POVINNOSTI ADVOKÁTŮ DLE NOVELIZOVANÉ AML-ÚPRAVY

Prezentace na téma: "POVINNOSTI ADVOKÁTŮ DLE NOVELIZOVANÉ AML-ÚPRAVY"— Transkript prezentace:

1 POVINNOSTI ADVOKÁTŮ DLE NOVELIZOVANÉ AML-ÚPRAVY
Mgr. Robert Němec, LL.M. PRAGUE | BRATISLAVA | OSTRAVA 1

2 Předpisy upravující AML
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML Zákon“) Od účinná novela reflektující směrnici EU č. 2015/849 a nařízení EU č. 2015/847 Vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb. Usnesení představenstva ČAK č. 2/2008 (dále jen „AML Usnesení“) (změna 2/2017) Usnesení představenstva ČAK č. 7/2004 (dále jen „Usnesení o úschovách“) AML – Anti-money laundering / CFT – Combating the financing of terrorism AML zákon platí již od roku 2008 a advokáti jako povinné osoby mají povinnosti dle uvedeného zákona. Nicméně v nedávné době došlo k poměrně zásadní novelizaci tohoto zákona, zkratkou označovaného AML, která přináší některé nové povinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ((čtvrtá) AML směrnice), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/847 ze dne o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící, Vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/2008 Věstníku, kterým se stanoví podrobnosti o povinnostech advokátů a postupu kontrolní rady České advokátní komory ve vztahu k zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Usnesení představenstva České advokátní komory č. 7/2004 Věstníku, o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem, ve znění pozdějších předpisů

3 Předpisy upravující AML
Zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu přijatá z iniciativy Rady Evropy ve Štrasburku dne (Štrasburská úmluva – ČR přistoupila ), Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu přijatá z iniciativy OSN v New Yorku dne (ČR ratifikovala ), Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 210/2008 Sb., k provádění zvláštních opatření k boji proti terorismu ve znění nařízení vlády č. 88/2009 Sb.

4 Základní pojmy Obchod Obchodní vztah Podezřelý obchod Povinná osoba
Sledované činnosti Obchod je každé jednání Povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. Obchodní vztah znamená smluvní vztah mezi Povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. Podezřelý obchod je Obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v Obchodu užité prostředky jsou určeny k Financování terorismu nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s Financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například (a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, (b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, (c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, (d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody, (e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, (f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, (g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti Skutečného majitele, (h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, nebo (i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi Povinná osoba je osoba, která je povinna splnit povinnost identifikace, povinnost oznamovací či další povinnosti stanovené Zákonem Sledované činnosti jsou zákonem vyjmenované činnosti, v rámci kterých vznikají advokátům (a ostatním povinným osobám) povinnosti podle AML Zákona. Těmito činnostmi se budeme podrobněji zabývat dále.

5 Základní pojmy Příkaz klienta Skutečný majitel
Politicky exponovaná osoba (PEP) Státy se srovnatelnou AML úpravou Příkaz klienta je znamená každý úkon klienta, na jehož základě má Povinná osoba nakládat s majetkem. Skutečným majitelem je fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Vezmeme-li jako příklad obchodní korporaci, bude se jednat o fyzickou osobu s podílem na hlasovacích právech či základním kapitálu přesahujícím 25% (nebo osoba jednající ve shodě s touto osobou), podílem na zisku alespoň 25 %. Pokud zde skutečný majitel není, nebo ho nelze určit podle výše uvedených kritérií, je za skutečného majitele považována osoba, která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu Politicky exponovanou osobou (PEP – Politically Exposed Person) je fyzická osoba, která je nebo byla, ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem. Jedná se tedy o vrcholné politiky, ne jenom hlavu státu, ale také o členy parlamentu, členy vlády, ale také představitele územní samosprávy a také osoby jim blízké, a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu minimálně jednoho roku po ukončení výkonu této funkce. Ve vztahu k politicky exponovaným osobám obsahuje AML Zákon přísnější pravidla a povinnosti pro advokáty (a další povinné osoby) Státy se srovnatelnou AML úpravou jsou státy, které v oblasti boje proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu stanovují povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropských společenství, a s ohledem na plnění těchto povinností je vykonáván dohled. (a) členské státy Evropské unie (b) Austrálie, Brazílie, Hongkong, Indie, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Korejská republika, Mexiko, Singapur, Švýcarsko, Spojené státy americké.

6 Hlavní novinky v oblasti AML
Rozšíření okruhu PO, které jsou povinny plnit povinnosti v úseku AML Rozšíření a upřesnění definice skutečného majitele klienta a povinnost jeho identifikace Zavedení možnosti zjednodušené identifikace klienta Rozšíření případů povinné identifikace klienta Nově mezi povinné osoby patří osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou Evidence skutečných majitelů je součástí obchodního rejstříku

7 Hlavní novinky v oblasti AML
Rozšíření a upřesnění definice politicky exponované osoby (PEP) a její identifikace Rozšíření možností převzetí identifikace klienta od jiných osob stejného typů (např. advokátů ze zemí se srovnatelnou AML-regulací) Požadavky na interní systémy hodnocení rizik Zřízení Finančního analytického úřadu

8 Dopad AML-povinností na advokáty (sledované činnosti) - § 7
Úschova peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta Jednání jménem nebo na účet klienta při: obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nebo závodu, správě majetku zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti, inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech Zakládání PO, jednání jménem PO v souvislosti se založením nové PO, poskytování sídla Jednání jako pověřený akcionář Pokud jde o dopad novelizovaných AML předpisů na advokáty, je třeba si v první řadě uvědomit, že ne veškeré činnosti advokáta jsou tzv. sledovanými činnostmi, při kterých vznikají advokátovi povinnosti podle AML předpisů. Poskytování běžného právního poradenství nebo zastupování klienta v trestním či soudním řízení nepatří mezi činnosti, které jsou sledovány v oblasti AML předpisů. Mezi tyto činnosti patří v první řadě advokátní úschova, kterou je nejenom úschova peněz, ale také úschova cenných papírů a jiného majetku klienta a dále se jedná o činnosti, kdy advokát jedná jménem nebo na účet klienta při vybraných transakcích. Jedná se zejména o jednání jménem nebo na účet klienta při obstarávání koupě nebo prodeje nemovitostí nebo závodu, či jeho části, zakládání řízení nebo provozování obchodních společností, inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, dále se jedná o jednání jménem nebo na účet klienta při zakládání právnických osob, jednání jménem právnických osob v souvislosti s jejich založením, poskytování sídla, jednání jako pověřený akcionář nebo při správě majetku. Mezi správu majetku patří správa peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku klienta včetně jednání jménem klienta nebo na jeho účet v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce nebo účtu cenných papírů a správou takového účtu.

9 Povinnost informovat a identifikovat klienta při sledovaných činnostech
Povinnost informovat klienta – čl. 1 AML Usnesení Informace o povinnostech souvisejících s AML předpisy Povinnost identifikovat klienta - § 8 Pokud je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku EUR Při podezřelém obchodu Zjištění, zda klient není politicky exponovanou osobou Povinnost součinnosti klienta při identifikaci Povinnost informovat klienta Je samozřejmě v zájmu advokáta, aby klienta informoval o tom, jaké jsou jeho povinnosti v souvislosti s AML předpisy. Lze to považovat zejména za preventivní opatření. Zároveň však tato povinnost vyplývá z čl. 1 odst. 3 AML Usnesení. Před započetím vztahu s klientem by jej měl advokát informovat, že bude muset provádět jeho identifikaci, kontrolu, v určitých případech, že bude muset odmítnout splnění jeho pokynů, nebo dokonce, že bude muset oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu prostřednictvím České advokátní komory. Povinnost informovat klienta je možné splnit zejména ve smlouvě o právních službách nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, případně ve smlouvě o advokátní úschově nebo samostatným dopisem. Je také možné informovat klienty obecným způsobem na webových stránkách advokátní kanceláře. § 24 odst. 2 - Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost identifikovat klienta Mezi základní povinnosti advokátů při těch sledovaných činnostech, o kterých jsme hovořili před chvílí, patří povinnost identifikovat klienta. Identifikaci fyzické osoby je třeba provádět v zásadě v její fyzické přítomnosti, přičemž z tohoto pravidla existují určité výjimky (§ 11 odst. 8). Pokud provádíme identifikaci fyzické osoby, je potřeba ověřovat její totožnost podle průkazu totožnosti. V této souvislosti doporučuji ověřit platnost průkazu totožnosti v databázi ztracených dokladů. Skutečnosti, které nelze ověřit z průkazu totožnosti, je vhodné doplnit čestným prohlášením klienta, např. pokud ověřujete totožnost podle pasu a potřebujete ověřit také bydliště klienta, tato informace v cestovním pase není a musíte se tedy spolehnout na čestné prohlášení klienta. A zároveň se doporučuje, pokud jde o fyzické osoby podnikatele, prověřovat údaje ve veřejných rejstřících o podnikatelích, jako je například ARES. Pokud jde o právnickou osobu, tak zde zpravidla vycházíme z výpisu z obchodního rejstříku, který je v případě potřeby identifikace skutečných akcionářů potřeba doplnit výpisem ze seznamu akcionářů nebo výpisem ze seznamu společníků, a pokud opět některé skutečnosti není možné ověřit z těchto dokladů, tak je potřeba si vyžádat čestné prohlášení klienta. Již jsem řekl, že pokud děláme identifikaci právnické osoby, vždy je potřeba identifikovat skutečného majitele. V obchodním rejstříku je veden seznam skutečných majitelů právnických osob a pro tuto identifikaci je vhodné si vyžádat výpis z tohoto seznamu. Je potřeba kontrolovat originály dokladů, ze kterých provádíme identifikaci klienta, a také provádět jejich průběžnou kontrolu platnosti a úplnosti v případě dlouhodobě trvajícího vztahu nebo opakujících se obchodů. Doporučuje se kopie dokladů si uchovat ve zvláštním spise. Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce dle výše uvedeného a dále předložením originálu (ověřené kopie) plné moci. Zastoupený nemusí být identifikován, musí však být jednoznačně určen. Za správnost jeho určení ručí zmocněnec. Povinnost součinnosti klienta Klient je povinen poskytnout součinnost při jeho identifikaci. Jak si řekneme dále, odmítnutí součinnosti ze strany klienta je nutno považovat za podezřelou okolnost, která může vést k těm následkům, o kterých budeme v detailu hovořit dále.

10 Výjimky z povinnosti identifikovat klienta a zjednodušená identifikace
Identifikaci klienta již provedla jiná povinná osoba a advokát tuto identifikaci převzal podle § 11 AML Zákona, nebo Byla provedena zprostředkovaná identifikace podle § 10 AML Zákona V případech uvedených v §13a AML Zákona (elektronické peníze na médiu které nelze dobíjet a částka nepřesahuje 250 EUR) Převzetí identifikace Novela AML zákona přináší jistou novinku, a to je možnost převzetí identifikace od povinných osob se zemí se srovnatelnou AML legislativou. Seznam těchto zemí najdete na stránkách Finančního analytického úřadu. Tato možnost je praktická zejména v případě, že spolupracujete s klientem ze zahraničí, kterého vám doporučí zahraniční advokát, který může fyzickou identifikaci takového klienta provést osobně za vás, a vy se potom můžete spolehnout na takto převzatou identifikaci. Zprostředkovaná identifikace Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy. Zjednodušená identifikace Týká se například: úvěrových nebo finančních institucí společností, jejíichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (a které podléhají požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie) ústředních orgánů státní správy ČR, ČNB, nebo vyšších samosprávných celků Při zjednodušené identifikaci postačí, když povinná osoba pouze a) ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky, b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená identifikační údaje klienta a c) zjistí podle informací, které má k dispozici, zda některý z klientů, poskytovaný produkt nebo konkrétní obchod nepředstavuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu; §13a AML Zákona (1)Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u a) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které nelze dobíjet, pokud nejvyšší uchovávaná částka nepřekročí 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce, b) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které lze dobíjet, pokud může být použito pouze k provedení vnitrostátní platební transakce a celkový měsíční limit pro odchozí platby a současně i nejvyšší uchovávaná částka nepřesahuje 250 EUR, nebo c) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje EUR. (2) Platební prostředky uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží nebo služeb a nesmí být pořizovány nebo dobíjeny prostřednictvím anonymních elektronických peněz. (3) Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele platebního prostředku zpětně vyměněna částka vyšší než 100 EUR. (4) Povinná osoba sleduje transakce týkající se platebního prostředku uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchod podle § 6.

11 Povinnost kontroly - § 9 Povinnost kontrolovat klienta Rozsah kontroly
Při podezřelém obchodu Před začátkem obchodního vztahu předpokládajícího opakující se plnění Při obchodu nad ,- EUR Při obchodu s PEP nebo s osobou z rizikové jurisdikce Rozsah kontroly Vždy se zvažuje dle systému hodnocení rizik (viz dále) Informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu Zjišťování skutečného majitele Informace o řídící a vlastnické struktuře klienta Informace pro průběžné sledování a hodnocení rizik (viz dále) Přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků (vždy v případě PEP) Vedle povinnosti identifikace mají advokáti též povinnosti kontroly klienta při podezřelém obchodu. Podezřelým obchodem je každý obchod, kde existuje podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření z užití prostředků financování terorismu. V takovém případě se provádí kontrola před začátkem obchodního vztahu, který předpokládá opakující se plnění a dále před každým obchodem, jehož hodnota přesahuje 15 tisíc eur. Povinnost kontroly vzniká též při obchodu s politicky exponovanou osobou. Povinnost kontroly vzniká též při obchodech s osobami z rizikových jurisdikcí. Seznam států, které jsou považovány za rizikové jurisdikce, můžete najít na stránkách Finančního analytického úřadu, nebo prostřednictvím organizace FATF (Financial Action Task Force on Money Laundering - Finanční akční výbor proti praní peněz), která vydává seznam států s nedostatečnými opatřeními. Za podezřelý obchod se považuje obchod vždy, když je klientem nebo skutečným majitelem osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, anebo pokud je předmětem obchodu zboží či služba, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce. Povinnost kontroly vzniká také v případě, kdy se klient odmítá kontrole podrobit. Rozsah kontroly V jakém rozsahu se kontrola provádí, záleží na takzvaném systému hodnocení rizik, o kterém budeme mluvit dále. Při kontrole je potřeba zjišťovat zejména informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu. Je potřeba identifikovat skutečného majitele a je potřeba získat informace o řídící a vlastnické struktuře klienta. Při kontrole je potřeba získávat veškeré informace, které advokát potřebuje pro průběžné sledování hodnocení rizik, jak o tom budeme mluvit dále. Důležitou součástí kontroly je přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků. Zdroje peněžních prostředků, které chce klient využít ke konkrétní transakci, je možno ověřovat různým způsobem. Nejčastější bude prokázání původu peněžních prostředků, např. prostřednictvím úvěrového financování, pokud se jedná o nákup nemovitosti a klient doloží hypoteční úvěr nebo prostřednictvím výpisu z účtu u peněžního ústavu, případně čestným prohlášením nebo dokonce v krajním případě i vyžádáním si daňových přiznání za uplynulá období.

12 Povinnosti související s kontrolou klienta
V případě pochybností po provedení kontroly odmítnout pokyn klienta (neuskutečnit obchod) odložit splnění příkazu klienta oznámit podezřelý obchod Jednotlivými možnostmi postupu v případě pochybností po provedení kontroly se budeme podrobněji zabývat dále

13 Výjimky z povinností souvisejících s kontrolou pro advokáty - § 27
Při plnění povinností souvisejících s kontrolou klienta advokát nepoužije informace získané: poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta, obhajobou klienta v trestním řízení, zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se výše uvedených řízení uvedených v písmenech U poskytování právních porad týkající se řízení před soudy advokát tyto informace nepoužije bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

14 Mlčenlivost - § 38 až 40 Obecná povinnost mlčenlivosti povinných osob o skutečnostech týkajících se podezřelého obchodu Výjimky z mlčenlivosti ve vztahu k orgánům činným v TŘ souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu atd. Tyto výjimky se nevztahují na advokáta To neplatí vůči ČNB a ČAK Dle § 38 AML Zákona jsou povinné osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. § 39 AML Zákona obsahuje výčet orgánů, vůči kterým se povinné osoby povinnosti zachovávat mlčenlivost dovolat nemohou. Uvést příklady? Dle § 40 AML zákona se výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost nevztahují na advokáta, avšak advokát se povinnosti mlčenlivosti přesto nemůže dovolat vůči dozorčímu úřadu, kterým je ČNB a vůči ČAK

15 Zjednodušená identifikace a kontrola - § 13
Klienty, u nichž je dána možnost zjednodušené identifikace, jsou: Úvěrové a finanční instituce (včetně zahraničních ze zemí se srovnatelnou AML-úpravou) Společnosti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu Ústřední orgány státní správy, ČNB, VÚSC Klient (i) s významnou funkcí podle práva EU, (ii) jehož identifikace je veřejně dostupná, (iii) jehož činnosti jsou průhledné, (iv) jehož účetnictví je věrné a průhledné, (v) který je odpovědný orgánům EU nebo EHP Zákon obsahuje také určité výjimky, kdy identifikace a kontrola klienta může být prováděna značně zjednodušeným způsobem. Jedná se zejména o situace, kdy klienti jsou instituce nebo organizace, které samy o sobě podléhají relativně přísné regulaci a existuje tedy rozumný předpoklad o jejich transparentní vlastnické struktuře a transparentním hospodaření. V první řadě se jedná o úvěrové a finanční instituce, včetně institucí ze zemí se srovnatelnou AML regulací, mezi finanční instituce patří vedle bank a spořitelních družstev také např. centrální depozitář, organizátor trhu s investičními nástroji, investiční společnosti, pojišťovny atd. Za méně rizikové jsou také považovány společnosti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, jinými slovy společnosti, jejichž akcie jsou listovány na burze. Dále ústřední orgány státní správy, Česká národní banka a další centrální instituce. Dalšími klienty, kteří podléhají zjednodušené identifikaci a kontrole, jsou instituce s významnou veřejnou funkcí podle práva Evropské unie, jejichž identifikace je veřejně dostupná, jejich činnosti jsou transparentní, a které jsou odpovědny orgánům Evropské unie nebo evropského hospodářského prostoru. Tady se jedná o celou řadu evropských agentur a institucí, jako jsou například Agentura pro atomový výzkum apod. Důležitou součástí plnění povinností v oblasti AML předpisů je vytvoření systému hodnocení rizik. Zde uvádíme nejčastější rizika, která mají vliv na intenzitu kontroly nebo identifikace klienta. V první řadě jde o rizika geografická, tady se bavíme o tom, z jaké země pochází klient, nebo v jaké zemi se odehrává transakce. Dále může záležet na typu klienta, jestli se jedná o rizikovou osobu nebo nikoliv, typ realizovaného obchodu, a je potřeba si uvědomit, že existuje celá řada faktorů, které snižují, případně zvyšují rizika prováděných obchodů. Výčet osob pro zjednodušenou identifikaci v §13 odst. 1-2 AML Zákona

16 Hodnocení rizik – základní dělení
Rizika vztahující se k osobě klienta Rizika vztahující se k místu usazení klienta (geografická rizika) Rizika vztahující se k typu obchodu §21a Demonstrativní výčet faktorů možného vyššího rizika je obsažen v příloze č. 2 AML Zákona

17 Hodnocení rizik - rizikové faktory klienta
Obchodní vztah realizován za neobvyklých okolností Klient je politicky exponovanou osobou Zvýšený pohyb hotovosti Neprůhledná vlastnická struktura klienta Neobvyklá nebo příliš složitá vlastnická struktura Míra rizika se může lišit podle typu klienta, se kterým provádíme obchodní vztah. V první řadě je potřeba si uvědomit s ohledem na účel předpisů v oblasti AML, že za rizikové osoby jsou považovány politicky exponované osoby, o jejichž definici jsme již hovořili. Dále se jedná o klienty, u kterých dochází ke zvýšenému pohybu hotovosti. Typicky může jít například o sázkové kanceláře nebo kasina. Klienti bez adresy nebo s více adresami - rovněž tato skutečnost může identifikovat vyšší riziko. Pokud klienti využívají zprostředkovatele nebo právní služby ze zemí bez srovnatelné AML regulace, nebo pokud klienti mají neprůhlednou vlastnickou strukturu, typicky akcie na majitele, rovněž půjde o vyšší riziko s ohledem na typ klienta. Za rizikové je nutno považovat tzv. shell companies. To jsou společnosti, které jsou zřízeny účelově, jejichž akcionáři a ředitelé jsou obvykle osoby, které jsou pouze profesionálními řediteli a akcionáři, a za kterými není vidět skutečnou akcionářskou strukturu.

18 Hodnocení rizik - rizikové faktory klienta
Trestná činnost klienta Klient vyžaduje anonymitu Klient neposkytuje součinnost Subjekt je osobním nástrojem držby aktiv (např. svěřenský fond) Dalším kritériem, které může naznačovat vyšší míru rizika u klienta, je pochopitelně skutečnost, že klient je osobou, která byla obviněna nebo odsouzena ze závažné majetkové trestné činnosti. Dále je potřeba za rizikové považovat klienty, kteří vyžadují neobvyklou anonymitu nebo neobvyklé podmínky obchodní transakce. Dále klienty, kteří zjevně jednají na účet třetí osoby, kterou nejsou ochotni identifikovat. Za rizikovější je také potřeba považovat právnické osoby nebo svěřenské fondy, které jsou zjevně využívány jako nástroj pro anonymní držbu osobních aktiv.

19 Hodnocení rizik – geografická rizika
Země na seznamu Evropské komise / FAÚ / FATF, které: podporují financování terorismu, mají vysokým podílem korupce a trestné činnosti, na něž byly uvaleny sankce OSN či EU, nemají účinný systém AML jsou rizikovými teritorií nebo daňovými ráji Pokud jde o ta geografická rizika, již jsem zmínil, že důležité je geografické riziko s ohledem na zemi původu klienta nebo zemi, kde se odehrává transakce. Je logické, že pokud se jedná o země, které podporují financování terorismu nebo země s vysokým podílem korupce a trestné činnosti, nebo země, na něž byly uvaleny sankce OSN či EU, nebo země, které nemají účinný systém AML nebo jsou považovány za riziková teritoria nebo daňové ráje, pak logicky geografická rizika budou považována za vyšší. Evropská komise vydává seznam sankcionovaných subjektů a problematických oblastí. Dalším zdrojem může být Finanční analytický útvar či FATF neboli Financial Action Task Force. Na konci této prezentace najdete některé užitečné odkazy na seznamy, kde můžete vyhledávat země, které jsou považovány za rizikové. Aktuálně se doporučuje obezřetnost vůči takovým zemím, jako je Irán, KLDR, Sýrie, Súdán, Libérie, Barma nebo Pobřeží Slonoviny. Země na daných seznamech nebo klienti z těchto zemí nebo transakce s nimi sice nejsou automaticky považovány za podezřelé, ale doporučuje se zvýšená obezřetnost. Obdobně je třeba konzervativněji přistupovat k osobám z tzv. daňových rájů. Mezi daňové ráje patří například Britské panenské ostrovy, Seychely, Belize, Panama, Nevis, Kypr nebo Kajmanské ostrovy. Pokud jde o seznam zemí s nedostatečnými opatřeními v oblasti AML, mezi ně patří také Bosna a Hercegovina, Sýrie, Irák, Írán, Afghánistán, Jemen, Uganda, KLDR a Laos.

20 Hodnocení rizik – typ obchodu
Finanční zprostředkovatelství Opakované transakce v neobvykle krátkém čase Inkasa od neznámých osob Neodpovídající protiplnění Neprůhledné transakce Pro klienta neobvykle velké transakce Vedle rizika geografického a rizika podle typu klienta pak existují také obchody, které jsou rizikovější s ohledem na svoji obchodní podstatu. Jedná se zejména o obchody zahrnující finanční zprostředkovatelství nebo různé opakované transakce v neobvykle krátkém čase, obchody u nichž dochází k inkasu od neznámých osob nebo obchody, u kterých dochází k neodpovídajícímu protiplnění nebo transakce, které jsou neprůhledné nebo neobvyklé, ať již svoji strukturou nebo svoji velikostí.

21 Hodnocení rizik – typ obchodu
Struktury s nejasným majitelem Protistrany z rizikových území Poptávka privátního bankovnictví nebo produktů napomáhajících anonymitě Transakce bez osobní přítomnosti a bez účinných ověřovacích nástrojů Platby od neznámých osob Dále lze za rizikové považovat obchody, které zahrnují struktury s nejasnými majiteli nebo obchody, kdy protistrany našich klientů pochází z rizikových oblastí, o kterých jsem hovořil před chvílí. Obchody, při kterých dochází k využívání anonymních služeb privátního bankovnictví nebo dalších produktů, které napomáhají anonymitě také patří mezi řizikové. Za podezřelou bude potřeba považovat transakci, která probíhá bez osobní přítomnosti nebo účinných ověřovacích nástrojů, při kterých dochází k platbám od neznámých osob nebo transakce, při kterých jsou poptávány nové neobvyklé struktury a obchodní postupy.

22 Hodnocení rizik – okolnosti snižující nebo zvyšující rizikovost
Pravidelnost a trvání vztahu s klientem Reputace klienta Úroveň dohledu v zemi původu, znalost dané země, neobvyklá vzdálenost mezi bydlištěm/sídlem a místem poskytování služby Způsob jakým (a přes koho) jsme byli kontaktováni Vedle geografických rizik, rizik typu klienta a rizik typu transakce, pak existuje celá řada okolností, které mohou naopak snižovat nebo zvyšovat daná rizika. Zcela jinak budeme nahlížet na transakci s klientem, se kterým spolupracujeme dlouhou dobu a jsme detailně seznámeni s jeho způsobem podnikání, než na transakci s novým, zcela neznámým klientem, který přichází bez doporučení. Důležitou roli také může hrát reputace klienta, pokud jde o klienta ze zahraničí, úroveň dohledu země jeho původu, jakož i subjektivní znalost dané země. Jinak budeme přistupovat ke klientovi, který pochází z jurisdikce, se kterou advokát pravidelně obchoduje a je detailně seznámen se způsobem jejího fungování, ví jak v dané zemi fungují dané rejstříky, než v případě obchodování se zcela novou jurisdikcí, o které advokát nemá náležité znalosti ani zkušenosti. Za faktory zvyšující rizika mohou být považovány také skutečnosti, kdy existuje neobvyklá vzdálenost mezi bydlištěm či sídlem klienta a místem poskytování služby. Jedná se o situace, kdy bez rozumného vysvětlení se na nás obrací klient z cizí jurisdikce, přičemž předmětem jeho obchodu je zboží nebo služba z další jurisdikce a neexistuje logické vysvětlení, proč se obrací na advokáta v České republice. Důležitým faktorem je také skutečnost, jakým způsobem jsme byli ze strany klienta kontaktováni. Je logické, že jinak budeme přistupovat ke klientovi, který přichází tzv. z ulice bez náležitého doporučení a jinak ke klientovi, kterého nám ke spolupráci doporučí spolupracující advokát, ať je z České republiky nebo ze zahraničí, který s takovým klientem má dlouhodobé obchodní vztahy a je schopen poskytnout určitá doporučení.

23 Důvody odmítnutí pokynu - § 15
Klient se odmítne podrobit identifikaci Klient odmítne doložit plnou moc Klient neposkytne potřebnou součinnost při kontrole Z jiného důvodu nelze provést identifikaci / kontrolu Pochybnost o pravosti a pravdivosti poskytnutých informací V případě PEP – pokud není znám původ jejího majetku Je potřeba si uvědomit, jak má advokát reagovat na to, pokud při identifikaci nebo kontrole klienta dojde k určitým pochybnostem. V první řadě lze asi doporučit, aby advokát vůbec nevstoupil do obchodního vztahu s klientem. Jinými slovy, advokát odmítne uzavřít smlouvu o poskytování právní služby a právní službu poskytnout. Pokud k pochybnostem dojde až v pozdější fázi obchodního vztahu, pak je advokát za určitých okolností povinen odmítnout pokyn klienta, případně odložit splnění příkazu klienta a oznámit podezřelý obchod České advokátní komoře. Takže v první řadě advokát odmítne uzavření obchodního vztahu nebo uskutečnění obchodu v případě, že se klient odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne doložit plnou moc (na základě které je zastoupen). Dále v případě, že neposkytne potřebnou součinnost při kontrole nebo z jiného důvodu nelze provést identifikaci nebo kontrolu klienta anebo v případě, že má advokát pochybnosti o pravosti a pravdivosti poskytnutých informací. V takových případech odmítne provedení pokynů nebo vůbec odmítne uzavřít obchodní vztah s klientem. Pokud je klientem politicky exponovaná osoba, pak dále odmítne uskutečnit její pokyn v případě, že není znám původ jejího majetku.

24 Odklad splnění příkazu - § 20
Za kumulativního splnění následujících podmínek: sledovaná činnost která je podezřelým obchodem hrozí nebezpečí, že by splněním příkazu bylo ztíženo nebo zmařeno zajištění výnosu z trestné činnosti nebo financování terorismu Ne, pokud je známo, že by takový postup (odklad) mohl zmařit šetření podezřelého obchodu Majetek se zajišťuje, podezřelý obchod se oznamuje ČAK, s upozorněním na odklad splnění příkazu nebo na důvody proč byl příkaz proveden Dále může dojít k situacím, kdy je advokát povinen odložit splnění příkazu klienta a tento příkaz může splnit nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu Českou advokátní komorou způsobem uvedeným dále. K tomuto advokát přistoupí v případě, že jsou kumulativně splněny následující podmínky. Za prvé, jedná se o sledovanou činnost. Připomínám, že mezi sledované činnosti nepatří poskytování každého právního poradenství, ale pouze výkon těch sledovaných činností, o kterých jsme hovořili v úvodu dnešní přednášky, typicky správa majetku klienta anebo jednání jménem klienta na jeho účet v těch sledovaných oblastech. Další podmínkou je, že se jedná o činnost, která je podezřelým obchodem a hrozí nebezpečí, že by splněním příkazu klienta bylo ztíženo nebo zmařeno zajištění výnosu z trestné činnosti nebo financování terorismu. K odložení splnění příkazu klienta by však advokát neměl přistoupit v případě, že je mu známo, že by takový postup neboli odklad splnění příkazu klienta mohl zmařit šetření podezřelého obchodu. Pokud dochází k odkladu splnění příkazu klienta, je potřeba zajistit majetek na dobu, kdy se podezřelý obchod oznamuje České advokátní komoře, včetně upozornění na odklad splnění příkazu a na důvody, proč byl tento příkaz odložen.

25 Oznámení podezřelého obchodu ČAK - § 18
Na předepsaném formuláři, osobně, prostřednictvím člena kontrolní rady Výjimky: (i) informace v rámci právního poradenství nebo ověřování právního postavení, (ii) obhajoba v trestním řízení, (iii) zastupování před soudy, (iv) poradenství v souvislosti s obhajobu v TŘ nebo řízení před soudy Advokát bude ze strany ČAK vyzván k poskytnutí informací a podrobení se kontrole Oznámení České advokátní komoře o podezřelém obchodu činí advokát na nejpozději do pěti kalendářních dnů předepsaném formuláři osobně prostřednictvím pověřeného člena kontrolní rady, přičemž advokát bude následně ze strany České advokátní komory vyzván k poskytnutí dalších informací a umožnění provedení kontroly. Zde je potřeba si připomenout, v jakých případech se neprovádí oznámení České advokátní komoře, jde zejména o situace, kdy advokát získá o klientovi informace, nebo získal od klienta informace v souvislosti s poskytováním právního poradenství nebo ověřování právního postavení klienta, v souvislosti s obhajobou v trestním řízení nebo zastupování před soudy nebo v souvislosti s poradenstvím, které souvisí s obhajobou v trestním řízení nebo řízení před soudy. Na tyto informace se nevztahuje oznamovací povinnost. Vždy je třeba si uvědomit, že povinnosti advokátů se týkají pouze těch sledovaných činností, o kterých jsme hovořili v úvodu tohoto semináře. V AML Usnesení je výslovně stanoven požadavek učinění oznámení osobně s tím, že určení jiné osoby jako kontaktní osoby podle § 22 AML Zákona je vyloučeno. Oznámení je advokát povinen učinit 1. doporučeným dopisem zaslaným na adresu: Kontrolní rada České advokátní komory, Národní 10, Praha 1, 2. písemným podáním doručeným osobně v pracovních dnech v době od 9.00 hod. do hod. na adresu: Kontrolní rada České advokátní komory, Národní 10, Praha 1, nebo 3. em se zaručeným podpisem nebo datovou schránkou (2) Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpeční z prodlení, nebo připadl-li by konec pětidenní lhůty uvedené mimo pracovní dobu ČAK lze oznámení učinit i ústně do protokolu, a to po předchozí telefonické domluvě s příslušným členem kontrolní rady

26 Povinnosti advokáta při provádění úschov
Uzavřít písemnou smlouvu o úschově Nahlásit em úschovu do Elektronické knihy úschov ČAK Účet musí být veden na advokáta nebo AK, z jeho označení musí být patrné, že jsou na něm uloženy prostředky klienta, pro každého klienta je veden samostatný účet Max ,- Kč (nebo ekvivalent) v hotovosti, bez zbytečného odkladů uložit a účet Řekli jsme si již na začátku, že mezi sledované činnosti patří zejména provádění advokátních úschov. Jedná se o úschovu peněz, cenných papírů a jiného majetku. V této souvislosti si dovoluji připomenout, že advokáti při provádění úschov jsou povinni postupovat v souladu s usnesením České advokátní komory, které bylo publikováno ve věstníku, a v souladu s ním jsou povinni advokátní komoře nahlásit do tzv. elektronické knihy úschov každou advokátní úschovu. Smlouva o advokátní úschově musí být písemná, přičemž účet musí být veden na advokáta nebo advokátní kancelář a z jeho označení musí být patrné, že jsou na něm uloženy prostředky klienta. Je důležité respektovat pravidlo, že pro každého klienta, že pro každou advokátní úschovu je třeba vést samostatný účet. Existuje omezení částkou 270 tisíc Kč, kterou je advokát oprávněn přijmout v hotovosti a následně bez zbytečného odkladu uložit na účet advokátní úschovy.

27 Povinnosti advokáta při provádění úschov
Informovat klienta o podmínkách výplaty peněz z úschovy Vyplatit peníze okamžitě po splnění podmínek Platby ve prospěch advokáta, AK či jiných osob se z uložených prostředků provádět nesmí, ledaže je na to výslovný písemný pokyn klienta Uložit Cenné papíry nebo jiný majetek do bezpečnostní schránky Evidence o úschovách podle usnesení ČAK č. 9/1999 Věstníku Advokátní úschovu je třeba em nahlásit do elektronické knihy úschov České advokátní komoře a informovat klienta o podmínkách výplaty peněz z advokátní úschovy. Advokátní úschovu je třeba vyplatit okamžitě po splnění těchto podmínek. Platby ve prospěch advokáta nebo advokátní kanceláře či jiných osob z uložených prostředků lze provádět výhradně v případě, že k tomu má advokát výslovný písemný pokyn klienta. Pokud jde o cenné papíry nebo jiný majetek, ten je potřeba uložit do bezpečnostní schránky advokátní kanceláře buď v bance, nebo do trezoru v advokátní kanceláři, ke kterému mají přístup jen advokáti a jimi pověřené osoby.

28 Další povinnosti - systém vnitřních zásad - § 21
Zásady, postupy a kontrolní opatření k naplnění povinností podle zákona Hodnocení rizik vykonávaných činností Rozsah podle vykonávaných činností podléhajících působnosti zákona Tento systém v praxi zavést a uplatňovat Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem. Na advokáty se vztahuje pouze obecná povinnost zavedení systému vnitřních zásad. Další (přísnější) povinnosti uvedené v § 21 se vztahují na jiné povinné osoby

29 Další povinnosti - školení zaměstnanců - § 23
Nejméně jednou za 12 kalendářních měsíců Zaměstnanci, kteří se mohou setkat s podezřelými obchody Noví zaměstnanci před zařazením na tato místa Vztahuje se i na „nepřímé“ zaměstnance Vedení evidence o účasti a obsahu školení po dobu 5 let V rámci školení zaměstnanců podle § 23 zákona zajistí advokát především seznámení příslušných zaměstnanců s AML zákonem, s AML Usnesením a s Usnesením o úschovách. Povinná osoba zajistí nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody, a proškolení všech zaměstnanců před zařazením na takováto pracovní místa. Nepřímí zaměstnanci -osoby, které se na předmětu činnosti povinné osoby podílejí na základě jiné než pracovní smlouvy, pokud se tyto osoby mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody. Obsahem školení je zejména typologie a znaky podezřelých obchodů, požadavky stanovené povinnou osobou pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta a postupy při zjištění podezřelého obchodu. Povinná osoba obsah školení průběžně doplňuje a aktualizuje.

30 Další povinnosti - informační povinnost - § 24
FAÚ může požadovat údaje či doklady o obchodech nebo informace o zúčastněných osobách Po advokátovi vyžaduje FAÚ prostřednictvím ČAK Advokát je povinen sdělit údaje, předložit doklady nebo poskytnout informace na výzvu člena kontrolní rady ČAK Povinná osoba na žádost sdělí Úřadu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodech souvisejících s povinností identifikace nebo ohledně nichž Úřad provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu při prověřování oznámení a výkonu správního dozoru a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

31 Další povinnosti Uchovávání údajů (10 let od ukončení obchodu) - § 16
Ustanovení kontaktní osoby - § 22 Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem a) identifikační údaje získané podle § 8 odst. 1 až 3 nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20), b) kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány, c) údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, d) informace a kopie dokumentů získané v rámci kontroly klienta podle § 9, e) dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a a f) v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka. Spolupráce při uchovávání údajů Jestliže se na konkrétním obchodu s týmž klientem podílí více povinných osob, mohou být údaje podle § 16 uchovávány pouze u některé z nich za předpokladu, že ostatní zúčastněné povinné osoby mají zajištěno poskytování potřebných informací včetně kopií příslušných dokladů bez zbytečného odkladu. Kontaktní osoba Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s Úřadem, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán. Nezajišťuje-li činnosti kontaktní osoby přímo statutární orgán, povinná osoba zajistí kontaktní osobě možnost přímé komunikace se statutárním a dozorčím orgánem povinné osoby.

32 Specifické povinnosti u PEP
Vždy povinnost kontroly klienta Nemožnost provést zjednodušenou identifikaci a kontrolu Zákaz uskutečnit obchod pokud není znám původ užitého majetku - § 15 odst. 2 Povinnost souhlasu statutárního orgánu k obchodnímu vztahu - § 15 odst. 3 § 54 odst. 8 - Stejné povinnosti a omezení i vůči osobě: ovládané PEP jednající ve prospěch PEP Ad 3) § 15 - Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu. Ad 4) § 15 - K navázání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou je třeba souhlasu statutárního statutárního orgánu povinné osoby nebo jím pověřené osoby k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Ad 5) §54/8 - Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.

33 Finanční analytický úřad - FAÚ
Příjem a analýza oznámení o podezřelých obchodech od povinných osob a dalších podnětů Kontrolní činnost a vedení řízení o přestupcích Právní agenda spojená s přípravou předpisů v oblasti AML/CFT a mezinárodních sankcí a s vedením správních řízení Spolupráce se zahraničím - s více než 150 partnerskými zpravodajskými jednotkami z celého světa Vnitrostátní koordinace při provádění mezinárodních sankcí Na základě zákona č. 368/2016 Sb., novelizujícího AML zákon, zanikL ke dni Finanční analytický útvar jako odbor Ministerstva financí. Veškeré jeho úkoly a pravomoci přešly s účinností od na nově vznikající Finanční analytický úřad. FAÚ vydává metodické pokyny v oblasti AML

34 Přestupky podle AML Zákona - § 43 až 48
Porušení povinnosti mlčenlivosti Neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta Nesplnění informační povinnosti Nesplnění povinnosti oznámit podezřelý obchod Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta Ze všech přestupků podle AML Zákona jsou zde uvedeny pouze ty, kterých se může dopustit advokát. Jestliže se těchto přestupků dopustí advokát, projednají se podle zákona o advokacii. Neplněním povinností při identifikaci a kontrole klienta se rozumí: Nesplnění povinnosti identifikace klienta podle § 7 opakovaně nesplnění povinnosti kontroly klienta podle § 9, porušení zákazu uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo nesplnění povinnosti uchovávat údaje podle § 16. Nesplněním informační povinnosti se rozumí nepředložení údajů či dokladů o obchodech nebo informací o zúčastněných osobách na žádost FAÚ prostřednictvím ČAK podle § 24 odst. 1

35 Některé užitečné odkazy
Financial Action Task Force on Money Laundering (Finanční akční výbor proti praní peněz): Seznamy sankčních opatření: Stanoviska FAÚ k problematice AML (+ seznam států se srovnatelnou AML-regulací): Databáze neplatných dokladů MV ČR: Seznam úvěrových a finančních institucí Burza cenných papírů, seznam investičních nástrojů

36 PRAGUE | BRATISLAVA | OSTRAVA
Děkuji za pozornost! PRAGUE | BRATISLAVA | OSTRAVA © PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – All Rights Reserved. The information included in this material is not legal advice, is not exhaustive and is not intended for any specific application. Before any use of, or decisions connected with, the information provided herein, we recommend that you seek independent legal advice.