DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ LIDSKÁ PRÁVA

Prezentace na téma: "DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ LIDSKÁ PRÁVA"— Transkript prezentace:

1 DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ LIDSKÁ PRÁVA
Mgr. Michal Oblouk

2 MAGNA CHARTA LIBERTATUM
Velká listina práv a svobod anglický právní dokument vydaný roku 1215 omezoval některé panovníkovy pravomoci, vyžadoval, aby panovník respektoval zákonné procedury a aby akceptoval, že jeho rozhodování bude omezeno zákonem, výslovně vyjmenovával některá práva jeho poddaných, např. právo odvolání se proti nezákonnému uvěznění obsahuje 63 článků - např. slib o svolávání zástupců šlechty a měst kvůli daním, svobodná volba biskupů a opatů, dodržování zvykového práva, zavedení jednotných měr a vah či povolení přístupu cizím obchodníkům na území Anglie

3 BILL OF RIGHTS Listina práv
písemné potvrzení práv anglického parlamentu, vydané roku 1689 Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II. při jejich korunovaci na anglického panovníka např. král nesmí bez souhlasu parlamentu zvýšit daně, poslanec parlamentu se zodpovídá výlučně před parlamentem a ne před králem či královskými soudy (poslanecká imunita), král smí mít v dobách míru vojsko jen se souhlasem parlamentu

4 DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA
byla vydána 26. srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním první krok k vytvoření první francouzské ústavy obsahovala 17 bodů

5 DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA
Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka - svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku. Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Zákon má právo zakazovat pouze činy škodlivé společnosti. Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit něco, co zákon nenařizuje. Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. Každý člověk může být obžalován, zatčen nebo uvězněn pouze v případech stanovených zákonem a pouze způsoby, které zákon předepisuje. Zákon má stanovit pouze tresty, které jsou nezbytně a zřejmě nutné; každý může být potrestán pouze na základě zákona, schváleného a vyhlášeného před spáchaným činem a zákonně prováděného. Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem. Každý občan může svobodně mluvit, psát, tisknout, jest se mu však zodpovídat za zneužívání této svobody v případech zákonem stanovených. Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena. K vydržování veřejné moci a k úhradě správních výdajů je zapotřebí společných daní; mají být rovnoměrně rozvrženy na všechny občany podle jejich majetkové schopnosti. Protože vlastnictví je nedotknutelným a posvátným právem, nikdo ho nemůže být zbaven kromě případu, kdy by to vyžadovala zákonně zajištěná veřejná nezbytnost, a pod podmínkou spravedlivého a předchozího odškodnění.

6 Listina práv Spojených států amerických
BILL OF RIGHTS Listina práv Spojených států amerických prvních 10 dodatků k Ústavě Spojených států omezují moc americké federální vlády a ukotvují základní demokratická práva ochrana přirozených práv, tj. svobody, osobního vlastnictví a dále svobody vyznání, slova, svobodného tisku, shromažďování, ale i práva na držení a nošení zbraně vzešla v platnost 15. prosince 1791

7 VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
nezávazný dokument - obsahuje nejznámější katalog lidských práv byla schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 – MEZINÁRODNÍ DEN LIDSKÝCH PRÁV obsahuje 30 článků

8 VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování, všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu, každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země

9 VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV
každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu každý má právo na státní příslušnost, nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými, nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti, každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci každý má právo na odpočinek a na zotavení každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění a ve stáří každý má právo na vzdělání, základní vzdělání je bezplatné a povinné každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích

10 ÚMLUVA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD
nejdůležitější lidskoprávní úmluva sjednaná v rámci Rady Evropy podepsána v Římě dne 4. listopadu 1950 práva zaručená Úmluvou - povinnost respektovat lidská práva, právo na život, zákaz mučení, zákaz otroctví a nucených prací, právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivé řízení, uložení trestu jen na základě zákona, právo na respektování soukromého a rodinného života, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu, svoboda shromažďovací a sdružovací, právo uzavřít manželství, právo na účinný právní prostředek nápravy, zákaz diskriminace

11 EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ CHARTA
mezinárodní smlouva o sociálních a hospodářských právech ratifikovaná členskými státy Rady Evropy spolu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod je jedním ze dvou základních pilířů smluvního systému ochrany lidských práv v členských zemích Rady Evropy první verze byla přijata 18. října 1961, vstoupila v platnost 26. února 1965 pro ČR vstoupila v platnost 3. prosince 1999 po vyslovení souhlasu Parlamentu ČR a uzavření procesu ratifikace bere v úvahu odlišnosti sociálních práv od práv občanských či politických a také i možné ekonomické rozdíly v jednotlivých zemích právo na práci, právo na spravedlivé pracovní podmínky, právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky, právo na spravedlivou odměnu za práci, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, právo dětí a mladých osob na ochranu, právo zaměstnaných žen na ochranu, právo na poradenství při volbě povolání, právo na přípravu k výkonu povolání, právo na ochranu zdraví, právo na sociální zabezpečení, právo na sociální a lékařskou pomoc, právo využívat služby sociální péče, právo tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání, rehabilitaci a na profesní a sociální readaptaci, právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu, právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu, právo na výdělečnou činnost na území jiných smluvních stran, právo migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc

12 CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU
Listina základních práv Evropské unie členěna do 7 hlav vešla v platnost spolu s Lisabonskou smlouvou, tj. 1. prosince 2009 hlava I - lidská důstojnost, právo na život, právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz otroctví a nucené práce hlava II - právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochrana osobních údajů, právo uzavřít manželství a právo založit rodinu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda umění a věd, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na azyl, ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání hlava III - rovnost před zákonem, zákaz diskriminace, kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost, rovnost žen a mužů, práva dítěte, práva starších osob, začlenění osob se zdravotním postižením hlava IV - právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku, právo na kolektivní vyjednávání a akce, právo na přístup ke službám zaměstnanosti, ochrana v případě neoprávněného propuštění, slušné a spravedlivé pracovní podmínky, zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci, rodinný a pracovní život, sociální zabezpečení a sociální pomoc, ochrana zdraví, přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele hlava V - právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, právo volit a být volen v obecních volbách, právo na řádnou správu, právo na přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv, petiční právo, volný pohyb a pobyt, diplomatická a konzulární ochrana hlava VI - právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů, právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin

13 MEZINÁRODNÍ PAKTY a ÚMLUVY
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - mezinárodní smlouva přijatá na zasedání OSN v New Yorku 19. prosince vstoupil v platnost 23. března 1976, svým obsahem navazuje na Všeobecnou deklaraci lidských práv Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech - přijat Valným shromážděním OSN 16. prosince 1966 v New Yorku jako součást mezinárodní úmluvy o lidských právech, v platnost vstoupil v lednu roku 1976 Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny - přijata Radou Evropy v roce 1997, ČR tuto smlouvu ratifikovala v červnu 2001

14 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Magna_charta_libertatum