POJEM A KLASIFIKACE PRÁVA pojem práva subjektivní vs. objektivní právo hmotné vs. procesní právo vnitrostátní vs. mezinárodní právo soukromé vs. veřejné.

Prezentace na téma: "POJEM A KLASIFIKACE PRÁVA pojem práva subjektivní vs. objektivní právo hmotné vs. procesní právo vnitrostátní vs. mezinárodní právo soukromé vs. veřejné."— Transkript prezentace:

1 POJEM A KLASIFIKACE PRÁVA pojem práva subjektivní vs. objektivní právo hmotné vs. procesní právo vnitrostátní vs. mezinárodní právo soukromé vs. veřejné právo pozitivní vs. přirozené právo

2 PRAMENY PRÁVA ústavní zákony mezinárodní smlouvy (včetně příslušných smluv, nařízení, směrnic evropského práva) zákony podzákonné předpisy (nařízení vlády, ministerské vyhlášky) nálezy ústavního soudu právní zásady, obchodní zvyklosti soudní precedenty právní obyčeje

3 POJEM SOUKROMÉHO PRÁVA jedno z právních odvětví kořeny v římském právu soukromoprávní charakter SP převaha dispozitivních norem smluvní autonomie subsidiarita a specialita perspektivy vývoje SP

4 ČLENĚNÍ SOUKROMÉHO PRÁVA 1.občanské právo hmotné - dosavadní úprava (do 31.12.2013; §§ 879): OZ (zák.č. 40/1964) + samostatné zákoníky, resp. zákony, zejména obchodní zákoník (zák.č. 513/1991 Sb.), zákon o rodině (zák.č. 94/1963 Sb.), zákon o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb.) a další - stávající úprava (od 1.1.2014; §§ 3081): nový OZ (zák. č. 89/2012 Sb.) + zákon o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.) a další 2.občanské právo procesní - i nadále dosavadní OSŘ, tj. zák.č. 99/1963 Sb.

5 PRAMENY SOUKROMÉHO PRÁVA ústavní zákony (zejména Listina základních práv a svobod) mezinárodní smlouvy (včetně příslušných smluv, nařízení, směrnic evropského práva) zákony - občanský zákoník (zák.č. 89/2012) - občanský soudní řád (zák.č. 99/1963 Sb.) - zák. o obchodních korporacích ( zák.č. 90/2012 Sb.) - zák. o mezinár. právu soukromém (zák.č. 91/2012Sb.) podzákonné předpisy nálezy ústavního soudu právní zásady (viz § 3 nového OZ)

6 SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY 1.kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2.co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3.o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4.na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

7 KDO: SUBJEKTY SOUKROMOPRÁVNÍCH VZTAHŮ fyzické vs. právnické osoby - definice právnické osoby (§ 20 NOZ): organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uznává - právnické osoby dle NOZ: - korporace (§ 210, společenství osob) - fundace (§ 303, účelově vyčleněný majetek) - ústavy (§ 402, určené k provozování činnosti společensky nebo hospodářsky užitečné) - právnické osoby podle jiných právních předpisů právní osobnost subjektů práva (dosud způsobilost k právům) svéprávnost subjektů práva (dosud způsobilost k právním úkonům)

8 PRÁVNÍ OSOBNOST A SVÉPRÁVNOST U PRÁVNICKÝCH OSOB právní osobnost i svéprávnost od vzniku do zániku p.o. dvoufázový vznik, resp. zánik p.o. (soukromoprávní a veřejnoprávní fáze) založení p.o., resp. vznik ze zákona, z rozhodnutí orgánu veřejné moci vznik dnem zápisu do veřejnoprávního rejstříku před zánikem p.o. likvidace p.o. zánik výmazem z veřejnoprávního rejstříku

9 PRÁVNÍ OSOBNOST U FYZICKÝCH OSOB - pojem právní osobnosti: způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 NOZ) - nezcizitelná vrozená, samotným rozumem a citem poznatelná práva (§ 19) - od narození do smrti (§ 23 an.) - zákonná domněnka: má se za to, že se dítě narodilo živé - i nasciturus, vyhovuje-li to jeho zájmům - řízení o prohlášení za nezvěstného (§ 66 an.) - řízení o prohlášení za mrtvého (§ 71 an.) - lhůty tří-, pěti- a sedmileté k prohlášení za mrtvého

10 SVÉPRÁVNOST U FYZICKÝCH OSOB stávající právní úprava svéprávnosti u fyzických osob - dosažením zletilosti (18 let) - v omezené míře před dosažením zletilosti - v plné míře před dosažením zletilosti jen na základě přiznáním svéprávnosti (min. 16 let) - pracovní způsobilost (15 let) - trestní odpovědnost (15 let) - jen omezení, nikoli zbavení svéprávnosti - jen v mezích omezení duševní poruchou - nejdéle na tři roky, poté opětovné rozhodnutí soudem

11 SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY 1.kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2.co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3.o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4.na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

12 CO: PŘEDMĚT SOUKROMOPRÁVNÍCH VZTAHŮ věci hmotné vs. nehmotné věci movité vs. nemovité co nelze považovat za věc: fyzickou osobu, lidské tělo a jeho části, živého tvora co může být předmětem občanskoprávních vztahů jen v případě státu, resp. jen omezeně: veřejné statky, nerostné bohatství, zbraně, omamné látky pojem nemovitosti v dosavadním občanském zákoníku: pozemky + stavby spojené se zemí pevným základem; stavba nebyla součásti pozemku pojem nemovitosti v novém občanském zákoníku: pozemky + podzemní stavby; stavba včetně všeho, co je zapuštěno do pozemku nebo upevněno v jeho zdech je součástí pozemku specifické věci: ovladatelné přírodní síly, byty, nebytové prostory, podnik, nově obchodní závod (organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti) pojem příslušenství a součásti věci

13 SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY 1.kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2.co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3.o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4.na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

14 NA ZÁKLADĚ ČEHO: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI právní jednání: právní úkony, právní akty právní úkony: - jednostranné - oboustranné jednostranně závazné - oboustranné oboustranně závazné - vícestranné právní akty: deklaratorní vs. konstitutivní právní události: plynutí času, narození, smrt protiprávní jednání - soukromoprávní delikty - kárná provinění - správní delikty - přestupky - trestné činy protiprávní stavy

15 PROMLČENÍ vs. PREKLUZE pojem promlčení a jeho dopad na právo, resp. právní nárok pojem prekluze a jeho dopad na právo, resp. právní nárok základní promlčecí lhůty v NOZ: obecná tříletá promlčecí doba (3) možnost sjednání kratší, resp. delší promlčecí lhůty při zachování minimální (1) a maximální promlčecí lhůty (15) nelze však sjednat v neprospěch slabší strany speciální promlčecí lhůty v NOZ: právo na náhradu škody a vrácení bezdůvodného obohacení (10), při zaviněném způsobení škody, či bezdůvodného obohacení 15) práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10) právo na pojistné z životního pojištění (10) právo ze smlouvy o smlouvě budoucí (1)

16 DRŽBA + DETENCE pojem držby: - faktický, právem chráněný stav - držení věci (corporalis possessio) + vůle věc vlastnit (animus possidendi) - držba poctivá (v dobré víře) vs. držba nepoctivá (ve špatné víře) - držba věci vs. držba práva - pravá držba: ten, kdo se v držbu nevetřel svémocně ani nevloudil lstí - má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá - ochrana držby: žaloba na ochranu držby proti vypuzení z držby - prekluzivní lhůta: zamítnutí žaloby na ochranu, či uchování držby po uplynutí 6-týdenní subjektivní prekluzívní lhůty, která běží od okamžiku, kdy se žalobce dozví o narušení svého práva a o osobě, která hrozbu ohrožuje, a 1-roční objektivní lhůtě běžící od okamžiku, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé vydržení: - pojem vydržení - vydržecí doby u movitých a nemovitých věcí (3 roky, 10 let) zadržovací právo: - pojem zadržovacího práva (jen u věcí movitých) - nezákonná detence (v případě zmocnění se věci násilně, či lstí) - zpeněžení zadržené věci (ve veřejné dražbě, prodejem zástavy)

17 POJEM VLASTNICKÉHO PRÁVA pojem věcných práv (absolutní práva, vůči všem) druhy věcných práv (právo vlastnické, práva k věci cizí: služebnosti, právo zadržovací, právo zástávní) pojem vlastnictví (neomezené právní panství nad věcí – dominium, elasticita vlastnického práva) oprávnění vlastníka: - oprávnění věc držet (ius possidendi) - oprávnění s věcí nakládat (ius disponendi) - oprávnění věc užívat (ius utendi) - oprávnění věc požívat (ius fruendi) - oprávnění věc zcizit (ius alienandi) - oprávnění věc zničit (ius destruendi)

18 NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA nabytí vlastnického práva: - původní (originární), tedy přechodem vlastnictví - odvozené (derivativní), tedy převodem vlastnictví - dvoufázovost převodu vlastnictví (právní titul, právní způsob nabytí) originární způsoby nabytí vlastnického práva: - vydržení (vydržecí doby) - zhotovení, zpracování, smísení věci - přírůstek (přirozené, umělé plody) - ze zákona (vyvlastnění, přikázání do vlastnictví) - děděním ze zákona (podle dědických tříd) - z rozhodnutí soudu (např. při restitucích) - přivlastnění (movitá, opuštěná věc) derivativní způsoby nabytí vlastnického práva: - děděním ze závěti - kupní smlouvou - darovací, směnnou smlouvou

19 OCHRANA A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ochrana vlastnického práva: - ochrana svépomocí - ochrana předběžným opatřením u soudu - ochrana soudní: - žaloba na vydání věci - žaloba na vyklizení nemovitosti - žaloba zápůrčí - žaloba na určení vlastnictví omezení vlastnického práva: - zákaz zneužití vlastnického práva (čl. 11/3 LZPS) - přečin zneužívání vlastnictví (§ 229 TZ) - zákonná služebnost (povinnost umožnit vstup k údržbě) - omezení z rozhodnutí státního orgánu (zákonné podmínky omezení) - zákaz imisí - zákaz ohrožení stavby souseda - zákaz obtěžování souseda nadmíru hlukem, prachem atd.

20 SPOLUVLASTNICTVÍ podílové spoluvlastnictví: - pojem podílového spoluvlastnictví - způsob nabývání podílového spoluvlastnictví - princip majorizace ve vztahu spoluvlastníků - zákonné předkupní právo spoluvlastníka (jen v šestiměsíčmí prekluzívní lhůtě) - zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - reálné rozdělení věci - přikázání do vlastnictví za náhradu - zpeněžení a rozdělení výtěžku

21 VZNIK MANŽELSTVÍ vznik manželství (§ 656 an.) - vznik svobodným a souhlasným projevem muže a ženy - veřejně a slavnostně za přítomnosti dvou svědků - občanský sňatek: před orgánem veřejné moci - církevní sňatek: před orgánem církve nebo náboženské společnosti - další formy uzavření sňatku: před velitelem plavidla, letadla, diplomatickou misí - právní následky sňatku: byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky; byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek - zákonné překážky uzavření sňatku: nezletilost (výjimečně od 16 let možnost soudního přiznání svéprávnosti), omezení svéprávnosti, uzavřené a trvající manželství nebo registrované partnerství, příbuzenský poměr - prohlášení manželství za neplatné bylo-li uzavřeno, i když tomu bránila zákonná překážka

22 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ společné jmění manželů - vznik společného jmění manželů - předmět společného jmění manželů: jmění (vč. zisku z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, podíl v obchodní společnosti) + závazky (výjimky: závazky z majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, závazky převzaté jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, které se netýkají běžných potřeb rodiny) - výjimky za společného jmění manželů: - věci sloužící k osobní potřebě jednoho z manželů - věci získané darem - věci nabyté děděním - věci nabyté jako náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech - věci nabyté za výlučný majetek jednoho z manželů - smluvní modifikace společného jmění manželů - zánik společného jmění manželů - vypořádání společného jmění manželů - dohodou bývalých manželů - rozhodnutím soudu - uplatněním zákonné domněnky

23 ZÁNIK MANŽELSTVÍ zánik manželství rozvodem (§ 755 an.) - mají-li manželé nezletilé dítě, nelze manželství rozvést, dokud soud nerozhodne o poměrech dítěte po dobu po rozvodu - nesouhlasný rozvod: zjišťování příčin rozvratu manželství - ztížený rozvod: i napříč rozvratu nepřípustnost rozvodu, byl-li by v rozporu se zájmem nezletilého dítěte (zjišťuje se dotazem na opatrovníka) nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství - souhlasný rozvod: oba souhlasí; soud nezkoumá příčiny rozvratu, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů ohledně rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvod, je pravdivé; ke dni řízení o rozvod trvalo manželství nejméně 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí, tedy netvoří rodinné společenství; manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení, příp. výživného pro dobu po rozvodu manželství

24 DĚDICKÉ PRÁVO obecná ustanovení: - dědické právo vzniká smrtí zůstavitele - pořizovací způsobilost: i nezletilý, který dovršil patnáct let, ale jen formou veřejné listiny - dědí se na základě dědické smlouvy, ze zákona, ze závěti, příp. kombinací jednotlivých důvodů - nenabude-li dědic dědictví ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadá v podobě tzv. odúmrti státu - dědic má právo dědictví odmítnout, ale jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, je lhůta tříměsíční; soud může lhůtu prodloužit; odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jakoby ho nikdy nenabyl - uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká; odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou, či jen zčásti, je jeho odmítnutí neplatné; prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat - dědic, který dědictví neodmítnul, se může dědického práva předem zříci; nebo se dědictví před soudem vzdát ve prospěch jiného dědice

25 PRÁVNÍ INSTITUTY DĚDICKÉ NEZPŮSOBILOSTI A VYDĚDĚNÍ dědická nezpůsobilost - nedědí ten, kdo se vůči zůstaviteli nebo jeho blízkým dopustil úmyslného trestného činu, nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli zejména tím, že zůstavitele - k sepsání závěti lstí svedl, či donutil - zůstavitele k projevu vůle donutil - projev jeho poslední vůle zfalšoval, zničil neopomenutelný dědic - děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jejich potomci - neopomenutelný nezletilý dědic musí dostat alespoň ¾ jeho zákonného dědického podílu - neopomenutelný zletilý dědic alespoň ¼ jeho zákonného dědického podílu institut vydědění - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže - v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo ve stáří - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže trvale vede nezřízený život

26 DĚDĚNÍ NA ZÁKLADĚ DĚDICKÉ SMLOUVY DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI dědění na základě dědické smlouvy: - smlouva uzavřená mezi zůstavitelem a dědicem - vždy formou veřejné listiny - maximálně do výše ¾ celé pozůstalosti dědění ze závěti: - vlastnoruční, holografní závěť - závěť alografní, sepsaná jiným, s vlastnoručním podpisem zůstavitele - závěť alografní, sepsaná jiným, bez podpisu zůstavitele - závěť pořízená veřejnou listinou - závěti s úlevami: závěť ústní, závěť zaznamenána starostou obce, velitelem letadla - závěť a podíly zákonných dědiců

27 DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA VYPOŘÁDÁNÍ DĚDICTVÍ dědění ze zákona: - 1. dědická třída: zůstavitelovi děti a jeho manžel, každý stejným dílem; nedědí-li děti, nabývají dědictví stejným dílem děti dětí - 2. dědická třída: manžel, rodiče, spolubydlící se zůstavitelem po dobu min. jednoho roku, odkázáni výživou na zůstavitele, resp. o něj pečovali; manžel minimálně polovinu pozůstalosti - 3. dědická třída: zůstavitelovi sourozenci, resp. jejich děti, spolubydlící - 4. dědická třída: prarodiče zůstavitele - 5. dědická třída: prarodiče rodičů zůstavitele; prarodič otce zůstavitele polovinu pozůstalosti, prarodiče matky zůstavitele rovněž polovinu - 6. dědická třída: děti dětí sourozenců zůstavitele, děti prarodičů zůstavitele vypořádání dědictví: - dědická dohoda - potvrzení nabytí dědictví soudem - žaloby o určení pravého dědice

28 APLIKACE PRÁVA 1.občanskoprávní řízení - zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - řízení vedené dispoziční zásadou - průběh občanskoprávního řízení - řádné a mimořádné opravné prostředky 2.správní řízení - zák.č. 500/2004 Sb., správní řád - řízení před orgány státní správy - rozhodnutí v podobě individuálního správního aktu 3.soudní řízení správní - zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - řízení o přezkoumání pravomocných správních aktů - správní žaloba, kasační stížnost 4.trestní řízení - zák.č. 141/1961 Sb., trestní řád - řízení vedené zásadou oficiality - průběh trestního řízení - řádné a mimořádné opravné prostředky

29 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO I. soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně) mimo soudní soustavu: Ústavní soud (konkrétní, předběžná, abstraktní kontrola ústavnosti) pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení)

30 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO II. základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada veřejnosti a ústnosti - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada kasační - zásada akuzační místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech soud místa bydliště žalovaného, resp. sídlo právnické osoby - v trestních věcech soud, v jehož obvodu došlo ke spáchání trestného činu

31 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO III. věcná příslušnost soudů - v občansko- a obchodněprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, spory mezi orgány, příp. společníky obchodních společností, ale i SVBJ, nadací, družstev atd., jinak zbytek až na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od pěti let výše, zbytek na okresních soudech žaloba a její základní náležitosti (označení účastníků řízení, žalobní iterace, žalobní petit) průběh soudního jednání (zahájení, dokazování, koncentrace, rozhodnutí, poučení) dokazování a druhy důkazů (svědecká výpověď, listiny, ohledání, znalecké posudky aj.) druhy soudních rozhodnutí (usnesení, rozsudek vč. jeho zvláštních forem, platební rozkaz) řádné opravné prostředky (odvolání, odpor) mimořádné opravné prostředky (dovolání, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost)

32 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO I. vznik závazkového vztahu (§ 1721 an. NOZ) - smluvní vznik závazkového vztahu (oferta-nabídka, přijetí-akceptace) - mimosmluvní vznik závazkového vztahu (náhrada škody, bezdůvodné obohacení) - smlouva o smlouvě budoucí (roční prekluzívní lhůta) - obsah závazků (dát, konat, zdržet se, strpět) - spotřebitelské smlouvy (běžné, uzavírané distančním způsobem) změny závazkového vztahu (§ 1879 an. NOZ) - narovnání - novace - prodlení dlužníka - prodlení věřitele - postoupení pohledávky - převzetí dluhu - přistoupení k dluhu

33 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO II. zánik závazků (§ 1908 an. NOZ) - splnění dluhu - dohoda (na rozdíl od novace a narovnání nevzniká nový závazek) - nemožnost plnění (nikoli za ztížených podmínek, či s většími náklady) - prominutí dluhu - uplynutí doby - odstoupení od smlouvy (při podstatném porušení smlouvy, ex tunc) - smrt dlužníka, věřitele (jen při osobním závazku) - započtení (nelze u pohledávek na výživném na nezl., náhrad za škodu na zdraví) - výpověď (uplynutím výpovědní lhůty) - splynutí (v jedné osobě) zajištění závazků (§ 2010 an. NOZ) - smluvní pokuta (nezávisle na vzniku škody, moderační právo soudu) - ručení (podmínka předchozího vyzvání dlužníka) - dohoda o srážkách ze mzdy - zástavní smlouva - zajišťovací převod práva - jistota (stačí i formou zřízení zástavního práva) - uznání dluhu (písemně, konkludentně)

34 NÁJEM - pojem nájmu (dočasné úplatné užívání) - podnájmu (se souhlasem, bez souhlasu pronajímatele) - předmět nájmu (věci nemovité a věci nezuživatelné movité) - podstatné náležitosti nájemní smlouvy k bytu: písemná forma, právní fikce po 3 letech trvání nájmu - nájemné (problematika regulace nájemného, možnost navýšení jednou ročně max. o 20%) - práva a povinnosti z nájmu bytu (vady, zpřístupnění, povinnost oznámit počet osob v bytě do dvou měsíců, jistota do výše max. šestinásobku nájemného atd.) - automatické prodloužení nájemní doby (max. nad dva roky, nevyzve-li pronajímatel ve lhůtě tří měsíců nájemce, který v bytě nadále bydlí, aby tento opustil - přechod nájmu bytu (osoby blízké bezprostředně, jiné osoby jen se souhlasem pronajímatele; na dobu 2 let s výjimkou osob mladších 18 let a starších 70 let; jiný režim u družstevních bytů) - vznik a zánik společného nájemní práva manželů, trvání nájemního práva po smrti jednoho z manželů, po rozvodu manželství (řešení dohodou, soudně, nutnost zajistit náhradní bydlení) - zánik nájmu bytu (dohoda, výpověď – písemná forma, s či bez tříměsíční výpovědní lhůty) - výpovědní důvody z nájmu bytu na straně pronajímatele (porušení povinností nájemce, trestný čin proti pronajímateli, veřejný zájem, jiný závažný důvod, ale i potřeba pronajímatele aj.) - žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu bytu (ve lhůtě dvou měsíců)

35 OBECNÁ USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU pojem obchodní korporace, obchodní společnosti, podnikání obchodního závodu, podnikatele, prokury, obchodní firmy: - obchodní korporace: obchodní společnosti + družstva - obchodní společnosti: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost - podnikání: soustavná činnost, samostatně prováděná podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku - obchodní závod (podnik): věc hromadná, soubor hmotných, nehmotných i osobních složek podnikání - podnikatel: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, či jiného zákonného oprávnění - prokura: zmocnění zapsané v OR, ke všemu (vč. úkonů vyžadujících zvláštní plnou moc) - obchodní firma: pojem, nezaměnitelnost, přechod obchodní firmy

36 OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH pojem a druhy obchodních společností: - korporace, tedy právnická osoba založená za účelem podnikání - znaky obchodní společnosti: sdružení osob, smluvní základ, za účelem dosažení zisku - osobní (osobní forma účasti společníků na podnikání, nepovinné vklady, ručení za závazky celým majetkem) vs. kapitálové obchodní společnosti (majetková účast společníků na podnikání, povinné vklady, vytváření základního kapitálu, omezená forma ručení) založení a vznik společnosti: - dvoufázový charakter založení společnosti; společenská smlouva vs. zakladatelská listina; - zápis do obchodního rejstříku (návrh nutné podat do 6 měsíců od založení); u kapitálových společností formou veřejné listiny; - zpětné uznání jednání společníků před vznikem společnosti za jednání společnosti za předpokladu schválení tohoto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti základní kapitál a vklad společníka: - základní kapitál: souhrn všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků do společnosti - vklad společníka: souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) a jiných penězi ocenitelných hodnot vložených společníkem do společnosti s výjimkou závazku v podobě provedení prací či služeb (nepeněžitý vklad), vše za účelem nabytí či zvýšení účasti ve společnosti formou podílu - nepeněžitý vklad: věci movité (např. výrobní prostředky) i nemovité, nehmotné statky (např. know-how, průmyslová práva)

37 OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH podíl společníka: - podíl společníka: vyjádření účasti společníka ve společnosti a z ní plynoucích práv a povinností - oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl - podíl může být předmětem občanskoprávních vztahů, může být převeden na jiného, může být předmětem zástavního práva, předmětem dědictví, může být rozdělen - kvantitativní stránka podílu: velikost podílu jako procentuelně vyjádřený rozsah, v němž společník vykonává svoje společenská práva - kvalitativní stránka podílu: majetková práva a povinnosti (právo na podíl na zisku, právo na vypořádání, vkladová povinnost, povinnost kompenzovat ztráty společnosti), nemajetková práva a povinnosti (právo podílet se na řízení společnosti, právo na informace, povinnost zdržet se konkurenčního jednání) - při zániku účasti společníka ve společnosti, či zániku společnosti bez její přeměny, vzniká společníkovi nárok na vypořádací podíl, resp. nárok na podíl na likvidačním zůstatku zánik společnosti: - zánik s likvidací - zánik bez likvidace při přeměnách společností (fúze, rozdělení) - převod jmění na společníka

38 OSOBNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI veřejná obchodní společnost: - společnost, kde alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem - společníkem v.o.s. může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba - vhodná pro drobné, střední formy podnikání, kde společníci spojují své individuální znalosti a dovednosti - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni společníci - zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem; komanditní společnost: - společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) - forma společnosti s dlouhou tradicí (již od 12. stol.), využívaná zejména v SRN a v Rakousku; bývá občas zařazována mezi tzv. smíšené společnosti s prvky jak osobních, tak kapitálových společností - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni komplementáři - komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad určený společenskou smlouvou

39 KAPITÁLOVÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI společnost s ručením omezeným: - společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků - společníci ručí za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti - výše minimálního vkladu každého společníka: 1,-Kč - vznik společenskou smlouvou, příp. zakladatelskou listinou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: jeden nebo více jednatelů - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto kontrolní orgán, stanoví-li tak společenská smlouva akciová společnost: - společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě - pojem akcie: cenný papír, s nimž jsou spojeno majetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na zisku společnosti (právo na dividendu) i nemajetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na řízení společnosti - společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, jednotliví akcionáři za závazky společnosti svým majetkem neručí - výše základního kapitálu: 2.000.000 Kč nebo 80.000 EUR - statutární orgán: představenstvo společnosti - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto povinný kontrolní orgán společnosti dohlížející na výkon působnosti představenstva