Soukromé právo chrání: d ů stojnost a svobodu č lov ě ka jeho p ř irozené právo brát se o vlastní št ě stí a št ě stí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých.

Prezentace na téma: "Soukromé právo chrání: d ů stojnost a svobodu č lov ě ka jeho p ř irozené právo brát se o vlastní št ě stí a št ě stí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých."— Transkript prezentace:

1

2

3 Soukromé právo chrání: d ů stojnost a svobodu č lov ě ka jeho p ř irozené právo brát se o vlastní št ě stí a št ě stí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým zp ů sobem, jen ž nep ů sobí bezd ů vodn ě újmu druhým.

4 a) ka ž dý má právo na ochranu svého ž ivota a zdraví, jako ž i svobody, cti, d ů stojnosti a soukromí, b) rodina, rodi č ovství a man ž elství po ž ívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek v ě ku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrp ě t ned ů vodnou újmu; nikdo však také nesmí bezd ů vodn ě t ěž it z vlastní neschopnosti k újm ě druhých,

5 d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být spln ě ny, e) vlastnické právo je chrán ě no zákonem a jen zákon m ůž e stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odep ř ít, co mu po právu nále ž í.

6  Ka ž dý má povinnost jednat v právním styku poctiv ě.  Nikdo nesmí t ěž it ze svého nepoctivého nebo protiprávního č inu. Nikdo nesmí t ěž it ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.  Zjevné zneu ž ití práva nepo ž ívá právní ochrany.  Ka ž dý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, m ůž e se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího ve ř ejnou moc (dále jen „orgán ve ř ejné moci“).

7  Ka ž dý si m ůž e p ř im ěř eným zp ů sobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohro ž eno a je-li z ř ejmé, ž e by zásah ve ř ejné moci p ř išel pozd ě.  Hrozí-li neoprávn ě ný zásah do práva bezprost ř edn ě, m ůž e jej ka ž dý, kdo je takto ohro ž en, odvrátit úsilím a prost ř edky, které se osob ě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako p ř im ěř ené.  Sm ěř uje-li však svépomoc jen k zajišt ě ní práva, které by bylo jinak zma ř eno, musí se ten, kdo k ní p ř ikro č il, obrátit bez zbyte č ného odkladu na p ř íslušný orgán ve ř ejné moci.

8 Osoby

9 Fyzické osoby Ka ž dý č lov ě k má vrozená, ji ž samotným rozumem a citem poznatelná p ř irozená práva, a tudí ž se pova ž uje za osobu. Právnické osoby Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, ž e má právní osobnost, nebo jeho ž právní osobnost zákon uzná.

10 Právní osobnost zp ů sobilost mít v mezích právního ř ádu práva a povinnosti. Svéprávnost Zp ů sobilost nabývat práva a povinnosti vlastním právním jednáním

11 Osoba blízká je p ř íbuzný v ř ad ě p ř ímé, sourozenec a man ž el nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v pom ě ru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sob ě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrp ě la jedna z nich, druhá d ů vodn ě poci ť ovala jako újmu vlastní. Po č até dít ě Na po č até dít ě se hledí jako na ji ž narozené, pokud to vyhovuje jeho zájm ů m. Má se za to, ž e se dít ě narodilo ž ivé. Nenarodí-li se však ž ivé, hledí se na n ě, jako by nikdy nebylo.

12  Nemá osobnost ani svéprávnost  Není v ě cí v pravém slova smyslu  Ž ivé zví ř e má zvláštní význam a hodnotu ji ž jako smysly nadaný ž ivý tvor. Ž ivé zví ř e není v ě cí a ustanovení o v ě cech se na ž ivé zví ř e pou ž ijí obdobn ě jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

13  Má se za to, ž e ka ž dý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je zp ů sobilý k právním jednáním co do povahy p ř im ěř eným rozumové a volní vysp ě losti nezletilých jeho v ě ku.  Pokud nesta č í rozumová vysp ě lost – pouze se souhlasem zákonného zástupce  Posta č í souhlas pouze jednoho zástupce. Pokud si dva zástupci odporují, nep ř ihlí ž í se ani k jednomu z nich

14

15 Osobnost Ž ivotD ů stojnostZdraví Právo ž ít v p ř íznivém ž ivotním prost ř edí, Vá ž nost, č est, soukromí projevy osobní povahy.

16  Chrán ě na je osobnost č lov ě ka v č etn ě všech jeho p ř irozených práv. Ka ž dý je povinen ctít svobodné rozhodnutí č lov ě ka ž ít podle svého.  Ochrany po ž ívají zejména ž ivot a d ů stojnost č lov ě ka, jeho zdraví a právo ž ít v p ř íznivém ž ivotním prost ř edí, jeho vá ž nost, č est, soukromí a jeho projevy osobní povahy.  Č lov ě k, jeho ž osobnost byla dot č ena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávn ě ného zásahu upušt ě no nebo aby byl odstran ě n jeho následek.  Po smrti č lov ě ka se m ůž e ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

17  Zachytit jakýmkoli zp ů sobem podobu č lov ě ka tak, aby podle zobrazení bylo mo ž né ur č it jeho toto ž nost, je mo ž né jen s jeho svolením.  Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný d ů vod. Zejména nelze bez svolení č lov ě ka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý ž ivot nebo po ř izovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, vyu ž ívat takové č i jiné záznamy po ř ízené o soukromém ž ivot ě č lov ě ka t ř etí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém ž ivot ě ší ř it.

18  Č lov ě k je nedotknutelný.  Lidské t ě lo je pod právní ochranou i po smrti č lov ě ka.  Mimo p ř ípad stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného č lov ě ka bez jeho souhlasu ud ě leného s v ě domím o povaze zásahu a o jeho mo ž ných následcích.  Souhlasí-li n ě kdo, aby mu byla zp ů sobena záva ž ná újma, nep ř ihlí ž í se k tomu;

19  Kdo chce provést na jiném č lov ě ku zákrok, vysv ě tlí mu srozumiteln ě povahu tohoto zákroku.  Vysv ě tlení je ř ádn ě podáno,  lze-li rozumn ě p ř edpokládat, ž e druhá strana pochopila zp ů sob a ú č el zákroku  v č etn ě o č ekávaných následk ů i  mo ž ných nebezpe č í pro své zdraví,  jako ž i to, zda p ř ichází v úvahu p ř ípadn ě i jiný postup.

20  Ud ě lený souhlas m ůž e být odvolán v jakékoli form ě, i kdy ž se pro ud ě lení souhlasu vy ž aduje písemná forma.

21 Souhlas k zásahu do integrity č lov ě ka vy ž aduje písemnou formu, má-li být odd ě lena č ást t ě la, která se ji ž neobnoví. Písemnou formu vy ž aduje i souhlas k a) léka ř skému pokusu na č lov ě ku, nebo b) zákroku, který zdravotní stav č lov ě ka nevy ž aduje; to neplatí, jedná- li se o kosmetické zákroky nezanechávající trvalé nebo záva ž né následky.

22

23 Fyzické osoby Ka ž dý č lov ě k má vrozená, ji ž samotným rozumem a citem poznatelná p ř irozená práva, a tudí ž se pova ž uje za osobu. Právnické osoby Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, ž e má právní osobnost, nebo jeho ž právní osobnost zákon uzná.

24  Ustanovení  lze ustavit zakladatelským právním jednáním,  zákonem,  rozhodnutím orgánu ve ř ejné moci  Právnická osoba vzniká dnem zápisu do ve ř ejného rejst ř íku.  Orgány  Závisí od typu osoby  Jednatel, Ř editel, P ř edseda p ř edstavenstva?

25  M ě lo by být patrno z obchodního rejst ř íku  Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu oprav ň uje, neplyne-li to ji ž z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, p ř ipojí k jejímu názvu sv ů j podpis, pop ř ípad ě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním za ř azení.

26 v.o.s. k.s. s.r.o. a.s. dru ž stvo Korporace ob č anské spole č nosti Spolek Ústav Ve ř ejnoprávní korporace Stát Kraje Obce Další PO Církve Vysoké školy Samosprávy Č T, Č ro …..

27 Absolutní majetkové právo

28  Absolutní v ě cné právo - P ů sobí proti všem  P ř edm ě tem vlastnictví m ůž e být:  V ě c hmotná  V ě c nehmotná  Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního ř ádu libovoln ě nakládat a jiné osoby z toho vylou č it.  Vlastníku se zakazuje nad míru p ř im ěř enou pom ě r ů m záva ž n ě rušit práva jiných osob, jako ž i vykonávat takové č iny, jejich ž hlavním ú č elem je jiné osoby obt ěž ovat nebo poškodit.

29  V ě c v právním smyslu (dále jen „v ě c“) je vše, co je rozdílné od osoby a slou ž í pot ř eb ě lidí.  V ě ci hmotné  ovladatelná č ást vn ě jšího sv ě ta, která má povahu samostatného p ř edm ě tu.  Movité, nemovité  Také ovladatelné p ř írodní síly  V ě ci nehmotné  práva, jejich ž povaha to p ř ipouští, a jiné v ě ci bez hmotné podstaty.  Pohledávky a duševní vlastnictví  V ě ci Zastupitelné vs. Nezastupitelné  50 g zlata vs. 50 gramový snubní prstýnek

30 P ř ivlastn ě ní V ě c bez vlastníka P ř irozený p ř ír ů stek Plody, naplaveniny Um ě lý p ř ír ů stek Zpracování, smísení, stavba Vydr ž ení 3 roky movitosti 10 let nemovitosti P ř evod vlastnického práva Movitá v ě c/Nemovitá v ě c Smlouvy – kupní, darovací Rozhodnutí orgánu ve ř ejné moci Soudní rohodnutí

31  Ka ž dý spoluvlastník má právo k celé v ě ci.  Ka ž dý ze spoluvlastník ů je úplným vlastníkem svého podílu.  P ř i rozhodování o spole č né v ě ci se hlasy spoluvlastník ů po č ítají podle velikosti jejich podíl ů.  Ka ž dý ze spoluvlastník ů m ůž e kdykoli ž ádat o své odd ě lení ze spoluvlastnictví,  Není-li rozd ě lení spole č né v ě ci dob ř e mo ž né, p ř iká ž e ji soud za p ř im ěř enou náhradu jednomu nebo více spoluvlastník ů m.

32  zajišt ě ní dluhu zástavním právem vznikne v ěř iteli oprávn ě ní, nesplní-li dlu ž ník dluh ř ádn ě a v č as, uspokojit se z výt ěž ku zpen ěž ení zástavy  zástavou m ůž e být ka ž dá v ě c, s ní ž lze obchodovat.  Z ř izuje se smlouvou, nelze vzít do zástavy nucen ě  Neplést se zadr ž ovacím právem  Výkon práva  Obvykle zpen ěž ením v dra ž b ě  Zástavní právo zaniká se zajišt ě ným dluhem

33  Lidské t ě lo ani jeho č ásti, t ř eba ž e byly od t ě la odd ě leny, nejsou v ě cí.  Nelze s nimi obchodovat, nelze se soudit o jejich vydání  Lze pou ž ít k V ě du a Výzkum pouze se souhlasem  Jinak nakládání pouze v re ž imu stanovených zvláštními p ř edpisy

34

35  Závazkový vztah  Dlu ž ník má dluh  V ěř itel má pohledávku  Závazek vzniká:  ze smlouvy,  z protiprávního č inu,  nebo z jiné právní skute č nosti, která je k tomu podle právního ř ádu zp ů sobilá.  Ze závazku je dlu ž ník povinen n ě co dát, n ě co konat, n ěč eho se zdr ž et nebo n ě co strp ě t a v ěř itel je oprávn ě n to od n ě ho po ž adovat.

36  Smlouvou projevují strany v ů li z ř ídit mezi sebou závazek a ř ídit se obsahem smlouvy.  Smlouva je uzav ř ena, jakmile si strany ujednaly její obsah.  V mezích právního ř ádu je stranám ponecháno na v ů li svobodn ě si smlouvu ujednat a ur č it její obsah.

37 Návrh  musí být z ř ejmé, ž e ten, kdo jej č iní, má úmysl uzav ř ít ur č itou smlouvu s osobou, v ůč i ní ž nabídku č iní.  obsahuje podstatné nále ž itosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzav ř ena jeho jednoduchým a nepodmín ě ným p ř ijetím P ř ijetí návrhu  Projeví v č as v ůč i navrhovateli souhlas.  Nabídka u č in ě ná ústn ě musí být p ř ijata bezodkladn ě,  Nabídka u č in ě ná v písemné form ě v ůč i nep ř ítomné osob ě musí být p ř ijata ve lh ů t ě uvedené v nabídce.  Nabídka s výhradou je novým návrhem

38  Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se pou ž ijí na smlouvy, jejich ž obsah zahrnuje podstatné nále ž itosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro ka ž dou z t ě chto smluv.  Strany mohou uzav ř ít i takovou smlouvu, která není zvlášt ě jako typ smlouvy upravena.

39  Jsou to nále ž itosti je ž vyplývají z konkrétního smluvního typu  Nap ř íklad:  Darovací smlouvou dárce bezplatn ě p ř evádí vlastnické právo k v ě ci nebo se zavazuje obdarovanému v ě c bezplatn ě p ř evést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku p ř ijímá.  Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, ž e kupujícímu odevzdá v ě c, která je p ř edm ě tem koup ě, a umo ž ní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, ž e v ě c p ř evezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

40  Konkrétní typ smlouvy p ř edvídaný ob č anským zákoníkem  Upravuje „typové“ práva a povinnosti a pou ž ije se v p ř ípad ě, ž e se smluvní strany nedomluví jinak

41 Kogentní ustanovení Nelze se odlišit ani na základ ě dohody Dispozitivní ustanovení Pou ž ije se v p ř ípad ě, ž e se smluvní strany nedomluví jinak

42

43  Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje v ž dy povinnost k náhrad ě újmy na jm ě ní (škody).  Vy ž adují-li to okolnosti p ř ípadu nebo zvyklosti soukromého ž ivota, je ka ž dý povinen po č ínat si p ř i svém konání tak, aby nedošlo k ned ů vodné újm ě na svobod ě, ž ivot ě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

44  …. P ř ednáška o odpov ě dnosti

45