Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

Prezentace na téma: "Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO
Trestní právo Historie trestního práva a jeho postavení v právním řádu ČR Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

2 Mgr. Pavel Petr Konzultační hodiny Úterý 12:30-14:00 (Dr.Malého) B 310

3 Trestní právo Doporučená literatura: CIBULKA, K. Trestní právo. Brno : Sokrates, 2005, s ISBN ( ÚZ č.622 – Trestní předpisy

4 Trestní právo Přednášky probíhají vždy ve čtvrtek od 12:30-14:00 semináře 14:15-15:45 učebna B317 Přednášky – nepovinné; semináře 70% účast V rámci seminářů je zapotřebí připravit a ústně prezentovat seminární práci na vybrané téma rozsah cca 3-5str. Zakončení kurzu – klasifikovaný zápočet – ověření znalostí písemným testem.

5 Právo Normativní systém (systém norem) Jiné normativní systémy

6 Právo veřejné a soukromé
Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus) Právo veřejné je právo římského státu; právo soukromé sleduje prospěch jedince

7 Právo veřejné a soukromé
Veřejné – VP metoda regulace Rozdílné postavení subjektů Soukromé – SP metoda regulace Rovné postavení subjektů Někteří autoři hovoří o administrativně právní metodě regulace – typická pro správní právo

8 Právo veřejné a soukromé
Ústavní Trestní Finanční Správní Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Rodinné

9 Trestní právo Trestní právo hmotné – obecná část
Trestní právo hmotné – zvláštní část Trestní právo procesní Trestaní mladistvých pachatelů Neprávní disciplíny Kriminologie, kriminalistika, penologie neprávní disciplíny

10 Historie TP Personalita TP – příslušnost jedince ke společenské vrstvě
Absence kodifikace TP – prostor pro volný (i svévolný) výklad norem Obvyklý postup tzv. ordály (boží soudy) iracionální důkazní prostředek, používaný od starověku až do 18.stol.(1776 MT); rozhodnutí o vině či nevině bylo vloženo do rukou vyšší mocí ordál ohněm (šarijá dodnes), vodou (čarodejnice), soubojem (šlechta) (v VB i žena, pokud mečem muž byl zakopán po pás v jámě), přísahou aj.vykonával zpravidla rychtář Poslední ordál cca 1830 v VB

11 Ordál ohněm

12 Historie TP V 16.stol. Začíná se prosazovat TORTURA
V širším slova smyslu mučení V užším podrobení vyslýchaného právu útrpnému – tj. mučení v přesně vymezeném právním schématu během vyšetřování a výslechu V současné době v zemích OSN zakázáno

13 Tortura (palečnice, španělská bota)

14 Historie TP Feudální absolutismus již reflektuje zásadu oficiality
Podstatou je zahájení procesu orgánem k tomu kompetentním Dále se objevuje zásada písemnosti a inkvizice 1576 vydán Koldínův zakoník Byla velmi partikulární – stavovská úprava Hrdelní tresty – jejich forma spočívala v druhu trestné činnosti, za kterou trest následoval Stětí mečem. Oběšení, čtvrcení těla, lámání kolen, pohřbívání zaživa, utopení Nejčastějšími pachateli byli čeledíni a poddaní z vesnic (rvačky, podvody aj.)

15 Hrdelní tresty

16 Historie TP Constitutio Criminalis Carolina 1768
Stále zachovával torturu Tři stupně mučení – drcení prstů, španělská bota, stržení žebříkem Přetrvával prvek MSTY na odsouzeném Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně 1787 Poprvé se objevuje zásada přiměřenosti trestu Nejvýznamnější trest odnětí svobody Josefínský zákoník 1803 Specifikoval způsoby výkonu trestu Rozdíly mezi žalář – těžký žalář – nejtěžší žalář

17 Historie TP Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích 1852
Dva stupně vězení Domácí vězení Velmi intenzivní ochrana státu a jeho orgánů Článek IV. zákona z roku 1852 stanovil, že „podle tohoto trestního zákona může se …jen to za zločin, za přečin nebo za přestupek pokládati a trestati, co se v něm výslovně za zločin, za přečin nebo za přestupek prohlašuje.“ Korektiv ve smyslu úmyslnosti i nebezpečnosti byl dán formulací: „Ke zločinu vyžaduje se zlého úmyslu“, dále podrobněji rozvedenou. Podle § 4 „Zločin pochází ze zlomyslnosti pachatelovy, nikoliv z povahy toho, na němž se spáchá. Zločin tudíž spáchati lze i na provinilcích, na bezesmyslných, na dětech, na spících a též na takových osobách, které samy škody si přejí nebo k ní svolují.“

18 Historie TP Za první republiky snahy o jeho modernizaci, ale pouze novely Po nástupu komunismu přijat zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky specifikoval některé TČ Nový trestní zákon přijat v roce 1950 jako z.č. 86/1950 Sb. Ideologicky podbarven Další přijat v roce 1961 jako z.č. 140/1961 Sb. – ten platí dodnes Dílčí novely po r. 1989 Problémy – systematika zákona aj.

19 Politické procesy