14 Děkuji za pozornost. Jakub Fischer