MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

PODSTATA PLATEBNÍ BILANCE Žádná ekonomika neexistuje ve vakuu - ekonomiky jsou navzájem propojeny obchodními a majetkovými vztahy. Statistické zachycení pohybů zboží, služeb a kapitálu přes hranice států je úkolem platební bilance. Jedná se o „systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období.“ (Pavelka 2010, s. 182) Rezident = ekonomický subjekt, který má hlavní centrum zájmu ve sledované ekonomice - obyvatelé dané země, kteří zde žijí déle než jeden rok, právnické osoby, které mají na jejím území své sídlo a samozřejmě příslušná vláda a její instituce.

BILANČNÍ PRINCIP Princip platební blance je podobný účetní rozvaze – místo aktiv a pasiv má platební bilance kreditní a debetní položky. Kreditní položka = přeshraniční transakce, která vede k toku peněz do dané ekonomiky. Zejména se jedná o export zboží a služeb a import kapitálu. Debetní položka = přeshraniční transakce, která vede k toku peněz ven z dané ekonomiky. Patří sem zejména import zboží a služeb a export kapitálu. Převažují-li kreditní položky hovoříme o přebytku, v případě převahy debetních položek je platební bilance ve schodku.

BILANČNÍ PRINCIP Krátkodobě je vyrovnávacím mechanismem změna devizových rezerv – při deficitu p. bilance ekonomika v cizí měně více platí, než jí ze zahraničí dostává to vede ke snížení jejích devizových rezerv. Dlouhodobě dochází k vyrovnání p. bilance třemi mechanismy: Měnový mechanismus: při dlouhodobém deficitu, musí ekonomka získávat cizí měny pro platby za import - domácí měna oslabuje, to vede k růstu exportu a poklesu importu. Důchodový mechanismus: pokud dovoz převyšuje vývoz, pak ekonomické subjekty financují zahraniční produkci místo té domácí. Produkt klesá a s ním i import, to přispívá k vyrovnání p. bilance. Cenový mechanismus: při vysokém podílu importu na výdajích domácích ek. subjektů, se domácím výrobcům hromadí zásoby - dojde k poklesu domácí cenové hladiny. Nižší ceny přilákají spotřebitele zpět k domácí produkci a zároveň podpoří export.

ČLENĚNÍ PLATEBNÍ BILANCE Platební bilanci členíme na jednotlivé účty: BĚŽNÝ ÚČET Obchodní bilance (export a import statků). Bilance služeb (export a import služeb – například výdaje turistů či poplatky za patenty a práva). Bilance výnosů (mzdy, dividendy, úroky a podobně). Běžné převody (například příspěvky mezinárodním organizacím). KAPITÁLOVÝ ÚČET (kapitálové transfery, například odpuštění dluhů). FINANČNÍ ÚČET Přímé zahraniční investice (dávají podíl na řízení firmy, minimálně desetiprocentní podíl na základním jmění firmy). Portfoliové investice (méně než desetiprocentní podíl na základním jmění firmy). Ostatní investice (bankovní vklady, úvěry a podobně). SALDO CHYB A OPOMENUTÍ (statistické a metodické nedokonalosti). ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV (zahraniční měny či zlato v držení centrální banky).

BĚŽNÝ ÚČET Nejvýznamnější položkou běžného účtu je obchodní bilance, neboli přehled importu a exportu z hlediska peněžních toků – ovlivňují ho tyto faktory: nominální měnový kurs - znehodnocení domácí měny vede k růstu exportu a k poklesu importu – platí při splnění Marshall-Lernerovy podmínky, domácí a zahraniční cenová hladina a jejich změny - dražší domácí produkce je pro spotřebitele méně žádoucí, změny zahraniční produkce - pokud v zahraničí roste HDP, část zvýšených výdajů ekonomických subjektů jde i na zboží z dovozu, preference spotřebitelů - hrají roli zejména při srovnatelných cenách, ale někteří spotřebitelé se podle nich řídí bez ohledu na cenu, překážky zahraničního obchodu (cla, kvóty a podobně) – clo může negativně ovlivnit cenu, kvóty mohou objem dovozu striktně omezit.

FINANČNÍ ÚČET Důležitou součástí finančního účtu jsou přímé zahraniční investice - ty jsou ovlivněny například investičními pobídkami domácí vlády, výrobními náklady v dané zemi, daňovými podmínkami a podobně. Ostatní části finančního účtu platební bilance závisí zejména na úrokovém diferenciálu, tedy na rozdílu mezi domácí a zahraniční úrokovou sazbou. Dalším důležitým faktorem je měnový kurs, který ovlivňuje míru výnosnosti. Příliv zahraničních investic může dále vést k růstu exportu a tedy k dalšímu zlepšení salda platební bilance. Zahraniční firmy podnikající na území dané ekonomiky však budou vyprodukovaný zisk posílat mateřským firmám do zahraničí a to se v platební bilanci projeví jako debetní položka.

VLIV SALDA P. BILANCE NA MĚNOVÝ KURS Pro stanovení měnového kursu měny je podstatná poptávka po dané měně a její nabídka – buď ovlivňují výši kursu přímo, nebo mohou přimět centrální banku ke změně administrativně stanoveného kursu. Poptávku po měně tvoří domácí exportéři a zahraniční investoři v domácí ekonomice - kreditní položky platební bilance. Nabídku dané měny tvoří domácí importéři a také domácí investoři, realizující své investice v zahraničí - debetní položky platební bilance. Pokud tedy převažují kreditní položky - zvýšená poptávka po měně povede za jinak stejných okolností, k jejímu zhodnocení. Pokud by převažovaly položky debetní - vlivem zvýšené nabídky bude domácí měna oslabovat. Saldo platební bilance má tedy vliv na měnový kurs.

VLIV MĚNOVÉHO KURSU NA SALDO P. BILANCE Znehodnocení domácí měny vede, při splnění Marshall-Lernerovy podmínky, k poklesu importu a k růstu exportu. Uvažujme výchozí měnový kurs 10 Kč za jedno euro. Český výrobek, který na domácím trhu stojí 100 Kč se tak bude v Německu prodávat za 10 eur. Pokud pak česká koruna posílí na 5 Kč za euro, cena tohoto výrobku v Německu bude nyní 20 eur - vyšší cena odradí část německých zákazníků a export klesne. Německý výrobek za 10 euro se při původním kursu prodával v České republice za 100 Kč a nyní bude stát 50 Kč. Tento výrobek se stane žádanějším a bude se více dovážet. V případě znehodnocení koruny bude situace opačná. Při splnění Marshall- Lernerovy podmínky, povede znehodnocení koruny k růstu českého exportu a poklesu importu ze zahraničí.

J KŘIVKA Pozitivní efekt znehodnocení měny není okamžitý. Roli hrají cenové elasticity domácí a zahraniční poptávky - krátkodobá poptávka je méně elastická, než dlouhodobá. Ekonomické subjekty potřebují určitý čas, aby na změnu ceny reagovaly – díky tomu vzniká jev, který můžeme vyjádřit pomocí takzvané J křivky. Čas J - křivka Čistý export NX>0 NX=0 NX<0

J KŘIVKA křivka zobrazuje změny hodnoty čistého exportu v čase, po znehodnocení domácí měny. Ihned po znehodnocení domácí měny se hodnota čistého exportu snižuje – běžný účet platební bilance se propadá do stále většího schodku. Důvodem je krátkodobá nepružnost zahraniční poptávky po domácím zboží. Také u importu zůstává objem krátkodobě fixní. V delším časovém úseku ekonomické subjekty na změnu reagují a relativně dražší import nahradí levnější domácí produkcí. Krátkodobě se však mění hodnota importu - vzroste hodnota dříve uzavřených smluv o vývozu domácího zboží do zahraničí – saldo platební bilance se zhoršuje. V krátkém období není Marshall-Lernerova podmínka splněna. Dlouhodobě se však začne saldo obchodí bilance zlepšovat.

VZTAH PLATEBNÍ BILANCE A MĚN. KURSU Kreditní položky platební bilance generují poptávku po měně. Debetní položky pak generují nabídku dané měny. Pokud převažují kreditní položky, zvýšená poptávka po měně způsobí její posílení, pokud převažují položky debetní – zvýšená nabídka měny způsobí její oslabení. Posílení domácí měny má za předpokladu splnění Marshall-Lernerovy podmínky negativní vliv na export a pozitivní na import – saldo platební bilance se zhoršuje. Oslabení domácí měny vede za předpokladu splnění Marshall- Lernerovy podmínky ke snížení importu a zvýšení exportu – saldo platelbní bilance se zlepšuje Vztah platební bilance a měnového kursu je tedy vzájemný.

LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55- 4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.

DĚKUJI ZA POZORNOST