HUMANITÁRNÍ POMOC Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.. Obsah prezentace 1. Definice a právní předpisy 2. Zásady postupu HZS krajů při organizování humanitární.

Prezentace na téma: "HUMANITÁRNÍ POMOC Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.. Obsah prezentace 1. Definice a právní předpisy 2. Zásady postupu HZS krajů při organizování humanitární."— Transkript prezentace:

1 HUMANITÁRNÍ POMOC Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.

2 Obsah prezentace 1. Definice a právní předpisy 2. Zásady postupu HZS krajů při organizování humanitární pomoci 3. Státní humanitární pomoc 4. Duchovní (náboženská) pomoc 5. Psychologická pomoc 6. Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí 7. Poskytování humanitární pomoci do zahraničí

3 1. Definice a právní předpisy Základní definice Humanitární pomoc je souhrn opatření v materiální, duchovní, zdravotní, sociální a právní oblasti, Poskytují je jednotlivci, skupiny, spolky, státní i nestátní organizace ve prospěch obyvatelstva postiženého následky mimořádných událostí.

4 1. Definice a právní předpisy Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb. humanitární pomocí se rozumí opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje

5 1. Definice a právní předpisy Úkoly HZS kraje jsou dány § 10,odst. 5, zákona č. 239/2000 Sb. Hasičský záchranný sbor kraje g)organizuje a koordinuje humanitární pomoc.

6 1. Definice a právní předpisy Nařízení vlády č.463/2000 Sb. Poskytování a přijímání humanitární pomoci(§5) Humanitární pomoc lze poskytovat a přijímat: k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva k obnově území postižených mimořádnou událostí formou věcných nebo finančních prostředků,služeb nebo speciálních prací.

7 § 5 nařízení vlády č. 463/2000 Sb. Humanitární pomoc je poskytována bezplatně: orgány státní správy orgány územních samosprávných celků, právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami, nevládními organizacemi,neziskovými organizacemi a sdruženími občanů skupinami osob a jednotlivci na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek.

8 § 6 nařízení vlády č. 463/2000 Sb. Přehled nabídek a požadavků na humanitární pomoc vedou: státní orgány, orgány územních samosprávných celků humanitární organizace.

9 § 6 nařízení vlády č. 463/2000 Sb Sbírky pro humanitární pomoc konají humanitární organizace na základě aktuálních požadavků z postižených oblastí Humanitární pomoc z těchto sbírek je soustřeďována ve skladech organizačních složek státu; Z důvodu účelnosti lze humanitární pomoc soustředit ve skladech humanitárních organizací.

10 § 6 nařízení vlády č. 463/2000 Sb. Nakládání s humanitární pomocí zajišťují orgány státní správy, orgány územních samosprávných celků nebo humanitární organizace tak,aby bylo vyloučeno její zneužití a zabráněno jejímu znehodnocení. Přitom se bezodkladně řeší:  místo určení,  způsob doručení adresátům  způsob výdeje příjemcům humanitární pomoci.

11 2. ZÁSADY POSTUPU HZS KRAJŮ PŘI ORGANIZOVÁNÍ HUMANITÁRNÍ POMOCI Zásady postupu HZS krajů při organizování a koordinaci přijetí darů movitých věcí, nabídnutých tuzemskými dárci v rámci humanitární pomoci: Zabezpečení přepravy movitých darů Zabezpečení skladování humanitární pomoci Postup při zprostředkování humanitární pomoci

12 Zabezpečení přepravy movitých darů K přepravě mohou být využity dopravní prostředky: dárců příjemců, vlastní prostředky HZS, prostředky ostatních složek IZS, humanitárních organizací právnických a podnikajících fyzických osob.

13 Zabezpečení skladování humanitární pomoci K bezúplatnému skladování jsou využívány zejména: sklady HZS ČR, složek IZS, organizačních složek státu, sklady humanitárních organizací.

14 Postup HZS kraje při zprostředkování humanitární pomoci Dárce humanitární pomoci je známý, mohou však nastat situace,kdy příjemce (konkrétní) znám není (např. při živelných nabídkách pomoci i mezinárodní) Situace 1 – příjemce je znám Situace 2 – příjemce není znám

15 Postup HZS kraje při zprostředkování humanitární pomoci Situace 1 HZS kraje doporučí dárci - komu, případně v jakém pořadí a množství movitý dar předat a předá mu potřebné informace k předání. Stanoví způsob přepravy. Situace 2 HZS kraje řeší dočasné skladování movitého daru, pokud dárci věc nevrátí nebo odloží předání na pozdější dobu. Zveřejní nabídku movitého daru. V případě nepotřebnosti nabídne jeho využití některé z humanitárních organizací

16 3. Státní humanitární pomoc Je zabezpečována v souladu se zákonem č.241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Je součástí státních hmotných rezerv (SHR), které obhospodařuje SSHR SHR tvoří: - Hmotné rezervy - Mobilizační rezervy - Pohotovostní zásoby - Zásoby pro humanitární pomoc (ZHP)

17 Státní humanitární pomoc ZHP slouží pro první období krizové situace (cca 3 dny) k zajištění nezbytných životních potřeb obyvatelstva, které zůstalo vlivem krizové situace bez prostředků nutných k přežití a nebylo evakuováno. Zůstalo v postiženém místě k ochraně osobního a společného majetku nebo k zamezení vzniku škod na něm (čerpání vody, péče o zvířata, odstraňování škod,…)

18 Státní humanitární pomoc Zásoby poskytuje stát jako součást humanitární pomoci obyvatelstvu Jejich vyžádání provádí příslušný správní úřad (obec s RP, kraj) pokud není schopen tyto prostředky poskytnout z vlastních zdrojů Úlohou SSHR je pořízení, skladování, ochraňování a zajištění přepravy ZHP k vyžadujícímu územnímu správnímu celku (ORP,kraj)

19 Státní humanitární pomoc ZHP tvoří: a) Osobní souprava: 3 denní dávky konzervovaných potravin Hygienické prostředky (toaletní papír, sáčky, ubrousky, mýdlo) Ostatní (příbor, lihový vařič,svíčka) b) Spací pytel c) Balená pitná voda (3 l na osobu)

20 Státní humanitární pomoc d) Pracovní oděv a obuv ve dvou variantách: Letní – plášť, gumové boty, pracovní oděv, tenisky, nátělník, ponožky, rukavice gumové a pracovní, pytel na odpad Zimní - plášť, gumové boty, blůza a kalhoty prošívané, boty pracovní kožené, nátělník, ponožky, rukavice s vložkou, rukavice gumové, pytel na odpad

21 4.DUCHOVNÍ (NÁBOŽENSKÁ) POMOC Cílem náboženské pomoci je poskytování duchovní služby a náboženské posily člověku v mimořádných situacích. Provádí ji duchovní personál. Jde nejen o pomoc raněným a umírajícím, ale i o pomoc personálu provádějícímu záchranné práce Při poskytování náboženské pomoci je vhodné vytvořit vazby mezi státními a církevními orgány a organizacemi a respektovat následující skutečnosti:

22 DUCHOVNÍ (NÁBOŽENSKÁ) POMOC Začleňovat zástupce nevládních a církevních organizací do krizových štábů a tím vytvářet podmínky pro účinnou spolupráci Umožnit církvím poskytovat náboženskou pomoc v místech mimořádné události Personál nevládních organizací provádí tuto pomoc na základě uzavřené smlouvy s orgány státní správy a samosprávy. Je proškolen, poučen a vybaven potřebnými dokumenty.

23 5.Psychologická pomoc Pomoc v této oblasti potřebují nejen postižení obyvatelé, ale i záchranáři, kteří pomoc realizují. Psychologickou pomoc spolurealizují „Psychologická služba HZS ČR“, církve, nevládní organizace a občanská sdružení. Jsou vytvářeny psychosociální intervenční týmy (PIT) v rámci krajů. Jejich cílem je psychologická pomoc nejen postiženému obyvatelstvu, ale i jejich příbuzným a blízkým (Nažidla). Základní složkou jsou profesionální psychologové HZS ČR a s nimi spolupracující síť dobrovolných pracovníků.

24 6. Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Posttraumatickou péčí hasičům po zásahu se rozumí péče poskytnutá hasiči, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby. cílem je redukovat tzv. náraz události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého a k možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.

25 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Psychosociální pomocí osobám zasaženým MU se rozumí: činnost v rámci humanitární pomoci a nouzového přežití, naplňování potřeb v oblasti tělesné, duševní a sociální, Z hlediska času ji lze rozdělit:  první psychická pomoc,  krátkodobá pomoc (v době trvání MU a několik dní poté),  střednědobá pomoc (přibližně 5 dní až 3 měsíce po MU), dlouhodobá pomoc (od 3 měsíců po MU dále ).

26 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Zasaženými osobami jsou: přímí účastníci MU, mezi zvláště ohrožené skupiny patří zejména děti, staří lidé, lidé trpící materiální nouzí, lidé se zdravotním či duševním postižením,lidé prožívající současně jiné trauma, lidé s psychotraumatem v osobní historii např. už jednou postižení nějakou MU, osoby blízké zasaženým osobám (nemusí být přímo na místě mimořádné události), svědci mimořádné události, v některých případech i poskytovatelé pomoci.

27 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí V rámci záchranných a likvidačních prací se poskytuje první psychická pomoc a krátkodobá psychosociální pomoc, během poskytování pomoci se navazuje spolupráce mezi obcemi, místními organizacemi občanských sdružení a nestátními neziskovými organizacemi obce a nestátní neziskové organizace následně pokračují v nabízení střednědobé a dlouhodobé pomoci. Psychosociální pomoc v rámci ZaLP a likvidačních prací organizuje na místě zásahu velitel zásahu. Pokud využívá odborného pracovníka začleňuje ho do štábu VZ.

28 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Psychosociální pomoc se poskytuje jak při mimořádné události menšího rozsahu (individuální neštěstí), tak při velkých mimořádných událostech. při velkých mimořádných událostech se psychosociální pomoc koordinuje pro více míst zásahů prostřednictvím koordinátora psychosociální pomoci IZS, který je členem štábu HZS kraje a krizového štábu kraje pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

29 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Činnost člena jednotky PO Zasaženým osobám hasiči poskytují první psychickou pomoc s cílem stabilizace zasaženého člověka, která především spočívá v: naplnění základních lidských potřeb (tekutiny, teplo, fyzická pohoda, apod.), zajištění klidného a bezpečného místa (např. autobus, kontejner nouzového přežití), uspokojení potřeby nezbytné informovanosti.

30 Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí Velitel zásahu (podle situace) při poskytování psychosociální pomoci určí některého hasiče pro první psychickou pomoc zasaženým osobám. Určený hasič: jedná se zasaženou osobou i s ohledem na případnou návaznost na další pomoc, dle vývoje situace se snaží zajistit osoby, které mohou navázat v poskytování krátkodobé a další psychosociální pomoci nebo alespoň ulehčit postižené osobě prožívané trauma

31 Poskytovatelé návazné, krátkodobé a další psychosociální pomoci a duševní pomoci postiženým vhodné osoby na místě události, sousedé (lze uplatnit i osobní a věcnou pomoc), rodina orgány obce ostatní členové JSDHO nebo další příslušníky HZS kraje, kteří nejsou přímo zařazeni do ZaLP, členové týmu posttraumatické péče, psycholog HZS kraje nebo psycholog jiné složky IZS, nevládní neziskové organizace duchovní (náboženská pomoc)

32 Poskytování humanitární pomoci do zahraničí Úkoly v oblasti poskytování humanitární pomoci do zahraničí plní MV v součinnosti s MZV. Formy pomoci jsou především: materiální pomoc, finanční pomoc, pomoc formou vyslání expertů, vyslání záchranného týmu, nebo kombinace uvedených forem pomoci.

33 Poskytování humanitární pomoci do zahraničí Přeprava humanitární pomoci do zahraničí je realizována v závislosti na vzdálenost na kterou je poskytována. po silnici do 1000 km letecky do 2500 km nad 2500 km –finanční forma pomoci Náklady na přepravu jsou vysoké, často 1/3 prostředků na pomoc. Proto se řeší možnosti přepravy v rámci EU a NATO (velkokapacitní letouny)