SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk

2 SOUD nezávislý a nestranný státní orgán vykonávající soudní moc poskytuje občanům právní ochranu, rozhoduje o vině a trestu za trestné činy soudy zasahují: v občanskoprávním řízení – rozhodují, na čí straně je právo (odpůrce x navrhovatel) v trestním řízení – rozhodují o vině, nevině, příp. míře zavinění (obžalovaný x státní zástupce) ve správním řízení - přezkoumávají akty orgánů veřejné správy soustava soudů ČR: obecné soudy – nejvyšší, vrchní, krajský, okresní zvláštní soudy – ústavní, nejvyšší správní

3 SOUD úkolem je autoritativně rozhodovat o návrzích (žaloba nebo obžaloba) - konkrétní rozhodnutí činí v jednodušších případech samosoudce (vždy profesionální soudce), ve složitějších záležitostech soudní senát (většinou tříčlenný) rozhodování soudu je zásadně veřejné - někdy může být v zájmu ochrany mladistvých osob či veřejného pořádku veřejnost z jednání vyloučena při soudním jednání se dbá na jeho důstojnost - státní znak, taláry administrativní chod soudního oddělení zabezpečuje jeho kancelář (zapisovatelky, vedoucí kanceláře), v každé soudní budově udržuje pořádek justiční stráž státní správu soudů vykonává Ministerstvo spravedlnosti

4 ÚSTAVNÍ SOUD stojí mimo systém obecných soudů sídlo – Brno
úkolem je dbát na ochranu ústavnosti rozhoduje - např. o zrušení zákonů, jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu nebo o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací 15 soudců jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu - funkční období je 10 let soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (věk nad 40 let), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání, je možné opakované jmenování téže osoby ve stanovených závažných nebo sporných případech rozhoduje v plénu (hlasují všichni ústavní soudci), pro běžnou agendu (tzv. senátní věci) jsou ústavní soudci dlouhodobě rozděleni do jednotlivých senátů, které rozhodují samostatně - plénum je usnášeníschopné za přítomnosti nejméně 10 soudců předseda – Pavel Rychetský (od r. 2003)

5 NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD spolu s Nejvyšším soudem vrcholný orgán soudní moci v ČR sídlo – Brno rozhoduje ve správním soudnictví o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů správních (kasační stížnosti), rozhoduje o kompetenčních žalobách mezi orgány veřejné správy, rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhoduje o volebních stížnostech (neplatnost voleb a hlasování) je kárným soudem ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů skládá se z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena), předsedů senátů a dalších soudců – celkem 34 soudců rozhoduje v senátech: 10 tříčlenných senátů (předseda senátu a dva soudci) – kasační stížnosti sedmičlenný volební senát (předseda senátu a šest soudců) – volební stížnosti, kasační stížnosti ve věcech místního a krajského referenda, návrhy na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti sedmičlenný kompetenční senát (předseda senátu a šest soudců) – řízení o kompetenčních žalobách

6 NEJVYŠŠÍ SOUD sídlo – Brno
spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšší článek v soustavě soudů ČR základem činnosti je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím odvolacích (krajských nebo vrchních) soudů – o civilních a trestněprávních dovoláních, v trestním řízení také o stížnostech pro porušení zákona speciální agenda – např. uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie i v rámci vydávání do ciziny, přezkum příkazů k odposlechu a záznamu nebo zjištění údajů o telekomunikačním provozu rozhoduje buď standardně ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou dalších soudců, nebo v jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z předsedy a dalších alespoň osmi soudců daného kolegia sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v občanském soudním řízení i v trestním řízení skládá z předsedy a místopředsedů, ty jmenuje ze soudců na 10 let prezident republiky, dále z předsedů kolegií, předsedů senátů a z dalších soudců – celkem 67 soudců soudce musí splňovat podmínku alespoň desetileté odborné praxe soudci tvoří dvě kolegia - trestní (zhruba třetina soudců) a občanskoprávní a obchodní (zhruba dvě třetiny soudců)

7 ÚSTAVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SOUD

8 VRCHNÍ SOUDY zřízeny jsou dva – v Praze (92 soudců) a v Olomouci (43 soudců) rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a ze dvou soudců rozhodují o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů - nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví nebo směnek a šeků

9 KRAJSKÉ A OKRESNÍ SOUDY
v ČR existuje 8 krajských soudů - Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě rozhodují ve druhém stupni o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, dále rozhodují v některých obchodních věcech, v insolvenčním řízení, v autorskoprávních sporech a ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech, vedou agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob v ČR existuje celkem 86 okresních soudů - 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů a v Brně městský soud okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně v obvodech všech okresních soudů působí okresní státní zastupitelství v pozici veřejné žaloby v trestním řízení v jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní notáři, kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. soudní komisaři úkony v pozůstalostním řízení v případě zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu působí zde i ministrem spravedlnosti jmenovaní soudní exekutoři, kteří jsou určeni k provádění exekucí

10 KRAJSKÉ SOUDY MĚSTSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, KRAJSKÝ SOUD V PLZNI, KRAJSKÝ SOUD V ÚSTÍ NAD LABEM, KRAJSKÝ SOUD V HRADCI KRÁLOVÉ, KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ, KRAJSKÝ SOUD V OSTRAVĚ

11

12 SOUDCE osoba pověřená autoritativně rozhodovat ve sporných záležitostech - vstupuje do sporu dvou stran jako třetí a nezúčastněný, aby rozhodoval nestranně a spravedlivě - musí být nezávislý a nemůže rozhodovat o záležitostech, v nichž může mít nějaký osobní zájem (podjatost), v ČR jeho právní postavení určuje Ústava a zákon o soudech a soudcích zákonem je určen institut justičního čekatele - po absolvování právnické fakulty se připravuje tříletou praxí u soudu na výkon funkce soudce české soudce jmenuje prezident republiky – podmínky: státní občanství České republiky, plná svéprávnost, bezúhonnost, věk nejméně 30 let, české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva, složení justiční zkoušky, zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude funkce soudce řádně zastávána, souhlas s ustanovením za soudce a s přidělením ke konkrétnímu soudu

13 je při výkonu své funkce zcela nezávislý a je vázán pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu je povinen zákony vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem ve svém životě se musí zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů - např. musí obhajovat nezávislost soudnictví, nesmí se nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, musí vystupovat nezaujatě a bez předsudků k účastníkům soudního řízení a měl by dbát o to, aby jeho rozhodnutí byla srozumitelně a pečlivě odůvodněna nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu a nesmí zastupovat účastníky soudního řízení musí zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným právníkům, zaměstnancům soudu či účastníkům řízení je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, musí zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu své funkce

14 funkce soudce zaniká – smrt, dobrovolné vzdání se funkce, konec roku, v němž dovrší 70 let
soudce nelze přímo odvolat, ale je odpovědný za případné kárné provinění (např. porušení jeho povinností) - tuto odpovědnost pak projednává specializovaný kárný senát Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění lze soudci uložit kárné opatření ve formě důtky, snížení platu až o 30 % na dobu určitou, odvolání z funkce předsedy senátu nebo úplné odvolání z funkce soudce soudci obecných soudů mají jisté omezené imunity ve vztahu k trestnímu řízení - pokud je v souvislosti s jejich osobu zahájeno, musí o tom orgán činný v trestním řízení vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti a předsedu daného soudu, pokud pak jde o trestní stíhání pro čin spáchaný při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s tím, je možné soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky významnějšími imunitami jsou chráněni soudci Ústavního soudu - nelze je stíhat pro přestupek, trestně stíhat je lze jen se souhlasem Senátu, jestliže ten souhlas odepře, je trestní stíhání po dobu trvání funkce vyloučeno

15 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Soud