Komunální politika: teorie a praxe. Zastupitelstvo

Prezentace na téma: "Komunální politika: teorie a praxe. Zastupitelstvo"— Transkript prezentace:

1 Komunální politika: teorie a praxe. Zastupitelstvo
Tomáš Havel

2 Obecně Každá obec, městys, město, statutární město a kraj mají zastupitelstvo. Reprezentativní orgán s přímou vazbou na lid/voliče. Složeno z členů zastupitelstva. Kolegiální orgán (rozhoduje ve sboru). Vykonává klíčové kompetence v rámci samosprávy. Dle „velikosti/lidnatosti“ obce je zde zastoupen jeden i více politických subjektů lokálních či celostátních. Tomáš Havel

3 Jak zjistíme kolik členů má?
Na rozdíl od PSP nebo senátu není fixní počet členů. Počet členů zastupitelstva se odvíjí od počtu občanů obce. § 67 zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce. Odvíjíme se tedy od tabulky v rámci které rozhodne předchozí zastupitelstvo. Pokud nerozhodne, je to jak bylo. Končící reprezentace může zvážit ovlivnění voleb. Stává se to. V krajích fixně (§ 31) tabulkou. V Praze třetí konstrukce, pokud nestanoví ZHMP, je to dolní hranice (blíží se obcím). Tomáš Havel

4 Kdo se může stát zastupitelem?
Mladíci i starci (18 - …). Srovnej poslanec, soudce, senátor a ústavní soudce. Liberální úprava. Věkově od 18 let do 80/90 let. Existují zákonné neslučitelnosti. Často jde o první stupeň politické zkušenosti. Tomáš Havel

5 K čemu je zastupitelstvo dobré?
Výčet zásadní kompetencí. Volí a odvolává starostu, radu pokud je ze zákona zřízena, výbory. Rozhoduje o těch nejzásadnějších právních jednáních. Jeho jednání je ze zákona veřejné. Plní tak také informační funkci o správě obce. Tomáš Havel

6 Jaké politické subjekty?
Silně determinováno velikostí resp. lidnatostí obce/kraje. Souvisí s vybudováním regionální struktury politických stran a hnutí (dominuje KSČM a KDU-ČSL). Chybějící stranická organizace (buňka) má za následek nemožnost se relevantně účastnit voleb. V krajích a v hl. m. Praze subjekty odráží celostátní politiku s určitými obměnami. V malých obcích nebo MČ hl. m. Prahy často pouze jedna kandidátní listina, tzn. jeden subjekt v zastupitelstvu. Tomáš Havel

7 Jak často a kdy se koná? Koná se dle potřeby, nejméně jednou za 3 měsíce. Písemně svolává zpravidla starosta, primátor a hejtman. Jde o tzv. řádná zasedání zastupitelstva. Občané jsou informování na úřední desce po dobu 7 dnů. Obecně se vychází z toho, že ten kdo zastupitelstvo svolal, může je zrušit (resp. to zasedání). V takovém případě starosta nese právní a politickou odpovědnost za zrušení. Jméno přednášejícího

8 Jak často a kdy se koná? Pokud je zastupitelstvo zrušeno, jde především o to, aby nebyl porušen zákon, tzn. aby se zastupitelstvo konalo alespoň jednou za 3 měsíce. Ve „velkých“ statutárních městech, krajích a Praze se zastupitelstvo koná s ohledem na množství agendy zpravidla jednou za měsíc. Existuje institut tzv. mimořádných zastupitelstev. Zákon nezná pojem „mimořádné“ zastupitelstvo. Jde pouze o úřední žargon. Požádat může 1/3 zastupitelů nebo hejtman. Jméno přednášejícího

9 Jak často a kdy se koná? Pokud 1/3 požádá, starosta musí svolat tak, aby se konalo do 21 dnů (stejné v krajích, v Praze do 15 dnů). Podle doktríny „mimořádné“ zasedání zastupitelstva nelze zrušit, nejde totiž o dispozici starosty, ale o dispozici 1/3 zastupitelů. Při svolávání je potřeba zachovat dvě lhůty, tj. aby se zastupitelstvo konalo do 21 dnů (15 v Praze) a aby informace byla na úřední desce 7 dnů (v krajích 10). Žádost o mimořádné zastupitelstvo v Praze písemná, v obcích a krajích forma není. V praxi občas snaha zastupitelstvu zabránit, může být snaha odvolat starostu nebo radu a jedná se o tom. Jméno přednášejícího

10 Obstrukce/odložení Pokud většina z nějakého důvodu nechce zasedání zastupitelstva, využije se usnášeníschopnosti. Zastupitelstvo je usnášeníschopné jen, pokud je přítomná nadpoloviční většina všech. Pokud není přítomná nadpoloviční většina všech, starosta ukončí zasedání a do 15 dnů svolá náhradní zasedání. Jméno přednášejícího

11 O čem se jedná? Klíčové z hlediska politické procedury.
Snahou koalice/většiny často bývá nepřipustit „projednávání“ nepopulárních bodů. Opozice má nízkou možnost nastolit nepříjemná témata, uchyluje se často k odklánění od tématu. Návrh programu je na úřední desce pro občany. Jedná se pouze o tom, co zastupitelstvo zařadilo samo na program (k tomu je opět potřeba nadpoloviční většina všech). Bod programu, pokud je většina, lze zařadit kdykoliv v průběhu. Jméno přednášejícího

12 O čem se jedná? Zneužívání pozměňovacích a doplňovacích návrhů.
Zneužívání rozpravy o programu (záleží na úpravě v jednacím řádu). Návrh programu v obcích mají v kompetenci členové zastupitelstva, rada a výbory, v krajích a v Praze připraví rada návrh programu, zastupitel může kdykoliv navrhnout doplnění nebo vypuštění. Některé věci se projednávají na základě zákona, např. pozastavení výkonu usnesení. Jméno přednášejícího

13 O čem se jedná? Pokud se neschválí program, není o čem jednat a zastupitelstvo končí. Pokud opozice „svolá“ mimořádné zastupitelstvo, koalice nedorazí nebo neschválí program. Pokud koalice nedorazí, do 15 dnů se koná náhradní zasedání. Pokud se neschválí program, opozice požádá opět o „mimořádné“ zastupitelstvo. Jméno přednášejícího

14 Jak se jedná? Zastupitelstva mají jednací řády.
Jedná se o vnitřní organizační předpisy s právní sílou usnesení zastupitelstva. Jednací řád nesmí být v rozporu se zákonem (Macek). Jinak úprava velmi různá. Zpravidla probíhá ve fázích úvodní slovo, rozprava, závěrečné slovo a hlasování. Technické a faktické poznámky. Jméno přednášejícího

15 Jak se jedná? Interpelace zastupitelů. Interpelace občanů.
Procedurální návrhy: např. ukončení rozpravy, možnost jednat po 19 hodině apod. Přestávky. Jméno přednášejícího

16 Kdo vystupuje/jedná? Občané obce, kraje a hl. m. Prahy v souladu s jednacím řádem a zákonem (zpravidla vždy k bodu plus v obecné diskusi). Úředníci dle úpravy v jednacím řádu. Představitelé organizací (příspěvkových organizací nebo obchodních společností) dle úpravy v jednacím řádu. Zastupitelé. Poslanci, senátoři, členové vlády bez vazby na teritorialitu (zajímavé téma). Další osoby na základě usnesení. Jméno přednášejícího

17 Jednací řád Upravuje délku vystoupení.
Počet příspěvků (např. jen dvakrát). Předností práva. Úvodní slovo. Závěrečné slovo. Jméno přednášejícího

18 Jak zastupitelstvo rozhoduje?
Nadpoloviční většinou všech pokud zákon nestanoví jinak. Důležité pro pevnost koalice/většiny a disciplínu. Tolerance menšinové rady není možná. Menšinovou radu je potřebné podpořit explicitně. Zajímavá otázka z čeho se ta nadpoloviční většina počítá (původní nebo aktuální počet?). Jméno přednášejícího

19 Odměňování zastupitelů
Problematika uvolněných a neuvolněných zastupitelů. Vedle odměn (měsíční a mimořádné) náhrada ušlého výdělku, uvolnění ze zaměstnání (refundace). Mohou upravit zásady. Uvolněný může být i předseda výboru, předseda komise apod. Jméno přednášejícího

20 Poradní orgány Výbory. Členem výboru zastupitel nebo občan (Praha).
Předsedou výboru zastupitel. Obligatorní finanční a kontrolní. Výbor pro národnostní menšiny. Výbor pro výchovu a vzdělávání (Praha). Jméno přednášejícího

21 Tomáš Havel