Přelidnění země Vypracovala: Natálie Nedvědová Obor: Technické lyceum

Prezentace na téma: "Přelidnění země Vypracovala: Natálie Nedvědová Obor: Technické lyceum"— Transkript prezentace:

1 Přelidnění země Vypracovala: Natálie Nedvědová Obor: Technické lyceum
Předmět: Biologie Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Třída: 2L Školní rok: 2016/2017 Datum vypracování:

2 O co jde? Přelidnění je stav, kdy prostředí neposkytuje dostatek zdrojů pro obživu populace. Příčinou přelidnění může být nárůst porodnosti, pokles úmrtnosti, zvýšená imigrace nebo vyčerpání zdrojů. Největší růst populace byl zaznamenán po roce 1960 díky pokrokům v medicíně a zemědělství. Tehdy také začali demografové a vědci řešit otázku přelidnění. Spousta zemí v minulosti kvůli tomu přijímala různá opatření jako je třeba politika jednoho dítěte. V roce 1990 připadalo na ženu 3,24 dítěte, v roce 2009 to už ale bylo jen 2,47 dítěte a do dneška toto číslo stále klesá. Proto se předpokládá, že do roku 2060 se světová populace stabilizuje a začne klesat.

3 Pesimistický, optimistický a realistický pohled
CELKOVÝ POČET OBYVATEL Pesimistický pohled U přelidnění nejde jen o to, jestli planeta dokáže všechny uživit, znamená to, že je to také otázka vyšší energetické náročnosti, vyšší emise a rychlejší nárůst skleníkového efektu. Spekuluje se, že v roce 2100 bude 44 miliard lidí a v roce 2300 by to již bylo 1,34 bilionu lidí. Optimistický pohled Růst světové populace se postupně zpomaluje. Mezi lety činil přírůstek obyvatel 1,2%, ale podle odhadu vědců by se do roku 2050 měl přírůst snížit o 0,42%. Jinak řečeno na 1 ženu by připadalo 1,85 dítěte, což by znamenalo pokles obyvatel na 2,3 miliardy lidí v roce Dříve se také spekulovalo, že bude na zemi miliard lidí, teď už ovšem také vědci odhadují 9 miliard. Realistický pohled Každý den se narodí přes dětí (57% Asie, 26%Afrika, 9% Latinská Amerika a 5% Evropa, 1% Austrálie a Pacifik). Denně zemře přes lidí. Takže nakonec vlastně přibude jen lidí. Ještě v roce 1800 byla na světě pouze 1 miliarda lidí.

4 KOLIKA LET SE DOŽIJEME? Pesimistický pohled Optimistický pohled
Jsou státy, kde lidé umírají velmi mladí (např. Zimbabwe kde se 37 let dožívají muži a ženy 34 let). Tuto nízkou délku života mají na svědomí různé nemoci. A kdo ví, jak to s nimi bude za pár let. Optimistický pohled Nemoci nás sice ohrožují, ale vědci stále pracují na nových lécích a někde se je daří i zastavit (Thajsko, Senegal,…). V budoucnu by tedy neměli být takovým problémem. Realistický pohled Průměrná délka života se postupně po celém světě (a to hlavně ve vyspělých zemích) prodlužuje. Vždyť už teď je někde průměrná délka života 84 let, takže v budoucnu by se mohla dlouhověkost a kvalita života postupně zvětšovat.

5 Názory vědců V rozhovoru pro server telegraph.co.uk uvedl přírodovědec David Attenboroagh, že pokud přelidnění nevyřešíme člověk, vyřeší to za něj dříve nebo později příroda. Tvrdí, že důvod, proč stále posíláme potraviny do Etiopie není kvůli nedostatku jídla, ale kvůli přelidnění. Říká také, že „Lidstvo je morem pro planetu Zemi,“ sám však přiznává, že řešení tohoto problému má svá úskalí. Byla tu úvaha o plošné kontrole porodnosti, ale to se týká základních práv všech lidí. „Na počátku je základní problém- každý má právo na potomky. Kdo jsem já, abych tomu mohl zabránit?“ ptá se. Podle Atterbotougha je také dalším problémem náboženství, jako je třeba Římskokatolická církev a další co jsou proti regulaci. Největší problém však vidí jinde. Problém spočívá v tom, že v bohatých státech v posledních letech klesá porodnost, ale s přelidněním se naopak potýkají rozvojové státy v Africe a Asii. Přijde mu neférové aby Evropské země diktovali ostatním, kolik potomků mohou mít. Konkrétní řešení však nenabízí, tvrdí však, že netečnost může mít pro lidstvo katastrofální následky.

6 Přelidnění nevadí, přestaňme plýtvat!
Opačný pohled na situaci však má uznávaný vědec Joel Cohen z Rockefellerovy univerzity. Ten tvrdí již nějakou dobu, že lidstvo má v současné době dostatečné množství jídla, vody a dalších základních potřeb a je tedy možno nakrmit mnohem více lidí, než je teď. Dále tvrdí, že současný nedostatek základních potřeb v některých částech světa není způsobeno nedostatkem, ale plýtvání těmito potřebami. Váce jak 50% vyprodukovaného jídla totiž končí v odpadcích, shnije na polích nebo v obchodech. „Můžeme nakrmit mnohem více miliard lidí, než je tomu doposud. Je to jen na našem rozhodnutí,“ myslí si Cohen. Jiní odborníci na kritiku odpovídají poněkud ironicky. „Více lidí se rovná více hlav, které nám pomohou vyřešit všechny problémy, kterým bude lidstvo v budoucnu čelit.“

7 Graf

8 Dekuji za pozornost

9 Zdroje