Podniková kultura Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kultura (z latinského slova colere = pěstovat, obydlovat, starat se, hlídat a chránit) souvisí primárně se stykem člověka s přírodou, kultivací a péčí, která z přírody činí místo vhodné k lidskému obývání

Podniková kultura její cílevědomé využívání, ovlivňování a soustavné utváření patří k nejúčinnějším prostředkům, jež se nabízejí vlastníkovi a manažerům podniku k tomu, aby firmu úspěšně vedli k dosahování provozních a rozvojových cílů

Úlohou podnikové kultury je soustavné vytváření podmínek příznivých pro činnost zaměstnanců ve firmě a pro úspěšné působení firmy v jejím podnikatelském prostředí (charakteristické vlastnosti, znaky a rysy chování firmy), jež je zároveň výrazem určité firemní totožnosti (identity) a obrazu firmy neboli jejího image

Komplex podnikové kultury Zahrnuje: firemní hodnoty, normy, zvyklosti způsoby chování, podnikovou etiketu, vzory, mýty, rituály a ceremoniály, úroveň vyspělosti pracovních prostředků, metod a postupů, způsoby organizace a řízení, přístupy k zaměstnancům, vnějškové atributy firmy i její jednání směrem k obchodním partnerům, zákazníkům a veřejnosti.

Vlastnosti kultury vypovídají o podstatných atributech vyznačujících cíl kultury. mezi ně patří: učení, sdílení, symboličnost, strukturovanost, adaptivnost, vrstevnatost a samozřejmost.

typy podnikových kultur nevyhraněný typ neefektivní podnikové kultury paternalistický typ podnikové kultury tradicionalistická firemní kultura ideová podniková kultura podniková kultura zaměřená na vysokou výkonnost, inovativnost, preferování podnikatelského rizika adaptivní podniková kultura

za nejčastější formu dosahování individuální kulturní adaptace pokládáme především tradici, rituály, symboly a profesionální jazyk, na něž působí mechanismy učení jako podmiňování, metoda pokusu a omylu, metoda prozkoumávání i imitace (napodobování) rozhodující roli při utváření podnikové kultury sehrává vůdčí osobnost ve firmě, případně správní orgán a vrcholový management

firemní etika upravuje následující oblasti: poctivost v obchodním jednání vztahy k zaměstnancům slušnost a respektování zákonů vztahy k zákazníkům vztahy k dodavatelům bezpečnost a kvalitu výrobků, konflikt zájmů a jejich řešení vztahy ke konkurenci vztahy k akcionářům uzavírání pracovních smluv vztahy k orgánům státní správy bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci ochrana životního prostředí zacházení s informacemi

Individuální etika jedince je spojena hlavně s jedincovou výchovou, vlivem autorit, životních zkušeností, členstvím v různých skupinách a společenských organizacích

Podnikatelská a manažerská etika je druhem profesní etiky, jenž zahrnuje standardy určující rozhodování příslušníků určité profese v nejednoznačných situacích

Etické principy jsou nezbytnou součástí personálního řízení ovlivňující firemní kulturu a přispívající k prosperitě a úspěšnosti firmy

shrnutí K hlavním zdrojům podnikové kultury především patří vliv prostředí (národní kultura, podnikatelské prostředí, profesionální kultura včetně vlivu zakladatele či vůdce, vlastníků a manažerů, dále vlivu velikosti a délky existence podniku, ale i využívaných technologií. Podniková kultura ovlivňuje vnitropodnikovou organizaci a řízení, ale i jednání spolupracovníků – viz kapitola č. 11 Podniková kultura.

Děkuji za pozornost